Argo strana 199 z 314

Reinhard Kleist není českým čtenářům neznámý: v roce 2015 vyšel jeho zásadní komiks o holocaustu Boxer, inspirovaný skutečným životním příběhem polského židovského boxera a vězně koncentračního tábora Hercka Hafta. Ještě před napsáním Boxera ovšem Kleist uspěl také mezinárodně s komiksem o životě countryového zpěváka Johnnyho Cashe. Kniha byla přeložena do 14 jazyků a získala řadu ocenění, mj. nejvýznačnější německou komiksovou cenu „Max und Moritz“, cenu Prix des Ados na literárním festivalu ve francouzském Deauville a americké komiksové ceny Eisner a Harvey. Johnny Cash, nejznámější countryový zpěvák všech dob, rebel a idol mnoha generací hudebních fanoušků, se stal už za svého života legendou. Jeho tvorba ovlivnila další vývoj populární hudby. Na vrcholu kariéry měl vlastní televizní pořad, do něhož si zval nejznámější muzikanty té doby. Reinhard Kleist líčí jeho pohnutý osud velmi poutavě a naléhavě: od jeho dětství, prvního jamování s Elvisem Presleyem přes koncert ve vězení Folsom, neobyčejně úspěšný přelom šedesátých a sedmdesátých let, kdy Cash ale zároveň stále více propadal závislosti na alkoholu a drogách, až k jeho mimořádném comebacku po boku producenta Ricka Rubina.

Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí, kteří jsou úředně potvrzenými „blázny”. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny. Kniha nyní vychází v limitované edici.

Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost. Největší brazilský bestseller vychází nyní v limitované edici.

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat. Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu. Kniha nyní vychází v limitované edici.

Strhující příběh lásky Maxe Costy a Mechy Inzunzové se postupně odehrává na třech různých místech: v důsledku podivné sázky dvou hudebníků se ocitají v Buenos Aires r. 1928, během španělské občanské války v Nice, kde se rozehrává špionážní hra, a v šedesátých letech je nacházíme v Sorrentu u partie šachů. Příběh vášnivého vztahu, intrik a zrady trvá po čtyři desetiletí bouřlivého dvacátého století, které je koncem jedné epochy. Po tomto románu s chutí sáhnou jak milovníci špionážního žánru, tak inteligentně a s citem napsaných milostných příběhů.

Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.

Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.

V areálu soukromé dívčí střední školy v Dublinu bylo nalezeno tělo chlapce. Vraha se vypátrat nepodařilo. O rok později se na nástěnce ve škole objevuje fotka oběti s anonymním vzkazem: Vím, kdo ho zabil. Dostává se do rukou mladého detektiva Stephena Morana, který ji chápe jako příležitost vydobýt si místo na vysněném oddělení vražd. Spolu s kontroverzní policistkou Conwayovou znovu otevírají případ a při vyšetřování odkrývají nitky příběhu, který před rokem zůstal utajen. V kulisách staré internátní školy v Dublinu vedené řádovými sestrami číhá na každém kroku temno a je zjevné, že několik studentek nemá z různých důvodů zájem říkat pravdu. Svět dospívajících dívek se ukazuje být tajemnějším a nebezpečnějším, než si oba detektivové uměli představit. Místo pro tajností je napínavý a vzrušující příběh o přátelství a věrnosti, krutosti dívčího kolektivu a touze vzepřít se uniformitě.

Padesátník Todd Aaron je těžký autista, žijící od dětství ve specializovaném sanatoriu. V klidu si znovu a znovu pročítá encyklopedii a je nejraději, když se nic neděje. Když však do sanatoria přibudou noví lidé – nevlídný člen personálu a pacient s poškozeným mozkem –, poklidné vegetování vezme za své, a co je ještě horší: jednooká pacientka Martine mu dělá milostné návrhy a přesvědčuje ho, aby přestal brát léky, protože právě ty mu blbnou hlavu. Tlak těchto okolností citlivý Todd nevydrží a ze sanatoria uprchne, aby nalezl svého mladšího bratra a spolu s ním dávno ztracené dětství. Příběh psaný v první osobě dává čtenáři nahlédnout do přecitlivělé duše člověka vyděšeného světem, ale většinou je to čtení plné paradoxních a vtipných úvah a postřehů. Eli Gottlieb je americký autor střední generace. Narodil se v New Yorku a vyrůstal v New Jersey, studia literatury absolvoval na Hampshire College v Amherstu ve státě Massachusetts. Píše články pro různé časopisy a jeden čas vyučoval americkou literaturu na padovské univerzitě. Jeho druhý román Now You See Him byl britským listem Independent nazván „knihou roku“. Nejhodnější chlapec je jeho čtvrtý a zatím poslední román.

Píše se rok 1962 a patnáct let po americké kapitulaci v Kalifornii vládne japonská okupační správa. Po Spojených státech ale za japonského pobaveného přihlížení a německého běsnění koluje podivná kniha, v níž Spojenci druhou světovou válku neprohráli. Pravda o světě naruby se snad skrývá v narážkách věštební Knihy proměn I-ťing, jejíž náznakovou řeč se snaží rozluštit okupanti, kolaboranti i zahořklí vlastenci. Philip K. Dick získal za jednu ze svých nejpřístupnějších a zároveň nejmnohoznačnějších knih v roce 1963 svou jedinou cenu Hugo za nejlepší vědeckofantastický román, dnes jde o obecně uznávanou klasiku alternativní historie a jako taková se nedávno dočkala rovněž zdařilého seriálového zpracování. Nové ilustrované vydání je opatřeno obsáhlou předmluvou věhlasné spisovatelky Ursuly K. Le Guinové.

