Argo strana 233 z 313

Ve třetím dílu chystané pentalogie se nám postavičky z muminího údolí představí tentokrát v dalších pěti příbězích: o čerstvosti nové lásky a rutině staré lásky, když se Muminek zamiluje; o změnách klimatu, když se muminí údolí promění v džungli; o návštěvnících z vesmíru v kapitole Muminek a Marťani; o kulturním turismu s Muminky u moře; a o společenském životě v údolí Muminků. Mottem tohoto svazku je: Žádný spisovatel se nemůže zatěžovat prkotinami, jako jsou praktické drobnosti.

John Kennedy Toole, autor slavného Spolčení hlupců, napsal Neonovou bibli již v šestnácti letech, vydání se však dočkala až dvacet let po jeho tragické smrti. Jde o zvláštní a temnou knihu, v níž se na rozdíl od Spolčení hlupců jen občas zablesknou groteskní náznaky a satirická nálada. Působivý baladický příběh je umocněn jednoduchým jazykem a naprosto přímočarým proudem vyprávění. Bilingvní vydání.

Po dvou románech z viktoriánské Anglie: Zlodějce a Špičkou jazyka, se současná nejúspěšnější britská spisovatelka kvalitní beletrie představí v jiné době, jiném prostředí i jiném druhu vztahů. Malý vetřelec je zasazený do doby po druhé světové válce, na anglický venkov - do dříve opuletního, nyní chátrajícího sídla, a jeho středobodem je tentokrát heterosexuální vztah. Sídlo je přes dvě stě let domovem zámožné rodiny Ayresových: syn Roddy, který se vrátil z války, se pokouší v rychle se měnící době majetek spravovat, jeho matka usiluje o zachování dekoru, obyčejů a starého pořádku a jeho sestra Caroline, která se vůbec nehodí do role příslušnice vyšší třídy, na sebe bere úkoly, jež dříve plnilo početné služebnictvo, a v holinkách pracuje na zahradě. Do rodiny zcela zásadně zasáhne lékař z blízkého městečka, dr. Faraday, který jako chudý kluk kdysi dům navštívil při jakési dobročinné akci pro chudinu. Celý román má svoji druhou, velice temnou stránku, díky které se zatím poslední román Watersové může směle řadit mezi nejlepší díla duchařské literatury.

Moderní, černohumorná a bytostně ironická klasika od autora, jehož Milan Kundera považuje za velikána literatury dvacátého století. Ferdydurke je třicátník, který se pod dohledem šíleného doktora filozofie Pimka mění v puberťáka, který musí znovu projít všemi strázněmi dospívání, aby si potvrdil, že život je jednou dlouhou sérií všelijakých ponížení a trapných situací. Witold Gombrowiczse sepsáním tohoto románu, v němž se vysmál všem formám přetvářky, přiřadil k takovým osobnostem světového románu, jako byli Franz Kafka, Robert Musil,Samuel Beckett nebo Hermann Broch.

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je

Tragikomický příběh lásky a nenávisti odehrávající se v Los Angeles na konci 30. let. Pošetile ctižádostivý pisálek a hladovějící snílek Arturo Bandini hledá v Městě andělů sám sebe, leč nachází krásnou mexickou číšnici Camillu... Jedná se o jeden z nejdo

Jméno Ippolita Desideriho (1684 až 1733), italského jezuity, který prožil patnáct let v Asii a z toho šest roků v Tibetu (1716-1721) nenajde čtenář asi v žádném literárním sllovníku. Zato mu náleží první místo mezi evropskými objeviteli a znalci Tibetu. Výsledkem autorovy usilovné práce a mnoholetého studia je jeho monumentální Cesta do Tibetu, představující pravý skvost v cestopisné literatuře o této zemi. Jeho zájem se upínal v prvé řadě k poznání a pochopení tibetského buddhismu, jeho naukové podstaty a kultovní stránky. Díky intenzivnímu studiu tibetského buddhismu se z něho stal ve své době a ještě dlouho potom největší znalec tohot náboženství, jeho literatury, hierarchie a lidového kultu, jež popsal s udivující přesností, jak se málokterému z pozdějších evropských učenců podařilo. Přísluší mu rovněž primát prvního evropského znalce tibetského jazyka. Kniha je doplněná bohatým vysvětlivkovým aparátem a mapovým doprovodem.

Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama - úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.

Gombrowiczův "vesnický román" je ironickou, originální výpovědí o Polácích za času okupace. Odehrává se na venkově za druhé světové války, kdy do vesnice Powona přijíždí z hlavního města spisovatel Witold a přiváží si přítele, režiséra Fryderyka. Kamarádi

Tři mladé ženy propadly závislosti na botách. Touha koupit si boty je tak velká, že nedokážou odolat, utratí za ně všechny peníze, riskují svoji pověst - ale ty boty musí mít. Nakonec se kvůli své botománii zadluží, a tehdy skutečně nezbývá než situaci řešit. Lornu napadne dát na internet inzerát pro "botové feťačky" a každé úterý se pak schází skupina tří žen, které spojuje tato vášeň. Přichází Sandra, která bojuje s agorafobií a vydělává si po telefonu na "horké lince" a Helene, manželka bohatého politika. Podmínkou členství v tomto "klubu" je stejná velikost bot, aby si mohly obuv vyměňovat. Postupně však zjišťují, že je nespojuje jen botová závislost. Úterní schůzky přinášejí víc: vzniká mezi nimi přátelství, a tak jejich pravidelná setkání začnou plnit hlubší roli. Svěřují se vzájemně se svými problémy, odkrývají tajemství svého života.

Výklad tradičních rituálů, které mají základní význam v lidském životě, doplněný o příběhy odpozorované z praxe.

Kriminálník je ideální knihou pro čtenáře, kteří s Kurtem Vonnegutem ještě nemají žádnou zkušenost, ale chtějí s ním začít. Tento román totiž neodkazuje k jiným autorovým dílům, jako řada z těch ostatních, ale soustředí se přísně na vyprávění hlavního hrdiny Waltera Starbucka, který byl po letech propuštěn z vězení a hodlá radikálně změnit svůj život. Jeho vyprávění přeskakuje v čase z minula do budoucna a stává se originální, vtipnou a satirickou kritikou amerického kapitalismu

Po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v evropské kolébce (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě Washingtonu D.C. K řešení záhady je vyzván hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako pohanský bůh. A není samozřejmě náhodou, že bývalý americký prezident George Washington se zednářským kladívkem a zednářskou lžící položil roku 1793 základní kámen Kapitolu. Ve Washingtonu se odehrává honba za legendárním zednářským pokladem. Sám autor ke svému novému dílu poznamenal: „S tímhle románem jsem měl zvláštní a úžasný dlouhodobý vztah. Vetknout pět let přípravného studia materiálu k románu do rámce dvanácti hodin mě fascinovalo, byl to úžasný rébus. Život Roberta Langdona rozhodně probíhá daleko rychleji než ten můj.“

Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři...