Argo strana 200 z 311

Jmenuji se Peter Grant. Ještě nedávno jsem byl obyčejný četnický zelenáč v řadách londýnské Metropolitní policie. Jedné noci jsem se ale při vyšetřování vraždy zapletl s duchem, a všiml si mě tak vrchní inspektor Nightingale, poslední čaroděj Anglie. A tak teď stojím jako člen dvoučlenné speciální policejní jednotky v márnici nad tělem zavražděného jazzmana a snažím se získat z jeho mrtvého těla záznam melodie, důležitou stopu ve vyšetřování jeho vraždy. To fakt umím. A nejen to. A tak vím, že v Soho řádí vrah, který má nadpřirozené schopnosti a jedině naše jednotka je schopna ho zastavit.

Projekt Jonáš spěchá domů vznikl na základě spolupráce dvou autorů, výtvarníka Radoslava Valeše a spisovatelky Marky Míkové. Radoslav Valeš (jeho Děti duhového hada byly Nejkrásnější knihou roku 2000) nejprve vymyslel příběh o putování plyšového medvídka světem a pak formou kolážové techniky vytvořil sérii velice originálních celostránkových barevných ilustrací. Při jejich zhotovení „recykloval“ lifestylové časopisy a tuší domalovával hlavního medvědího hrdinu. Stromy tak mají perlové či diamantové kmeny, na těle vážky rozeznáme kousek pruhovaného pyžama, na jejím křídle vzor látky, trávník je vystřižen z částí geografických map apod. Radek ale není spisovatel, a tak se spojil se spisovatelkou, hudebnicí (hraje na klávesy a zpívá v kapele Zuby nehty) a divadelní režisérkou Markou Míkovou, autorkou několika dětských knih (byla za ně už třikrát nominována na cenu Magnesia Litera, naposledy letos za Škvíry). Kniha vypráví o plyšovém medvídku, vyrobeném v dalekém Sinhapůru, který putuje domů k holčičce, která ho má dostat k narozeninám. Medvídek cestuje lodí, autem, na křídlech vážky i na hřbetu vlka, zažije mnohá dobrodružství, vyvázne z močálu i ze strašlivé bouře, pomáhá těm, kteří pomoc potřebují, a dotyční zase na oplátku pomáhají jemu. Nakonec šťastně doputuje domů – je nejvyšší čas, holčička zrovna oslavuje narozeniny...

Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho podpořili? Od těchto otázek se odvíjí román německého spisovatele Timura Vermese nazvaný Er ist wieder da. Román, který okupuje přední místa německých literárních žebříčků. Prodalo se ho zatím milion výtisků a skoro sto tisíc kusů ve formě audioknihy. Satirický příběh se překládá do pětatřiceti jazyků včetně angličtiny, španělštiny, francouzštiny a češtiny.

Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása? Najdeme zde devět autorových proslovů; jeden z nich byl pronesen u příležitosti přebírání prestižní ceny Carla Sandburga, jeden na shromáždění Indianské unie občanských svobod a sedm zbylých na různých univerzitních promocích (což je přímo vonnegutovsky paradoxní, vzhledem k tomu, že sám Vonnegut nikdy univerzitu nedostudoval). Netřeba se však bát nějaké mravokárné suchařiny – Vonnegutovy projevy si co do výstavby, čtivosti a vtipnosti s ničím nezadají s jeho prózami. I v nich autor předvádí svou typickou ironii a sarkasmus, i v nich dokáže mezi drsné špílce nenápadně propašovat svůj humanismus a empatii, i v nich vyslovuje nejednu základní pravdu a přitom na čtenáře – či posluchače – spiklenecky pomrkává. No není to krása? Kurt Vonnegut jr. (1922–2007) patřil k nejoceňovanějším a nejoblíbenějším americkým spisovatelům druhé poloviny 20. století a od 60. let, kdy si ho přisvojili studenti amerických univerzit, požíval pověsti autora kultovního. Jeho romány lze považovat za společenské prózy (on sám je tak označoval), ale z běžně chápaných hranic tohoto žánru se od začátku tvrdošíjně přesouvají do sfér literatury humorné, groteskní, protiválečné, antiutopické či vědeckofantastické.

Harold Bloom (*1930) si sérií knih ze 70. let, z nichž nejvýznamnější je právě Úzkost z ovlivnění, vydobyl pozici nejvýraznějšího amerického kritika své generace, dosáhl nejvyšších akademických pozic a trvale se zapsal do obecného kulturního povědomí. Pojem vlivu či ovlivnění je inspirován především Nietzschem, Freudem, prorockými básněmi Williama Blakea a gnostickou teologií. V ostrém kontrastu k předtím dominantnímu přístupu angloamerické nové kritiky Bloom zdůrazňuje osobní zápas básníka o nalezení vlastního hlasu – a rozvíjí obraz boje na život a na smrt (neboť vyjádření a mlčení či originalita a nápodoba jsou pro básníka formou života a smrti) mezi „efébem“ a jeho mocnými předchůdci. Česky z Bloomova rozsáhlého a vlivného díla již vyšel Kánon západní literatury (1994, čes. 2000), souborný pohled na celou evropskou literární tradici. Úzkost z ovlivnění vychází i s rozsáhlou předmluvou (věnovanou Shakespearovi), kterou autor doplnil ke 2. vydání z roku 1997.

Svůj román Welsh zasadil netypicky do USA, a hlavní postavy jsou tentokrát ženy. Jedna z nich je Lucy Brennanová, trenérka ve fit centru, která odzbrojí možného vraha, a přivolá tak na sebe pozornost policie a zpravodajských relací. Druhá je deprimovaná, nadváhou sužovaná a manipulativní Lena Sorensenová, která se stane svědkem celé příhody a zapíše se do Lucyina kursu, i když jí jde spíš o její tělo než o své vlastní. Obě ženy se víc a víc sbližují, a to nemůže zůstat bez následků. Krom mimořádných ženských postav se čtenář v románu setká se všemi rejstříky bohatého Welshova arzenálu. Nechybí vražda, zvrácenost, pomsta, spousta sexu a jídla...

Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) se ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory se vrací do let 1944–1947, která zásadně změnila jeho dosavadní život i plány do budoucnosti. Trutnovského rodáka a syna textilního továrníka, který od svých osmi let žil v Praze a cítil se být především pražským Němcem, zatklo v červenci 1944 gestapo a poslalo ho nejprve do terezínské Malé pevnosti a odtud do koncentračního tábora v Osvětimi. Důvodem jeho uvěznění byl zadržený dopis otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli, aby ho poslal ze Švýcarska. Svou roli pravděpodobně sehrál i jeho částečný židovský původ. Gerhard Scholten, tehdy ještě nesl otcovo příjmení Pfefferkorn, věznění přežil. Díky svým obsáhlým jazykovým znalostem se v osvobozené Osvětimi stal tlumočníkem sovětské armády a NKVD, a tak i svědkem výslechů a evidence mrtvých. V květnu 1945 se vrátil do Prahy, kde ho záhy čekalo setkání s československou poválečnou realitou: jeho babička byla jako Němka internována ve sběrném táboře na Strahovském stadiónu a posléze v Malé pevnosti, Scholtena i jeho matku zavřeli na základě udání jejich podnájemníka v srpnu 1945 do internačního tábora v Modřanech. Jen díky intervencím jejich českých přátel byli všichni nakonec propuštěni: zabavený byt včetně inventáře a další majetek jim ale už vrácen nebyl. Před definitivním odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal rakouské občanství a nové příjmení, Scholten ještě v československých službách absolvoval rok jako pracovník UNRRA v Brémách. Jeho vzpomínky rovněž podávají svědectví o zpochybněné identitě, resp. o vynucené změně: z předválečného Němce Pfefferkorna s československým občanstvím se po válce stal Vídeňák a rakouský občan Scholten.

