Argo strana 235 z 311

Kniha francouzské historičky Francoise Mayerové je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde podrobným způsobem rovněž zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie. Vedle sebe pak promyšleně staví různá vyprávění o komunismu, příběh právníků, příběh historiků, příběh ekonomů, příběh politických vězňů a příběh reformních komunistů.

Hlavním protagonistou románu je Lester Ballard, vrah a nekrofil, kterého společnost vyloučila ze svého středu a který žije v podzemním labyrintu jeskyní se svými trofejemi - plyšáky, které si vystřílel na poutích, a s rozkládajícími se mrtvolami svých obě

Isis se má proti své vůli provdat za Strážce Donžonu,raději by si však vzala za muže Herberta. S tím ovšem nesouhlasí její otec, protože by tak přišel o slíbené věno. Strážce si ale na věno musí půjčit a do zástavy dává Donžon. Pokud půjčku včas nesplatí, připadne Donžon Vilému Delacourtovi...

Poslechněte si příběh o lásce, který odhaluje mnohé z tajemství života. Pilar a její přítel prožili společné dětství, na prahu dospělosti se jejich cesty rozešly, aby se znovu setkaly až za jedenáct let. Ona je už dospělá žena, kterou život naučil, že musí být silná a nesmí dát najevo, co cítí. On získal schopnost činit zázraky. Trápí jej však pochybnosti a doufá, že ve víře nalezne řešení. Oba sbližuje vůle podstoupit duchovní proměnu, jít za svými sny a hledat nové cesty. Nejdříve však musí překonat sami sebe, strach odevzdat se tomu druhému, pocit viny a předsudky. Společně odjíždějí do hor, kde začíná jejich nelehká cesta pravdy a poznání. U řeky Piedra jsem usedla a plakala je příběh o lásce a moudrosti.

Rjú Murakami se českému čtenáři poprvé představil v roce 2008 psychologickým thrillerem V polévce miso. Také děj jeho románu Čáry se odehrává v současném nočním Tokiu a neschází v něm sžíravá kritika dnešní japonské konzumní společnosti, scény plné brutál

Isis se má proti své vůli provdat za Strážce Donžonu,raději by si však vzala za muže Herberta. S tím ovšem nesouhlasí její otec, protože by tak přišel o slíbené věno. Strážce si ale na věno musí půjčit a do zástavy dává Donžon. Pokud půjčku včas nesplatí, připadne Donžon Vilému Delacourtovi...

Isis se má proti své vůli provdat za Strážce Donžonu,raději by si však vzala za muže Herberta. S tím ovšem nesouhlasí její otec, protože by tak přišel o slíbené věno. Strážce si ale na věno musí půjčit a do zástavy dává Donžon. Pokud půjčku včas nesplatí, připadne Donžon Vilému Delacourtovi...

Vlna zájmu o minulost přinesla v závěru 18. a první polovině 19. století střední Evropě zvýšenou pozornost o architektonické památky. Tehdy se rozšířila veduta, vyobrazení skutečné či smyšlené krajiny s architekturou. Jelikož zájem neustával ani v polovině 19. století, vydal nakladatel Eduard Hölzel v roce 1864 ve spolupráci s malíři, kreslíři a litografy Augustem Haunem, Františkem Kalivodou a Edvardem Heroldem soubor osmačtyřiceti litografií pod názvem “Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen” s průvodním textem Ferdinanda B. Mikovce. Jednotlivé listy zachytily známá i méně známá města, hrady, zámky či místa Čech, jako např. Bezděz, České Budějovice, Český Krumlov, Karlovy Vary, Karlštejn, Loket, Mariánské Lázně, Náchod, Osek, Prahu, Rábí, Sloup, Tábor, Vyšší Brod, Zvíkov, Žebrák a Točník a Zvíkov. Vznikl tak významný soubor, ceněný pro výtvarné zpracování a věrné zachycení všech míst do dnešní doby.

Vlna zájmu o minulost přinesla v závěru 18. a první polovině 19. století střední Evropě zvýšenou pozornost o architektonické památky. Tehdy se rozšířila veduta, vyobrazení skutečné či smyšlené krajiny s architekturou. Jelikož zájem neustával ani v polovině 19. století, vydal nakladatel Eduard Hölzel v roce 1864 ve spolupráci s malíři, kreslíři a litografy Augustem Haunem, Františkem Kalivodou a Edvardem Heroldem soubor osmačtyřiceti litografií pod názvem “Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen” s průvodním textem Ferdinanda B. Mikovce. Jednotlivé listy zachytily známá i méně známá města, hrady, zámky či místa Čech, jako např. Bezděz, České Budějovice, Český Krumlov, Karlovy Vary, Karlštejn, Loket, Mariánské Lázně, Náchod, Osek, Prahu, Rábí, Sloup, Tábor, Vyšší Brod, Zvíkov, Žebrák a Točník a Zvíkov. Vznikl tak významný soubor, ceněný pro výtvarné zpracování a věrné zachycení všech míst do dnešní doby.

Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají. Čtenář navyklý na schéma tradičních pohádek a pověstí bude asi překvapen jejich bezděčnou drsností a krutostí, ke které bude často marně hledat morální opodstatnění nebo odpovídající trest. Vše co bylo výše napsáno bezprostředně vystihují výborné ilustrace nezaměnitelného Martina Velíška.

Román, jenž bývá často citován jako jedna z nejvýznamnějších prací žánru science fiction, popisuje příběh velvyslance Ekumeny na zimní planetě Gethen. Planeta není zvláštní jen svou drsnou ledovou krásou, ale i svou oboupohlavní společností. Le Guinová opět vyniká v psychologii druhu i jednotlivce. Levá ruka tmy je knihou, na kterou nezapomenete. Román autorce vynesl ceny Hugo a Nebula.

Další z Donleavyho románů, v nichž nad hladinu jiskřící vtipem tu a tam vytryskne temná ponorná řeka melancholie, se odehrává během druhé světové války a těsně po ní. Balthazar B. je v jistém smyslu protipólem Sebastiana Dangerfielda z Donleavyho prvotiny Zrzoun: je to neméně inteligentní, leč tentokrát kultivovaný a plachý mladý muž, narozený v bohaté rodině v Paříži. Poté, co prožije dětský, ovšem zdaleka ne nevinný vztah se svou guvernantkou, je odeslán do anglické internátní školy, a odtud jeho osudy sledujeme na dublinskou Trinity College. Spolu se svým vznešeným, srdečným a světem protřelým kamarádem Beefym tu přes milostné vzlety a propady dotáhne svou univerzitní kariéru až k neslavnému konci. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1968, nezapře svého autora – opět se tu setkáme s básnicky přesným jazykem, brilantními dialogy a typickou ironií, tentokrát ovšem v aristokraticky malebném balení.

Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti. Analyzuje počátky tzv. marxistického revizionismu, který se v tomto období formoval do specifického politického jazyka štěpícího zdánlivě monolitní ideologickou strukturu partajní moci a který byl základní myšlenkovou oporou reformních hnutí let 1956 v Maďarsku a Polsku a 1968 v Československu. Časový odstup, důraz na období druhé poloviny 50. let, které bylo dosud v historické literatuře spíše opomíjené, a komparativní perspektiva porovnávající vývoj politicko-ideologického diskurzu v několika zemích tehdejšího východního bloku, jsou předními klady této studie. Právě ony totiž autorovi umožnily překonat řadu přetrvávajících myšlenkových stereotypů pocházejících z osobní emocionální a politické angažovanosti svědků a aktivních účastníků tehdejších událostí či nereflektovaných historicko-sociálních kódů české, polské či maďarské národní kultury.

Je známo, že Kerouac se ve své tvorbě snažil o „spontánní psaní“. Proto se stalo událostí vydání původní, syrové verze, kterou v překladu přinášíme i českému čtenáři.

Svět křesťanského západu pomocí výbojů i imigrace v letech 1000-1500 přitahoval a přijímal stále větší počet Židů. Tato komunita měla významně přispět k prudkému vývoji evropské civilizace, zároveň však prožít i několik vln odporu, vrcholících sérií vyhoštění z vyspělých západních oblastí Evropy. Současně se ve světě objevily nové mocné židovské komunity, které daly vzniknout bohatému kulturnímu dědictví Židů. V této významné historické syntéze se Robert Chazan věnuje pětisetleté židovské zkušenosti napříč celým evropským kontinentem. Knihu lze vnímat nejen jako příběh středověkého židovstva, ale současně i jako barvité vykreslení důležitých aspektů každodenního života v Evropě této doby. Pro studenty středověké židovské historie se jedná o nezbytnou základní příručku, která však bude užitečná i pro každého, kdo se věnuje evropskému středověku.

Nejdřív přijde láska, pak manželství a pak dětský kočárek? Není to sen všech žen? Claudie Parrové tedy rozhodně ne. Nakonec se seznámí s Benem, který děti také nechce, a uzavřou spolu tradiční svazek manželský. Ben však po dítěti zatouží. Román americké autorky Emily Giffinové, která píše dnes stále populárnější knihy mapující současný stav manželství a rodičovtsví, vypráví o tom, co se stane, když ve spokojeném svazku nastane okamžik, kdy chce každý partner něco jiného, a to v tak základní otázce jako mít děti. Je to román o věcech, které uděláme, ale také neuděláme, z lásky.