Argo strana 205 z 311

Odhalte tajné dějiny světa – dějiny, v nichž Zemi roku 1946 postihne mimozemský virus, jenž hrstku přeživších obdaří podivuhodnými silami. Z některých se tak stanou Esa – bytosti duševně i tělesně přesahující lidský potenciál. Jiní se stávají Jokery – bytostmi stiženými podivnými duševními a tělesnými vadami. Zatímco někteří propůjčí své síly do služeb lidstva, jiní se stanou jeho nepřáteli. Divoké karty vyprávějí jejich podivuhodné příběhy. V úvodním svazku legendární série antologií editora George R. R. Martina se nám v sérii skvělých příběhů představí mistři fantastické literatury Roger Zelazny, Howard Waldrop, Lewis Shiner a samozřejmě sám George R. R. Martin. Nové rozšířené vydání, jež vám nabízíme, pak obsahuje také příběhy současných talentovaných spisovatelů Davida Levina, Michaela Cassutta a Carrie Vaughnové. Slavné příběhy Divokých karet začínají, a pokud jste příznivci barvitých fantastických příběhů, rozhodně si je nenechte za žádnou cenu ujít…

V jednom z nejlepších románů Charlese Bukowského sledujeme, jak Henry Chinaski, autorovo alter ego, prožívá období druhé světové války. Když jej nevezmou do armády, vydává se napříč Amerikou, od jednoho města ke druhému, střídá špatně placená zaměstnání, dělá si nové, bizarní známosti a především: pije a přemýšlí nad nesmyslností života. Faktótum mistrovsky evokuje autorův život i dobu a nadchne nejen Bukowského oddané čtenáře, nýbrž i ty, kteří se s tímto velkým americkým autorem dosud neseznámili.

Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se "zvlčilými" potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.

Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se "zvlčilými" potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie). Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání. Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).

Na odlehlém ostrově Alice ve státě Massachusetts mají sice knihkupectví přímo na hlavní třídě, ale společenský ani kulturní život se tu kolem něj rozhodně netočí. Jeho majitel A. J. Fikry by se sám ochotně označil za mrzouta a snoba a od doby, kdy při autonehodě přišel o manželku, tráví většinu večerů nad rozmrazenými hotovkami a lahví vína. Další rána osudu přijde, když ho neznámý zloděj připraví o jediný cennější majetek, vzácný výtisk Poeových raných básní. Nečekaně je to však právě krádež, co dá Fikrymu první impuls, aby se pomalu odrazil ode dna – a když pak jednoho dne najde mezi regály mimořádně výřečnou, nevšedně bystrou a zcela bezprizorní dvouletou holčičku, jeho život se definitivně obrátí naruby. Gabrielle Zevinová (*1977) vystudovala na Harvardově univerzitě anglickou a americkou literaturu a žije v New Yorku. Příběhy opředený život A. J. Fikryho je zatím jejím posledním románem; vzhledem k tomu, že se jeho titulní hrdina netají odporem k debutům, literatuře pro mládež a příběhům vyprávěným ze záhrobí, autorčinu první knihu Někde jinde (Mladá fronta, 2009) byste v jeho knihkupectví patrně hledali marně, můžeme ovšem přispěchat s ujištěním, že kritika i čtenáři Gabrielle Zevinovou už od samého počátku přijímají velice příznivě.

Průkopník německého grafického románu a jeden z nejlepších současných německých komiksových autorů Reinhard Kleist vypráví pravdivý příběh polského Žida, boxera Hertzka Hafta, který přežil koncentrační tábor a v USA pak zahájil profesionální kariéru. Mladinký Hertzko začal svou boxerskou kariéru z donucení – strážci v koncentráku ho pro zábavu nutili boxovat se spoluvězni. Herztko věděl, že dokud bude vyhrávat, zůstane naživu. Když pak po dramatickém útěku z pochodu smrti odjel do Ameriky, pokračoval v tom, co se naučil v lágru. Doufal, že se jako slavný boxer dostane na titulní stránky novin po celém světě a jeho milá, kterou ztratil někde v Polsku a o níž neměl žádné zprávy, se o něm dozví a přihlásí se k němu. Kleista k nakreslení komiksu inspirovala fascinující kniha Jednou budu všechno vyprávět, v níž Haftův syn Alan vylíčil osudy svého otce.

Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ. Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj levicového politického komentátora, který analyzuje soudobou anglickou společnost, nemilosrdně tepe sociální nerovnost a odhaluje ideologické pokrytectví. V jiné poloze však uplatňuje smysl pro detaily, jichž si všímá v životě lidí vnímaných jako individuality, nikoli jen bezejmenná masa tvořící dohromady množinu anglického národa či španělských republikánů. Popisuje-li „obyčejné“, anonymní aktéry dějinných událostí, vnímá je, i pokud stojí na opačné straně barikády, především jako lidské jedince, již mají v jeho očích všichni stejný nárok na štěstí, natož na samotný život. Jak říká v titulní eseji „Ohlédnutí za španělskou válkou“: „…Přišel jsem zastřelit „fašistu“, ale člověk, který si přidržuje kalhoty, není „fašista“, je to očividně blízký tvor, stejný jako vy, a vám se nechce ho zastřelit.“

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. "bardem", a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. První svazek přinese legendární texty z let 1947–1963.

Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti trpí záhadnou spavou nemocí, z níž se ji Busnerovi podaří načas probudit. Self se inspiroval slavnou knihou britsko-amerického neurologa Olivera Sackse Probouzení (česky, Dybbuk 2010) pojednávající o pacientech, kteří onemocněli při epidemii „spavé“ encefalitidy v letech krátce po skončení první světové války a které se na sklonku šedesátých let podařilo Sacksovi „probudit k životu“ experimentální léčbou dopaminem. Self se ovšem námětu zmocňuje romanopisecky volně a odvážně v monumentálním vyprávění, které se na osudech tápajícího Busnera, tajemné a nepoddajné Audrey a Audreyiných bratrů pokouší zachytit klíčové rysy moderní západoevropské civilizace od počátku dvacátého století do současnosti.

Mortensenův svět je dost odlišný od toho našeho; a přitom vstoupit do něj není nikterak obtížné. Stačí si vzít poznámkové lepicí bločky, kterých jsou plné kanceláře, ano, musí to být ty žluté, obdelníkové... Právě ty slouží autorovi nebývale epických miniatur jako okna do země, kde žijí příšery. Každý Mortensenův lepík zachycuje výjev, v němž se skrývá celý - často dozajista hrůzyplný a znepokojivý - příběh. Seznamte se s knihou dánského kreslíře, jehož obrazotvornost zná celý internet.

Dlouho před událostmi, které znáte ze Hry o trůny, sedí Targaryenové pevně na Železném trůně. To ovšem neznamená, že v Západozemí panuje klid. Bratrovražedný boj uvnitř vládnoucí dynastie rozpoltil Sedm království. A právě v té době křižuje krajem potulný rytíř ser Duncan Vysoký. Anebo Dunk tupý jako lenochův meč? Všechno je to nějak zamotané, a to včetně původu jeho panoše Egga. Tři uzavřené, ale navazující novely ze světa Hry o trůny představují G. R. R. Martina tak, jak si jej čtenáři zamilovali dávno před slavnou ságou - jako jednoho z nejlepších povídkářů žánru.

Existence původních plánů pro historické vesnické stavby – tedy projektů pro lidovou architekturu – byla donedávna prakticky neznámá. Pro zájemce o studium historické architektury jsou tyto plány jistě překvapivým pramenem poznání jako pozoruhodně úsporné grafi cké podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému v polovině tohoto věku. Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové. Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních chalup.

Po úspěšném „morálním thrilleru” Tahle země není pro starý přichází tento americký spisovatel se „sci-fi”, přičemž uvozovky jsou i tentokrát velmi na místě. Román Cesta se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou. Otec se synem putují šedivou zimní krajinou a děsí se každého náznaku, že nejsou sami, kdo přežil; od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého. Dvojici drží při životě jen to, co uveze jejich nákupní vozík a co občas najdou v prázdných domech. Jejich cílem je mořské pobřeží, ale i tam se samozřejmě ukáže, že naděje už neexistuje. Nebo snad ano? Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

. R. R. Tolkien stvořil ve své Středozemi celý nový svět, který osídlil rozličnými plemeny rozumných i nerozumných bytostí, dal mu tvar, jejž zachytil v mapách, dal mu jazyky i písmo. V Silmarillionu jsou shromážděny dějiny Středozemě od jejího stvoření božským Ilúvatarem přes vyprávění o jejím utváření a osídlování až k hrdinům, kteří jí přinesli slávu. Součástí této historie je i povstání nepřítele, zosobnění temné moci, který se ve své pýše postaví moudrosti a dobru, je sice poražen, ale znovu se vzmůže a vrací.