Pierre-Marie Sotto je slavný, u čtenářů úspěšný a kritikou oceňovaný spisovatel. Je to ale také stárnoucí, osamělý muž, a pokud jde o jeho práci – momentálně je v hluboké tvůrčí krizi. Jednoho dne k němu dorazí objemná obálka bez zpáteční adresy; jediný kontakt na ní uvedený je e-mailová adresa jisté Adeline Parmelanové. Sotto nepochybuje, že mu nějaká „nadějná spisovatelka“ posílá k posouzení svůj rukopis. Obálku neotevře, odesílatelku zdvořile odmítne a požádá ji o adresu, kam by mohl zásilku vrátit. Než mu Adeline vyhoví, vymění si spolu několik e-mailů, které jsou natolik vtipné a zajímavé, že v dopisování pokračují a objemná obálka zůstává (na žádost Adeline) ležet neotevřená na Sottově polici. Jenomže je v tom háček…

Hitlerův Mnichov. Vzestup a pád hlavního města pokroku (1997) se řadí ke knihám, jejichž autoři zkoumají vliv kultury na velké společenské změny. Proto ji můžeme číst jako pendant k monografii Brigitte Hammanové Hitlerova Vídeň či k eseji Carla E. Schorskeho Vídeň na přelomu století. Large Mnichov přelomu 19. a 20. století nazírá jako centrum německé kulturní avantgardy. Kořeny nacionálního socialismu spatřuje v politických a myšlenkových proudech, k jejichž radikalizaci, na levé i pravé straně politického spektra, došlo pod vlivem první světové války. Právě proměna kulturních a společenských poměrů 20. let 20. století podle Large vytvořily podhoubí pro dramatický rozvoj Hitlerových obskurních představ, o nichž málokdo předpokládal, že by mohly vést k pokusu o ovládnutí světa. Důraz přitom klade na oživení bavorského tradicionalismu, jenž postupně potlačil dřívější kulturní pestrost. V kapitolách věnovaných 30.–40. letům 20. století pak zkoumá, jak se Mnichov přeměnil v hlavní centrum nacistického hnutí a jak jeho politické reprezentace až do posledních týdnů války všemožně soupeřily o prvenství v hnutí s nenáviděným pruským Berlínem.

Druhý díl románového triptychu, ve kterém si Otčina Roberta Harrise podává ruku s Alanem Moorem. Dvacet dva let po druhé světové válce panuje mezi britským impériem a SSSR jen křehká rovnováha sil. Sovětský svaz se táhne od Tichého oceánu po kanál La Manche a Britům už desítky let skýtají jedinou obranu jejich čarodějové – kteří však nyní za podezřelých okolností jeden po druhém umírají. Z přísně tajného výzkumného střediska hluboko za Železnou oponou mezitím prchá dvojice sourozenců, kterou kdysi zvrhlý nacistický vědec obdařil nadlidskými schopnostmi. Cílem jejich útěku před Sověty, kteří se německý program pokoušejí v co nejrozsáhlejším měřítku napodobit, je Londýn. V britské metropoli totiž žije někdejší vyzvědač Raybould Marsh, s nímž má šílená vědma Gretel své plány. A jak Marsh záhy zjistí, když se nechá znovu zatáhnout do světa tajné organizace Milkweed, ani Británie své nejzlověstnější operace neuzavřela s koncem války. Jakou cenu bude ochoten splatit, aby ochránil vlast a královnu?

„Nic se nestalo,“ řekla maminka do telefonu, když jí syn poradil, ať na klávesnici najde enter. „A co jsi udělala?“„No našla enter.“„A zmáčkla jsi ho?“ „To jsi neříkal!“ O učení maminky s počítačem je jeden ze sloupků, které novinář Martin Moravec napsal za deset let do čtvrtečního magazínu MF DNES. Protože si to žádá doba, některé zpětně trochu upravil a celkem 250 jich teď vydává v knize Enter, mami! Jsou to fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám, o vaření, nakupování, divných lidech v posilovnách a podobně. Zkrátka o čemkoliv, co mu za těch deset let přišlo na mysl a stálo to za zaznamenání.

„Nic se nestalo,“ řekla maminka do telefonu, když jí syn poradil, ať na klávesnici najde enter. „A co jsi udělala?“„No našla enter.“„A zmáčkla jsi ho?“ „To jsi neříkal!“ O učení maminky s počítačem je jeden ze sloupků, které novinář Martin Moravec napsal za deset let do čtvrtečního magazínu MF DNES. Protože si to žádá doba, některé zpětně trochu upravil a celkem 250 jich teď vydává v knize Enter, mami! Jsou to fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám, o vaření, nakupování, divných lidech v posilovnách a podobně. Zkrátka o čemkoliv, co mu za těch deset let přišlo na mysl a stálo to za zaznamenání.

Román Thomase Hardyho Tess z D’Urbervillů patří k nejslavnějším viktoriánským románům a na čtenářské oblibě neztratil dodnes. Ve své době vzbudil obrovský rozruch a náležitě bouřlivou odezvu, zvláště díky autorově vášnivé obžalobě puritánské viktoriánské morálky. Podobně jako většina Hardyho ostatních románů se i Tess z D’Urbervillů odehrává ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex; jeho hlavní hrdinkou je venkovská dívka Tess, jejíž upřímnost, citlivost a mravní nesmlouvavost naráží na pokrytecké konvence okolí a postupně vede k hrdinčině tragédii. Baladický příběh navíc působivě dokresluje časový rámec knihy: do poklidných venkovských končin začínají doléhat ozvěny společenských změn vyvolaných industrializací; lidé začínají ztrácet staré jistoty a mají před sebou náhle budoucnost zbavenou opor – ale zároveň i nové možnosti. Tato situace dává autorovi podnět k filosofickému zamyšlení nad osudovými silami, ovlivňujícími úděl člověka.