Argo strana 204 z 259

Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn. V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny – pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích. finalista the Swedish Storytel Awards „Je to strašidelné - a strašidelně dobré.“ Dagens Nyheter, Sweden „1794 je úžasně misantropický portrét utrpení z dávno zmizelého Stockholmu. Budete se tetelit strachy.“ BTJ, Sweden Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Obsáhlý debutový román Jakuba Hussara je jednou z nejambicióznějších českých science fiction poslední dekády. Tvorbě svého fiktivního vesmíru se Jakub věnuje více než dvacet let a kniha, stejně jako dříve úspěšná karetní online hra ze stejného světa, plně dosvědčuje neuvěřitelnou propracovanost tohoto vesmíru i autorův poutavý smysl pro detail. Historický životopis pojednávající o strastiplné cestě kultury Talů na odlehlý skládkosvět Coraab a jeho následné kolonizaci. Ústřední postavou knihy je ctihodná Tal Kusa-Gammah, první z dlouhé linie coraabských Pánů Těžby, která se na sklonku života svěřuje čtenáři se svým pohnutým osudem. Díky jejímu autentickému svědectví dnes můžeme nahlédnout na události počátku coraabského letopočtu očima ženy, která se svými odvážnými činy navždy zapsala do historie.

Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného. Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.

Tělo dívky zavražděné při rituálu na mytickém místě Puerta do Alén pořádně vyvede z míry vyšetřovatele zločinu v jinak poklidné oblasti. Agentka Raquel Colinová do tohoto zapomenutého koutu současné Galicie zavítala s vidinou pokusit se zachránit své dítě, jemuž medicína již nedokáže pomoci. Jinak racionálně založená žena v zoufalé situaci a zmítaná mnoha pochybnostmi vyhledá místní léčitelku, která jí přislíbí synovo uzdravení. Ta ale záhadně zmizí a zdá se, že obě události spolu souvisejí. Důmyslný psychologický thriller Brána vtáhne čtenáře do tajuplného deštivého regionu, prosytí jej příjemně děsivým napětím a pohltí v převalujících se cárech hutné mlhy pod neustále našedlou oblohou, mezi kterými tu a tam sofistikovaně probleskují jednotlivé dílky skládanky propracované detektivní zápletky. „Chtěl jsem napsat thriller a vyzkoušet si, jaké to je být mimo svoji komfortní zónu, zkusit hledat nové výzvy. Doposud jsem psal pouze v žánru fantasy a chtěl jsem se přiblížit více realitě. Zdaleka jsem netušil, že se mi Brána bude psát tak dobře,“ – Manel Loureiro, autor „Mluvil jsem s mnoha postaršími lidmi, kteří žijí na úpatí hory Seixo. Z jejich vyprávění vyplynulo, že o existenci brány, která spojuje svět živých a mrtvých, vůbec nepochybují.“ – Manel Loureiro, autor

Baskické Urdaibai je magický kraj protkaný přímořskými mokřady. Tato idylická scenerie se stane pozadím děsivého zločinu: kdosi přivázal na koleje slavnou místní novinářku a její smrt zveřejnil v přímém přenosu. Oběť držela v ruce překrásný rudý tulipán. Mladá vyšetřovatelka Ane Cesterová stojí před nelehkým úkolem: nejenže náhle velí speciální jednotce, která má za úkol podivným vraždám s nezaměnitelným podpisem učinit přítrž, musí se navíc vyrovnat se stíny vlastní minulosti. V minulosti ostatně leží i klíč k celému případu: seznam ženských jmen. Čas běží a jména na seznamu neúprosně ubývají – obětí přibývá.

Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů Leonarda Cohena nazvaná Plamen sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však velký kanadský písničkář a básník výrazně podílel – do jisté míry tak lze knihu považovat za jeho umělecký testament. A testament je to vskutku velkolepý a reprezentativní, Cohen se nám tu představuje ve všech svých polohách, od meditativních, lyrických zamyšlení přes propastný smutek po poťouchle humorné pasáže či mrazivě sarkastické šlehy. Vítaným zpestřením jsou autorovy vlastní ilustrace. Kniha vychází v převodu Miroslava Jindry, cohenovského specialisty a legendy českého uměleckého překladu. „Leonard Cohen je stejně velký básník jako písničkář.“ Guardian „Zcela jedinečné; Cohenovo dílo nelze napodobit, ať se o to kdokoli snaží sebevíc.“ Nick Cave

Jmenuji se Peter Grant. Ještě nedávno jsem byl obyčejný četnický zelenáč v řadách londýnské Metropolitní policie. Jedné noci jsem se ale při vyšetřování jisté vraždy pokusil získat svědeckou výpověď od muže, který byl sice mrtvý, ale jinak znepokojivě výřečný, což mi zajistilo pozornost vrchního inspektora Nightingalea, posledního čaroděje Anglie. A právě tehdy začal můj příběh. Nyní jsem policejní detektiv a čarodějův učeň, první učedník za padesát let, a můj svět už není zdaleka tak jednoduchý, jak býval. „Vynikající městská fantasy, kterou byste si měli přečíst." – Patrick Rothfuss „Zábavné, nápadité a skvělé čtení." – Charlaine Harrisová „Na Aaronovitche si dejte dobrý pozor." – Peter F. Hamilton

Vydejte se s Lyrou za dobrodružstvím až do tajuplné Střední Asie se zastávkou v magické Praze. Trojdílná série Jeho temné esence, tj. Zlatý kompas, Jedinečný nůž a Jantarové kukátko, se stala mezinárodním bestsellerem a předlohou divadelních, seriálových i filmových adaptací. Pullman se do světa, který trojicí knih stvořil, po čase znovu vrátil. Výsledkem je další úžasná trilogie, v níž se opět setkáváme s hrdinkou Lyrou a jejím daemonem Pantalaimonem. V první Knize Prachu s podtitulem La Belle Sauvage (Argo, 2019) byla Lyra teprve miminko, nicméně díky proroctví divoženek už tehdy nadmíru důležité. Druhý díl Knihy Prachu, Tajné společenství, zastihuje dospělou Lyru na studiích v Oxfordu. Její vztah s Pantíkem prochází krizí. Daemon se při jedné osamělé noční procházce stane svědkem vraždy neznámého muže. Do rukou se mu dostane jeho peněženka a s ní i přístup k deníku mrtvého, obsahující výbušné informace. A pak už události naberou turbulentní spád. Mezi Lyrou a Pantíkem dojde k prudké hádce, daemon od Lyry uteče a oba se, každý na vlastní pěst, vydávají na cestu přes celou Evropu až do Asie. Lyra se zastaví také v Praze, kde se seznámí s jistým Václavem Kubíčkem a podivným ohnivým mužem. Cílem Pantalaimonovy i Lyřiny cesty je tajuplné město ukryté v srdci pouště. Shledá se Lyra opět se svým daemonem a odhalí konečně tajemství Prachu? A proč po ní tak sveřepě pátrá mocné Magisterium? „Pullmanův příběh nepřestává probouzet celou řadu otázek... V knize se elegantně mísí aktuální témata, od uprchlické krize v Evropě po problematiku pravdy v postpravdivé době. Pullmanovo vyprávění navíc nepozbývá nic ze své uhrančivosti.“ (The Times) „Děj se řítí kupředu, plný nebezpečí a překvapení, a přináší výsostnou potěchu z četby. Pullmanova schopnost vystihnout pouhými několika řádky postavu, místo či motiv je téměř zázračná.“ (New Statesman) „Dlouhá, vyčerpávající, spletitá cesta hrdinů je plná krásy, nebezpečí i filozofických myšlenek.“ (Metro)

