Argo strana 205 z 314

„Obecné vědomosti mají hlupáci,“ napsal kdysi William Blake. Spáchat krátký medailon na téma Martinů či Janáček dokáže každý, kdo má internet. Bydlet v hudbě dvacátého století znamená však něco docela jiného. Jaroslav Mihule napsal zakladatelské monografi e o Bohuslavovi Martinů. S jistotou, znalostí a láskou však prochází dílem i dalších skladatelů a instrumentalistů. Osobní poznání těchto velikánů, analýza jejich jednotlivých kompozic, ale i Mihuleho eseje na obecnější témata představují vynikající opozici vůči výše uvedené citaci, neboť přinášejí vědomosti partikulární, detailní. A ty oceňoval nejen William Blake, jelikož jedině ty přinesou skutečné poznání.

Alchymista Čarovný filozofický příběh napsaný pro dítě, které dřímá v každé živé bytosti. Ovlivnila celou jednu generaci čtenářů. Veronika se rozhodla zemřít Zdá se, že Veronika má všechno, co si může mladé děvče přát. Je oblíbená, ale přesto není šťastná. Něco jí chybí. A tak se jednoho rána Veronika rozhodne zemřít. Jedenáct minut Iniciační cesta, drsná i vřelá zároveň, zkoumající dualitu duše a těla. Sex i láska jsou kosmickou záhadou.

V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století v prostředí politicky aspirujících českých a slezských měst. Komparativním způsobem zkoumá zasahování kazatelů do městské správy, jejich ovlivňování hospodářského a především náboženského života během husitské revoluce, a to jak na straně měst utrakvistických (Praha, Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav, Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním starých radních vrstev i proti městské vrchnosti, panovníkovi či biskupovi.

Nejpopulárnější americký humorista současnosti David Sedaris je zpátky a v plné síle! V povídkové knize Jsi ďábel se s ním vypravíme mimo jiné na Havaj, do Francie, Velké Británie, Austrálie či na autorské turné po Spojených státech a neminou nás historky z letadel, vlaků a taxíků. Sedaris se jako vždy pouští do laskavého pranýřování každodenních absurdit, jehož prostřednictvím se prohlodává až na kost lidské zkušenosti a niterných člověčích pravd. Jak je u něj zvykem, ve svých pozorováních globálního nomáda zůstává skrz naskrz ostrovtipným humanistou. Pokud vás zajímá, co je nejlepším dárkem k Valentýnovi, jak se letušky mstí otravným cestujícím, co schovávají preparátoři zvířat v igelitkách z Tesca, jakou větou v Číně ukončit nevydařený románek na jednu noc, jak těžké je sehnat v Americe vycpanou sovu, jaký je rozdíl mezi právníkem a spermií nebo jak příjemná může být první kolonoskopie, jste na správné adrese.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny jiného Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt. První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

První část "pětidílné stopařské trilogie", kterou autor původně koncipoval jako rozhlasovou hru pro stanici BBC. Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z nehož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z místa katastrofy.

Sylvia Plathová (1932 – 1963), americká prozaička a básnířka, je známa českým čtenářům díky románu Pod skleněným zvonem (Argo, 1998) a sbírce Noční tance (Argo, 2002). Nyní Argo přichází se souborem tří kratších dětských příběhů, které potěší nejen děti, ale uchvátí i dospělé. Obdivovatele Plathové jistě překvapí nečekaná hravost a rozmarná potrhlost textů. Prozaický příběh Kuchyň paní Třešinkové napsala Plathová v roce 1958 pro dětský časopis, publikován byl ale poprvé až v roce 2001, tedy 38 let po autorčině dobrovolné smrti. Vypráví se v něm o kuchyňských přístrojích, jež jsou přesvědčeny, že dokážou lépe plnit úkoly svěřené jejich kolegům v kuchyni, a způsobí tím naprostý chaos. Ve veršované Knížce o postelích, poprvé vydané v roce 1976, sestavila Plathová úžasnou kolekci všemožných postelí s překvapivými, báječnými schopnostmi – dovedou kupříkladu cestovat pod vodou, plachtit vzduchem, spát pod sněhem, poskakovat či malovat. Třetí příběh o Tomášovi a jeho vytouženém hořčicově žlutém obleku pro všechny příležitosti má název Oblek, kterému nic nevadilo.

John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě "socialistického beatnika", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování. Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv.

Ledový drak, stvoření z legend, které provází strach a které nikdo nedokázal zkrotit. Až se zrodilo dítě, jež se ledového draka nebálo. Byla dívka jménem Adara a přišla na svět v nejtužší zimě, jakou nepamatovali ani starci. Adara, zimní dítě, žijící stranou všech, se s Ledovým drakem spřátelí, a až přijde jejich čas, jejich přátelství a oběť zachrání Adařin svět před zkázou.

V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948. Ony tři dlouhé roky nepojímá jako jednoznačný zápas mezi demokracií a totalitarismem. Prostřednictvím diskurzivní analýzy prokazuje, že si v československé lidové demokracii nekonkurovaly dva diametrálně odlišné společenské a politické modely. Na základě rozboru dobové publicistiky rekonstruuje kontroverze českých politických elit ohledně výkladu předválečné a válečné minulosti, přítomnosti i budoucnosti, resp. ohledně formování nového státního a politického pořádku. Velkou pozornost věnuje pojímání německé viny a vyrovnání se s českými a moravskými Němci v roce 1945. Protipól vůči německé otázce pak představuje Brennerovou analyzovaná debata o blízkosti, resp. o odstupu k sovětskému modelu, jež v publicistické rovině podléhala politické cenzuře i silné autocenzuře.

Nové vydání románu, který byl první přeloženou Robbinsovou knihou, se kterou se český čtenář mohl setkat. Od té doby mu jeho knihy zajistily početnou a oddanou čtenářskou obec. Robbinsův v pořadí čtvrtý román se na oko tváří jako úvod do tajemství vý roby vůní, ale ve skutečnosti je to milostný a napínavý příběh, který začíná v šumavských horách za starověku a vede nás mystikou dálného Tibetu až do dnešní Paříže a Ameriky. Chcete se zasmát nebo objevit tajemství nesmrtelnosti ukryté v moudrosti zenu? Tom Robbins je nadán neodolatelným vtipem a schopností mísit smích klauna s postřehem pravého filozofa.

Kniha Teorie a narace navazuje na autorovu monografi i Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Autor se zamýšlí nad literárností historického textu, zkoumá vztah mezi dějinami, pamětí a vyprávěním, kriticky glosuje teoretické přístupy, jež v dějepisectví posledních let dominují, a klade si otázky po smyslu historikovy práce.

Legendy české fantasy naši nejlepší spisovatelé v jedinečném projektu! Exkluzivně pro tuto příležitost napsalo pět předních autorů samostatný text ze svého nejznámějšího a nejoblíbenějšího cyklu. Nejedná se o žádné krátké povídky, ale o plnohodnotn é novely a romány, takže si na své přijdou i milovníci pořádných příběhů. Novinka navazuje na stejnojmenný bestseller roku 2006, tentokrát však představuje převážně zástupce nové generace.

Poslední dokončené dílo Charlese Bukowského, vydané krátce po jeho smrti roku 1994, se už svým názvem hlásí k žánru literárního braku. Využívá četné stereotypy šestákových románů a dovádí je ad absurdum. Bukowskému nezáleží na dokonalé konstrukci detektivní zápletky, spíš se vyžívá v barvitých popisech odvrácené tváře Los Angeles. Bukowski se rozloučil ve velkém stylu – v tomto případě se pro jeho román nadchli nejen čtenáři, ale i kritici.

Sherlock Holmes je mrtvý, zanechte všech nadějí. Krátce poté, co se s profesorem Moriartym zřítil do hlubiny Reichenbašských vodopádů, přijíždí do Evropy americký pinkertonský detektiv Frederick Chase. Má informace o tom, že Moriartyho záhy nahradil jiný arcizločinec a nyní řádí v Londýně. Chase a jeho pomocník Athelney Jones ze Scotland Yardu se ho s využitím starých dobrých holmesovských taktik pokusí dopadnout...