Argo strana 216 z 314

"Pozoruhodnou komiksovou prvotinu Mikuláše Podprockého můžeme bez obav označit jako hard sci-fi. Děj se odehrává v daleké budoucnosti, kdy se veškerá civilizace přesunula do olbřímí megapole, která vysává život z celé planety. Zatímco lidé žijí vysoko v oblacích, v základech města, blízko povrchu země, vyrůstá nová civilizace – Divočina. Budují ji inteligentní zvířata, která spolu přestala bojovat a potajmu se spojila proti svému úhlavnímu nepříteli, člověku. Zásadní okamžik nastane, když se za hranicí megaměsta narodí Netvor, zmutovaná hříčka přírody, vraždící propletenec svalů, požírač všeho živého… Právě on může být zásadní zbraní Divočiny proti lidem, ale také může zničit úplně vše… Mikuláš Podprocký na komiksu pracoval dva a půl roku a upozornil na sebe v okamžiku, kdy Divočinu přihlásil na server Startovač.cz. V krátké době na jeho vydání vybral více než sto tisíc korun."

Kniha obsahuje patnáct studií, které se z různých úhlů pohledu věnují stejnopohlavním vztahům coby společenskému fenoménu v české minulosti a přítomnosti. Její autoři přinášejí detailní analýzu konkrétních případů stíhání homosexuálního chování jak v 18., tak ve 20. století (mj. i v období 1939–1945), z různých úhlů pohledu se soustřeďují na dosud neznámé aspekty života homosexuálů a vnímání homosexuality v socialistickém Československu a dokládají pluralitu životních perspektiv, představ a subkultur, spojených tak či onak s homosexualitou po roce 1989.

Kniha obsahuje patnáct studií, které se z různých úhlů pohledu věnují stejnopohlavním vztahům coby společenskému fenoménu v české minulosti a přítomnosti. Její autoři přinášejí detailní analýzu konkrétních případů stíhání homosexuálního chování jak v 18., tak ve 20. století (mj. i v období 1939–1945), z různých úhlů pohledu se soustřeďují na dosud neznámé aspekty života homosexuálů a vnímání homosexuality v socialistickém Československu a dokládají pluralitu životních perspektiv, představ a subkultur, spojených tak či onak s homosexualitou po roce 1989.

Na začátku byla stará, černobílá fotografie skupinky vesničanů a před nimi hromada lidských kostí. Co však znamenala? Po knihách Sousedé a Strach se polský historik a sociolog Jan Tomasz Gross ve spolupráci s Irenou Grudzińskou-Gross znovu vrací k zdánlivě zapomenuté a léta vytěsňované otázce polsko-židovských vztahů během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a hluboce zakořeněným antisemitismem a také se zamýšlí mj. nad postoji katolické církve k této otázce. Přestože se tyto události netýkají celé společnosti, kniha úspěšně nabourává mýtus Poláků jakožto masových zachránců Židů. Těch bylo v Polsku jistě mnoho, avšak o této, odvrácené tváři holokaustu se dlouhá léta mlčelo. Kniha proto rozčeřila v Polsku stojaté vody a rozdělila společnost. Mnozí odpůrci autorům vytýkají neprofesionální přístup a vybírání těch svědectví, která potvrzují už předem nastíněnou tezi. I když však odhlédneme od skutečnosti, že autor pracoval hlavně se vzpomínkami a svědectvími, přináší četba knihy výrazné intelektuální i etické prožitky.

Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny20. století. Autor v ní prostřednictvím šesti sond analyzuje myšlení francouzské předrevoluční společnosti 18. století. Ve svém zkoumání vyšel ze všeobecně známých pohádek, tradovaných ve Francii 18. století v nespočetných dialektech, jejichž vliv zasáhl jak elity, tak nejnižší vrstvy. Systematicky studoval a srovnával varianty zaznamenané folkloristy a na jejich základě dospěl k závěru, že jsme schopni odhalit orální tradici, která vyjadřovala určitý sdílený pohled na svět, resp. kulturní vzorec existující na celonárodní úrovni, byť s regionálními variantami.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké jiným pohledem, než jaký nabízí líbivé hollywoodské filmy, a ve vyprávění plném sexu, alkoholu a vulgarismů objeví citlivého a přemýšlivého autora.

Zábavná a poučná kniha významného zoologa a zakladatele etologie,jež potěší milovníky psů a všechny, kteří se zajímají o chování zvířat.

Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.

Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti“, uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit – vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív...

Nové ilustrované vydání slavných povídek amerického romantického prozaika, básníka, esejisty a novináře Edgara Allana Poea (1809– 1849) v překladu Josefa Schwarze. Dílo zakladatele moderní detektivní prózy a hororu, které inspirovalo již řadu výtvarníků, tentokrát vychází s ilustracemi významného českého malíře a sochaře Jaroslava Róny.

Po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, přímo v jeho hlavním městě Washingtonu. K řešení záhady je profesor Langdon i tentokrát vyzván velmi bizarním způsobem: hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na stropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako bůh. A není samozřejmě náhodou, že tento bývalý americký prezident položil roku 1793 základní kámen Kapitolu se zednářským kladívkem a zednářskou lžící v rukou..

Alex Woods si uvědomuje, že jeho život nezačal zrovna konvenčním způsobem. Vyrůstá jen s matkou, která je navíc jasnovidka, a je mu naprosto jasné, že za to tu a tam schytá od kluků nakládačku. A ví taky, že se někdy můžou přihodit i ty nejnepravděpodobnější věci – má jizvu jako důkaz. Zatím ale ještě netuší, že ze setkání s mrzoutským samotářem, vdovcem panem Petersonem, vznikne nečekaně přátelství, v němž se naučí, že člověk v životě dostane jen jednu šanci. A že se musí rozhodnout co možná nejlíp.

Snídaně o půlnoci je román-noir, v němž se poetický jazyk snoubí s napínavým a rafinovaně vystavěným vyprávěním; prozaická cesta do hlubin deštivé noci, v níž jako by bez ustání zněly tóny Joy Division a funébrmarše; podmanivý portrét Prahy, který jako by společně vytvořili markýz de Sade, Nick Cave a Alfred Hitchcock. Autor, uznávaný australský básník a literární teoretik, zavádí čtenáře do Česka 90. let; jeho vyprávění dějově osciluje mezi jižní Moravou a Prahou, nicméně se – příznačně – velkým obloukem vyhýbá tradičním pražským lokalitám a míří na Žižkov, do Karlína, Libně. Protagonista románu se tu motá mezi pasáky a drogovými dealery ve snaze nalézt v některém z těchto podniků svou ztracenou dětskou lásku, ve vzpomínkách se přitom vrací k dětství prožitému v hloubi osmdesátých let na moravském venkově. Ani to však není žádná idylka: líčení dětství dominují sugestivní popisy z jatek, kde později vypravěč pracuje po boku svého tyranského otce, a jeho dětství nakonec rázně utne brutální čin, jež vypravěče vrhne do víru zoufalství, erotických, drogových a alkoholických excesů, bezcílného putování sem a tam…

„Vítejte ve Spojených státech nové éry! Neodkládejte äpärät! Hlídejte si kredit! A hlavně se nedívejte členům Národní gardy do očí!“ Lenny Abramov pracuje ve firmě, které nabízí lékařsky prověřenou nesmrtelnost, a při honu na bohaté evropské zákazníky se seznámí s mladou Koreo- -Američankou Eunice. Zatímco se jejich vztah úspěšně vyvíjí, Amerika se propadá do finančního i politického chaosu...

Souborné vydání dvou světově proslulých příběhů Alenčina dobrodružství v říši divů a Za zrcadlem a co tam Alenka našla. První z obou knih vyšla v roce 1865, druhá o sedm let později, tedy téměř před 150 lety, a přesto stále znovu okouzlují velké i malé čtenáře. Alenka, která se vydá za oblečeným králíkem jeho norou do podivuhodné říše plné zvláštních bytostí a později prostoupí zrcadlem do ukvapeného světa naruby, znovu a znovu budí ve výtvarnících i filmařích chuť zobrazit po svém představy, které v nich vyvolává. V našem bohatě ilustrovaném vydání se čtenáři setkají s křehkými a zároveň bujnými ilustracemi pražské výtvarnice Jitky Bokové – její obrazy fantazijní svět Lewise Carolla skvěle doplňují.