Argo strana 200 z 260

Komiksové zpracování bájné postavy Cthulhu, kterou stvořil na začátku 20. století ve svých fantasy povídkách slavný americký spisovatel H. P. Lovecraft (1890–1937). Zvláštní hrůzyplná atmosféra jeho hororů, v nichž spíše než krev a šok převažuje tajemný strach z neznáma, dala dokonce vzniknout subžánru tzv. lovecraftovského hororu. Cthulhu se poprvé objevil v povídce Volání Cthulhu z roku 1928. V lovecraftovském fantasy světě jej doplňuje mnoho dalších mocných bytostí či božstev s nejasným vesmírným původem, jež kdysi obývaly Zemi, ale poté se stáhly do ústraní. Především Cthulhu se pro mnohé milovníky sci-fi a fantasy stal symbolem hrůzy a zla; jeho děsivost bezesporu podporuje i podivné jméno, které je nejspíše potřeba číst jako „Chlúl-hlú“. Soubor má velikost 50MB.

Nejznámější letecká tragédie v Československu si vyžádala 76 lidských životů. To letní dopoledne 28. 7. 1976 nikdo z rekreantů, kteří odpočívali u jezera Zlaté písky, netušil, že se brzy stane svědkem náhlého pádu letadla ČSA a následné zoufalé snahy zaměstnanců letiště o záchranu možných přeživších. Komunistický režim nikdy nezveřejnil závěry vyšetřovací zprávy. Pozůstali dodnes netuší, co se v kokpitu letadla odehrálo během posledních sekund letu nad Bratislavou. Směsice článků a svědectví přinesla po roce 1989 pravdivé i konspirační teorie. Autor této knihy strávil rok studiem dokumentů v archivech i rozhovory s pamětníky a s odborníky na dobové letectví, aby mohl případ letu číslo 001 uzavřít a odpovědět na otázku: Proč letadlo Il-18 OK-NAB havarovalo?

Vše nové, čerstvé a odlišné je ve vypravěčském řemesle velevzácné, ale Harlan Ellison jako rozený vypravěč vytvářel povídky odvážné, nebojácné a pokaždé znovu překvapivé; svou prózu dováděl na pokraj drzosti a podivnosti, psal zkušeně i s neomalenou přízemností – a vždy se postaral, aby jeho slova i v našem slovy předávkovaném světě byla až nečekaně plná života a vášně. Od převratných padesátých a šedesátých let, kdy svět nacházel svou novou dynamickou identitu, až po přítomnost plnou klišé a povrchnosti, psal stále elegantně a neotřele, přesto vždy živelně, a pořád byl s to dostat se čtenářům pod kůži. A teď je to konečně tady. Nemám ústa a musím křičet je právě ta sbírka, ve kterou jsme dlouho jen doufali. Třiadvacet nejlepších povídek, které od první do poslední vyhrály významné ceny, vychází v jediném svazku a spolu s tím se v českém překladu poprvé šířeji představuje vskutku neobyčejný prozaik. Jsou to texty plné světla a ohně od autora, jenž měl vždy co říct a přesně věděl jak. V jednom svazku přichází to nejlepší od jednoho z nejvýraznějších hlasů nejen fantastického žánru. Povídky vhodné jak pro nováčky, tak i pro dlouholeté fanoušky science fiction – ba i pro protřelé profesionály; všem připomenou, jakých kvalit může literatura dosahovat. V americké literatuře nikdo takový nebyl – a ani nebude. Zuřivý, zábavný, výmluvný, obrovsky nadaný. Pokud existuje nějaký posmrtný život, Harlan teď všechno bere hákem i tam.“ Stephen King

