Argo strana 222 z 313

Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy. Heber popisuje jak sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, tak ta, která byla porůznu přebudována či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, anebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky. Ve svazku Střední Čechy dominují především proslulé lokality jako pražský Vyšehrad, hrady Karlštejn a Křivoklát, Kokořín, Týřov, Žebrák a Točník. Stručněji či podrobněji autor dále prezentuje a kresbami, rytinami a spoustou poznámek ilustruje podobu a historii menších sídel, jejichž význam se průběhem času často výrazně měnil.

Po třech úspěšných knihách, z nichž dvě (Josef/JO537 a Knihafoss) byly nominovány na Magnesii Literu a jedna (Knihafoss) získala Zlatou stuhu v kategorii beletrie pro děti a mládež, napsala Marka Míková tři moderní pohádkové příběhy inspirované autorčiným pobytem v USA. Typické americké mrakodrapy jsou v jejím podání fascinujícím světem, kouzelnou zemí, v níž se nikdy nenudíte, kde vše je možné, kde najdete peklo i nebe, krásu i ošklivost, zlo i dobro. Jak je pro autorku charakteristické, také v těchto nových textech srší nápady, fantazií a humorem, její jazyk je hravý, neučesaný, rytmický a dynamický. Míková přitom nezapře textařku a hudebnici, když s lehkostí vytváří rýmy a slovní hříčky. Hrdinkami příběhů Tak jdem! a Ema jsou malé holčičky zažívající báječná, podivuhodná dobrodružství, jedna v newyorských ulicích, druhá v jednotlivých patrech mrakodrapu. Protagonisty třetí pohádky Mrakodrapy jsou samotné personifi kované mrakodrapy.

Tana Frenchová přichází po svém mimořádně zdařilém debutu V lesích se stejně působivou detektivkou, kterou potvrzuje, že patří mezi nejzajímavější nové autory detektivní literatury. Detektiv Cassie Maddoxová nastupuje na oddělení domácího násilí. Když ji bývalý kolega zavolá na místo činu svého nového případu, s hrůzou zjišťuje, že zavražděná dívka je její dvojnice. Ba co více, v průkazu totožnosti je uvedené jméno Lexie Madisonová, tedy identita, kterou Cassie před lety používala jako agent oddělení tajných operací. V případu, v němž chybí jakékoli stopy, podezřelí i jediný náznak Lexiiny skutečné totožnosti, nachází Cassiin bývalý šéf životní příležitost - poslat Cassii namísto oběti a vylákat vraha, aby se pokusil dokončit svoje dílo.

Sbírka povídek Těžký časy se v typickém autorově duchu zaměřuje na sex, alkohol, všemožné druhy psychických poruch a prapodivných vztahů. Vyvážený mix humoru, obscénnosti, hnusu a semletosti životem servíruje Bukowski čtenářům s odzbrojující odvahou, naprosto bez obalu či poklonkování. V některých povídkách si udržuje autorský odstup, jinde vystupuje jako hlavní představitel. Kniha tak vposledku působí dojmem záznamů stárnoucího opilce v městě plném šílenců, kde narazíte na spoustu špatných milenek a milenců a ještě horších pisálků a nahlédnete do životů lidí, kteří ztratili nebo ještě nenalezli smysl života a zdravý rozum. Kniha vychází v nově přepracovaném překladu Tomáše Piňose."

Krásná, svůdná, něžná, inteligentní… taková je Nathalie, a do smrti svého manžela je i šťastná, pak se její život zlomí… Dokud si ze záhadných důvodů nevšimne nezajímavého, trochu nešikovného kolegy. Pomalu, ale jistě je okouzlována jeho jemnocitem, delikátností, nenápadným smyslem pro humor. Obyčejný příběh okouzlil svou křehkostí a jemným vtipem přes 800 000 čtenářů ve Francii, byl přeložen do 24 dalších jazyků a autor z něj vyšel při psaní scénáře k filmu, který režíroval jeho bratr, Stéphane Foenkinos, a v němž v roli Nathalie ztvárnila Audrey Tautou (známá mj. jako Amélie z Montmartru).

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. "bardem", a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Knižní událost německé literatury. Knižní "road movie" pro všechny generace. Čtrnáctiletého Maika, kterému pro jeho podivínství nikdo ve třídě neřekne jinak než Cvoky, nečekají zrovna zábavné prázdniny - matka odjela na "farmu krásy", ve skutečnosti do protialkoholní léčebny, otec na "služební cestu" se svou sexy sekretářkou. Maik se znuděně potlouká po vile svých rodičů, bezcílně bloumá periferií Berlína a sní o krásné spolužačce Tatjaně. Dokud nepotká excentrického Čika, syna ruských Němců - navrátilců z Ruska, podnikavého spolužáka, který rozhodně není vzorným příkladem integrace do německé společnosti. Čik si s ničím neláme hlavu, má pořádnou dávku odvahy i drzosti a v každé situaci si ví rady. Navíc disponuje ukradenou Ladou - kraksnou, co se sotva drží na kolech. A tak se tihle dva ztracenci vydávají na cestu napříč východním Německem, směr "Tramtárie". Potkávají lidi stejně podivné a úžasné jako země, jíž projíždějí. A na konci svého putování mají kufr zážitků a zkušeností nacpaný k prasknutí a na svět se už dívají jinýma, třebaže stále okouzlenýma očima. Poetický i výstřední, hořce ironický a humorný román lze číst jako snově romantickou a dobrodružnou pouť dvou mladičkých outsiderů do vlastního nitra. Kniha ve vzácné shodě okouzlila německé čtenáře i kritiky a vysloužila si jednu ze dvou nejvýznamnějších tamějších cen, Německou cenu za literaturu pro mládež. Už několik týdnů se drží v první desítce nejprodávanějších knih na německém trhu. Překladová práva byla prodána do 13 zemí.

