Argo strana 242 z 311

Román se odehrává ve Francii 18. století. V přímořském městečku se ohavné lichvářce narodí chlapec jménem Latour. Kromě toho, že je po matce nebývale ošklivý, trpí zvláštní vadou: necítí bolest. Chce přijít tomuto handicapu na kloub a rozhodne se pitvat lidské mozky, katalogizovat jednotlivá centra mozku a hledat centrum bolesti. Když se cestou do Paříže seznámí s markýzem de Sade, stane se jeho pobočníkem a zapisovatelem. Oba projdou jako psanci vírem francouzské revoluce a znovu se setkají až v sanatoriu pro duševně choré.

New Hampshire. Zima 2007. Na staveništi dálnice, ve výkopu pod vrstvou sněhu, je nalezeno 24 mrtvých. Všichni byli zastřeleni ranou do srdce, aniž kladli odpor. Hromadná oběť příslušníků náboženské sekty? Asistovaná sebevražda? Gigantické vyřizování účtů? Ještě neuvěřitelnější je, že oběti nikdo nepohřešuje. Na policii nevolá ani jeden znepokojený manžel, ani jedna vyděšená matka, ani jeden kolega z práce. Téhož večera přijíždí devětadvacetiletý Frank Franklin na univerzitu Durrisdeer College, jejíž rozsáhlé pozemky sousedí se zmíněným staveništěm, aby nastoupil na místo profesora literatury. Okamžitě vycítí, že v kampusu něco není v pořádku. A brzy uvízne v soukolí hrůzné hry. Předchozí romány Romaina Sardoua (narozen 1974) A odpusť nám naše viny a Odlesk Boží slávy se dočkaly obrovského úspěchu a byly přeloženy do patnácti světových jazyků. Jeho nový román, tentokrát ze současnosti, zaujme strhujícím napínavým dějem.

Moderní bildungsroman, psané vyprávění oněmělého mrzáka Fanouše, který vzpomíná na to, jak do jeho malé vesnice vtrhl nový živel, mladík jménem Joe Kluzák, který zaběhnutý chod venkovského života postavil na hlavu a pomohl vypravěči k tomu, aby i on prožil plnohodnotný život zdravého člověka. Wieringův neobvyklý styl snad nejvíce upomíná na prózy amerického, i u nás dobře známého spisovatele Johna Irvinga.

Ruth a její sestra Lucille vyrůstají postupně pod dohledem kompetentní, ale poněkud letargické babičky, dvou dojemně komických, ale naprosto nekompetentních tetiček, a nakonec tajemné a nepraktické tety Sylvie. Lineární osou příběhu je železniční most přes jezero, na jehož vzdálený konec nelze dohlédnout, směrovka do velkého světa nepoznaných možností, úniková cesta ze stísněného, drsným počasím zkoušeného Fingerbone. Ruth, která ve skutečnosti skoro nikdy nemluví, zde hovoří jazykem, který působí jako zjevení, nutí nás převalovat každé slovo jako při čtení poezie a zároveň dojímá svou věrohodností. Vypráví o nekonečném čekání, o tom, jak je „každá přítomná chvíle důležitá tím, co postrádá,“ o pomíjivosti všech snadno pojmenovatelných věcí a o ceně, která se platí za neochotu rozlišovat mezi snem a skutečností. Tento román Marilynne Robinsonové se dostal do úzkého výběru nejlepších amerických knih napsaných za posledních dvacet pět let, a to tam byly uvedeny pouze dvě ženské autorky.

Když ve 30. letech poprvé Musilův román vyšel, setkal se u kritiky s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Rozsáhlý román, který staví Musila po bok Kafky, Joyce a Prousta, je situován do Rakouska-Uherska let 1913-1914. Mezi množstvím postav a osudů vystupuje matematik Ulrich, jenž se podílí na přípravách oslav 70. výročí panování "mírového" císaře Františka Josefa I., které připadají na rok 1918.

Román se odehrává ve Francii 18. století. V přímořském městečku se ohavné lichvářce narodí chlapec jménem Latour. Kromě toho, že je po matce nebývale ošklivý, trpí zvláštní vadou: necítí bolest. Chce přijít tomuto handicapu na kloub a rozhodne se pitvat lidské mozky, katalogizovat jednotlivá centra mozku a hledat centrum bolesti. Když se cestou do Paříže seznámí s markýzem de Sade, stane se jeho pobočníkem a zapisovatelem. Oba projdou jako psanci vírem francouzské revoluce a znovu se setkají až v sanatoriu pro duševně choré.

Významný britský historik M. Burleigh (narozen 1955) se v jedné ze svých nejoceňovanějších prací zabývá spojením mezi náboženským entusiasmem a primitivními vášněmi rozpoutanými masovým fašismem. Autor nazývá své dílo „Novými dějinami“ zcela oprávněně. Předkládá čtenářům nejen nejsouhrnnější popis třetí říše, jaký kdy v kterémkoli jazyce v jediném svazku vyšel, ale zároveň i originální výkladové dílo, v němž se přímočará narativní historie, přísně analytická vysvětlení a čistý intelektuálně-morální úsudek snoubí s přesvědčivou originalitou. Kniha je výsledkem podrobného historického výzkumu, obsahuje spolehlivá fakta a kritické argumenty, sleduje vývoj nacistického Německa od jeho kořenů a příčin ve výmarské republice, první světové válce a ještě hlouběji. Varuje nás před důsledky mýtu v historii, mesiášskými vládci a utopismem.

Tento čtenářsky přístupný a ucelený přehled díla Stanislava Grofa, jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, byl sestaven se záměrem, aby se s jeho prací mohla seznámit i širší veřejnost. Tato zcela nová kniha nejenže sumarizuje jeho profesní dráhu a předchozí díla, ale také potvrzuje Grofův neocenitelný přínos pro moderní psychiatrii a psychologii, zejména jeho ústřední pojetí holotropního zážitku, v němž slovo holotropní znamená „směřující k celistvosti“. Grof neustále poukazuje, že stávající základní předpoklady a hypotézy současné psychologie a psychiatrie si žádají radikální revizi, která se zakládá na intenzivním a systematickém zkoumání holotropních zážitků. Předkládá názor, že radikální vnitřní transformace lidstva a jeho pozvednutí na vyšší úroveň vědomí může být naší jedinou šancí do budoucna.

Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Představuje nám svět východoevrospkého Židovstva, svérázného etnika, který byl téměř rozprášen rozsáhlou emigrací, pak druhou světovou válkou a holocaustem a jehož zánik dokonal následný exodus do Palestiny a Izraele . Právě díky autorům, jako byl I. B. Singer, se můžeme do zaniklých míst, časů, rodin a osudů opět vrátit a spoluprožít jejich bohatý život.

Výklad tradičních rituálů, které mají základní význam v lidském životě, doplněný o příběhy odpozorované z praxe.

Jednoho zimního večera roku 1591 je v Istanbulu zavražděn přední iluminátor rukopisů a nyní k nám promlouvá ze studny, kam vrah hodil jeho tělo. Jeho hlas se ale ztrácí v koncertu ostatních hlasů, mezi nimiž figurují mistři sultánovy malířské dílny, knihař Kara a jeho milenka Şeküre, dohazovačka Ester, Strýc Efendi i mince, červená barva, smrt, pes nebo třeba strom. Každý z nich předkládá svůj pohled na svět a snaží se nás přesvědčit o své pravdě a je jen na čtenáři, jaký obrázek si z tohoto napínavého příběhu poskládá. Román je vrcholným dílem tohoto tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu (2006).

V knize usedá jakýsi spisovatel ke své práci, je však proti své vůli puzen nepochopitelnou silou sepsat neuvěřitelný životopis záhadného zemřelého.

Pátá a závěrečná část slavné trilogie, v níž Arthur Dent hledá tichou, nenápadnou planetu, kde by mohl v klidu strávit zbytek života. Jeho přání se splní - dostane se na poklidnou, mírumilovnou planetu, kde život plyne bez větších vzruchů a problémů. Její sympatičtí obyvatelé žijí na technické úrovni odpovídající zhruba pozemskému osmnáctému století, a tak se Arthur horlivě snaží přijít na to, které výdobytky své rodné civilizace by mohl novým spoluobčanům zprostředkovat. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Idylický poklid však naruší mimořádná událost: ztroskotání kosmické lodi.

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky - ženy, a nabídl zábavu novou: heroin. Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.

Sbírka jednadvaceti povídek a jedné novely skotského autora. Jedná se o Welshovu druhou knihou, plnou „obrázků ze společenského života spodiny", v níž autor nezůstáváí nic dlužen své pověsti; jeho texty opět zkoumají temná zákoutí světa i duše. Ač jsou povídky tématicky rozdílné, mají společné dvě věci: Vypravěčem je zástupce edinburghské ulice, jehož mluva je děsivá, plná vulgarismů, siláckých výroků, slangových obratů, zkomolenin a patvarů, ale rozhodně není fádní a nudná. To proto, že je v ní obsažen humor, sice hodně černý, cynický a brutální, ale jak jinak pravdivě popsat skutečný život, který se taky s nikým nepáře? A pak pravidlo, že žádná povídky neskončí happy endem a že ještě nikdy nebylo tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.

Jeden z nejvýznačnějších románů nositele Nobelovy ceny za literaturu vznikl pod vlivem psychoanalýzy, Nietzscheho myšlenek a východní filosofie. Výjimečný text o složitém hledání sebe sama, o rozpolcenosti vlastního Já nachází stále nové generace čtenářů.