Argo strana 212 z 314

I Munjolův „Básník“ naplňuje očekávání téměř každého nadprůměrného čtenáře. Má děj, postavy, pohyb, je vtipný, kousavý, kultivovaný, nervní, intelektuální, je to text, který sice jen z určitého úhlu, zároveň však sugestivně a ve velké míře zasvěceně překládá životní peripetie jedné mýty přehlcené osoby, toulavého básníka Kim Sakkata. I Munjol nemívá jednoznačné postavy ve smyslu banálních opozic. Objektivní hrdinové ho nezajímají, zaostřuje spíš na lidi komplikované. Jeho opakujícím typem je člověk vybočující mimo průměr, který ho ničí a nakonec zlikviduje. Jeho Kim Sakkat není vyloženě sympatická, kladná postava, je živý se všemi vrozenými i získanými vášněmi, nectnostmi a jednotlivými skutky. Ani děj není to, co chce I Munjol vystavit do popředí. Děj je jen podpůrný a v jistém smyslu osvěžuje školní paměť korejského čtenáře. Autor primárně sleduje vývoj jednoho mimořádného básníka, který se jako mimořádný nenarodil, ale sám dospěl do stadia, kdy mu jinakost jeho poezie zajistila to, čemu nelogicky říkáme nesmrtelnost. A tuto poslední fázi, kdy se poezie nepíše pro další generace, ale stává se osobním prožitkem mimo běžné struktury zápisu, už nechává zcela volně ubíhat k nekonečnu plynoucímu, mystickému zážitku.

Každé ráno si Mathea Martinsenová v novinách pročítá úmrtní oznámení. Už jen ze zvyku. A představuje si, že mezi nimi brzy najde to svoje. Jaký verš by si vybrala? Žila pro svého manžela a teď zůstala sama. S ostatními lidmi neměla nikdy moc co do činění, nebyla mezi nimi totiž vidět. A teď nechce zemřít, dokud se někdo nedozví, že žila. Jenže co by o sobě světu vlastně měla říct? Čím jdu rychleji, tím jsem menší je tragikomický příběh o tom, jak se také žije naplno, o strachu ze smrti a strachu ze života, o samotě ve dvou a samotě mezi lidmi, o statistické pravděpodobnosti, o čase a o tom, co člověk může dělat, když umí plést čelenky a vymýšlet skvělé rýmy, ale neví, jak otevírat sklenice s marmeládou, natož jak po sobě zanechat stopu.

Mladá hrdinka v sobě s příchodem dospívání objeví vášeň – silnou, spalující vášeň, která ji nutí uprchnout ze zapadlé rodné vísky na západním pobřeží Austrálie a vrhat se do milostných dobrodružství, která ji zavedou na druhý konec světa, konkrétně do alžírské pouště, kde večer co večer uspokojuje erotické choutky svých věznitelů a potají zapisuje svůj krkolomný erotický a životní příběh. Zároveň si uvědomuje, že takto zbavena svobody vlastně dosáhla svého velkého cíle, totiž pozbýt zcela své já a plně se rozpustit ve vášni. Helen se chce nechat plně ovládnout, chce být zmítána, vášní, muži i jinými ženami… posledním ostrůvkem její identity je touha po pomstě – chce se pomstít zrádnému milenci Júsufovi, který hnán výčitkami svědomí ji prodal jako sexuální otrokyni. Podaří se jí to?

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografi e soudobých dějin. Historiografi e soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná. V rámci své analýzy hledají odpovědi na několik otázek: Došlo po konci studené války k výrazným posunům tematických a geografi ckých těžišť zájmu historiků soudobých dějin? Vytváří se v moderním, propojeném světě neustále vzývajícím globalizaci nějaký společný diskurs soudobých dějin, nebo přežívají disparátní nacionální narativy, jejichž diskursní roviny mezi sebou velmi málo komunikují? Devět kapitol knihy sleduje tato témata rámcově od západu k východu. Číst ji přitom můžeme jako okna, jež autoři postupně otvírají při pohledu na celistvou krajinu evropského dějepisectví soudobých dějin. Nejde jim ale o popis této krajiny, nýbrž o naznačení jejího rázu, charakteru a horizontu. A jak se ukazuje, je to mnohdy krajina překvapivě členitá, jež rok co rok podléhá velkým, předem netušeným změnám.

Anglický spisovatel Peter Mayle, jemuž se Provence stala druhým domovem, pro své věrné i nové čtenáře formou slovníku v heslech uspořádal svůj pohled na tento svérázný, levandulí provoněný kraj. Výběr hesel je ovšem velice osobní – čtenáři se tedy setkají s pestrou směsicí témat, jež autorovi přišla nejpřitažlivější, nejbizarnější, nejzábavnější, nejtypičtější: most v Avignonu a osel, česnek a kruhový objezd, levandule a Pařížané, větry a muzeum vývrtky, zahrady a pastis… Koláž dojmů a zkušeností, kterou Peter Mayle předkládá svým typickým humorným stylem, s nadhledem a zároveň velkou náklonností, propojuje všudypřítomné a pro Francii neodmyslitelné téma: jídlo a pití.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů, uprostřed temných, špinavých londýnských ulic. Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum, které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura, umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze účelového spojenectví se postupně vyvine svým způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou outsiderů.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů, uprostřed temných, špinavých londýnských ulic. Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum, které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura, umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze účelového spojenectví se postupně vyvine svým způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou outsiderů.

Bodyguardka Hilja Ilveskerová se svému řemeslu naučila v New Yorku a pracuje pro finskou podnikatelku, která podniká v ruských realitách. Ženy se ale těžko snášejí, Hilja po jedné hádce odmítne pro podnikatelku dál pracovat. Poté ji někdo omámí drogami, a když se Hilja probudí, zjistí, že její bývalá klientka je po smrti. Vina padá na její hlavu a jí nezbývá, než dokázat svou nevinu. A tak pátrá po vrahovi na vlastní pěst, zatímco ji pronásleduje policie a evidentně i někdo, kdo od policie není. Thriller finské autorky se dočkal mezinárodního úspěchu a má dvě pokračování.

Kdo má v zahradě za domem zakopanou mrtvolu, klidu si příliš neužije, těmito slovy se otevírá hororový příběh osamělého Američana Jasona Gettyho, kterému dělá společnost jen toto děsivé tajemství. Ovšem vždy může být hůř – hlavní hrdina zatím netuší, jak hrůzný nález vyjde na světlo jen pár kroků od jeho domu… Pozoruhodná prvotina americké autorky Jamie Masonové určená milovníkům thrillerů a černého humoru.

Dojemně komický příběh o dospívání pro všechny, kdo přežili pubertu. Život Michaela Swarbricka je v troskách. Jeho kámoš ho zatáhl do skandálu s dívčí šatnou, starší bratr chodí s holkou jeho snů a když se jednou Michael vrátí dřív domů, zjistí, že z jeho rodičů se stali vyznavači nudismu a máma kvůli tomu dokonce strávila noc v base! A víte, co je výsledek tohohle řetězce nešťastných příhod? Podle učitelů má Michael problémy a tak mu naordinují pravidelná sezení se školní poradkyní a rádobypohodovým„ psychoušem“. Tohle se prostě nedá přežít!

Kapitán Stein a notář Barbarič na stopě zločinu v habsburském císařství za vlády Rudolfa II. První z řady historických detektivek s prvky špionážního a konspiračního thrilleru. Hrdiny jsou kapitán Joachim Stein (válečný veterán, drsný, přímočarý, často prostořeký, zručný se zbraněmi všeho druhu) a notář Matěj Barbarič (právník, vzdělanec, diplomat, cestovatel... avšak se slabostí pro „ženy a víno“). Příběh se odehrává na území Horních Uher v oblasti královských horních měst, do kterých se pokoušejí proniknout Turci. Zápletka se týká odhalení velezrady mezi vysoce postavenými představiteli Svazu horních měst – kdo se nechal podplatit Osmany a posílá jim informace o rozmístění vojsk a horských cestách? Případ se proplétá s vraždou štiavnického šlechtice a strašidelnými příběhy o prokleté měšťance Barboře Rosselové, jejíž duch se údajně zjevuje v doprovodu pekelných psů.

Román finské autorky, zasazený z velké části do Československa čtyřicátých až počátku devadesátých let 20. století, vedle ojedinělého čtenářského zážitku nabízí českým čtenářům i určitý bonus v podobě velmi neotřelého pohledu zvenčí na nás, na naše nedávné dějiny či kulturní dědictví. Zmrzlinář je tajuplná skládačka bez konce, plná náznaků, otázek, navzájem provázaných náhod a netušených souvislostí. Epizodický charakter vyvolává dojem povídkového filmu, v němž jsou jednotlivé příběhy propojené některými stěžejními motivy nebo postavami a jejich osudovými okamžiky. Ostatně první epizoda také natáčením fi lmu nazvaného Zmrzlinář začíná. Originální způsob vyprávění, v němž se svižné dialogy střídají s vnitřními monology jednotlivých postav, občas ještě okoření trefný komentář samotné autorky. Příběhy jsou zdánlivě bez konce, a to zcela záměrně – vždyť i ve skutečném životě nikdy nic nekončí, všechno se jen prolíná, jednou postavy přicházejí jakoby odnikud, jindy nenávratně mizí neznámo kam. Je až překvapivé, jak takhle fragmentárně pojatý příběh nakonec drží pevně pohromadě.

Soubor volně zachycuje životní cesty Juniora, který přijíždí jako chlapec s matkou a bratrem za otcem do USA, přes jeho první citová a tělesná vzplanutí, pověstné sukničkaření až po nevěru, která mu zásadně změní život – přijde o snoubenku a není schopen se z toho ani po letech vybabrat. Může za to jízlivý, téměř nepřítomný otec, jehož kratičké okamžiky přítomnosti v chlapcově životě mají spíš ničivý účinek? Nebo matka upřednostňující vymodleného staršího bratra? Nebo komplikovaný vztah se starším bratrem, k němuž Junior nikdy nenašel cestu, ale přesto se nedokáže vyrovnat s jeho smrtí?

Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.

Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.

Do 6. svazku Borgesových Spisů byly zařazeny vůbec první překlady Borgesovy poezie do češtiny. Kniha obsahuje tři sbírky: autorovu nejoblíbenější sbírku Tvůrce ze 60. let a dvě sbírky z 80. let, Atlas a Spříseženci. Spojení krátkých prozaických textů – mini-esejů a mini-povídek – a básní ukazuje čtenáři dosud neznámou tvář tohoto argentinského tvůrce.