Argo strana 194 z 260

Tomas, řečený Tomi, problémový levák, palice dubová, drzoun a šikula, je v roce 1944 ve věku čtrnácti let s celou rodinou odvlečen z rodného Maďarska do koncentračního tábora. Posléze projde táborů několik, je s ním i jeho otec, pánský mistr krejčovský. Tomi, který otcovým povoláním na svobodě nepokrytě pohrdal, v koncentráku s bezstarostností vlastní mládí předstírá, že umí šít, aby se dostal do tepla krejčovské dílny. Zpočátku ale umí pouze navléknout nit do jehly, řemeslu se tajně, riskantně a postupně učí od ostatních dělníků v dílně. Tomiho zázračná pouť z malého, středoevropského města přes peklo koncentračních táborů do ráje francouzské módy je plná zákrutů historie, krásy i hrůzy, beznaděje, naděje, vzteku i humoru. Když jste vnučka, neteř nebo jiná příbuzná někoho, kdo byl deportován, cítíte potřebu příběh poslat dál. Véronique Mouginová Největší mistr krejčí je sám život. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Mladá japonská autorka Hitomi Kaneharová (1983) získala za svůj první román Hadi a náušnice v roce 2003 dvě prestižní japonské literární ceny. Kniha vzbudila doslova senzaci. Jedná se o vzrušující současný příběh tzv. ztracené generace japonské mládeže, který líčí vzájemné vztahy bizarního milostného trojúhelníku, svým způsobem rebelujícího proti japonské konzumní společnosti. Román je napsán svěžím jazykem. Od začátku do konce udrží čtenáře v napětí, přičemž šokuje nepřetržitým sledem jednotlivých scén plných násilí a sexu v kontrastu s jemným, až lyrickým líčením postupného prohlubování křehkého milostného vztahu mezi hosteskou Rui a punkerem Amou. Podrobně jsou v knize vylíčeny postupy při tetování a zavádění piercingu.

Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se "zvlčilými" potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.

Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, stal se z čerstvě vydané knihy Americká elegie od debutujícího autora J. D. Vance nečekaný bestseller kniha totiž čtivě, působivě a výstižně líčí prostředí, z něhož se rekrutovala velká část Trumpových voličů, tj. prostředí bílé americké chudiny. Americká elegie nabízí ovšem nejen detailní popis onoho prostředí, ale rovněž vroucí a osobní analýzu krize kultury chudých bělošských Američanů. O rozkladu této společenské skupiny, procesu, který nenápadně probíhá už více než čtyřicet let, se píše stále častěji a se stále větším znepokojením, ale dosud nikdo jej nepopsal zevnitř a tak kriticky. V Americké elegii J. D. Vance pravdivě líčí, jak prožívá sociální, regionální a společenský úpadek člověk, který se s tímto břemenem narodil. Příběh rodiny Vancových začal v poválečné Americe nadějí. Autorovi prarodiče byli zamilovaní, ale chudí jako kostelní myš. Přestěhovali se z apalačského regionu Kentucky do Ohia s nadějí, že uniknou strašné chudobě, která je obklopovala. Stali se příslušníky střední třídy a nakonec jedno z jejich vnoučat absolvovalo právnickou fakultu Yaleovy univerzity, což je konvenčním měřítkem společenského vzestupu. Ale když se začteme do rodinné ságy Americké elegie, postupně zjistíme, že autorovi prarodiče, teta, strýček, sestra a především jeho matka se s životem ve střední třídě jen obtížně vyrovnávali, že se nikdy zcela nevymanili z minulosti poznamenané týráním, alkoholismem, chudobou a traumaty, problémy charakteristickými pro jejich oblast Ameriky. S pronikavou upřímností Vance ukazuje, že démony své chaotické rodinné historie v sobě stále nosí i on. Autor napsal hluboce dojímavé vzpomínky s dávkou humoru a s živě vylíčenými skutečnými postavami, ale zároveň naléhavou a znepokojivou meditaci o tom, že ve velké oblasti Spojených států ztratili lidé víru ve svůj americký sen.