Nechutně vtipný a zároveň dojemný horor nám nabízí netradiční pohled na těžký (ne)život jednoho existenciální krizí sužovaného zombíka. Touží po prožitcích a vzpomínkách, ale paměť mu po nesmrti příliš neslouží. Aby se vůbec dostal k nějaké duševní p otravě, sežere mozek zamilovaného mladíka. Následkem tohoto činu se zamiluje do stejné holky jako jeho oběť. Příběh Romea a Julie po konci světa může začít. V roce 2012 má premiéru americký film, natočený na motivy románu Chutná těla, s Nicholasem Ho ultem v hlavní roli.

Částečně autobiografické dílo popisuje v postavě Štěpána Dedala dospívání a intelektuální, náboženské, politické a umělecké zrání studenta dublinského jezuitského gymnázia. Dedalus se po dlouhém vývoji vzbouří proti katolicismu a irské konvenčnosti, v závěru odjíždí do Paříže, aby se stal umělcem.

Sbírka 46 legend více než 30 indiánských kmenů nabízí bohatý a živý průřez narativním dědictvím původních obyvatel Severní Ameriky. Mýty a legendy o stvoření a konci světa, o lásce, hrdinech a válkách, o zvířatech a šibalech, vážné, zábavné i lechtivé, pocházejí z nejrozličnějších končin amerického kontinentu. Autoři Alfonso Ortiz, přední antropolog, a Richard Erdoes, ilustrátor a vypravěč, obohatili zdroje z přelomu 19. a 20. století vyprávěním současných indiánů a komentáři, které čtenáři prostředí severoamerických indiánů přiblíží.

Kdo by si byl pomyslel, že pouhé čtyři minuty dokážou všechno změnit? Sedmnáctiletá Hadley zažívá snad nejhorší den svého života. Letí do Londýna na svatbu svého otce a ženy, kterou v životě neviděla. Navíc o pouhé čtyři minuty zmešká svůj let a uvízne na newyorském letišti. Čekání jí zpříjemní přitažlivý mladík, s nímž se seznámí v odbavovacím prostoru. Jmenuje se Oliver, je to Brit a má sedadlo 18C. Hadley 18A! Román o rodinných vztazích, druhých šancích i prvních láskách se odehrává během 24 hodin a roli v něm hrají osudné náhody i rozmary času, které zamotají život dvěma mladým lidem.

Hlavním hrdinou hravé autorské knížky Terezy Šedivé, studentky londýnské University of the Arts, je mimino s enormně velkou hlavou, která se stane terčem pozornosti okolí. Nešťastné mimino se tak potýká nejen s praktickými problémy (jak přetáhnout přes hlavu obyčejné tričko?), ale musí čelit i zvědavým pohledům, ba dokonce posměchu lidí na ulici. Vše se však změní, když mu milující maminka uplete čepici... A ne ledajakou... Čepici,která se sama stane středem zájmu a která nastolí nový módní trend a podnítí několik důležitých vynálezů v dějinách lidstva...

V románu Satori se znovu setkáváme s Nikolajem Helem, hrdinou slavného Trevanianova románu Šibumi (Argo, 2006), pokládaného za nekorunovaného krále všech thrillerů a oplývajícího nečekanými literárními přesahy. Nikolaje tu potkáváme už v roce 1951, když zuříí válka v Koreji. Je mu teprve šestadvacet let, ale tajné služby už o něm vědí, že je mistrem bojových umění a dokáže se dostat téměř kamkoli. A tak ho kontaktuje CIA a zadá mu úkol, který je zaručenou vstupenkou na onen svět: zabít nejvyššího sovětského komisaře v Číně.

Americký sitcom Teorie velkého třesku se u nás už stal kultem - a je tedy načase, abychom si čtveřici "nerdů" v čeles geniálním sociopatem Sheldonem a jejich jednodušší, leč krásnou kamarádkou Penny představili v knižní podobě. George Beahm zodpovídá příznivcům seriálu všechno, co kdy o Teorii velkého třesku chtěli vědět, a nádavkem i pár věcí, na které by se je snad ani nenapadlo zeptat. Najdeme zde profily jednotlivých postav i herců, jakož i stručné portréty tvůrců seriálu, soupis a převyprávění jednotlivých epizod, vysvětlení různých fyzikálních i popkulturních narážek a hlášek a rovněž překvapivě vděčné "veselé historky z natáčení". Pokud se vám zamlouvá sitcom Teorievelkého třesku, pak Třeskutá kniha o Teorii velkého třesku nesmí ve vaší knihovničce chybět.

Jednu z klasických antologií Isaaka Asimova lze po více než čtvrt století od prvního vydání označit za „paleofuturistickou“, protože co se v našem světě mění rychleji než počítače a vše kolem nich? Povídky v tomto souboru napsali Robert Silverberg, Joe Gores, Edward Wellen, Edward Hoch, Gordon R. Dickson, Stan Dryer, J. T. Mcintosh, Poul Anderson a sám Isaac Asimov. Jelikož jsou to příběhy především humoristické, nijak nezestárly, a navíc se dá říct, že tyhle historky o neutuchajících lidských snahách využít a zneužít počítače k vlastním záměrům získaly časem roztomilou patinu.

Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost. Autor spatřuje v pepři hybatele evropských dějin a původce technologického pokroku společnosti od starověku po průmyslovou revoluci a své postoje dokládá konkrétními historickými příklady. V hlupácích pak vidí skupinu mnohem mocnější nežli různé mafie a průmyslové lobby a explicitně formuluje pět zákonů lidské blbosti, z nichž vyplývají základní kritéria pro dělení osob podle toho, jak prospívají, nebo škodí sobě a druhým.