Argo strana 213 z 311

Chlapec jménem Milo, který se nerad učí a často se nudí, najde nečekaně ve svém pokoji mýtní budku, a když kolem ní projede ve svéme elektrickém autíčku, ocitne se v podivné zemi, kde je všechno náramně logické, ale nic nedává smysl. Ve společnosti mnohomluvného brouka a tikajícího časopsa pak musí podstoupit nebezpečenství a vykonat hrdinský čin, aby zase bylo všechno, jak má být. Půdorys klasické pohádky je ozvláštněn nápaditou a překvapivou hrou s jazykem, jenž se stává hybatelem děje, a která okamžitě upomene na Alenku v říši divů – díky tomu je také podobně náročným překladatelským oříškem. Čtenář se může přesvědčit, že Dominika Křesťanová si s nástrahami textu poradila bravurně. Kniha amerického spisovatele a architekta Nortona Justera vyšla poprvé v roce 1961 s ilustracemi Julese Feiffera a zařadila se mezi celosvětově nejznámější knížky pro děti, opakovaně se vydává, v roce 1970 byla s úspěchem zfilmována. Konečně se teď dostává i k českému čtenáři.

Švédský detektivní román neobyčejné síly. Mladá učitelka Annie se s dcerou vydává do lesní komuny, aby zde začaly nový život, vše jim však překazí dvě mrtvoly ve stanu. Základní text severského detektivního žánru se společenskými přesahy obdržel cenu August 1993 a Literární cenu severské rady 1994. Detektivní bestseller.

Sbírka kratších raných textů nazvaná Obecné dějiny hanebnosti tematicky i stylisticky předjímá další, známější Borgesova díla. Autor zde líčí hanebné skutky, kterých se dopustili nikoliv významní lidé píšící dějiny, ale lidé drobní a většinou neznámí. Setkáme se tu se svérázným podvodníkem z Austrálie, trpícím fóbií, s čínskou pirátkou i s americkým cynikem těžícím z touhy černých otroků po svobodě. Jednotlivé příběhy se odehrály v různých dobách a na různých místech – na Západě, v islámském světě i na Dálném východě. Autor své hrdiny neodsuzuje, etické závěry ponechává na čtenáři.

Příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovská obchodnice Glikl bas Juda Leib, misionářka Marie od Vtělení a malířka Marie Sibylla Merianová, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami a ačkoli Davisová rozhodně ženské osudy 17. století nenahlíží očima radikální feministické historiografie, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů.

Příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovská obchodnice Glikl bas Juda Leib, misionářka Marie od Vtělení a malířka Marie Sibylla Merianová, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami a ačkoli Davisová rozhodně ženské osudy 17. století nenahlíží očima radikální feministické historiografie, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů.

Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová. Její nové biografii Virginie Woolfové se v anglofonních zemích dostalo nadšeného kritického přijetí i mimořádného čtenářského ohlasu, zejména díky autorčině schopnosti barvitě a srozumitelně vykreslit Woolfové život i dobu a skrze živý detail přiblížit její geniální literární dílo. Těm, kdož Woolfovou neznají, nabízí Alexandra Harrisová čtivý úvod do spisovatelčina díla, znalcům modernistické spisovatelky pak neotřelé a novátorské interpretace jejích velkých děl, založené na důkladné znalosti předmětu. Alexandra Harrisová (1981) vystudovala anglistiku na Oxfordu; v současnosti přednáší na University of Liverpool. Kritická biografie Virginie Woolfové je její druhou knihou; její literárněhistorický debut Romantic Moderns získal řadu ocenění, mj. prestižní cenu The Guardian First Book Award za rok 2010.

Příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovská obchodnice Glikl bas Juda Leib, misionářka Marie od Vtělení a malířka Marie Sibylla Merianová, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami a ačkoli Davisová rozhodně ženské osudy 17. století nenahlíží očima radikální feministické historiografie, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů.

V očích veřejnosti je za hrdinu: vrah, jehož oběťmi jsou usvědčení pedofilové. Dva muži jsou již mrtví - umučil je k smrti. Ani pro samotnou policii nejsou tyto případy prioritní. Většina vyšetřovatelů považuje pár mrtvých pedofilů za krok správným směrem. Podle kriminalistky Maeve Kerriganové by ale nikdo neměl mít dovoleno brát zákon do vlastních rukou. Mladá a nezkušená Kerriganová pevně věří, že vražda zůstává vraždou, ať už se oběť provinila jakýmkoliv hříchem. Se stupňujícím se vrahovým násilím je ale nucena přehodnotit, jak daleko je až ochotna zajít, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost…

Barney Stinson samozřejmě žádné děti nemá (alespoň ne takové, které by se mu daly dokázat). Přesto o rodičovství hodně ví a nenechává si to pro sebe. Jeho nejnovější dílo provede nastávající i skutečné rodiče od okamžiku početí až k odeslání potomka na vysokou školu, zasype je informacemi a tipy, mnohdy užitečnými, ale bez výjimky legendárními, a zaručí, aby borec v politováníhodné pozici rodiče nepřestal být borcem, a co víc, aby stinsonovské životní hodnoty předal i další generaci.

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti.

Humorný román z divadelního prostředí o tom, že i druhořadí herci občas dostanou svou šanci. Zatímco krásný a talentovaný Josh Harper, alter ego lorda Byrona, kterého hraje, jde z role do role a chystá se na kariéru v Hollywoodu, jeho kolega Stephen McQueen s nešťastným jménem mnohem slavnějšího, již zesnulého hollywoodského kolegy je odborníkem na mrtvoly v televizních seriálech, a navíc zaskakuje za Joshe ve hře o Byronovi. Akorát že záskok za supermana kypícího zdravím nikdy není potřeba -- dokud se na něj neusměje štěstí. A nejde tu jen o záskok divadelní, ale i postelový...

Zvraty nabitý detektivní román o profesorovi literatury, na jehož zahradě se najde zakopaná jeho šestnáctiletá milenka. Román obdržel Hlavní cenu Francouzské akademie 2012, Goncourtovu cenu Goncourt des Lycéens 2012. Doposud prodáno více než 500.000 exemplářů ve Francii, dalších 60.000 ve Švýcarsku. Mainstreamový bestseller.

Když Alena Wagnerová připravovala svoji knihu o Sidonii Nádherné (Argo, 2010), narazila v pozůstalosti Sidoniina staršího bratra Jana na unikátní konvolut několika desítek dopisů pražských lehkých žen a dívek z prvního desetiletí dvacátého století. Na jeho základě A. Wagnerová načrtla portrét Jana Nádherného, velmi zajímavé, výrazné osobnosti s bohatým společenským a kulturním životem a se silným sociálním cítěním projevujícím se mj. právě ve vztahu k služebnicím lásky. Na pozadí jeho styků s tímto polosvětem se nám tak otevírá autentický a svým způsobem jedinečný pohled do sociálního a pocitového světa příslušnic „nejstaršího řemesla“ s jejich radostmi, bolestmi, touhou po lásce i vypočítavostí. Součástí knihy je bohatý obrazový materiál a také esejisticky pojatá studie o pražské prostituci, jejím prostředí a podobách v prvním dvacetiletí dvacátého století z pera historičky Mileny Lenderové.

Publikace Poselství prachu přináší antologii vyprávění domorodých kmenů z Velké pánve, tj. etnik tradičně obývajících teritoria dnešních amerických států Utah a Nevada. Jde o v českém jazyce první ucelený a komentovaný soubor severoamerické indiánské slovesnosti, který se věnuje jiné kulturní oblasti než indiánům z Plání. Pozornost zaměřuje především na kmen západních Šošonů, jejichž mytologické a jiné příběhy zasazuje do historického, lingvistického a kulturního kontextu.

A vyskočila kočička z polštářku... Malý chlapec jde spát, hlavu si položí na polštář se vzorem kočiček a zaposlouchá se do pohádky na dobrou noc. Vtom jedna z kočiček obživne, skočí na maminčinu sukni a rázem se ocitne uprostřed neobyčejného dobrodružství. Kouzelný příběh, něžné ilustrace přístupné dětskému vnímání a textilní potah imitující polštářek potěší děti od 2 let. Půvabná autorská obrázková knížka je dílem mladé talentované výtvarnice, absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Ilustrované vydání kultovní knihy s revidovaným překladem, která přináší pohádkový příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem.