Argo strana 214 z 314

Ve smyšleném městečku ve francouzské Normandii se usazuje rodina Američanů. Otec Fred se představí svým sousedům jako spisovatel, ponořený do práce na knize o vylodění v Normandii, matka Maggie se oddá dobrovolnické práci pro chudé, Bella, překrásná dospívající dcera, okouzluje každého, kdo se dostane do její blízkosti, a její mladší bratr Warren se brzy stane nepostradatelným a uznávaným vůdcem smečky adolescentů.Prostě rodina jako každá jiná… až na to, že Fred není ani spisovatel, ani Fred – jeho nový domov je pod neustálým dohledem agentů FBI a na jeho pravou identitu poukazuje jméno, které dal z nostalgie svému psovi: Malavita, jinými slovy Cosa nostra anebo prostě mafie… A tak tedy, pokud se podobná rodinka objeví i ve vaší čtvrti, urychleně změňte bydliště!Knihu úspěšného francouzského spisovatele a scénáristy italského původu, Tonina Benacquisty, převádí na filmové plátno Luc Besson, v roli skrývajícího se mafiána se představuje Robert De Niro, jeho ženu hraje Michelle Pfeifferová, a agenta FBI, který s neskrývanou nechutí střeží bezpečí celé povedené rodinky, Tommy Lee Jones.

Ve smyšleném městečku ve francouzské Normandii se usazuje rodina Američanů. Otec Fred se představí svým sousedům jako spisovatel, ponořený do práce na knize o vylodění v Normandii, matka Maggie se oddá dobrovolnické práci pro chudé, Bella, překrásná dospívající dcera, okouzluje každého, kdo se dostane do její blízkosti, a její mladší bratr Warren se brzy stane nepostradatelným a uznávaným vůdcem smečky adolescentů.Prostě rodina jako každá jiná… až na to, že Fred není ani spisovatel, ani Fred – jeho nový domov je pod neustálým dohledem agentů FBI a na jeho pravou identitu poukazuje jméno, které dal z nostalgie svému psovi: Malavita, jinými slovy Cosa nostra anebo prostě mafie… A tak tedy, pokud se podobná rodinka objeví i ve vaší čtvrti, urychleně změňte bydliště!Knihu úspěšného francouzského spisovatele a scénáristy italského původu, Tonina Benacquisty, převádí na filmové plátno Luc Besson, v roli skrývajícího se mafiána se představuje Robert De Niro, jeho ženu hraje Michelle Pfeifferová, a agenta FBI, který s neskrývanou nechutí střeží bezpečí celé povedené rodinky, Tommy Lee Jones.

Neuvěřitelné příhody lišek, zajíců, kohoutů, tygrů, psů, koček i jednoho cvičeného žraloka, ale také příběhy kluků a holek plné kouzel, legrácek, překvapivých zvratů, náhlých zmizení a vůbec všemožných rošťačin, šibalství a zázraků najdete ve výboru poezie, pohádek a navrch jedné divadelní hry známého ruského autora Daniila Charmse. Texty, z nichž většina vychází v českém překladu vůbec poprvé, byly původně určeny dětem, Charms v nich však nezapře příklon k absurdnímu, grotesknímu, fantazijnímu a snovému vidění světa a nebrání se ani černému humoru, takže se u nich pobaví i rodiče. Kniha je vesele a pestře zkrášlena obrázky Michaely Kukovičové.

Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera jsou dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy Píseň ledu a ohně G. R. R. Martina, ze které seriál čerpá. Kniha obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších hráčů o trůny. Jeho seriálová i knižní postava má po celém světě miliony fanoušků, čehož důkazem je tato sbírka jeho neotřelých myšlenek a názorů.

Chlapec jménem Milo, který se nerad učí a často se nudí, najde nečekaně ve svém pokoji mýtní budku, a když kolem ní projede ve svéme elektrickém autíčku, ocitne se v podivné zemi, kde je všechno náramně logické, ale nic nedává smysl. Ve společnosti mnohomluvného brouka a tikajícího časopsa pak musí podstoupit nebezpečenství a vykonat hrdinský čin, aby zase bylo všechno, jak má být. Půdorys klasické pohádky je ozvláštněn nápaditou a překvapivou hrou s jazykem, jenž se stává hybatelem děje, a která okamžitě upomene na Alenku v říši divů – díky tomu je také podobně náročným překladatelským oříškem. Čtenář se může přesvědčit, že Dominika Křesťanová si s nástrahami textu poradila bravurně. Kniha amerického spisovatele a architekta Nortona Justera vyšla poprvé v roce 1961 s ilustracemi Julese Feiffera a zařadila se mezi celosvětově nejznámější knížky pro děti, opakovaně se vydává, v roce 1970 byla s úspěchem zfilmována. Konečně se teď dostává i k českému čtenáři.

Chlapec jménem Milo, který se nerad učí a často se nudí, najde nečekaně ve svém pokoji mýtní budku, a když kolem ní projede ve svéme elektrickém autíčku, ocitne se v podivné zemi, kde je všechno náramně logické, ale nic nedává smysl. Ve společnosti mnohomluvného brouka a tikajícího časopsa pak musí podstoupit nebezpečenství a vykonat hrdinský čin, aby zase bylo všechno, jak má být. Půdorys klasické pohádky je ozvláštněn nápaditou a překvapivou hrou s jazykem, jenž se stává hybatelem děje, a která okamžitě upomene na Alenku v říši divů – díky tomu je také podobně náročným překladatelským oříškem. Čtenář se může přesvědčit, že Dominika Křesťanová si s nástrahami textu poradila bravurně. Kniha amerického spisovatele a architekta Nortona Justera vyšla poprvé v roce 1961 s ilustracemi Julese Feiffera a zařadila se mezi celosvětově nejznámější knížky pro děti, opakovaně se vydává, v roce 1970 byla s úspěchem zfilmována. Konečně se teď dostává i k českému čtenáři.

Švédský detektivní román neobyčejné síly. Mladá učitelka Annie se s dcerou vydává do lesní komuny, aby zde začaly nový život, vše jim však překazí dvě mrtvoly ve stanu. Základní text severského detektivního žánru se společenskými přesahy obdržel cenu August 1993 a Literární cenu severské rady 1994. Detektivní bestseller.

Sbírka kratších raných textů nazvaná Obecné dějiny hanebnosti tematicky i stylisticky předjímá další, známější Borgesova díla. Autor zde líčí hanebné skutky, kterých se dopustili nikoliv významní lidé píšící dějiny, ale lidé drobní a většinou neznámí. Setkáme se tu se svérázným podvodníkem z Austrálie, trpícím fóbií, s čínskou pirátkou i s americkým cynikem těžícím z touhy černých otroků po svobodě. Jednotlivé příběhy se odehrály v různých dobách a na různých místech – na Západě, v islámském světě i na Dálném východě. Autor své hrdiny neodsuzuje, etické závěry ponechává na čtenáři.

Mladý Udo Berger se vydává s přítelkyní na pár dní na Costa Brava, kde zdokonaluje svou novou válečnou hru – Třetí říši. Idylická scenérie kontrastuje s výstupy podivínů, jako je Vlk, Beránek či znetvořený hlídač na pláži, zvaný Spálenej. Udo při zdokonalování stolní hry o Třetí říši ztrácí pojem o hranicích skutečnosti a výmyslu a také čtenáře někdy mate měkká, bažinatá půda Bolanovy nezkrotné imaginace. Vypravěčsky strhující kniha znovu a jinak předkládá autorova věčná témata – podoby zla, formy nacismu a to, jak se kultura (smyšlenka, hra, literatura) stává jedinou pravou skutečností.

Příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovská obchodnice Glikl bas Juda Leib, misionářka Marie od Vtělení a malířka Marie Sibylla Merianová, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami a ačkoli Davisová rozhodně ženské osudy 17. století nenahlíží očima radikální feministické historiografie, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů.

Příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovská obchodnice Glikl bas Juda Leib, misionářka Marie od Vtělení a malířka Marie Sibylla Merianová, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami a ačkoli Davisová rozhodně ženské osudy 17. století nenahlíží očima radikální feministické historiografie, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů.

Příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovská obchodnice Glikl bas Juda Leib, misionářka Marie od Vtělení a malířka Marie Sibylla Merianová, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž by se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami a ačkoli Davisová rozhodně ženské osudy 17. století nenahlíží očima radikální feministické historiografie, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů.

Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová. Její nové biografii Virginie Woolfové se v anglofonních zemích dostalo nadšeného kritického přijetí i mimořádného čtenářského ohlasu, zejména díky autorčině schopnosti barvitě a srozumitelně vykreslit Woolfové život i dobu a skrze živý detail přiblížit její geniální literární dílo. Těm, kdož Woolfovou neznají, nabízí Alexandra Harrisová čtivý úvod do spisovatelčina díla, znalcům modernistické spisovatelky pak neotřelé a novátorské interpretace jejích velkých děl, založené na důkladné znalosti předmětu. Alexandra Harrisová (1981) vystudovala anglistiku na Oxfordu; v současnosti přednáší na University of Liverpool. Kritická biografie Virginie Woolfové je její druhou knihou; její literárněhistorický debut Romantic Moderns získal řadu ocenění, mj. prestižní cenu The Guardian First Book Award za rok 2010.

Barney Stinson samozřejmě žádné děti nemá (alespoň ne takové, které by se mu daly dokázat). Přesto o rodičovství hodně ví a nenechává si to pro sebe. Jeho nejnovější dílo provede nastávající i skutečné rodiče od okamžiku početí až k odeslání potomka na vysokou školu, zasype je informacemi a tipy, mnohdy užitečnými, ale bez výjimky legendárními, a zaručí, aby borec v politováníhodné pozici rodiče nepřestal být borcem, a co víc, aby stinsonovské životní hodnoty předal i další generaci.

V očích veřejnosti je za hrdinu: vrah, jehož oběťmi jsou usvědčení pedofilové. Dva muži jsou již mrtví - umučil je k smrti. Ani pro samotnou policii nejsou tyto případy prioritní. Většina vyšetřovatelů považuje pár mrtvých pedofilů za krok správným směrem. Podle kriminalistky Maeve Kerriganové by ale nikdo neměl mít dovoleno brát zákon do vlastních rukou. Mladá a nezkušená Kerriganová pevně věří, že vražda zůstává vraždou, ať už se oběť provinila jakýmkoliv hříchem. Se stupňujícím se vrahovým násilím je ale nucena přehodnotit, jak daleko je až ochotna zajít, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost…

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti.