Argo strana 201 z 311

Ve své nové knize autorka opět spojuje beletristický text s vědeckými motivy, které knihu ilustrují a dotvářejí. Tentokrát je jejím tématem biologie. Pod maskou černé komedie se skrývá zkoumání lidské identity, problému, který přinesla dnešní doba nových objevů především v genetice, a s tím související otázky svobodné vůle. Jsme nástrojem vlastních genů? Ovlivňují naše myšlení paraziti? Nebo snad nejvíc vliv společnosti, ve které vyrůstáme? Hlavní hrdina Tomáš je student genetiky vychovaný adoptivními rodiči, pátrající pro vlastních kořenech. Věda formuje jeho pohled na svět, ale tato optika může pokřivovat jeho mezilidské, obzvlášť milostné vztahy.

Tři zábavné, ale i dojemné knížky britského spisovatele Davida Walliamse, který patří k nejpopulárnějším světovým autorům knih pro děti, je výběrem toho nejlepšího z jeho tvorby. Walliams bývá často označován za nového Roalda Dahla a jeho vypravěčsky brilantní příběhy s překvapivou pointou a černým humorem dávají tomuto označení za pravdu. Box obsahuje prvotinu Babička drsňačka, v níž se malý hrdina dozvídá překvapivou pravdu o minulosti své napohled obyčejné, ba nudné babičky, dále Pana Smraďocha o přátelství holčičky Chloe s bezdomovcem, jehož minulost taky nebyla ani trochu obyčejná, a příběh nazvaný příznačně Krysburger o statečné Zoe a jejím podivuhodném zvířecím kamarádovi, líné, zlé maceše a podivném prodavači ještě podivnějších hamburgerů.

Nová říše se chystá oslavit vítězství nad Lidovým hnutím v den, jenž by neměl být nikdy zapomenut. Ve svátek Zimní slavnosti budou nejen popraveni dva významní zrádci (Degan Gaunt a Arista, čarodějka z Melengaru), ale uskuteční se rovněž svatba císařovny Modiny. Ovšem tajní vládci ve své samolibosti nepočítají s odhodláním Royce a Hadriana, jimž se konečně podařilo nalézt Dědice Novronova a netouží po ničem jiném, než zničit jejich pečlivě připravované plány. Zimní slavnost je pátou knihou šestidílné série, která se snaží vyhnout současným trendům v žánru fantasy, jež tíhnou ke zdlouhavým a temným vyprávěním. Představuje návrat ke kořenům v podobě čirého dobrodružství, jež se odehrává ve věrohodném, ovšem nikterak přespříliš složitém světě. Jde o výtažek z nejlepších prvků tradiční fantasy – má báječné hrdiny, napínavou zápletku, humor i patřičný spád a potěší tak čtenáře jakéhokoli věku.

Nová říše se chystá oslavit vítězství nad Lidovým hnutím v den, jenž by neměl být nikdy zapomenut. Ve svátek Zimní slavnosti budou nejen popraveni dva významní zrádci (Degan Gaunt a Arista, čarodějka z Melengaru), ale uskuteční se rovněž svatba císařovny Modiny. Ovšem tajní vládci ve své samolibosti nepočítají s odhodláním Royce a Hadriana, jimž se konečně podařilo nalézt Dědice Novronova a netouží po ničem jiném, než zničit jejich pečlivě připravované plány. Zimní slavnost je pátou knihou šestidílné série, která se snaží vyhnout současným trendům v žánru fantasy, jež tíhnou ke zdlouhavým a temným vyprávěním. Představuje návrat ke kořenům v podobě čirého dobrodružství, jež se odehrává ve věrohodném, ovšem nikterak přespříliš složitém světě. Jde o výtažek z nejlepších prvků tradiční fantasy – má báječné hrdiny, napínavou zápletku, humor i patřičný spád a potěší tak čtenáře jakéhokoli věku.

Také jste v dětství milovali větrovky nebo fialky? Nebo jste se nemohli odtrhnout od mléčných karamel či ovocného želé? A co takhle mít vlastní krámek, kde jsou cukrovinky a sladkosti nemyslitelných a leckdy zapomenutých druhů? Jednatřicetiletá nezaměstnaná zdravotní sestra Rosie odjíždí na přání matky do malé vesnice Lipton, aby pomohla své staré pratetě uspořádat a prodat rodinný krám s cukrovinkami. Teta Lilian strávila v Liptonu celý svůj život, zažila zde válku, prožila první velkou lásku, a dokud byla při síle, vedla krámek. Nepříliš nadšená Rosie opouští Londýn a svého dlouholetého přítele v domnění, že pobyt na vesnici bude jen bohapustá nuda. Hluboce se však mýlí. I na vesnici se můžou dít věci, což Rosie zjistí hned druhý den po svém příjezdu. A pak už se události hrnou jedna za druhou a Rosie začíná přehodnocovat svůj vztah i své odhodlání vrátit ze zpět do Londýna.

Německý spisovatel Hermann Hesse, nositel Nobelovy ceny za literaturu, publikoval v roce 1914 silně autobiografický román Panský dům. Vyrovnával se v něm s vlastní osobní, rodinnou a uměleckou krizí, kterou prožil v době svého manželství s fotografkou Mariou Bernoulli. Hrdina jeho prózy, úspěšný a bohatý malíř Veraguth cítí, že jeho manželství s pianistkou Adélou je v troskách, mezi manžely panuje hluboký nesoulad a odcizení. Jediné, co je ještě spojuje, je nejmladší synek Pierre. Nešťastný Veraguth by rád ze svazku unikl, opustil Adélu i honosné panské sídlo, v němž spolu žijí, a vydal se na cestu do Indie, ale manželka ho nabádá k rozumu, chce manželství zachovat, byť je už pouze formální. Veraguth se neodhodlá k činu jen proto, aby neztratil milovaného synka. Malý Pierre však dostane zánět mozkových blan a jeho nemoc manžele načas zase spojí. Když chlapec zemře, malíř konečně sebere odvahu opustit ženu i pohodlí svého domu a vydá se do Indie, aby našel sám sebe.

Co si počnou tři dcery Krokovy v moderním světě? Ve světě globalizace a mezinárodní integrace, kde o staré pověsti a svébytnost českého národa už nikdo nestojí? Věštkyně Libuše je šéfkou reklamní agentury Krok. Léčitelka Kazi pracuje v brněnské nemocnici. A Teta se drží toho, co vyznávala odjakživa: bylin, ezoteriky a mrtvých. Mohlo by to tak zůstat; jenže pak všechny postupně dostanou nabídku, která se odmítnout nesmí. Nechají se znovu vtáhnout do zápasu o český národ? Nebo se jejich angažmá změní v boj o moc, ve kterém hraje každá sama za sebe? A kolik temných tajemství vypluje na povrch – o pohanských rituálech, tajných plánech, smrtelné nenávisti a o přemyslovi, který před lety zmizel beze stop? .

Fejetony Tomáše Baldýnského vycházejí ve středečních Lidových novinách dlouhá léta. Po celou dobu v nich vtipný glosátor komentuje nejen dění na svojí domovské filmové scéně, ale také politické kotrmelce a ostatně společenské taškařice všeho druhu. Baldýnský vnímá svět poněkud netradičněji než ostatní novináři, přes výhružky od osob, jichž se svými texty dotknul, totiž i nadále odmítá rezignovat na smysl pro humor, který je jeho hlavní a ničivou zbraní. Kniha obsahuje sto pečlivě vybraných textů, které nejen že neztratily aktuálnost, ale v některých případech je doceníme dnes více než v době jejich vzniku. Tomáš Baldýnský: Po celou dobu své "seriózní" kritické kariéry filmového kritika a později televizního producenta si odskakoval k humoristické tvorbě, která mu obvykle přinášela mnoho nových přátel a vřelých slov ocenění, ať už to byl comics Zelený Raoul ("Tvůrci tohoto comicsu nepatří do lidské společnosti!", Miloš Zeman), internetový týdeník Baldachýn ("Vyzývám Tomáše Baldýnského na souboj!", Jiří Pomeje) či humoristický server Kompost.cz, jenž získal dva České zavináče a uznání tehdejšího premiéra této země ("Za tímto humorem stojí milióny mrtvých!", Vladimír Špidla), někdy však i hořké zklamání - to když jeho muzikálová adaptace plicní operace Václava Havla Jeden a půl plíce po jediném provedení upadla v zapomnění. Za kameru se poprvé postavil v roce 2003 při tvorbě investigativního videoklipu Mufíme si pomáhat ("Geniální hříčka. Zábavná, originální, krásně dojemná, neuvěřitelně vtipná - více takových filmů a nadšených filmařů s úžasnými nápady!!!", Kateřina Grossmanová), který byl dle zasvěcených jedním z důvodů, proč se na obrazovku vrátili Jů a Hele, později napsal a produkoval seriál Comeback (2008), který dle jiných zasvěcených hodlá Nova opakovat bez ustání buď do chvíle, kdy přijde apokalypsa, a nebo až její manažery během revoluce konečně někdo postaví ke zdi. Je obtížné dohledat, jak dlouho už každou středu otiskuje fejeton v Lidových novinách, podle jeho informací je to dvě stě dvanáct let, ale jak jeho čtenáři vědí, má sklony k přehánění, takže řekněme, že už je to dost dlouho na to, aby se stal klasikem.

Symptomy úpadku dnes vidíme všude kolem sebe: zpomalování růstu, drtivé zadlužení, narůstající nerovnost, stárnutí populace, protispolečenské jednání. Co přesně se vlastně pokazilo? Podle Fergusona je problém v tom, že se rozkládají naše instituce – zastupitelská vláda, volný trh, zákony a občanská společnost. Rozpad institucí je příčinou ekonomické stagnace i geopolitického úpadku. Aby se tyto procesy zastavily, bude třeba nebojácných vůdců a radikálních reforem.

Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu „mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko- -Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla bohatou rodinnou domácnost. Tento život jí ale nevyhovoval a uspokojení začala hledat v extravagantním sexuálním životě. Záhy se však dostala do konfl iktu se svými sourozenci a se svým otcem Hermannem Büschlerem, jenž usiloval o to, aby se vyšvihl do šlechtického stavu a změnil svůj sociální status. Protože obyvatelé města považovali Annino chování za nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský úřad, předmětem soudního vyšetřování, v němž byly využity Anniny milostné dopisy. Cílem onoho vyšetřování bylo exemplárně ukázat, v jakých mezích se má pohybovat spořádaný měšťanský život raného novověku. Ozmentova kniha je tedy nejen vynikajícím a barvitým „románem“ založeným na reálných příbězích, ale zároveň i skvělým obrazem podob sociální disciplinace v duchu reformní mravnosti 16. století.

Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající slečny zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou dívky v pubertě. Autorka řady knih pro dívky, původně učitelka, upřímně a vtipně vysvětluje vše o dospívání, tělesných změnách, menstruaci, citech a pocitech, sexu i sexuální orientaci nebo šikaně, ale i o praktických věcech, jako je péče o vlasy a líčení. Tato kniha řadě rodičů ulehčí trapné chvilky, kdy se osmělují vstoupit do zrádných vod zásadního rozhovoru s ratolestí na prahu dospívání. Dokonce to udělá za ně. Hayley Longová se začala věnovat psaní ještě jako učitelka anglického jazyka. Již její první kniha určená pro dospívající mládež, Lottie Biggs Is (not) Mad, získala ocenění White Raven Award a Hayley začala psát na "plný úvazek". Její další kniha What s up with Jodi Barton získala cenu Essex Book Award a byla v užším výběru pro Costa Book Award. Žije v Norwichi s manželem a králíkem.

Don De Lillo je znám především jako romanopisec – a to ne ledajaký: kupříkladu nejvlivnější americký kritik současnosti Harold Bloom jej neváhal označit za jednoho ze čtyř největších žijících amerických prozaiků (vedle Cormaca McCarthyho, Philipa Rotha a Thomase Pynchona). Anděl Esmeralda je ovšem DeLillova první sbírka povídek – a opět nikoli sbírka ledajaká: americká kritika i čtenářská obec se vesměs shoduje, že se jedná o nejlepší autorovo dílo od přelomového románu Podsvětí (Underworld, 1997). Kniha nabízí průřez spisovatelovou tvorbou od konce sedmdesátých let do současnosti. V jistém smyslu by mohla sloužit jako úvod do DeLillova světa, najdeme v ní totiž většinu autorových erbovních témat: odcizení, paranoiu, obavu či přímo děs z přetechnizovaného, odlištěného světa, složitost lidské komunikace, neurčitý pocit ohrožení atd. Oproti autorovým románům je tu přitom jedno novum: většina povídek se vyznačuje jakýmsi melancholickým, snovým nádechem a prostupuje je – pro autora nezvyklá – nostalgie či melancholie. „Logika končí tam, kde začíná svět,“ říká jedna z postav DeLillovy povídkové sbírky – a tento výrok by bylo možné vztáhnout i na Anděla Esmeraldu. Don DeLillo (*1936) je obecně považován za jednoho z největších amerických spisovatelů současnosti. Napsal patnáct románů a tři divadelní hry. Za své dílo získal řadu prestižních amerických i mezinárodních literárních ocenění. Žije poblíž New Yorku.

Pod hvězdami je první knihou Miloše Vacíka, hudebníka, perkusisty a výtvarníka, autora známého nahrávkami inspirovanými jeho cestami po Brazílií, Kubě či Africe. Miloš na svých cestách po světě čerpal také výtvarné cítění a celkovou atmosféru jednotlivých zemí. Tato kniha snoubí autorovy lásky do jednoho celku. Texty jsou jakoby z tisíce a jedné noci, ilustrace vzdáleně inspirované dávnými kolorovanými dřevořezbami. Kniha Pod hvězdami má podtitul Povídky z pouště a moře. V těchto extrémních krajinách se odehrávají záblesky bajek života zvířat, lidského snažení, věčného hledání, to vše pozorované nebeskými světly, chladně a nepovšimnutě.

Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající kluky zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou kluci v pubertě. Autor, původním povoláním učitel, upřímně, vtipně a beze studu vysvětluje vše o sexu, sexuální orientaci, dospívání, o holkách, tělesných změnách, pocitech nebo šikaně, ale i o praktických věcech, jako je holení a oblékání (i svlékání ?). Tato kniha řadě rodičů ulehčí trapné chvilky, kdy se osmělují vstoupit do zrádných vod zásadního rozhovoru s ratolestí na prahu dospívání. Dokonce to udělá za ně. James Dawson působil jako učitel občanské výchovy a spolupracoval na projektu, který se soustředil právě na oblasti šikany, drog, alkoholu a sexuálního vzdělávání. V současné době se věnuje pouze psaní a žije v LOndýně. Jeho autorská prvotina pro dospívající mládež Hollow Pike byla nominována na prestižní cenu Queen of Teen prize. Když zrovna nepíše děsivé knihy pro teenagery, poslouchá hudbu a sleduje Pána času a hororové filmy.

V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit.

V souborném vydání volné „provensálské“ trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit.