Argo strana 223 z 314

Jednu z klasických antologií Isaaka Asimova lze po více než čtvrt století od prvního vydání označit za „paleofuturistickou“, protože co se v našem světě mění rychleji než počítače a vše kolem nich? Povídky v tomto souboru napsali Robert Silverberg, Joe Gores, Edward Wellen, Edward Hoch, Gordon R. Dickson, Stan Dryer, J. T. Mcintosh, Poul Anderson a sám Isaac Asimov. Jelikož jsou to příběhy především humoristické, nijak nezestárly, a navíc se dá říct, že tyhle historky o neutuchajících lidských snahách využít a zneužít počítače k vlastním záměrům získaly časem roztomilou patinu.

Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost. Autor spatřuje v pepři hybatele evropských dějin a původce technologického pokroku společnosti od starověku po průmyslovou revoluci a své postoje dokládá konkrétními historickými příklady. V hlupácích pak vidí skupinu mnohem mocnější nežli různé mafie a průmyslové lobby a explicitně formuluje pět zákonů lidské blbosti, z nichž vyplývají základní kritéria pro dělení osob podle toho, jak prospívají, nebo škodí sobě a druhým.

Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost. Autor spatřuje v pepři hybatele evropských dějin a původce technologického pokroku společnosti od starověku po průmyslovou revoluci a své postoje dokládá konkrétními historickými příklady. V hlupácích pak vidí skupinu mnohem mocnější nežli různé mafie a průmyslové lobby a explicitně formuluje pět zákonů lidské blbosti, z nichž vyplývají základní kritéria pro dělení osob podle toho, jak prospívají, nebo škodí sobě a druhým.

Poučný komiks o tom, že podvádět se nemá a ne všechna strašidla zůstanou u pouhého strašení. Aňa je studentkou střední školy, jednoho dne spadne do opuštěné studny v parku a tam se jí zjeví duch dávno mrtvé dívky. Spřátelí se s ní, Aňa dokáže fantóma ovládat a brát na priocházku, což by bez ní nemohl dělat. Pomáhá jí za to s učením, ale čím dál víc ji začne ovládat -- jako pravý fantóm. Nakonec Aňa bojuje o holý život, aby si z ní děsivý duch nechtěl udělat kamarádku i na onom světě.

V tomto intimním průřezu celoživotními šuplíky píše Charles Bukowski o lásce, samotě a smrti, pábí hospodskými historkami o drsných trpaslících s rychlou pravačkou a smutných kurvách s dlouhýma nohama, zádumčivě si brouká nad dcerkou, provokuje básněmi o nostalgických náccích a ňoumovitých anarchistech, potutelně oslovuje čtenáře ze záhrobí, kontempluje o kocouřích koulích a hovězím jazyku a vysmívá se čítankovým autorům. Příliš blízko jatek je jednou z třinácti básnických sbírek vydaných posmrtně z Bukowského pozůstalosti a se štamprlí nadsázky lze říci, že starý prasák i po smrti umělecky zraje.

Angie je 27 let. Studuje finštinu v Praze, ale má pocit, že žije nenaplněný život – přelomový rok, ve kterém zemřel Jimi Hendrix, Janis Joplin i Kurt Cobain, se kvapem blíží a Angie stále na hvězdnou slávu ne a ne dosáhnout. Odjíždí tedy hledat inspiraci do finských lesů, kde se seznamuje s typickou finskou rodinou. Podaří se jí do svých sedmadvacátých narozenin opravdu proslavit ? Alexandra Salmela je slovenská autorka, která se usadila a založila rodinu ve Finsku. Ve svém debutovém románu popisuje s autobiografickým nádechem hledání smyslu života mladé dívky a brilantní finštinou komentuje prostřednictvím netradičních vypravěčů (kočka Kassandra, plyšový Pan Prasátko, auto Opel Astra) finskou realitu, kulturu a mentalitu. Za knihu získala v roce 2010 cenu deníku Helsingin Sanomat.

Dnes už kultovní knížka, kterou ocení lidé s nadhledem a smyslem pro humor. Vypráví o zvídavém krtkovi, jenž putuje od zvířátka ke zvířátku a zjišťuje, komu patří ta nevábně páchnoucí kupička na jeho hlavě. Osobitě vtipná knížka s půvabnými ilustracemi je určena malým i velkým milovníkům nekorektní legrace.

Knižní debut Zatímco spíš úspěšného filmového scénáristy Alberta Mariniho vznikl na základě jeho scénáře pro stejnojmenný film režiséra převážně hororových snímků Jaumeho Balagueróa. Přivádí čtenáře do luxusního činžovního domu v New Yorku, protagonistou thrilleru je jeho vrátný. Ten totiž vlastní klíče od všech bytů a zná slabosti všech obyvatel domu. Stačí jich jen využít. Žádné násilí – hlavní zbraní je psychický teror.

Knižní debut Zatímco spíš úspěšného filmového scénáristy Alberta Mariniho vznikl na základě jeho scénáře pro stejnojmenný film režiséra převážně hororových snímků Jaumeho Balagueróa. Přivádí čtenáře do luxusního činžovního domu v New Yorku, protagonistou thrilleru je jeho vrátný. Ten totiž vlastní klíče od všech bytů a zná slabosti všech obyvatel domu. Stačí jich jen využít. Žádné násilí – hlavní zbraní je psychický teror.

Downingova kniha Churchillova válečná laboratoř jsou dějiny druhé světové války a úlohy, kterou v ní sehrál Winston Churchill a jeho využívání vědy a techniky ve vedení boje, doplněné o zásadní životopisné údaje týkající se Churchillovy vojenské, novinářské a politické kariéry, jak se vyvíjela do května roku 1940, kdy se stal ministerským předsedou Velké Británie. Autor stvořil práci velice zajímavou, dobře zpracovanou a informačně bohatou, v níž věnuje velkou pozornost Churchillově osobnosti, ale líčí v ní především průběh druhé světové války z pohledu Velké Británie, diplomatické akce, které ji doprovázely (konference v USA, Kanadě, severní Africe, v Teheránu, Jaltě a Postupimi), a popisuje, jak průběh války ovlivnil vědeckotechnický pokrok.

Středověké umění a kultura jsou nám vzdálené, přesto ale patří k dědictví naší vlastní minulosti. Kniha se odlišuje od dosavadní české produkce zejména v tom, že nevykládá dějinný vývoj umění, ale na konkrétních příkladech osvětluje širší ideové a intelektuální souvislosti vizuální tvorby a funkce obrazu v širokém smyslu. Přistupuje přitom k tématu středověkého umění důsledně z pozice moderní a aktuální umělecké tvorby a používá jazyk současné teorie umění a obrazu. Cílem je zprostředkovat dnešnímu divákovi středověký obraz tak, aby jej mohl vnímat nejen jako historickou památku, ale také jako vlastní umělecký prožitek. Situace středověkého člověka a jeho obrazů v mnohém nečekaně připomíná otázky a problémy dneška – především vztah mezi úlohou tištěného textu na jedné straně a obrazu (vizuálního znaku) na druhé straně v kulturní a společenské komunikaci. Kniha se zabývá pamětí, vztahem mezi obrazem a realitou a médii komunikace. Vedlejším cílem knihy je také uvést do českého prostředí

Devítiletá Petra Nilssonová záhadně zmizí ze svého pokoje a případ opět dostává na starost detektiv Harald Lindmark. Předpokládá, že případ je nějakým způsobem spojen s únosem mladého chlapce, k němuž došlo ve Forshälle právě před rokem. Mezi první podezřelé patří rodiče zmizelé dívky, žijící v neuspořádaných poměrech a neudržovaném domě, směr vyšetřování se však brzy stočí k místnímu florballovému trenérovi, který je pohřešován od stejného dne, kdy se malá Petra ztratila. Před dívčiným domem navíc dennodenně parkuje neznámá toyota. Vyšetřování vázne a čas nebezpečně utíká... Skryj mě ve svém srdce je volným pokračováním románu Dej mi své oči (2008, česky 2011), velmi úspěšné detektivky, s níž se Torsten Pettersson představil českým čtenářům poprvé.

Třetí díl volné fantasy série jejímiž hrdiny jsou Royce Melborn, zkušený zloděj, a jeho žoldácký přítel Hadrian Blackwater. "Závoj tajemství halící minulost dráždí a vyzývá, ovšem odkrýt ho může mít nevýslovné následky… Do Melengaru se blíží válka. Aby zachránil své království, rozehraje princezna Arista zoufalou hru, když se vzepře svému bratrovi a najme Royce a Hadriana na velmi nebezpečnou misi. S tím, jak roste moc Nyphronské říše, sílí i Royceovo podezření, že čaroděj Esrahaddon využívá oba zloděje jako pouhé figurky ve své vlastní hře. Aby zjistil pravdu, musí odkrýt tajemství Hadrianovy minulosti, ovšem jeho snaha může změnit doslova vše, co znal."

Sbírka patnácti povídek, které naturalisticky líčí život dublinské střední třídy na počátku 20. století. Ústředním motivem všech povídek je epifanie - moment, kdy postavy pochopí samy sebe.

Druhý román švédského prozaika Johna Ajvide Lindqvista (*1968), který si po úspěšném debutu Ať vejde ten pravý tentokrát pohrává s klasickým hororovým motivem zombie. V jeho podání ale oživlé mrtvoly nejsou žádná strašidelná masožravá monstra, ale ztrápené bytosti, které chtějí, jako každý z nás, jen jediné: vrátit se domů. Jak zacházet z nemrtvými je mrazivým hororem se vším všudy a zároveň dojemným příběhem o lásce, která se dokáže vzepřít samotné smrti. Stockholm v polovině srpna 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Něco visí ve vzduchu. Najednou vše rázem pomine. Zdánlivě se nic nestalo, nebo že by přece jen...? Gustav Mahler, novinář v důchodu, ztratil po smrti milovaného vnuka chuť do života, nic ho netěší a nezajímá. Najednou mu zavolá starý známý z Danderydské nemocnice. Stalo se prý něco strašného – mrtví v nemocniční márnici náhle ožívají. Mahler to pokládá za hloupý žert, ale přesto se na místo vypraví...

Na úspěšné vydání románů německého spisovatele, jehož podstatná část života i díla je těsně spjata s Prahou na přelomu 19. a 20. století, navazujeme souborem satirických a fantastických povídek, vydaných v němčině již v roce 1913. Meyrink, považovaný ve své době za enfantterrible německé literatury, se intenzivně zabýval spiritismem, okultismem, přírodními vědami, jógou, východní a křesťanskou mystikou. Tyto zájmy se projevily i v jeho tvorbě, ve které spojoval skutečnost s irealitou, grotesknost se satirou. Zároveň hluboce opovrhoval šosáctvím, byrokracií, malostí i pokrytectvím měšťáctva a ve svých povídkách je nemilosrdně zesměšňoval. Nyní vychází nejzásadnější soubor těchto povídek poprvé v téměř kompletní podobě, a to po 99 letech od vydání originálu.