Argo strana 237 z 314

Isis se má proti své vůli provdat za Strážce Donžonu,raději by si však vzala za muže Herberta. S tím ovšem nesouhlasí její otec, protože by tak přišel o slíbené věno. Strážce si ale na věno musí půjčit a do zástavy dává Donžon. Pokud půjčku včas nesplatí, připadne Donžon Vilému Delacourtovi...

Isis se má proti své vůli provdat za Strážce Donžonu,raději by si však vzala za muže Herberta. S tím ovšem nesouhlasí její otec, protože by tak přišel o slíbené věno. Strážce si ale na věno musí půjčit a do zástavy dává Donžon. Pokud půjčku včas nesplatí, připadne Donžon Vilému Delacourtovi...

Hlavním protagonistou románu je Lester Ballard, vrah a nekrofil, kterého společnost vyloučila ze svého středu a který žije v podzemním labyrintu jeskyní se svými trofejemi - plyšáky, které si vystřílel na poutích, a s rozkládajícími se mrtvolami svých obě

Junot Díaz, americký autor původem z Dominikánské republiky, vyrůstající v New Jersey a nyní žijící v New Yorku, si získal nadšené zástupy čtenářů a posléze i uznání v podobě Pulitzerovy ceny v r. 2008 právě tímto románem. Hlavní postava Oskar (narážka na

Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají. Čtenář navyklý na schéma tradičních pohádek a pověstí bude asi překvapen jejich bezděčnou drsností a krutostí, ke které bude často marně hledat morální opodstatnění nebo odpovídající trest. Vše co bylo výše napsáno bezprostředně vystihují výborné ilustrace nezaměnitelného Martina Velíška.

Román, jenž bývá často citován jako jedna z nejvýznamnějších prací žánru science fiction, popisuje příběh velvyslance Ekumeny na zimní planetě Gethen. Planeta není zvláštní jen svou drsnou ledovou krásou, ale i svou oboupohlavní společností. Le Guinová opět vyniká v psychologii druhu i jednotlivce. Levá ruka tmy je knihou, na kterou nezapomenete. Román autorce vynesl ceny Hugo a Nebula.

Další z Donleavyho románů, v nichž nad hladinu jiskřící vtipem tu a tam vytryskne temná ponorná řeka melancholie, se odehrává během druhé světové války a těsně po ní. Balthazar B. je v jistém smyslu protipólem Sebastiana Dangerfielda z Donleavyho prvotiny Zrzoun: je to neméně inteligentní, leč tentokrát kultivovaný a plachý mladý muž, narozený v bohaté rodině v Paříži. Poté, co prožije dětský, ovšem zdaleka ne nevinný vztah se svou guvernantkou, je odeslán do anglické internátní školy, a odtud jeho osudy sledujeme na dublinskou Trinity College. Spolu se svým vznešeným, srdečným a světem protřelým kamarádem Beefym tu přes milostné vzlety a propady dotáhne svou univerzitní kariéru až k neslavnému konci. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1968, nezapře svého autora – opět se tu setkáme s básnicky přesným jazykem, brilantními dialogy a typickou ironií, tentokrát ovšem v aristokraticky malebném balení.

Vlna zájmu o minulost přinesla v závěru 18. a první polovině 19. století střední Evropě zvýšenou pozornost o architektonické památky. Tehdy se rozšířila veduta, vyobrazení skutečné či smyšlené krajiny s architekturou. Jelikož zájem neustával ani v polovině 19. století, vydal nakladatel Eduard Hölzel v roce 1864 ve spolupráci s malíři, kreslíři a litografy Augustem Haunem, Františkem Kalivodou a Edvardem Heroldem soubor osmačtyřiceti litografií pod názvem “Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen” s průvodním textem Ferdinanda B. Mikovce. Jednotlivé listy zachytily známá i méně známá města, hrady, zámky či místa Čech, jako např. Bezděz, České Budějovice, Český Krumlov, Karlovy Vary, Karlštejn, Loket, Mariánské Lázně, Náchod, Osek, Prahu, Rábí, Sloup, Tábor, Vyšší Brod, Zvíkov, Žebrák a Točník a Zvíkov. Vznikl tak významný soubor, ceněný pro výtvarné zpracování a věrné zachycení všech míst do dnešní doby.

Další z Donleavyho románů, v nichž nad hladinu jiskřící vtipem tu a tam vytryskne temná ponorná řeka melancholie, se odehrává během druhé světové války a těsně po ní. Balthazar B. je v jistém smyslu protipólem Sebastiana Dangerfielda z Donleavyho prvotiny Zrzoun: je to neméně inteligentní, leč tentokrát kultivovaný a plachý mladý muž, narozený v bohaté rodině v Paříži. Poté, co prožije dětský, ovšem zdaleka ne nevinný vztah se svou guvernantkou, je odeslán do anglické internátní školy, a odtud jeho osudy sledujeme na dublinskou Trinity College. Spolu se svým vznešeným, srdečným a světem protřelým kamarádem Beefym tu přes milostné vzlety a propady dotáhne svou univerzitní kariéru až k neslavnému konci. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1968, nezapře svého autora – opět se tu setkáme s básnicky přesným jazykem, brilantními dialogy a typickou ironií, tentokrát ovšem v aristokraticky malebném balení.