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii. Česká historiografie se tomuto tématu začala intenzivně věnovat záhy po listopadu 89. Dodnes však nedospěla k ucelené, synteticky pojaté interpretaci. V jubilejním roce s ní naopak přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel. Ten ve své monografii, lakonicky nazvané Pražské jaro, nazírá celospolečenské změny roku 1968 prizmatem postupného tání totalitního režimu, který erodoval jednak kvůli československým reakcím na odhalení Stalinova kultu osobnosti (revize politických procesů), jednak v důsledku ekonomické krize, do níž se plánovaná ekonomika na přelomu 50. a 60. let dostala. Společenské změny roku 1968, resp. konce 60. let, Schulze Wessel vnímá v rovině politické, ekonomické, ale i kulturní, přičemž právě v liberalizaci kulturního prostředí (noviny, časopisy, divadlo, film) vidí jednu z příčin skutečné revize socialismu v Československu, jež se v tomto ohledu výrazně liší od pokusů o revizi ve středovýchodní Evropě roku 1956. Velkou předností jeho esejisticky pojaté práce je skutečnost, že český rok 1968 nazírá v širokém kontextu evropského roku 1968. Důraz přitom klade jak na českou jedinečnost, tak i na provázanost a vzájemné inspirace se západním hnutím. Díky tomu překládá velmi vyvážený a přitom podnětný pohled na české dějiny 60. let 20. století a na jejich vyústění v prvních devíti měsících roku 1968. Své líčení končí sovětskou invazí do Československa v srpnu 68, která celý obrodný proces zastavila a společenské dění v ekonomické, politické i kulturní rovině zbavila veškerých demokratizačních tendencí.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Podle představ mnohých reformátorů měla policie fungovat automaticky. Není proto náhodou, že ke stroji byl v 18. století připodobňován i stát. Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes. Prostřednictvím policie stát spravoval své vnitřní záležitosti, a tím jim a také sobě také dával jasnější obrysy. Zatímco dosavadní literatura se věnovala především kontrole a represi, jejímž prostřednictvím habsburská monarchie reagovala na společenský vývoj po Francouzské revoluci, předmětem zájmu této knihy je policie ve smyslu rodící se veřejné správy, která vědění o obyvatelstvu státu vytvářela, zároveň však na jeho základě život obyvatel regulovala a také stimulovala. Ve Vídni, Praze i v menších českých městech sleduje práce kromě institucionálního vývoje policie především genezi úřední komunikační sítě, identifikační praktiky, ale také to, jak se prostřednictvím dohledu (re)definoval „veřejný pořádek“ či „veřejná mravnost“.

Mladý učitel Martin přijíždí do provensálského pohoří Luberon, které na první pohled připomíná ráj jako z pohlednice. Martin, nadaný zvláštním talentem, sem následuje tajemnou vůni ještě tajemnějších lanýžů, o nichž zatím jen sní... Co když ale hlavním motorem jeho hledání není pouze touha najít "černý diamant"? V pátrání téměř detektivním nás autorka tentokrát seznamuje s méně známou stránkou života jihofrancouzského venkova a z poněkud jiného úhlu pohledu... Vychází ve druhém, autorkou upraveném vydání.

Philippe Favre vykreslil velkolepý historický román hodný Alexandra Dumase staršího. Lékař z údolí Valais, jistý Guillaume Perronet, se postaví do čela vzpoury obyvatel kraje proti bezpráví a tyranské vládě sionského biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte Amadea. Zastání najde v osobě Karla IV., římského císaře a českého krále. Co tohoto evropského vládce s Perronetem pojilo? Proč se tak vysoce postavený muž rozhodl zakročit ve prospěch obyčejného provinčního lékaře? Autor v napínavém, romantickém a vtipném románu vrátil život skutečné, ale zapomenuté postavě Guillauma Perroneta a na základě historicky doložených faktů rozehrál barvitý příběh, zalidněný skutečnými i fiktivními hrdiny a odehrávající se v kulisách drsných alpských svahů i v kouzelné krajině údolí Rhôny, plné opevněných hradů, kostelů, usedlostí a vinic. Když ale v kraji vypukne vzpoura, malebná města hoří plamenem.

Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím, jež ve svém důsledku vedlo k přetransformování pohanské slovanské mytologie do její pokřesťanštěné podoby. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí. Významnou roli v románu, který atmosférou připomíná Felliniho Sladký život, hraje Řím; metropole, do jejíž omamné náruče se hrdina s nadějí vrhá, ale namísto splněných snů ho čeká jen tvrdá a bezútěšná realita. Město s potutelným odstupem přihlíží alkoholovým excesům a nočnímu víření, dobře ví, že noční příslib radosti s ránem vyprchá a znovu se vrátí osamělost a nahořklý pocit nenávratně ztraceného času… Calligarich zobrazuje život jedince, jenž je jako vytržený z filmu Sladký život Federica Felliniho nebo Velké nádhery Paola Sorrentina. „Příjemně melancholický a ponurý román.“ – De Standaard „Každá krásná věta chutná jako dokonalý Negroni.“ – Focus Knack „Žádná lepší kniha na rozloučení s létem není.“ – De Morgen „Nejkrásnější příběh lásky tohoto roku.“ „Existenciální, emotivní román. Jedním slovem: potřebný.“ - Gli stati generali „Snažím se psát příběhy, které by se mně samotnému líbilo číst. Vycházejí z jakési vnitřní potřeby. Jen tak je možné zasáhnout čtenáře až na těch nejintimněších místech.“ - Gianfranco Calligarich Řím má v sobě zvláštní omamnost, která spaluje vzpomínky. Víc než město je to vaše skrytá tvář, číhající šelma. Ostatně je to tak vždycky. Člověk dělá všechno pro to, aby se držel stranou, a pak se jednoho krásného dne, aniž ví proč, ocitne uvnitř historie, která ho dovede přímo na konec. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Přemyslovské Trojkrálovství stojí na osudové křižovatce – buď přijme nadvládu námořních velmocí Anglie a Holandska a zůstane jen druhořadou kontinentální mocností, nebo je vyzve na souboj pomocí převratně zkonstruovaného a novou bojovou látkou vyzbrojeného loďstva. To vše se odehrává v alternativním 17. století, kde existuje pod vládou Přemyslovců mocná říše táhnoucí se od Baltu až po Jadran a od Labe až po Dvinu. František Novotný přichází se strhujícím příběhem, v němž významnou roli hraje alchymistická magie (tzv. alchy-punk) realizovaná nikoli pouhými kouzelnými formulemi a prací na Velkém magistériu, ale stavbou magických přístrojů, plody nauky, kterou lze nejvýstižněji popsat jako alchymické inženýrství. K němu se pak pojí znalost míchání elixírů, mezi něž patří i Dryák nesmrtelnosti, a soupeření tajných služeb o pradávný recept na utajovanou bojovou látku. Jak dopadne boj mezi západními námořními velmocemi a českým Trojkrálovstvím a kdo je strážným duchem, který napříč staletími bdí nad osudem Přemyslova rodu? Jak je to s Maharalovými golemy a co na to mylady de Winter? A kde se tu vzala Elina Makropulos? To vše a mnohem více se dočtete v románu Dryják. Stačí jediný doušek a neodložíte jej, dokud jej nedočtete do dna.

Jedné chladné listopadové noci v roce 1994 vyhoří jistý dům do základů. Uvnitř se najdou ostatky mladé ženy, zavražděné. Pro obyvatele jihošvédské vesničky Marbäck je to zlomový bod, od té chvíle se místní události dělí na ty „před požárem“ a „po požáru“. A pro malého Isaka Nyqvista a jeho rodinu se život změní navždy. Policie se rychle zaměří na Edvarda Christenssona, přítele zavražděné dívky a Isakova milovaného strýčka. Nikoho v Marbäcku to moc nepřekvapí – vždycky byl černá ovce, tak jako před ním jeho otec. Důkazy mluví samy za sebe a Edvard je odsouzen na doživotí. Život ve vsi jde dál a mladý policista Vidar Jörgensson je pyšný, že svou troškou přispěl k vyřešení vraždy. To ještě netuší, že ho tento případ nepřestane pronásledovat ani po letech, až nakonec ohrozí jeho kariéru i rodinu. Isaka, pokrevně spřízněného s vrahem, zločin poznamená – v očích místní komunity vyrůstá s cejchem zla. A Isak jej přijímá, jistě se i v něm skrývá temná hrozba… O devět let později se cesty Isaka Nyqvista a Vidara Jörgenssona opět zkříží a starý případ znovu ožívá, ale bude zapotřebí ještě hodně času, než se všechny nitky rozpletou a všechny kousky skládanky zapadnou na svá místa. 20 000 prodaných výtisků ve Švédsku během prvního měsíce. Práva prodána do 10 zemí. Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Miliony dětských čtenářů v mnoha zemích, kteří se bavili nad Walliamsovými knihami o nejhorších dětech na světě, se můžou těšit na povedenou sbírku děsivých dospělých, ba co hůř, těch nejděsivějších dospělých vůbec: učitelů. Myslíte si, že vaši učitelé jsou příšerní? Jen počkejte, až poznáte tuhle sebranku! Desítka nádherně odporných pedagogů vás zaručeně donutí dát se na bezhlavý útěk ze školních vrat. Jeden z učitelů trpí nevýslovným strachem, no považte, z dětí! Jiná učitelka se věčně vzteká a nechá po škole každého, kdo se jí nestačí vyhnout, další učí přírodní vědy a je napůl člověk, napůl odporný smrdutý netvor… a to ještě zdaleka není všechno!

Krátký feministický manifest od oceňované autorky Mary Beard, ve kterém pátrá po kořenech misogynie od antické mytologie až po současnost. Anotace: Profesorka antické literatury Mary Beardová je britské veřejnosti dobře známá, vedle akademické práce se věnuje také populárně naučným projektům a její hlas silně a často zaznívá ve veřejné debatě. Mary Beardová se však nevyjadřuje pouze k tématu tisíce let staré literatury a kultury. Promlouvá též o feministických tématech a problémy dneška dovede nejen brilantně analyzovat, ale také vysvětlit historické důvody jejich vzniku. Ve dvou přednáškách, jejichž upravenou verzi přináší tento svazek, profesorka Beardová s precizností a vtipem analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy, a zejména ženy, jež usilovaly o jakoukoli veřejnou roli, čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy věrné manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou. Beardová zkoumá historické kořeny misogynie, ilustruje snahu o umlčení ženského hlasu na veřejnosti a rozebírá naše kulturní vzorce vnímání místa ženy ve společnosti a problematické vnímání žen v pozici moci. S rozsahem jen něco přes sto stran mohou Ženy a moc vypadat jako drobné dílko, ale nenechte se zmást. Tato kniha vydá za tlusté svazky, a neumlčí ji ani Telemachos, ani nikdo jiný. - Sarah E. Bond, Forbes Jasná výzva všem ženám, aby pozvedly hlas, převedly slova v činy a předefinovaly vlastní moc. - People Magazine Vtipný a přesvědčivý manifest. - New York Times Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Než začala Hra o trůny... toulal se krajem ser Duncan Vysoký. Ale možná že to byl jen Dunk, co vypil truňk, z Blešího Zadku. To se teprve ukáže ve třech na sebe navazujících novelách odehrávajících se asi 80 let před Písní ledu a ohně a G. R. R. Martin zde na poměrně malé ploše dokazuje, jak skvělým spisovatelem je. Rytíř Sedmi království obsahuje celkem tři příběhy Duncana Vysokého, který namísto jemných fines dvořanů používá daleko raději selský rozum a meč. Společníkem je mu panoš Egg, který je někým trochu jiným, než by se na první pohled mohlo zdát. G. R. R. Martin psal tyto novely pro různé antologie v průběhu řady let a dokládá na nich, jak detailně propracovaný je celý jeho svět. Děj je zasazen do období po Temnožárově vzpouře. Kdo je Temnožár? Levoboček Targaryena Aegona IV. Hanebného, jenž zdědil po otci meč, který jej podle mnohých opravňoval vládnout. Daeron II., právoplatný dědic, tak musel čelit vzpouře půlky Západozemí… A právě v dobách po vzpouře, ale dávno před svržením Targaryenů, se odehrávají naše tři příběhy. Ač se v nich vypráví o potulném rytíři velmi nízkého původu, dostávají se hlavní hrdinové ve všech novelách daleko blíže temným intrikám, ne by jim bylo milé. G. R. R. Martin pomalu, ale nekompromisně odhaluje, oč šlo během vzpoury, a naivnímu mladému rytíři dává pořádně zabrat. Kdepak rytířské ctnosti! A pravda? Která z nich je ta pravá? S Rytířem Sedmi království se nebudete nudit ani chvíli. První z uvedených novel už přitom česky bez většího povšimnutí (a v jiném překladu) vyšla… Ale to je již celá řada let a z G. R. R. Martina se mezitím stala spisovatelská hvězda první velikosti. Také díky seriálu Hra o trůny se dá očekávat, že tentokrát Dunk a jeho panoš Egg osloví podstatně větší okruh čtenářů.

Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým - a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století. „Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times „Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof „Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews

Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem. Mussolini se narodil v neděli odpoledne v roce 1888 ve středoitalské vesnici. V sobotu odpoledne v roce 1945 byl zastřelen komunistickými partyzány na břehu Comského jezera. Behem šedesáti dvou let mezi těmito dvěma osudovými odpoledni prožil italský duce život tak dramatický, že se mu v moderních dějinách málokdo vyrovná. Hibbert mapuje Mussoliniho nezastavitelnou cestu k moci a drobné nuance fašistické ideologie, již Mussolini stvořil. Zamýšlí se i nad stopami, které Mussolini zanechal v soudobém myšlení a ptá se, proč je tato osobnost v Itálii dodnes předmětem vypjatých vášní, zlořečení i úcty..