Argo strana 230 z 311

V Oděských povídkách Babel líčí život židovského "drobného lidu" na počátku 20. století, především zlodějů, lupičů, ale také řemeslníků a drobných obchodníků. Víc než kde jinde vystupuje v těchto povídkách do popředí Babelův smysl pro černý humor. Texty souboru Historie mého holubníku patří mezi nejkrásnější povídky o dětství v celé světové literatuře, i když na rozdíl od tradičního pojetí tohoto období jako ztraceného ráje v nich nalézáme překvapující trpkost a trýznivé rozpomínání na mladá léta, sešněrovaná přísnou tradiční výchovou v excentrické rodině, která si neumí poradit sama se sebou; drtivý je však i okolní svět stále hrozící násilím - "svět, v němž se nenaplňuje, ale rozplývá svět dítěte, které šlo pro holuby a prošlo pogromem".

Tchaj-wan, ostrov ležící jen necelých dvě stě kilometrů od pevninské Číny, je místem prolínání celé řady kulturních vlivů. Jednou z výrazných skupin jsou tchajwanští domorodci, kmeny patřící do austronéského kulturního systému, pro něž se snad právě Tchaj-wan stal branou pro osídlování rozsáhlých oblastí Tichomoří. Přestože nemají vlastní systém písma, je literární tradice tchajwanských domorodců velmi bohatá. Kniha Pomsta hadů přináší příběhy ilustrující ústní tradici těchto kmenů, jsou mezi nimi základní mýty o původu lidí, o povodni, o získání ohně, příběhy o obludách, dojímavé milostné příběhy, ale i poměrně nedávná vyprávění o setkáních s jinými národy. Jejich prostřednictvím se čtenář může seznámit s kulturou, která po staletí existovala v těsném sousedství čínské, ale která si až do dnešních dnů uchovala svůj specifický charakter.

Nové vydání románu, který byl první přeloženou Robbinsovou knihou, se kterou se český čtenář mohl setkat. Od té doby mu jeho knihy zajistily početnou a oddanou čtenářskou obec. Robbinsův v pořadí čtvrtý román se na oko tváří jako úvod do tajemství výroby vůní, ale ve skutečnosti je to milostný a napínavý příběh, který začíná v šumavských horách za starověku a vede nás mystikou dálného Tibetu až do dnešní Paříže a Ameriky. Chcete se zasmát nebo objevit tajemství nesmrtelnosti ukryté v moudrosti zenu? Tom Robbins je nadán neodolatelným vtipem a schopností mísit smích klauna s postřehem pravého filozofa.

Román až s cynickou otevřeností vypovídá o současné japonské mladé generaci. Násilí, náhodný sex, drogy,totální deziluze... Hrdinkou zčásti autobiografické knihy je mladičká spisovatelka Rin, kterou její nakladatelství požádá, aby napsala knihu sama o sobě. Samotný děj se odehrává v několika časových rovinách - nejprve v reálném čase, poté v retrospektivě předchozích let jejího života. V každém z těchto období je Rin pohlcena spalujícím milostným vztahem plným lásky, nenávisti a především žárlivosti.

Čechy jsou součástí tisícileté říše a německé Fleischer zní v dané situaci lépe než obyčejné Řezníček. Spěšný vlak CH.24.12 je mrazivým příběhem poněmčené rodiny významného úředníka komisariátu, pro něhož rozkaz nadřízených stojí nade vším. Důsledně koná svou děsivou práci a pro přesvědčení je ochoten obětovat i své blízké. Sledujeme příběh jeho mladšího syna Waltra, jenž je svým otcem a okolnostmi přinucen stát se hrdinou. Volí nejmenší ze všech nabízených zel, ale pouze tím oddálí své osobní "konečné řešení". Trochu jiná realita?Píše se rok 1953, od vítězství uplynuly dva roky a Češi si začínají uvědomovat, že výhodné spojenectví nepřineslo to, co od něj na počátku očekávali. Válka skončila, ale smrtící stroj v setrvačnosti zabíjí dál. Včerejší hrdinové jsou dnes zločinci a obyčejný člověk netuší, jaký bude zítřek. Jen Walter Řezníček je se svou budoucností smířený. Těžko si ale představit, že by mu ji někdo záviděl.

Policejní vyšetřovatel v Dublinu Rob Ryan se svou kolegyní Cassií Maddoxovou dostanou na starost případ dvanáctileté holčičky brutálně zavražděné v lese blízko místa, kde si před dvaceti lety hrály o prázdninách tři děti a dvě z nich se už nikdy nevrátily. To třetí, které se vrátilo a které si ale vůbec nic nepamatovalo, je Rob Ryan, jenž si kvůli svému traumatickému zážitku dokonce i změnil jméno. Nový případ, který je čím dál jasněji provázaný s onou starou tragédií, otvírá Robovu hluboce skrytou minulost a každá stopa pátrání vede vždycky do lesa. Tana Frenchová je mladá irská autorka, vystudovala herectví a v současné době žije v Dublinu. Její debut z r. 2007 se stal v žánru kriminálních thrillerů senzací roku a záskal cenu E. A. Poea.

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto…

Světově uznávaní ruští spisovatelé v žánru sci-fi - bratři Arkadij a Boris Strugačtí - byli vždy vnímáni jako nedělitelná autorská srostlice. Že tomu tak nebylo vždy a od samého počátku, ukazuje tato malá knížečka. Najdete v ní pět malých próz, jež jsou tematicky svázány motivem "jiné paměti". Mohli bychom je označit za Arkadijovy a Borisovy juvenilie, a také první pokusy o společnou tvorbu - s komentáři Borise Strugackého k tomu, jak se rodil mechanismus této mnohaleté tvůrčí spolupráce. Česko-ruské bilingvní vydání.

Po třetí světové válce vznikne kolem arcilotra Carltona Lufteufela náboženská sekta, která svého vůdce nechá prohlásit bohem a dá mu i nové jméno: Deus Irae. Málokdo tohoto temného titána kdy spatřil, ale jeden člověk potom zatouží: je to Tibor McMas ters, malíř z malého města v americkém Utahu, který se narodil bez rukou i nohou a provozuje své umění díky robotickým končetinám. Mc-Masters si užívá své proslulosti, ale pak přijde zakázka od nové sektocírkve, aby vymaloval Lufteufelův portrét. Mal íř se rozhodne stanout novému bohu tváří v tvář, protože jedině tak ho bude moci zvěčnit pro příští generace.Knihu napsal Philip K. Dick společně s Rogerem Zelaznym.

Čechy jsou součástí tisícileté říše a německé Fleischer zní v dané situaci lépe než obyčejné Řezníček. Spěšný vlak CH.24.12 je mrazivým příběhem poněmčené rodiny významného úředníka komisariátu, pro něhož rozkaz nadřízených stojí nade vším. Důsledně koná svou děsivou práci a pro přesvědčení je ochoten obětovat i své blízké. Sledujeme příběh jeho mladšího syna Waltra, jenž je svým otcem a okolnostmi přinucen stát se hrdinou. Volí nejmenší ze všech nabízených zel, ale pouze tím oddálí své osobní "konečné řešení". Trochu jiná realita?Píše se rok 1953, od vítězství uplynuly dva roky a Češi si začínají uvědomovat, že výhodné spojenectví nepřineslo to, co od něj na počátku očekávali. Válka skončila, ale smrtící stroj v setrvačnosti zabíjí dál. Včerejší hrdinové jsou dnes zločinci a obyčejný člověk netuší, jaký bude zítřek. Jen Walter Řezníček je se svou budoucností smířený. Těžko si ale představit, že by mu ji někdo záviděl.

Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území Zemí Koruny české od roku 1620.Obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800šlechtických predikátů. Zahrnuje rody žijící v hranicích dnešní České republiky a Slezského Těšínska (Bílsko) dokonce rakousko-uherské monarchie a také rody žijící na území celého Slezska do poloviny 18. století. Snadné orientaci napomáhá rozsáhlý rejstřík.Petr Mašek (1959) působí v oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze. Dlouhodobě se věnuje rodokmenům českých šlechtických rodů. Vedle řady odborných prací z oblasti starých knižních sbírek je autorem úspěšné knihy Modrá krev.

Román až s cynickou otevřeností vypovídá o současné japonské mladé generaci. Násilí, náhodný sex, drogy,totální deziluze... Hrdinkou zčásti autobiografické knihy je mladičká spisovatelka Rin, kterou její nakladatelství požádá, aby napsala knihu sama o sobě. Samotný děj se odehrává v několika časových rovinách - nejprve v reálném čase, poté v retrospektivě předchozích let jejího života. V každém z těchto období je Rin pohlcena spalujícím milostným vztahem plným lásky, nenávisti a především žárlivosti.

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto…

Kniha se zabývá profesionalizací porodnictví v osvícenském období. Zajímá se především o formování nového profesionálního aparátu, který připravoval zkoušené a kontrolované porodní báby, podléhající autoritě mužských odborníků z lékařských fakult. Autorka se v ní pokouší najít odpovědi na otázky týkající se způsobu výchovy a kontroly nových profesionálů-specialistů, odhalování nelegální porodnické praxe či vyrovnávání se lékařů s tím, co nazývaly „pověrami“. Mimoto se ale také snaží ukázat, proč lékaři při porodech tak často selhávali. Na příkladě proměny porodnictví Tinková rovněž studuje vztah mezi modernizujícím se státem, osvícenskou vědou a genderovými identitami a rolemi, přičemž základní důraz klade na proměny chápání a vnímání těla a tělesnosti, resp. genderových identit a rolí v osvícenském myšlení.

Kniha se zabývá profesionalizací porodnictví v osvícenském období. Zajímá se především o formování nového profesionálního aparátu, který připravoval zkoušené a kontrolované porodní báby, podléhající autoritě mužských odborníků z lékařských fakult. Autorka se v ní pokouší najít odpovědi na otázky týkající se způsobu výchovy a kontroly nových profesionálů-specialistů, odhalování nelegální porodnické praxe či vyrovnávání se lékařů s tím, co nazývaly „pověrami“. Mimoto se ale také snaží ukázat, proč lékaři při porodech tak často selhávali. Na příkladě proměny porodnictví Tinková rovněž studuje vztah mezi modernizujícím se státem, osvícenskou vědou a genderovými identitami a rolemi, přičemž základní důraz klade na proměny chápání a vnímání těla a tělesnosti, resp. genderových identit a rolí v osvícenském myšlení.

Kniha se zabývá profesionalizací porodnictví v osvícenském období. Zajímá se především o formování nového profesionálního aparátu, který připravoval zkoušené a kontrolované porodní báby, podléhající autoritě mužských odborníků z lékařských fakult. Autorka se v ní pokouší najít odpovědi na otázky týkající se způsobu výchovy a kontroly nových profesionálů-specialistů, odhalování nelegální porodnické praxe či vyrovnávání se lékařů s tím, co nazývaly „pověrami“. Mimoto se ale také snaží ukázat, proč lékaři při porodech tak často selhávali. Na příkladě proměny porodnictví Tinková rovněž studuje vztah mezi modernizujícím se státem, osvícenskou vědou a genderovými identitami a rolemi, přičemž základní důraz klade na proměny chápání a vnímání těla a tělesnosti, resp. genderových identit a rolí v osvícenském myšlení.