Vlna zájmu o minulost přinesla v závěru 18. a první polovině 19. století střední Evropě zvýšenou pozornost o architektonické památky. Tehdy se rozšířila veduta, vyobrazení skutečné či smyšlené krajiny s architekturou. Jelikož zájem neustával ani v polovině 19. století, vydal nakladatel Eduard Hölzel v roce 1864 ve spolupráci s malíři, kreslíři a litografy Augustem Haunem, Františkem Kalivodou a Edvardem Heroldem soubor osmačtyřiceti litografií pod názvem “Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen” s průvodním textem Ferdinanda B. Mikovce. Jednotlivé listy zachytily známá i méně známá města, hrady, zámky či místa Čech, jako např. Bezděz, České Budějovice, Český Krumlov, Karlovy Vary, Karlštejn, Loket, Mariánské Lázně, Náchod, Osek, Prahu, Rábí, Sloup, Tábor, Vyšší Brod, Zvíkov, Žebrák a Točník a Zvíkov. Vznikl tak významný soubor, ceněný pro výtvarné zpracování a věrné zachycení všech míst do dnešní doby.

Svět křesťanského západu pomocí výbojů i imigrace v letech 1000-1500 přitahoval a přijímal stále větší počet Židů. Tato komunita měla významně přispět k prudkému vývoji evropské civilizace, zároveň však prožít i několik vln odporu, vrcholících sérií vyhoštění z vyspělých západních oblastí Evropy. Současně se ve světě objevily nové mocné židovské komunity, které daly vzniknout bohatému kulturnímu dědictví Židů. V této významné historické syntéze se Robert Chazan věnuje pětisetleté židovské zkušenosti napříč celým evropským kontinentem. Knihu lze vnímat nejen jako příběh středověkého židovstva, ale současně i jako barvité vykreslení důležitých aspektů každodenního života v Evropě této doby. Pro studenty středověké židovské historie se jedná o nezbytnou základní příručku, která však bude užitečná i pro každého, kdo se věnuje evropskému středověku.

Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti. Analyzuje počátky tzv. marxistického revizionismu, který se v tomto období formoval do specifického politického jazyka štěpícího zdánlivě monolitní ideologickou strukturu partajní moci a který byl základní myšlenkovou oporou reformních hnutí let 1956 v Maďarsku a Polsku a 1968 v Československu. Časový odstup, důraz na období druhé poloviny 50. let, které bylo dosud v historické literatuře spíše opomíjené, a komparativní perspektiva porovnávající vývoj politicko-ideologického diskurzu v několika zemích tehdejšího východního bloku, jsou předními klady této studie. Právě ony totiž autorovi umožnily překonat řadu přetrvávajících myšlenkových stereotypů pocházejících z osobní emocionální a politické angažovanosti svědků a aktivních účastníků tehdejších událostí či nereflektovaných historicko-sociálních kódů české, polské či maďarské národní kultury.

Je známo, že Kerouac se ve své tvorbě snažil o „spontánní psaní“. Proto se stalo událostí vydání původní, syrové verze, kterou v překladu přinášíme i českému čtenáři.

Mystický román odehrávající se v Holandsku.

Ocelové město. Špína, chudoba a beznaděj. To se asi ve spojitosti s ostravskou aglomerací vybaví každému, kdo ji dosud neměl možnost navštívit. A s podobnými představami přijíždí na výlet do Ostřince, hornického města někde u severních hranic, také hlavní hrdina Boris. Do města, kde už nic nepřipomíná bývalý blahobyt, ale jehož obyvatelé nikdy neztratili svou hrdost pramenící ze zašlé slávy. Řada bizarních setkání s místními a jejich svérázným přístupem k životu v něm zprvu vyvolává vztek, později snad i soucit.Ale jak ho Ostřinec, podoben černé díře, pomalu vtahuje do svých útrob, propadá se do jiného světa a do jiného času, kde je možné doslova cokoliv a odkud vůbec není snadné uniknout. Jako by se dávní havíři ve své nenasytnosti prokopali až k samotným branám pekla, do jehož chřtánu se poddolované město zhroutilo a bylo nahrazeno tím, co na povrch vyvřelo z ohnivých hlubin. Borisovo hledání cesty ven, doprovázené řadou fantasmagorických událostí, je však současně hledáním cesty k sobě samému, k vlastnímu svědomí. Přivedla ho do Ostřince pouhá zvědavost, touha po nových zážitcích a možná i snaha pomoci, nebo za vším stála jen nadřazená potřeba zhlédnout cizí nouzi a neštěstí, jichž byl on sám ušetřen? Po odpovědích by však čtenář v knize, upomínající svým stylem na práce Borise Viana, pátral marně. Aby je nalezl, musí se zbavit role pouhého výletníka a jako ostřinečtí horníci se spustit až na temné dno vlastní duše…

Novela vypráví příběh mladého architekta, který výrazným způsobem zasáhne do života jedné městské čtvrti. Je zasazena do prostředí, s nímž je autor dobře obeznámen (developerská firma a architektonické studio), hlavní hrdina a vypravěč je vnímavým, do velké míry neangažovaným pozorovatelem. Je téměř vykonstruován jako pouhá vnímající, nehybná stavba, která si zachovává architektonický odstup, s nímž hledí na kolem plynoucí pomíjivost. V novele se vystřídají dvě prostředí: londýnské architektonické studio (navrhuje rutinnní nákupní centra) a smyšlené české studio Homola a Janík, které je po všech stránkách odlišné (menší, komičtější, hravější) než ono studio v Londýně - ani tady ale není středem zájmu architektura coby estetický čin. Novela však není pouze příběhem mladého architekta, který se vrací z Londýna do Čech, je také příběhem jeho vztahů a lásek, příběhem městské části, která má ustoupit snu o gigantickém nákupním centru, příběhem o nenápadném omezovaní osobních svobod, příběhem o až příliš "šťastných" zítřcích.