Argo strana 222 z 260

Historický thriller z viktoriánské Anglie volně navazuje na úspěšný titul Mučedník. John Shakespeare opustil svět výzvědných služeb a žije se svou rodinou poklidným životem ředitele londýnské chlapecké školy. Jednoho dne je však ze své spokojené, i když poněkud nudné existence vytržen nezvyklou žádostí od samotného hraběte z Essexu, královnina oblíbence a jednoho z nejmocnějších mužů říše. Je pověřen pátráním po údajně živé navrátilkyni ze záhadně ztracené zámořské kolonie Roanoke, jejíž obyvatelé před lety beze stopy zmizeli. Když ho vzápětí další z mocných mužů království, člen korunní rady Cecil, požádá, aby nabídku na oko přijal a využil ji ke sledování Essexe, zjišťuje Shakespeare, že se ocitl v pasti podivných her, intrik a úkladů, v nichž jde o samotný trůn Anglie a z nichž není úniku. Jeho protivníci jsou nemilosrdní a neváhají ke svým cílům užít takových prostředků, jako je kruté mučení či chladnokrevné vraždy. Tentokrát se navíc ve smrtelném nebezpečí ocitá nejen Shakespeare sám, ale i jeho nejbližší, včetně bratra Williama. Začíná tak boj o záchranu Anglie i vlastního života. Jakékoli selhání je nepřípustné a času se nedostává. Podaří se Shakespearovi odvrátit všechna nebezpečí a ochránit členy své rodiny? A kdo je onen tajemný Ir, který podle všeho tahá za nitky v pozadí a jehož se všichni tolik bojí? A stojí za smrtí dvou mladých lidí, jejichž těla Shakespearovi ukáže ohledávač mrtvol Peace? Druhý příběh Johna Shakespeare nás znovu zavede do alžbětinského Londýna a Anglie, v níž však moc královny Alžběty postupně slábne a upadá a panovnice se stává čím dál zranitelnější. Onoho léta roku 1592 je navíc Londýn stižen morovou nákazou. Nejsou to pro Anglii nejlepší časy. Jak je prožívají v nejvyšších šlechtických kruzích, krčmách, vězeních či mezi londýnskými astrology? To a mnohem více se čtenář dozví ve druhém, výtečně napsaném historickém thrilleru Roryho Clementse Mstitel.

Paulo Coelho přináší v Čarodějce z Portobella fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici, založenou na ženské síle a na lásce. Athéna má v sobě přirozený dar. Tato adoptivní dcera Libanonky a zámožného podnikatele z Bejrútu p

Ze slíbené románové pentalogie Roberta Fulghuma vycházejí opět v jednom svazku část třetí Miluješ můj klid, ale co když se pohnu? a část čtvrtá Valčík s býkem, kde se setkáme opět s Alicí, Alexem a Max–Pollem jako hlavními postavami. Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Mladá hrdinka v sobě s příchodem dospívání objeví vášeň – silnou, spalující vášeň, která ji nutí uprchnout ze zapadlé rodné vísky na západním pobřeží Austrálie a vrhat se do milostných dobrodružství, která ji zavedou na druhý konec světa, konkrétně do alžírské pouště, kde večer co večer uspokojuje erotické choutky svých věznitelů a potají zapisuje svůj krkolomný erotický a životní příběh. Zároveň si uvědomuje, že takto zbavena svobody vlastně dosáhla svého velkého cíle, totiž pozbýt zcela své já a plně se rozpustit ve vášni. Helen se chce nechat plně ovládnout, chce být zmítána, vášní, muži i jinými ženami… posledním ostrůvkem její identity je touha po pomstě – chce se pomstít zrádnému milenci Júsufovi, který hnán výčitkami svědomí ji prodal jako sexuální otrokyni. Podaří se jí to?

Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století… Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.