Když v roce 2020 získal Ewald Murrer cenu Litera za poezii, odůvodnila porota své rozhodnutí mj. tím, že se v jeho poezii „potkává imaginace a zájem o tajemno s groteskní, místy až naturalistickou hyperbolou“ a že autor v tomto ohledu navazuje na poetiku „melancholického a bizarního snění, kterým zaujal čtenáře už na počátku devadesátých let v knize Zápisník pana Pinkeho“. Vše řečené platí i o jeho nové sbírce Hlasy ryb; oproti dřívější Murrerově tvorbě se tu však stále intenzivněji ozývá posmutnělý, stísněný tón, svíravé vědomí smrti a nebytí, vytvářející působivý kontrast s autorovým nenápadným, nevtíravým, ale o to poťouchlejším vtipem: „Rybář smrt / loví v našem rybníku. // (…) Slyším, co jsem dříve neslyšel. / Šepot kamenů, duté zvuky převracených brázd. / Hlasy ryb, / které po deštích / z kaluží se ozývají.“

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu „spontánního psaní“, stylu, který Kerouac dle vlastních slov „sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala.“ Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla – mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

Kniha Král Conan představuje slavného barbarského válečníka stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda na samém vrcholu jeho životní cesty plné krvavých bojů, troufalých činů a lásky nespočtu žen. Conan musí jako vládce nejmocnějšího království oné mytické doby zas a znovu bránit svou zemi i své postavení proti početným nepřátelům vně i uvnitř království. Bojuje proti mečům i magii, šlechtickým intrikám i pradávnému zlu s neutuchající odvahou a nezlomnou vírou v sebe sama. Sbírka obsahuje povídky Meč s fénixem, Šarlatová citadela a román Hodina draka v revidovaném překladu Jana Kantůrka.

Soubor novel nazvaný Nokturna a opatřený podtitulem Pět příběhů o hudbě a soumraku patří k vrcholům Ishigurova díla. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách, Londýně, západoanglickém Herefordshire a Beverly Hills, vypráví o lásce, hudbě, úspěchu a životních selháních – a Ishigurovy postavy se nám v nich představují ve chvílích náhlého prozření či formativní životní krize. Autor tu znovu osvědčuje svůj jedinečný cit pro střídání nálad, zachycení nejjemnějších emocí a především pro plynutí času; to vše je přitom podáno vytříbeným, soustředěným stylem, prosyceným stoicismem a nostalgickou rezervovaností. Jednotlivé příběhy knihy nejsou nijak vyhrocené, spíše zvláštně zklidněné, komorní – jde skutečně o nokturna, tedy kompozice spíše poklidné povahy, částečně smířené s tím, že den už uplynul, že za chvíli vše pohltí noc. Přesto jako by v těch uspávajících tónech probleskovala jakási naděje: že až nazítří přijde nový den, bude jiný než ten, který se právě skončil.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných ozbrojených válečných strojů – kybernetických magických draků – a Jane je mezi nimi jediný smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý podnik, jenž otřese samými základy existence… V mnoha směrech převratná Dcera železného draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk. Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se odehrává na pozadí pochmurného nihilistického světa plného neřešitelných problémů a třídních střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.

Nový román Martyny Bundy, autorky oceňovaného debutu Bezcitnost, zachovává epičnost vyprávění a nepostrádá ani výrazné postavy, které se tentokrát pohybují v časovém oblouku sedmi století na území mezi kašubskými jezery. Prolínají se zde světy sakrální a světské, spiritualita s racionálnem, osud postav je tiše sledován modrými kočkami, které ochraňují a hřejí ty, kteří to potřebují. Mnohovrstevnatý román dává život několika různorodým hrdinům, mnichům, jeptiškám, zahalených tajemstvím, bábám bylinkářkám, silným ženám i chudákům. Druhý román Martyny Bundy jistě potěší milovníky kvalitní literatury a magického realismu. „Není možné přečíst knihu Martyny Bundy a zůstat k ní lhostejný. Jsem si jistá, že každý v ní objeví nějaký prvek, který ho bude zajímat. Ať už dobrodružství hrdinů, historické pozadí, nebo hluboké moudré poselství, které vybízí k zamyšlení.“ – Beata Igielska „Není zde tajemství vraždy jak ve Jménu růže Umberta Eca, ale kniha má podobnou atmosféru; zároveň připomíná prózy Olgy Tokarczukové, ale především je to polský, kašubský příběh, jehož pronikavý působivý příběh bude srozumitelný čtenářům kdekoliv na světě. Modrá kočka vás zavede na úžasnou cestu staletími.“ – Jerzy Doroszkiewicz, Kurier Poranny „Modrá kočka vypráví o tom, jak věda, racionálno a materiálno vstoupí do světa ovládaného přírodou, do světa plného magie, spirituality a pověr.“ – It Fell Off My Bookcase (blog) „Modrá kočka je skvostný román o zvratech a obratech lidského štěstí v průběhu staletí; strach, radost, hřích, pokání, hrdost, chamtivost, lhostejnost, odplata, vášeň a další emoce, které provázejí lidské životy od nepaměti. – Every Day Magic (blog) Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Rok 1968, palác Potála, Tibet. Bývalé sídlo dalajlamy obsadila skupinka zfanatizovaných členů rudých gard, studentů umění, vedená surovým mladíkem přezdívaným Vlk. Ničí všechno, co se vzpírá novému řádu, všechno, co už po staletí ztělesňuje Tibet. Kláštery, umělecká díla, archivy, thangky, posvátné knihy… A ještě víc chtějí pokořit tibetské myslitele, mnichy a umělce, jako je Tänpa, na kterého osobně zaměří svou pozornost Vlk. Tänpa, dalajlamův malíř, utíká z kruté reality do myšlenek na doby, kdy se učil od svého mistra, vzpomíná, jak se účastnil hledání tulkua, převtělení zesnulého dalajlamy, a se sílící Vlkovou brutalitou sílí i proud malířových vzpomínek. Filmař a spisovatel Dai Sijie (* 1954, Fu-Ťiej, Čína) nechává čtenáře vstoupit do světa harmonie a meditace, do světa barev a tvarů, které spojují smyslové a duchovní roviny, do světa vytříbených staletých tradic, který dokonale zná. V mládí, za kulturní revoluce, byl poslán na převýchovu na venkov, odkud čerpal námět na svůj nejznámější román Balzac a čínská švadlenka (Balzac et la Petite Tailleuse chinoise, 2000), podle nějž později natočil úspěšný film, kniha byla přeložena do více než 25 jazyků včetně češtiny. Po smrti Mao Ce-tunga mohl pokračovat ve studiu dějin umění v Číně a poté odjel do Francie, kde navštěvoval IDHEC, Institut kinematografických studií. Po nějakou dobu žil a tvořil ve Francii, poté se opět vrátil do Číny. Kobky pod Potálou (Les Caves du Potala, 2020) jsou zatím jeho poslední knihou. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

V roce 1944 se Mathilda, mladá Alsasanka, zamiluje do Maročana Amina Belhadže, který bojuje ve francouzské armádě. Po osvobození se mladý pár odstěhuje do Maroka, do posádkového města Meknesu, kde žijí kolonisté z různých evropských zemí, především z Francie. Amin se snaží zúrodnit kamenité pozemky zemědělské usedlosti zděděné po otci, ale Mathildu v nové vlasti záhy začne dusit přísná mravnostní atmosféra. Se dvěma dětmi tráví osamělé dny na statku a trápí ji jak nedostatek peněz, tak nedůvěra, kterou jakožto cizinka vzbuzuje. Deset let žije v zemi pod francouzským protektorátem, v zemi, kde nezadržitelně stoupá napětí a množí se násilnosti, dokud Maroko nevyhlásí nezávislost na Francii. Žije v „zemi těch druhých“ stejně jako další postavy románu: kolonisté, domorodci, vojáci, zemědělci i exulanti. A především ženy, které žijí v zemi mužů a musí neustále bojovat za svá práva. Po dvou románech chirurgicky ostrého stylu přichází Leîla Slimani s rozsáhlou freskou, výstižnou, empatickou i velice syrovou. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Centre National du Livre.