Argo strana 206 z 314

Čtvrtý soubor povídek P. K. Dicka, nekorunovaného krále sci-fi, obsahující slavnou povídku Minority Report, podle níž vznikl film Stevena Spielberga s Tomem Cruisem v hlavní roli.

Tato čtivě napsaná kniha odpovídá na otázku, která mate odborníky už po staletí: proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, proč je rozděluje bohatství a chudoba, zdraví a nemoci, hojnost jídla a hladovění? Může za to kultura, podnebí, geografické uspořádání? Nebo snad neznalost náležitých opatření a hospodářských strategií? Autoři ukazují, že žádný z těchto faktorů není tak závažný, aby nezvratně předurčil vývoj té které země. Za ekonomickým úspěchem či neúspěchem nestojí příroda či národní mentalita, ale politické a ekonomické instituce vytvořené lidmi. Stačí srovnat Severní a Jižní Koreu – státy obydlené lidmi téhož jazyka, s podobnými geografickými podmínkami, ale s tak odlišnou politickou a ekomomickou situací. Kamer Daron Acemoglu (1967) je turecko-americký ekonom. Narodil se v Turecku, studoval na univerzitě v americké Yorku a na London School of Economics. V současnosti vyučuje ekonomii na prestižní MIT. Je autorem několika knih na ekonomická témata, mimo jiné další práce sepsané společně s Jamesem Robinsonem Economic Origins of Dictatorship and Democracy (Ekonomické kořeny diktatury a demokracie. James A. Robinson studoval London School of Economick, na Warvick University a na Yale. V současnosti přednáší na Harvardově univerzitě.

Kdy už bude konečně všemu utrpení konec?! Temný pán i jeho pozemští kamarádi Suz a Chris jsou konečně zase zpátky na Zemi, jenže s nimi také démon Gargon a paladin Rufi no. A co je nejhorší, úhlavní nepřítel Temného pána, bílý čaroděj Hasdruban, se znovu vynořil ze smrdutých pekel a aby toho nebylo málo, vzal na sebe podobu ředitele školy! Neslýchaná opovážlivost! Hasdruban neplánuje nic menšího než zničit Temného pána jednou provždy. A co zatím dělají Gargon, Rufi no, Suz a Chris? Klidně spolu zakládají kapelu! Temný pán musí honem něco vymyslet. U devíti pekel!

Odhalte tajné dějiny světa – dějiny, v nichž Zemi roku 1946 postihne mimozemský virus, jenž hrstku přeživších obdaří podivuhodnými silami. Z některých se tak stanou Esa – bytosti duševně i tělesně přesahující lidský potenciál. Jiní se stávají Jokery – bytostmi stiženými podivnými duševními a tělesnými vadami. Zatímco někteří propůjčí své síly do služeb lidstva, jiní se stanou jeho nepřáteli. Divoké karty vyprávějí jejich podivuhodné příběhy. V úvodním svazku legendární série antologií editora George R. R. Martina se nám v sérii skvělých příběhů představí mistři fantastické literatury Roger Zelazny, Howard Waldrop, Lewis Shiner a samozřejmě sám George R. R. Martin. Nové rozšířené vydání, jež vám nabízíme, pak obsahuje také příběhy současných talentovaných spisovatelů Davida Levina, Michaela Cassutta a Carrie Vaughnové. Slavné příběhy Divokých karet začínají, a pokud jste příznivci barvitých fantastických příběhů, rozhodně si je nenechte za žádnou cenu ujít…

V jednom z nejlepších románů Charlese Bukowského sledujeme, jak Henry Chinaski, autorovo alter ego, prožívá období druhé světové války. Když jej nevezmou do armády, vydává se napříč Amerikou, od jednoho města ke druhému, střídá špatně placená zaměstnání, dělá si nové, bizarní známosti a především: pije a přemýšlí nad nesmyslností života. Faktótum mistrovsky evokuje autorův život i dobu a nadchne nejen Bukowského oddané čtenáře, nýbrž i ty, kteří se s tímto velkým americkým autorem dosud neseznámili.

Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se "zvlčilými" potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.

Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se "zvlčilými" potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie). Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání. Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).

Na odlehlém ostrově Alice ve státě Massachusetts mají sice knihkupectví přímo na hlavní třídě, ale společenský ani kulturní život se tu kolem něj rozhodně netočí. Jeho majitel A. J. Fikry by se sám ochotně označil za mrzouta a snoba a od doby, kdy při autonehodě přišel o manželku, tráví většinu večerů nad rozmrazenými hotovkami a lahví vína. Další rána osudu přijde, když ho neznámý zloděj připraví o jediný cennější majetek, vzácný výtisk Poeových raných básní. Nečekaně je to však právě krádež, co dá Fikrymu první impuls, aby se pomalu odrazil ode dna – a když pak jednoho dne najde mezi regály mimořádně výřečnou, nevšedně bystrou a zcela bezprizorní dvouletou holčičku, jeho život se definitivně obrátí naruby. Gabrielle Zevinová (*1977) vystudovala na Harvardově univerzitě anglickou a americkou literaturu a žije v New Yorku. Příběhy opředený život A. J. Fikryho je zatím jejím posledním románem; vzhledem k tomu, že se jeho titulní hrdina netají odporem k debutům, literatuře pro mládež a příběhům vyprávěným ze záhrobí, autorčinu první knihu Někde jinde (Mladá fronta, 2009) byste v jeho knihkupectví patrně hledali marně, můžeme ovšem přispěchat s ujištěním, že kritika i čtenáři Gabrielle Zevinovou už od samého počátku přijímají velice příznivě.

Průkopník německého grafického románu a jeden z nejlepších současných německých komiksových autorů Reinhard Kleist vypráví pravdivý příběh polského Žida, boxera Hertzka Hafta, který přežil koncentrační tábor a v USA pak zahájil profesionální kariéru. Mladinký Hertzko začal svou boxerskou kariéru z donucení – strážci v koncentráku ho pro zábavu nutili boxovat se spoluvězni. Herztko věděl, že dokud bude vyhrávat, zůstane naživu. Když pak po dramatickém útěku z pochodu smrti odjel do Ameriky, pokračoval v tom, co se naučil v lágru. Doufal, že se jako slavný boxer dostane na titulní stránky novin po celém světě a jeho milá, kterou ztratil někde v Polsku a o níž neměl žádné zprávy, se o něm dozví a přihlásí se k němu. Kleista k nakreslení komiksu inspirovala fascinující kniha Jednou budu všechno vyprávět, v níž Haftův syn Alan vylíčil osudy svého otce.

Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ. Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj levicového politického komentátora, který analyzuje soudobou anglickou společnost, nemilosrdně tepe sociální nerovnost a odhaluje ideologické pokrytectví. V jiné poloze však uplatňuje smysl pro detaily, jichž si všímá v životě lidí vnímaných jako individuality, nikoli jen bezejmenná masa tvořící dohromady množinu anglického národa či španělských republikánů. Popisuje-li „obyčejné“, anonymní aktéry dějinných událostí, vnímá je, i pokud stojí na opačné straně barikády, především jako lidské jedince, již mají v jeho očích všichni stejný nárok na štěstí, natož na samotný život. Jak říká v titulní eseji „Ohlédnutí za španělskou válkou“: „…Přišel jsem zastřelit „fašistu“, ale člověk, který si přidržuje kalhoty, není „fašista“, je to očividně blízký tvor, stejný jako vy, a vám se nechce ho zastřelit.“

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. "bardem", a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. První svazek přinese legendární texty z let 1947–1963.

Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti trpí záhadnou spavou nemocí, z níž se ji Busnerovi podaří načas probudit. Self se inspiroval slavnou knihou britsko-amerického neurologa Olivera Sackse Probouzení (česky, Dybbuk 2010) pojednávající o pacientech, kteří onemocněli při epidemii „spavé“ encefalitidy v letech krátce po skončení první světové války a které se na sklonku šedesátých let podařilo Sacksovi „probudit k životu“ experimentální léčbou dopaminem. Self se ovšem námětu zmocňuje romanopisecky volně a odvážně v monumentálním vyprávění, které se na osudech tápajícího Busnera, tajemné a nepoddajné Audrey a Audreyiných bratrů pokouší zachytit klíčové rysy moderní západoevropské civilizace od počátku dvacátého století do současnosti.

Jan ze Joinvillu, francouzský aristokrat, senešal v Champagni a blízký přítel Ludvíka IX., ve svém vzpomínkovém díle Kniha posvátných slov a dobrých skutků našeho krále Ludvíka Svatého vykreslil panovníka jako ideálního rytíře i vladaře a světce na trůně, přičemž krále, k němuž choval hluboký a vřelý cit, zachytil především prostřednictvím jejich vzájemného vztahu. Zároveň do diktovaných pamětí otiskl velice barvitý a detailní obraz dvora, zmiňuje královy reformy, rodinné poměry a také události neúspěšné křížové výpravy do Egypta: královo zajetí a shánění výkupného i krátký pobyt v Akkonu (1248–1250). Nový český překlad, který poprvé obsahuje kompletní text Joinvillových pamětí, doplňuje také první vydání Joinvillova Vyznání víry, které napsal během pobytu ve Svaté zemi, a krátký dopis Ludvíkovi X.

Mortensenův svět je dost odlišný od toho našeho; a přitom vstoupit do něj není nikterak obtížné. Stačí si vzít poznámkové lepicí bločky, kterých jsou plné kanceláře, ano, musí to být ty žluté, obdelníkové... Právě ty slouží autorovi nebývale epických miniatur jako okna do země, kde žijí příšery. Každý Mortensenův lepík zachycuje výjev, v němž se skrývá celý - často dozajista hrůzyplný a znepokojivý - příběh. Seznamte se s knihou dánského kreslíře, jehož obrazotvornost zná celý internet.