Trevanianův román (Shibumi, 1979) nepřestal být od svého prvního vydání ve Spojených státech bestsellerem a stal se ve svém žánru klasickým a kultovním dílem. Nabízí čtenáři nejen vynikající literaturu, ale je to rovněž román, který skutečně může změnit váš život. Trevanian je pseudonym, za nímž se skrývá vysokoškolský profesor historie, což vysvětluje řadu popisovaných historických událostí a detailů, politických souvislostí a pohledů, filozofickou hloubku a zeměpisnou i časovou šířku záběru hodnou moderního renesančního umělce. Byla by škoda prozradit dopředu cokoli o příběhu či hlavním hrdinovi románu, jenž je tak perfektně vystavěný podle pravidel japonské hry go. Právě tato postava se v textu zjevuje postupně – pomalu i náhle, drasticky i zázračně, komicky i smutně. Čtenáři nezbývá, než aby spolu s hlavním hrdinou dosáhl onoho úžasného duchovního stavu nazývaného šibumi.

Knížka přináší texty od řady zahraničních publicistů, odborníků, politiků i zástupců nevládních organzací, ve ktrerých se autoři snaží vysvětlit a dokázat kontraproduktivnost represe při řešení drogové problematiky. PŘEKLAD: Olga Čechurová, Jan Jař ab

Kniha líčí první dobrodružství uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona, budoucího hrdiny knihy Da Vinciho kód. Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva. Exkluzivní provedení s ilustracemi, fotografiemi a nákresy symbolů i pamětihodností zmiňovaných v textu.

Inteligentní a vtipný Adam si právě vyslechl svou diagnózu: trpí schizofrenií. Vidí a slyší lidi, kteří neexistují, realitu a vidiny nedokáže rozlišit. Když začne chodit do nové školy, doufá, že se o jeho nemoci noví spolužáci nedozvědí. A zdá se, že nové léky mu toto přání splní. Adamovi jako by narůstala křídla. Zamiluje se do chytré Mayi a ona jeho city opětuje! Najednou jako by opravdu mohl být tím úplně normálním klukem, za kterého ho Maya považuje. Jenže zázračný preparát začne selhávat Adam se zoufale snaží uchovat před dívkou své tajemství, ovšem situace se mu pomalu, ale jistě vymyká z rukou. Jak se dokáže vyrovnat s tím, že jeho život nikdy nebude normální? Jak přijmout sebe samého jako nemocného člověka? Hrdinovy citlivé i vtipné introspektivní komentáře v podobě deníkových zápisků umožňují čtenáři nahlédnout do uvažování jedince nuceného žít s vyčerpávající duševní nemocí. Waltonová schizofrenii i život s ní nijak nepřikrášluje a její emotivní, ale nadějeplný příběh pomáhá zbavit tuto nemoc mýtů a děsivosti. Realistický román pro čtenáře knih Johna Greena. Debutantka Julia Waltonová napsala napínavý psychologický příběh s věrohodnými postavami a zbavila obávanou nemoc mýtů, jimiž byla dosud opředena. (Publishers Weekly) Prvotina Julie Waltonové nepojednává schizofrenii jako nevyhnutelný pád do zkázy, nýbrž ukazuje, že i nemocní lidé můžou uzavírat přátelství a milovat stejně plnohodnotně jako zdraví.(Kirkus Reviews) Prostřednictvím deníkových zápisků, které zaznamenávají detaily z Adamova každodenního života, zahrnující mj. i dávkování léků či hrdinovy chorobné vidiny, odhaluje Waltonová realitu života se schizofrenií. (čtenářka a učitelka Karin Greenbergová) Ocenění: An ALA-YALSA Best Book for Young Adults A Bank Street Best Childrens Book of the Year 2018 Kansas National Education Association Reading Circle Catalog Selection A CBCs 2018 Teen Choice Book Awards Nominee 2019 Rhode Island Teen Book Award Nominee

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

Další a patrně poslední návrat k hrdinům Trainspottingu ke čtenáři opět přivádí starou známou čtveřici – Marka, Begbieho, Simona, Spuda. Všichni jsou zas o něco starší, v nových životních rolích. Mark vydělává slušné peníze pořádáním tanečních parties; nikde nezakotvil, cestuje po celém světě, ale ve světě letišť a hotelů spokojenost a spočinutí nenachází. Z Franka Begbieho se překvapivě stal uznávaný umělec, který dokáže zapomenout na staré křivdy a při náhodném setkání už nemá potřebu se Markovi pomstít. Simon i Spud mají vlastní projekty na hraně zákona i za ní; černý obchod s lidskými orgány je ale velké sousto i na ně. Opětovné shledání někdejších přátel nevede k idylickému vzpomínání, ale ke sledu nehod a krizí, který nemůže dopadnout dobře. Jeden z nich z tohoto románu nevyvázne živý. Někdo z nich nosí kalhoty mrtvého muže. Zběsile rychlý, přisprostle zábavný a znepokojivě dojemný návrat ke staré partě z Trainspottingu.

Humorné vyprávění americké autorky Bel Kaufmanové je jakýmsi zámořským protějškem u nás tak oblíbených Študáků a kantorů či Školy základu života. Ironicky zachycuje poměry na newyorské střední škole v chudinské čtvrti, kam chodí děti černochů, přistěhovalců a různé problémové případy. Poněkud svérázné pojetí demokracie ve vztahu mezi učiteli a žáky, snaha vedení školy i nadřízených úřadů řídit vyučovací proces pomocí oběžníků a výnosů, propast mezi papírovými představami o škole a střízlivou skutečností to vše vede k řadě neodolatelně komických i vážných situací, které autorka zachytila vskutku brilantně. Její jakoby dokumentární přístup výroky žáků, jejich úkoly a dopisy se v pestrém sledu střídají s oběžníky a příkazy i s korespondencí mezi vedením i vyčerpanými učiteli je velmi autentický a působivý. "Jednoznačně nejpopulárnější román z prostředí amerického školství." - Time Nahoru po schodech dolů by si měl přečíst každý, kdo má zájem o děti nebo vzdělání. - New York Times

Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmála dva roky aktivně spolupracovali. Oznámení dohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celý svět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetu druhé světové války. Roger Moorhouse ve své knize tuto kapitolu válečných dějin probírá do hloubky, zkoumá, co vedlo k uzavření paktu i jeho ukončení a vyhlášení války někdejšímu partnerovi. Využívá přitom dobových pramenů i svědectví přímých účastníků. Roger Moorhouse (*1968) je britský historik, specialista na slovanské země a východní Evropu. Už za studií spolupracoval s proslulým Normanem Daviesem, je spoluautorem jeho rozsáhlých dějin Vratislavi, které vyšly i v ČR pod názvem Mikrokosmos: Portrét jednoho středoevropského města. Přispěl do řady kolektivních publikací, Smlouvě s ďáblem předcházely další knihy věnované dějinám druhé světové války – Killing Hitler (2006) a Berlin at War (2010)

Lady Mechanika řeší nový případ, který ji zavede až do srdce černého kontinentu, do Afriky. Právě tam se vypravila vědecká expedice hledat ztracené město sumerského boha Enkiho, ve kterém se má podle bájí nalézat Tabule osudu. Artefakt, který jeho držiteli přinese vládu nad světem, zbraň hromadného ničení, která nesmí za žádných okolností padnout do nepovolaných rukou. A právě to se v dobrodružství, které je ještě daleko zábavnější než první příběh, stane. Lady Mechanika se musí popasovat s řádem rosenkruciánů, yettim, zlotřilými nelidskými vojáky, otrokáři, beduínkami a s nosorožcem. Lady Mechanika je zpět a na jejích fantasticky tvarovaných bedrech spočívá osud celého lidstva věku páry!