Argo strana 204 z 313

Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace. Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.

Co se v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima I stalo, co následovalo a jak havárie ovlivňuje přístup ke špičkovým technologiím a zejména k energetice? Přední český jaderný fyzik podrobně popisuje, co se stalo a proč, s jakým úsilím pracovníci elektrárny zabránili větším škodám a jak se jim podařilo udržet havárii i radiaci pod kontrolou – překvapivě totiž nedošlo k žádným obětem. Přitom zemětřesení a cunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc životů. Kniha se však věnuje i širším souvislostem. Evakuace a s tím spojené sociální a psychologické dopady se dotkly rozsáhlé oblasti a postihly více než sto tisíc lidí. Jak postupuje likvidace následků a rekonstrukce postižených oblastí? Přírodním katastrofám a průmyslovým haváriím se ani v budoucnu bohužel lidstvo nevyhne a je důležité jejich pravděpodobnosti i následky co nejvíce snížit. Proto je porozumění tomu, co se ve Fukušimě stalo a děje, zajímavé nejen pro odborníky, ale pro každého, kdo sleduje současný vývoj lidské civilizace. Kniha je vybavena grafy, fotografiemi, tabulkami.

Světem se přehnala smrtící pandemie. Skoro miliarda lidí zemřela – a ti, které atlantský mor nezabil, procházejí přeměnou na genetické úrovni. Někteří se překotně vyvíjejí, ostatní degenerují. Vyspělé státy nabízejí zázračný lék jménem orchidea, ten však jen zmírňuje příznaky choroby. Immariové naopak přicházejí s vizí světa obývaného geneticky nadřazenými přeživšími – novým lidským druhem připraveným naplnit svůj osud. Nelítostná válka, která nejspíš smete současného člověka z povrchu zemského, se blíží. Poslední naděje na záchranu lidstva spočívá v nalezení skutečného léku na atlantský mor. Doktorka Kate Warnerová k němu hledá klíč v dávné minulosti, v době, kdy se lidský genom měnil do současné podoby. A objevuje pravdu, která je více než šokující…

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze "beatlemánie". Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Po raných Lennonových textech z počátku 60. let sebraných do Písání (česky 1996) a Španěla na vesnici (česky 1999) vyšli v grafické úpravě Štěpána Danča do třetice Lennonovy pozdní texty vydané jako Nanebepění v roce 1986, shrnující jeho prózu i nebeletrii doprovázenou vlastními ilustracemi z let 1968–1979, včetně slavné Balady o Johnovi a Yoko, kde Lennon popisuje své seznámení s Yoko, rozpad Beatles, pronásledování americkými i britskými úřady a spojení s americkým undergroundem. Jeho beletrie je parodií na každý druh psaní a svou myšlenkovou i jazykovou hravostí navazuje na tradici, jež je v britské literatuře známá jako poetika nesmyslu.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze "beatlemánie". Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Generace prarodičů dnešních dospělých byla zvláštní tím, že její příslušníci postupně žili v několika státech a společenských zřízeních, aniž by vytáhli paty ze svého města. Bouřlivé zvraty dvacátého století se jim vryly do životů a daly vzniknout komickým i dramatickým příběhům, které jejich vnuci nadšeně hltali. A nové s nimi prožívali. Jak vypadalo dětství vedle jednoho takového dědy na rázovitém východočeském venkově? Vedle dědy přesvědčeného komunisty, který prošel nacistickým vězením a sabotoval invazi v roce 1968? Dětství kluka, kterého politika vůbec nezajímala, ale chtěl vědět, co se skrývá v té bedně s haknkrojcem v dílně pod ponkem... Známý propagátor internetu a renomovaný technologický publicista Patrick Zandl vzpomíná na svého dědu - a potažmo celou generaci Husákových prarodičů - s humorem i nostalgií.

V areálu soukromé dívčí střední školy v Dublinu bylo nalezeno tělo chlapce. Vraha se vypátrat nepodařilo. O rok později se na nástěnce ve škole objevuje fotka oběti s anonymním vzkazem: Vím, kdo ho zabil. Dostává se do rukou mladého detektiva Stephena Morana, který ji chápe jako příležitost vydobýt si místo na vysněném oddělení vražd. Spolu s kontroverzní policistkou Conwayovou znovu otevírají případ a při vyšetřování odkrývají nitky příběhu, který před rokem zůstal utajen. V kulisách staré internátní školy v Dublinu vedené řádovými sestrami číhá na každém kroku temno a je zjevné, že několik studentek nemá z různých důvodů zájem říkat pravdu. Svět dospívajících dívek se ukazuje být tajemnějším a nebezpečnějším, než si oba detektivové uměli představit. Místo pro tajností je napínavý a vzrušující příběh o přátelství a věrnosti, krutosti dívčího kolektivu a touze vzepřít se uniformitě.

Tato kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.

Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes. Dozvíme se, jak různě byla pojímána krása přírody, květin, zvířat, lidského těla, nebeských těles, matematických vztahů, světla, drahokamů, Boha i ďábla. Třebaže se dochovaly jen texty filozofů, spisovatelů, vědců, mystiků či teologů a svědectví umělců, na základě těchto dokumentů si lze učinit představu, jak vnímali krásu běžní lidé i páriové všech dob.

„Obecné vědomosti mají hlupáci,“ napsal kdysi William Blake. Spáchat krátký medailon na téma Martinů či Janáček dokáže každý, kdo má internet. Bydlet v hudbě dvacátého století znamená však něco docela jiného. Jaroslav Mihule napsal zakladatelské monografi e o Bohuslavovi Martinů. S jistotou, znalostí a láskou však prochází dílem i dalších skladatelů a instrumentalistů. Osobní poznání těchto velikánů, analýza jejich jednotlivých kompozic, ale i Mihuleho eseje na obecnější témata představují vynikající opozici vůči výše uvedené citaci, neboť přinášejí vědomosti partikulární, detailní. A ty oceňoval nejen William Blake, jelikož jedině ty přinesou skutečné poznání.

Do starého domu zvaného Hill House přijíždí čtveřice pátračů: odborník v okultních vědách doktor Montague, jeho asistentka Theodora, dědic domu Luke a také mladá dívka jménem Eleanor, o níž se téměř nic neví. Společně se rozhodnou přijít na kloub podivným úkazům, jimiž je dům proslulý. Ten však má s těmito nebohými tvory své vlastní plány. Oldschoolová hororová klasika patří k nejznámějším dílům Shirley Jacksonové. Na tento román se odvolávají i takové hvězdy temných žánrů, jako jsou Neil Gaiman nebo Stephen King. Už několikrát se o jeho adaptaci pokusili fi lmaři, ale vystihnout obrazem hrůzu, jak ji slovně vylíčila autorka, se jim většinou nedaří.

Do starého domu zvaného Hill House přijíždí čtveřice pátračů: odborník v okultních vědách doktor Montague, jeho asistentka Theodora, dědic domu Luke a také mladá dívka jménem Eleanor, o níž se téměř nic neví. Společně se rozhodnou přijít na kloub podivným úkazům, jimiž je dům proslulý. Ten však má s těmito nebohými tvory své vlastní plány. Oldschoolová hororová klasika patří k nejznámějším dílům Shirley Jacksonové. Na tento román se odvolávají i takové hvězdy temných žánrů, jako jsou Neil Gaiman nebo Stephen King. Už několikrát se o jeho adaptaci pokusili fi lmaři, ale vystihnout obrazem hrůzu, jak ji slovně vylíčila autorka, se jim většinou nedaří.

V tomto útlém svazku Peter Mayle spojil síly s Gérardem Auzetem, majitelem proslulé pekárny „Chez Auzet“ v provensálském Cavaillonu, aby nám prozradil vše o pečení chleba po francouzsku. Od přípravy a mixování těsta až po vlastní pečení, od tradičních baget a bulek až po kořeněné, olivové či vinné chleby, tento britský milovník Francie a její kuchyně nás seznamuje s jednoduchými a podrobně vysvětlenými recepty, postupy a tipy pro domácí pečení, jež doplňuje lidovými rčeními, humornými historkami a stručnou historií čtyř generací této rodinné pekárny, kde „pečení a konzumaci chleba povýšili na úroveň náboženského obřadu".

Alchymista Čarovný filozofický příběh napsaný pro dítě, které dřímá v každé živé bytosti. Ovlivnila celou jednu generaci čtenářů. Veronika se rozhodla zemřít Zdá se, že Veronika má všechno, co si může mladé děvče přát. Je oblíbená, ale přesto není šťastná. Něco jí chybí. A tak se jednoho rána Veronika rozhodne zemřít. Jedenáct minut Iniciační cesta, drsná i vřelá zároveň, zkoumající dualitu duše a těla. Sex i láska jsou kosmickou záhadou.

V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století v prostředí politicky aspirujících českých a slezských měst. Komparativním způsobem zkoumá zasahování kazatelů do městské správy, jejich ovlivňování hospodářského a především náboženského života během husitské revoluce, a to jak na straně měst utrakvistických (Praha, Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav, Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním starých radních vrstev i proti městské vrchnosti, panovníkovi či biskupovi.