Epos Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., jemuž je i věnován. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu (Ulricha von Etzenbach) je nejasný, ve svém díle tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských králů. Dílo je dnes téměř (zcela) zapomenutou literaturou i historickým pramenem. Hrdinský příběh sepsaný ve staré němčině čítá celkem 8358 veršů.

Výjimečná románová sága irského autora Justina Quinna popisuje úspěchy i pády rodiny Boylových v obdivuhodně přesně zachycených politických, společenských a ekonomických proměnách Irska na třech generacích, od konce 50. až do let 90. let. Kniha je nejen dobovou satirou, ale i zdařilým psychologickým portrétem jednoho manželství a jedné rodiny. Dublin je v době mládí hrdinů knihy stále ještě místem, ze kterého muži odplouvají do Ameriky (kvůli práci) a ženy do Londýna (kvůli nechtěnému těhotenství), místem, které je zmítané alkoholismem nejen u mužů, ale i u žen. Zpočátku se pozornost autora soustřeďuje na mladého Declana, postupně však přebírají štafetu ženské hrdinky, Declanova manželka Sinéad a dcera Issie. Declanův boj za politickou a ekonomickou proměnu Irska je tak doprovázen jejich zápasem za rovnoprávnost obou pohlaví, a to nejen v tuhých padesátých, ale i v nesrovnatelně osvícenějších letech devadesátých. Román slavil v autorově rodném Irsku úspěch u čtenářů i u kritiky – byl mj. označen za „nádherný a působivý příběh, který se navíc dobře čte“ (Irish Times), „ambiciózní ztvárnění osobních dramat i proměnlivé politické mapy Evropy“ (Telegraph), „fascinující a poetické vyprávění, které budou mít čtenáři problém odložit“ (Business Post) a „jednu z nejlepších knih roku“ (Evening Herald).

V monografii předposledního přemyslovského panovníka autor přináší nové pohledy založené na několikaletém studiu pramenů i moderní literatury. V první části knihy představuje panovníkův život v souřadnicích domácí i zahraniční politiky, ve druhé se zamýšlí nad fungováním středověkého státu, dvorským prostředím a rytířskou kulturou, jíž se právě okolí tohoto posledního velkého Přemyslovce vyznačovalo. Všímá si také faktorů, které spoluurčovaly směr vlády (královští rádci, zemská šlechta, duchovní hodnostáři), a sdostatek prostoru věnuje i nálezům bohatých stříbrných ložisek na Kutnohorsku i expanzi české moci do Polska a Uher. V posuzování vývoje české společnosti přemyslovského období se do značné míry rozchází s běžně publikovanými názory. Václava II. zobrazuje jako panovníka s bystrým úsudkem a silnou vůlí, jako jedince na vrcholu společenské pyramidy, kterému není nic lidského cizí.

„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“ Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky. Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let.

Severní Maroko: Dr. Kate Warnerová vyléčila globální pandemii a myslela si, že vyléčí i sebe. Mýlila se. A mýlila se i ohledně rozsahu atlantského spiknutí. Lidstvo nyní čelí nové hrozbě v podobě nepředstavitelně silného nepřítele. Ani jí samotné už nezbývá mnoho času a lidská civilizace stojí před naprostým zhroucením, když se objeví nová naděje – zpráva od potenciálního spojence. Hvězdárna Arecibo: Mary Caldwellová celý život čekala, pozorovala hvězdy a pátrala po stopách rozumného života za hranicemi naší planety. Když se konečně dočká, je náhle zatažena do boje staršího než lidstvo, ve kterém jde ještě o mnohem víc. Mary se musí rozhodnout, komu má důvěřovat, protože už není kam utéct. Antarktida: Dorian Sloane po odeznění atlantského moru zjišťuje, že se stal jednou z loutek v Areově tajemném plánu. Než stihne ovládnout situaci, Arés rozpoutá kataklyzma, které vše změní. Zatímco svět zachvacuje katastrofa, Arés mu prozradí pravou povahu nebezpečí ohrožujícího lidstvo a Dorian přistoupí na poslední úkol – dopadnout a zabít Davida Valea a Kate Warnerovou. Tentokrát už nebude brát zajatce. Dostal nařízeno najít je a zlikvidovat, a navíc má nyní přislíbené odpovědi i spásu. S Dorianem v patách pak Kate s Davidem a ostatními členy jejich týmu putují vrakem atlanťanské lodě potopené na Zemi, atlanťanskými výzkumnými stanicemi rozesetými po celé galaxii i minulostí tajemné kultury, která by mohla zachránit lidstvo v jeho nejčernější hodince. Jejich vlastní životy jsou v sázce, času není nazbyt a Kate, Davida i Doriana nyní čeká ta nejtěžší zkouška.

Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu a krátkém komiksovém příběhu. Komiksy se zaměřují na klíčové události jejich životů a zdaleka nejsou situovány jenom do období první světové války. Mnoho legionářů bylo zapojeno do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu. Dvacet osudů je zkrátka rozprostřených do velké části dvacátého století a živě dokumentují naše divoké novodobé dějiny. V knize najdete tato jména: Jan Čapek, Antonín Číla, Stanislav Čeček, Emanuel Moravec, František Moravec, Radola Gajda, Otto Gutfreund, Otakar Husák, Sergej Ingr, Vladimír Klecanda, Karel Kutlvašr, Vojtěch Luža, Josef Mašín, Rudolf Medek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Syrový, Josef Jiří Švec, Rudolf Viest, Sergej Vojcechovský.

Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu a krátkém komiksovém příběhu. Komiksy se zaměřují na klíčové události jejich životů a zdaleka nejsou situovány jenom do období první světové války. Mnoho legionářů bylo zapojeno do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu. Dvacet osudů je zkrátka rozprostřených do velké části dvacátého století a živě dokumentují naše divoké novodobé dějiny. V knize najdete tato jména: Jan Čapek, Antonín Číla, Stanislav Čeček, Emanuel Moravec, František Moravec, Radola Gajda, Otto Gutfreund, Otakar Husák, Sergej Ingr, Vladimír Klecanda, Karel Kutlvašr, Vojtěch Luža, Josef Mašín, Rudolf Medek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Syrový, Josef Jiří Švec, Rudolf Viest, Sergej Vojcechovský.

Citlivě a obratně napsaná biografie se věnuje zdánlivě kouzelnému dětství a mládí slavé Jackie, samozřejmě i pohádkovému manželství s bohatým a pohledným senátorem a pozdějším prezidentem, ale vůbec poprvé podrobně zachycuje život Jackie Kennedyové po tragické smrti jejího prvního manžela. Autorka dokumentuje její osamělý a statečný boj s posttraumatickou poruchou, která ji sužovala víc než třicet let, snaží se porozumět ženě, která se skrývala za mediálním obrazem jedné z nejslavnějších žen světa, a portrétuje Jackie tak, jak jsme ji dosud neznali.

Kniha Clifforda A. Pickovera, autora bestselleru Matematická kniha, představuje velkolepou mozaiku atraktivních témat z historie fyziky a přírody od Velkého třesku až po vzdálenou budoucnost ztrácející se kdesi v nekonečnu. Každému tématu je věnován poměrně stručný, ale výstižný text a celostránková barevná ilustrace. Jednotlivá témata se týkají fyzikálních zkušeností a objevů člověka za celou dobu jeho existence a jejich často překvapivému praktickému využití, ale také obecných až filozofických pohledů na přírodu a její tajemství. Dočteme se tu o vynálezu bumerangu, záhadné baterie z Bagdádu, pokusech sestrojit perpetuum mobile, o černých dírách, obřích vlnách na oceánech, podivuhodných solitonech, zjeví se nám Maxwellův démon i Schrödingerova kočka, budeme obdivovat zelený paprsek nebo nejčernější čerň, ale dozvíme se také, co způsobuje práskání bičem, proč se kýve čínská kachna nebo jak se pohybuje golfový míček. Přes zdánlivou roztříštěnost jednotlivých témat je spojuje vnitřní logika a systém vzájemných odkazů.