Argo strana 211 z 260

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí. Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce. Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější. Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením. Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

V nové antologii navazující na úspěšnou Knihu mečů přichází slavný editor Gardner Dozois s příběhy plnými magie, protože za každého Froda je tu Gandalf… a spolu s ním i Saruman. Za každou Dorotku je tu Glinda… a vedle ní také Zlá čarodějka ze Západu. A kdo by byl Harry Potter bez Albuse Brumbála… či Severuse Snapea? Kouzelníci a čarodějové jsou plní moudrosti, nadaní takřka božskými silami, přesto stále zůstávají pouhými lidmi, a tak mohou dojít nejen slávy, ale i prokletí a zkázy. Kniha magie představuje dosud nikdy nevydané příběhy hvězdné sestavy moderních mistrů žánru, z nichž mnozí se vracejí do svých nejoblíbenějších světů. Čekají na vás příběhy od George R. R. Martina, K. J. Parkerové, Scotta Lynche, Gartha Nixe, Elizabeth Bearové, Tima Powerse, Megan Lindholmové, Johna Crowleyho a dalších. V příbězích plných čar a kouzel navštívíme světy, v nichž vládne magie, světy nepředstavitelně vzdálené… ale i ty, které jsou blíž, než si myslíme.

Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo – a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.

Hlavní hrdinka Vita připlouvá se svou maminkou do New Yorku, kde žije její čerstvě ovdovělý dědeček. Starý pán ovšem nepřišel jen o milovanou manželku, ale také o rodinné sídlo zvané Hudsonský hrad. Lstí jej o něj připravil realitní magnát Victor Sorrotore. Když Vita vidí, jak obě ztráty podlomily dědečkovo zdraví i ducha, přísahá bezcitnému mafiánovi pomstu. Vymyslí plán, jak „hrad“ získat zpět. Spojí se s jednou newyorskou kapsářkou a dvěma chlapci od cirkusu a vrhne se do hodně nerozumného dobrodružství – vždyť nepřítel, který stojí proti čtveřici dětí odhodlaných napravit křivdu, je nesmírně mocný. Navíc New York dvacátých let minulého století skrývá mnohá tajemství. Kniha plná překvapivých zvratů, nefalšovaných cirkusových zvířat a krkolomné akrobacie slibuje dokonalý čtenářský zážitek.

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek. Těm totiž vymyslí přezdívku "továrna na maso", která se chytne nejdřív v pozitivním, později ale v čím dál negativnějším smyslu. Největší jatka ve střední Evropě jsou neohrozitelná a jejich pověst čištěná a bělená Leonovým šarmem a důvtipem, když tu přijde do podniku nová zaměstnankyně a obrátí Leonův svět na ruby. Jako by nestačilo, že v kafilerii na Maninách byly mezi zvířecími objeveny i lidské kosti? Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kapitán Stein a notář Barbarič vyšetřují zločin v kremnické mincovně. Žhavé léto roku 1601. V kremnické mincovně, kde z drahých kovů vytěžených v uherských hornických městech razí nejlepší dukáty, tolary a groše v celé říši, došlo k vážnému incidentu – z pokladnice zamčené na tři zámky zmizela razidla. Nevysvětlitelný zločin si žádá zkušeného vyšetřovatele, a proto komorský hrabě vyšle do zlatého města notáře Barbariče. Schemnitský vyšetřovatel doufá v rychlé vyřešení záhady, jenže ke krádeži želez přibude loupež mincí ze zásilky střežené proslulými stříbrnými jezdci a vzápětí i první vražda. Navíc Barbariče vyhledají kapitán Stein a seržant Jaroš – jejich přítomnost celý případ ještě více zkomplikuje.

Ve chvíli vrcholící Hvězdovlády se rozhoduje o budoucí podobě světa. Psychotronický program běží. Končí starý věk... a pro Zemi, která má ve svém civilizačním plánu apokalypsu, to nemusí být nic příjemného. Sgenové, Lodě a lidé bojují o to, aby svět naformátovali podle svého vkusu. A Lucas si také nárokuje svůj podíl. Přináší – a požaduje – oběti. V tuhle chvíli může získat všechno. A taky může všechno ztratit. Aš~šád může být jeho nejlepším spojencem v boji se Sgenem, nebo se stát jeho nejhorším nepřítelem. Prsty Chaosu se kdykoliv mohou natáhnout ze tmy. V osudí plném bílých míčků je jeden černý, který znamená smrt. Může to být vítězství. Nebo zkáza. Nebo naděje.

Tove Janssonovou není třeba dlouze představovat, její muminní dobrodružství zná snad každý. V tomto svazku však přinášíme dvě prózy určené nikoli dětem, ale dospělým. Ač mají obě autobiografický nádech, perspektivou se dozajista liší – Dcera sochaře popisuje kouzelné dětství prožívané v kruhu rodinném, zatímco Fair play míří spíš k opačnému konci života a líčí dlouholetý vztah dvou přítelkyň. Přesto mají hodně společného - umělecké prostředí v Helsinkách, okouzlení magickou severskou přírodou a mořem a také přátelství, laskavost i lásku.

Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích a je od té doby přirovnáván k Hellerovu románu Hlava 22 - tak jako Heller demýtizoval armádu, tak Shem píchl do vosího hnízda amerického zdravotnictví. Vylíčení poměrů v severoamerické nemocnici by se mohlo zdát příliš kruté, příliš syrové, příliš šokující, příliš přesexualizované, příliš přitažené za vlasy... je ale pravdivé. A dlužno podotknout, že není nijak zvlášť specifické jen pro americké poměry.

Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Steven Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě. Byl totiž i mistrem sebepropagace – pořádal večírky pro cestovatele časem, prohlašoval se za řešitele problémů, které nevyřešil, vlichocoval se miliardářům. Byl sice upoután na invalidní vozík a odkázán na péči oddaných příznivců, přesto si však dokázal lidi kolem sebe podmanit a využít pro své cíle. Skutečný Hawking je kontroverzní odhalení i vynikající biografie současně. Odkrývá skutečnou osobu skrytou pod nánosem výmyslů. Je to příběh muže, jehož genialitě ve vědě se plně vyrovnala jeho schopnost budovat mýtus o sobě samém.

Alfa Ndiaye a Mademba Diop jsou jedni z mnoha senegalských střelců bojujících pod francouzskou vlajkou v zákopech první světové války. Jsou nejlepší přátelé, znají se od dětství, vyrůstali spolu. Jsou to „víc než bratři“. Při jednom útoku Mademba zemře v krutých bolestech v Alfově náruči. Teprve v tu chvíli se „blonďáci s modrýma očima“ stanou skutečnými nepřáteli. V Alfovi se něco zlomí a s mačetou v ruce se vydá do své osobní války, až se nakonec stane postrachem vlastních spolubojovníků, kteří v něm začnou vidět nebezpečného čaroděje. Na rozdíl od nich ale čtenář může alespoň sledovat valící se proud Alfových myšlenek, proud bolesti nad ztrátou a proud vzpomínek na život před válkou, na dětství a dospívání v senegalské vesnici, na poslední dny před odchodem do války. Proud výčitek svědomí, proud otázek a proud odpovědí, které však Alfu vedou strmou cestou do propasti. Kniha získala dvě významná ocenění: Prix Goncourt des Lycéens v roce 2018 a International Booker Prize v roce 2021. Kniha byla přeložena do 30 jazyků a vyšla ve 33 zemích.

Národ Omehijců bojuje už bezmála dvě stě let ve válce, kterou nemůže vyhrát. Ti, kdo mají štěstí, se rodí s mimořádným nadáním: jedna žena ze dvou tisíc má schopnost přivolávat draky. Jeden muž ze sta se dokáže magicky proměnit ve větší, silnější, rychlejší stroj na zabíjení. Všichni ostatní jsou podřadní, postradatelní pěšáci, jimž je souzeno pouze bojovat a umírat. Mladý Tau, muž bez zvláštních schopností, si to uvědomuje, má ale plán, jak přežít: nechá se zmrzačit, předčasně odejde z vojska a usadí se, aby se oženil, pořídil si děti a domov. Jenže k tomu nedostane příležitost. Jeho blízcí jsou brutálně zavražděni a jeho zármutek se rychle mění v hněv. Upne se pouze k myšlence na pomstu a svůj život zasvětí nemyslitelnému cíli. Stane se nejlepším bojovníkem, jaký kdy žil, mužem ochotným zas a znovu zemřít… Úvodní svazek krvavé, originální a především strhující fantasy série, kterou mnozí označují za „nejlepší fantasy posledních let“. Nemilosrdná epická fantasy na pomezí Hry o trůny a Gladiátora vypráví o světě zmítaném věčnou válkou a o mladíkovi, který se stane jedinou nadějí svého lidu na přežití.

Další výprava do světa Řek Londýna, tentokrát ve sbírce povídek! Ben Aaronovitch svůj fantastický svět dosud představoval v románech, novelách a komiksových příbězích. Už léta však mimo tento hlavní proud píše kratší i delší povídky, v nichž rozvíjí dílčí nápady, popisuje dosud opomíjené osudy, vypráví anekdoty, které doplňují mozaiku jedné z nejpodmanivějších sérií současnosti. S Peterem Grantem, Abigail, agentkou Reynoldsovou, Nightingalem i Tobiasem Winterem z německé obdoby londýnského Rozmaru se zde vydáme zjistit, co skrývá dálniční čerpací stanice uprostřed noci, kdo stále bloumá mezi regály populárního londýnského knihkupectví, co přesně se stalo s řekou Lugg… Každý tento střípek je doplněný autorovým úvodem a pro snadnější orientaci se u něj udává, ve které fázi série se odehrává. S předmluvou Charlaine Harrisové.

Druhá světová válka. Ostrovy v Lamanšském průlivu. Dora, Joe a Geoffrey si užívají podzim života, když jejich poklid rozvrátí příjezd Němky Barbary, která chce zjistit, kdo je na fotce, kterou našla mezi matčinými věcmi. Pravda o tom, co se dělo za okupace na Normanských ostrovech, postupně vyplouvá na povrch, a spolu s ní i šokující příběh Dory, židovské uprchlice z Německa, a irského faráře Joea. To, co prožili za okupace, má překvapivě dalekosáhlé tragické následky. V utajení je příběh lásky a zrady, hanby i přežití. A vrhá světlo na zapomenuté stíny války na okupovaném Jersey.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“ se Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového spíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Hvězdovláda se blíží. Psychotronika je na vzestupu. Zakázané směry jsou přístupné. Moc staré Církve Akkütlixovy slábne. Končí všechno, co bylo. Lodě míří k Zakázaným směrům. Staroslavná Tlix, planeta argenitu a Akkütlixe, nadále zůstává skrytá za obzorem, ale Lucas vidí obrovskou příležitost; a psychotronika mu dává možnost bleskově jí využít. Právě on je první. Nachází si cesty. V jeho rukou sbíhají nitky staletých plánů. A mezitím psychotronika přetváří Zemi. Noví Vítači z Eilu následují svého proroka a čekají na příchod mesiáše; ale kdo přesně má být tou božskou figurou? Kdo využije Hvězdovládu a přizpůsobí si svět podle svého? Naplňují se intriky velekněží, vynořují se staré psychoaktivní předměty, objevuje se nečekaná hrozba z vesmíru – a Lucas, který stojí v centru toho všeho, hledá způsob, jak tyto síly využít pro sebe. A zároveň je tu ovšem Aš~šád: jeho učitel, přítel, konkurent a protivník. Aš~šád má svá tajemství. Nehodlá přiznat, čím přesně pro něj byl fomalhiwský Sgen. Aš~šád může být jeho obětí. Může být Sgenův agent. Ale možná je naopak právě on tím, kdo před Sgenem brání Zemi. Jedno je ale jisté. Lucasovi překáží v cestě.