Argo strana 225 z 311

Ve svém nejnovějším díle se Paulo Coelho vrací k motivu pouti: po Santiagu v románu Poutník - Mágův deník a Římě v Bridě vypráví o třetí tajemné pouti, která bývá nazývána Poutí do Jeruzaléma. Nemusí se v ní však nutně cestovat do Jeruzaléma. Podmí nkou je jen cesta v prostoru a čase. Úkolem, který měl hrdina splnit, bylo vzdálit se z domova na 4 měsíce. Navštívil několik zemí, ale to nejdůležitější ho potkalo při přejezdu Asie Transsibiřskou magistrálou (15 dní, 7 různých časových pásem, 9.288 km z Moskvy do Vladivostoku). Celý příběh se odvíjí ve znamení symbolu Alef, prvního písmene hebrejské abecedy, představujícího v duchu magické tradice bod, v němž se vše sbíhá a v němž můžeme v jediném okamžiku vše spatřit.

Jake Marlowe je posledním zástupcem vlkodlačího druhu, a to zástupcem poměrně unaveným. Stíhají ho jak jeho nepřátelé, tak vlastní minulost plná dekadentního hýření i mrtvých, neboť každý měsíc padne za oběť jeho krvelačným choutkám alespoň jeden člo věk. Když se ale Jake chystá skoncovat za úplňku se životem, zjistí něco, co jej přiměje zásadně přehodnotit toto defétistické rozhodnutí... V Posledním vlkodlaku, deníkovém záznamu z pera vlkodlačího intelektuála vyžívajícího se v análním sexu, se v postmoderní kombinaci mísí kontemplativní pasáže s napínavou a divokou akcí.

Po románovém projektu Třetí přání, pentalogii, jež vychází letos také konečně v USA, a poslední knize esejí Co jsem to proboha udělal? Robert Fulghum absolvoval několikaměsíční taneční školu tanga přímo v Argentině, vrátil se do Seattlu, kde organizo val různé taneční akce točící se opět kolem tanga, např. Tango kabaret, kde dělal moderátora, a přelom roku strávil na Bali v doprovodu tanečnice tanga. A celou tu dobu mu v hlavě zrála kniha. V Seattlu se nachází tančírna Století (Century Ballroom), která slouží jako pevný bod, nebo pevný parket, kolem něhož se točí jednotlivé příběhy jako na kolotoči. Fulghum ve všech povídkách zkoumá potřebu člověka reagovat fyzicky na hudbu.

Po románovém projektu Třetí přání, pentalogii, jež vychází letos také konečně v USA, a poslední knize esejí Co jsem to proboha udělal? Robert Fulghum absolvoval několikaměsíční taneční školu tanga přímo v Argentině, vrátil se do Seattlu, kde organizo val různé taneční akce točící se opět kolem tanga, např. Tango kabaret, kde dělal moderátora, a přelom roku strávil na Bali v doprovodu tanečnice tanga. A celou tu dobu mu v hlavě zrála kniha. V Seattlu se nachází tančírna Století (Century Ballroom), která slouží jako pevný bod, nebo pevný parket, kolem něhož se točí jednotlivé příběhy jako na kolotoči. Fulghum ve všech povídkách zkoumá potřebu člověka reagovat fyzicky na hudbu.

Dvanáctiletá Miranda začne zničehonic zažívat spoustu podivných věcí. Nejdřív se s ní přestane bavit její nejlepší kamarád. Nebo to všechno snad začalo ještě dříve? Poté dostává zvláštní vzkazy se záhadným obsahem. Kdo je píše a odkud o ní všechno ví ? Kam se ztratil náhradní klíč od bytu? Je opravdu možné cestovat časem? A kdo je ten šílenec na rohu, který vykřikuje něco o kapsabotě a knihasáčku? Miranda se vydává na napínavou cestu, během které do sebe začne všechno zapadat a na jejímž konci st ojí fascinující odhalení.

Dvanáctiletá Miranda začne zničehonic zažívat spoustu podivných věcí. Nejdřív se s ní přestane bavit její nejlepší kamarád. Nebo to všechno snad začalo ještě dříve? Poté dostává zvláštní vzkazy se záhadným obsahem. Kdo je píše a odkud o ní všechno ví ? Kam se ztratil náhradní klíč od bytu? Je opravdu možné cestovat časem? A kdo je ten šílenec na rohu, který vykřikuje něco o kapsabotě a knihasáčku? Miranda se vydává na napínavou cestu, během které do sebe začne všechno zapadat a na jejímž konci st ojí fascinující odhalení.

Román Zatím dobrý od autora Jana Nováka je opatřen podtitulem "Mašínovi a největší příběh studené války", velkých příběhů však v sobě nese vícero - jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních "Tří králů", přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý příběh, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu. Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.

Respektovaný francouzský historik a profesor na Paris I-Panthéon-Sorbonne Alain Demurger se ve svém bádání zaměřuje především na dějiny křížových výprav a rytířských řádů, přičemž zvláštní pozornost vždy věnoval problematice templářů. Studie, již Dem urger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti. Její autor se zabývá nejen otázkou pravdivosti legend spjatýc h s velmistrovou smrtí, ale především jeho životem a kariérou. Vytváří přitom subjektivně pojatý portrét muže, který nedokázal reformovat řád ani čelit intrikám francouzského krále Filipa Sličného. Knihu charakterizuje odborná erudice autora stejně j ako živý, přístupný styl vyprávění.

Nevšední příběh s řadou vtipných až pitoreskních peripetií, kořeněný oslňující autorovou fantazií a odlehčený od začátku do konce svérázným humorem od lehké ironie po sžíravý sarkasmus, vyniká originalitou jazyka, který nesnáší otřelost, nudu a faleš .

Román, jenž podle některých kritiků plyne poklidněji a malinko posmutněněji než ty předchozí, však nepostrádá nic z toho, čím si Sarah Watersová získala své čtenáře - tedy bravurně vykreslené dobové reálie: rozbombardovaný Londýn, neustálý strach z n áletů, poničené domy a všudypřítomný chaos. Ženy se pod tíhou nelehké doby ve všech směrech emancipovaly - vyměnily sukně za kalhoty, usedly za volant sanitky a dočkaly se uvolnění i v otázce vztahů a sexuality.

Mělo to být snadné. Jenže jak už to tak bývá, věci se začnou komplikovat. Ošklivě omplikovat Když si zámožná mladá žena najme dvojici zlodějů, aby jí pomohli ochránit odlehlou vesnici před nočními útoky, zapletou se Royce a Hadrian do složité sítě i ntrik čaroděje srahaddona. Zatímco se Royce snaží odkrýt tajemství prastaré věže, Hadrian se pokouší sjednotit vesničany v zoufalém boji proti dosud nespatřeným vrahům. To, co se nejdříve zdálo být jednoduchou krádeží, zavleče oba zloděje přímo do st ředu ohnivé bouře, která by mohla navěky změnit budoucnost celého Elanu.

Chtěli byste zestárnout do podoby dítěte jako v povídce "Podivuhodný případ Benjamina Buttona"? Nebo vlastnit "Diamant velký jako Ritz"? A co takhle prožít celý život jako lenivý jižanský bambulín, známý pod jménem "Tulipán"? Co není možné v realitě, lze zakusit v Povídkách jazzového věku, v prvním úplném českém vydání druhé Fitzgeraldovy povídkové sbírky. Nechte se omámit fantastickými zápletkami, jazzovými rytmy a atmosférou záhadných jižanských sídel! Humorné, groteskní i melancholické zážitk y zaručeny! Smysl pro humor nutný! Pokud se při čtení ani jednou nezasmějete, vrátíme vám peníze, abyste se mohli léčit! Sbírka Povídky jazzového věku obsahuje jedenáct fantaskních a parodických povídek, arabesek, črt a jednoaktovek, včetně proslaven ého "Podivuhodného případu Benjamina Buttona", a představuje první souborné a úplné vydání Fitzgeraldovy druhé povídkové sbírky (Tales of the Jazz Age) z roku 1922. Pět povídek vychází v českém překladu vůbec poprvé.

Tři díly kreslených příběhů završují pětidílný komplet. V prvním z příběhů přichází do muminího údolí zima a s ní nezvaní hosté do Muminkova domu. Maminčina pohostinnost nezná mezí, ale všeho moc přece jen škodí. Ve druhém příběhu se muminí rodina vy dává na moře a ve třetím se setkáváme se zamilovaným Ryšánkem.

Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů, jejichž autory jsou významní evropští misionáři (Jan Plano z Carpini, Vilém Rubruk, Odorik z Pordenone, Jan Marignola, Jordanus Katalánský), kteří působili v různých oblastech Asie v obdob í mezi polovinou 13. a polovinou 14. století. Práce je věnována především procesu poznávání a utváření reprezentací "jiných" - východních křesťanů, muslimů, židů i příslušníků tradičních asijských náboženství v misionářských zprávách s ohledem na pro středky a průběh misijní činnosti.

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní sá gy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtěj ších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdroje m děl J. R. R. Tolkiena.

S pokorou sobě vlastní autor ukazuje literární svět, jejž si nosí uvnitř, a předává ho tímto dál.