Argo strana 202 z 260

Autobiografický román Big Sur z roku 1962 patří k tomu nejlepšímu, co Jack Kerouac napsal. Existenciální a tvůrčí krize, kterou prochází jeho románové alter ego Jack Duluoz, se promítá do rytmu prózy, jejíž účinky jsou místy až hypnotické. Jack, vyčerpaný věčným flámováním a dotěrnou pozorností fanoušků i novinářů, prchá přes celé Státy až k pobřeží Tichého oceánu, do chaty skryté na dně Ratonského kaňonu u Big Sur. Sám uprostřed divoké přírody chce najít ztracenou rovnováhu a soustředění na práci. Bukolické rozjímání však brzy vystřídá transcendentní děs... Big Sur je kniha o krajnosti, o zběsilé touze po životě, o děsuplné kráse světa, ale i o bolestném střetu s prázdnotou a příliš blízké hranici, za níž číhá zoufalství a šílenství. V tomto ohledu Kerouac bravurně a osobitě navazuje na ta největší témata básnického romantismu. A v závěrečné poemě „Moře“ lze zaslechnout ozvuky tradice, k níž se hlásí Eliotova „Pustá země“.

Pět kratších próz z pera známého francouzského autora 18. a počátku 19. století. Jde o texty, které Sade – na rozdíl od velké části svého díla – podepsal vlastním jménem. Člověk v jeho pojetí je předurčen ke zlu a snaha o ctnost je trestána; v povídkách shromážděných do tohoto svazku však dodává příběhům jistý moralistní rámec: útrapy způsobené nevinnosti neřestí jsou prezentovány jako výstraha. Kultivovaný styl příběhů staví markýze de Sade do zcela jiného světla, než v jakém jsme ho dosud znali. Svazek uzavírá zasvěcený doslov Jindřicha Veselého.

Pokračování slavného fantasy románu Les mytág. Ve středu zbývající části původního lesa leží – Lavondyss – nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí. Nyní je do tajemného srdce lesa zatažena mladá Tallis Keetonová, která – poté co se jí podaří překročit hranice zakázaných míst mýtické minulosti – pátrá po svém ztraceném bratrovi… a temném tajemství svého hrozného dědictví.

Jeden z nejslavnějších sci-fi románů. Rick Deckard je policejním agentem pověřeným likvidací lidských replikantů, dokonalých reprodukcí člověka, používaných pro práci na kolonizovaných planetách. Schopnost empatie a lásky má údajně odlišovat androida od člověka, znamená proto kritérium při selekci podezřelých. Dickovi se v tomto románu podařilo vykreslit velice temný a přesvědčivý svět technicistní budoucnosti, ve které už téměř neexistují živá zvířata, jen umělá, a aby si člověk koupil živé zvířátko, musí si vydělat hodně peněz – třeba likvidací replikantů.

V horské osadě v Beskydech je nalezena brutálně zavražděná dívka. Vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního maniaka. Šéf ostravské mordparty Miroslav Lada rychle dojde k přesvědčení, že vrahem musí být někdo z místních. Jeho tým i s novým operativcem Romanem Nitkou rozplétá vztahy mezi sousedy a souvislost s drogovým byznysem. Postupně se seznamují se všemi obyvateli osady, zneuznaným hudebníkem, věčně nemytým pasákem koz nebo váženým, ale nerudným architektem a jeho slabomyslným synem. Do vyšetřování se brzy začnou promítat osobní životy kriminalistů. Všichni mají stejný cíl, ale každý jinou motivaci k dopadení vraha. Dokážou se sjednotit a zbavit odlehlý kraj monstra? A stihnou to dřív, než vrah udeří znovu? František Šmehlík (* 1995) pochází z Ostravy. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.

Když kraji vládne démon větru… Noční jízda autem, okolo jen tma a liduprázdná pustina. A za tebou se žene vražedný, děsivý přízrak stařeny v pohřebních šatech, který je blíž, kdykoli zastavíš. Stačí chvíle, a máš ji zase v patách. Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak ale tento vítr souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? A má něco společného s přízrakem stařeny v černém svrchníku, sukni a šátku na hlavě, který se tam zjevuje? Hrdinové nového mysteriózního thrilleru známého slovenského spisovatele Jozefa Kariky, autora bestsellerů Trhlina, Strach nebo Tma, zažívají tu nejhorší noční můru. V pustém regionu polsko-slovenského pohraničí, blízko přehrad Liptovská Mara a Orava, je pronásleduje větrný démon, před kterým není úniku… Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak to ale souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? Hrdinové mysteriózního thrilleru zažívají tu nejhorší noční můru, pronásleduje je větrný démon, před kterým není úniku… Jozef Karika, narozený v roce 1978 v Ružomberku, je slovenský spisovatel a novinář, bestsellerový autor, který prodal v České republice a na Slovensku více než 350 000 výtisků svých knih. V největší knižní anketě na Slovensku – Martinus Kniha roku 2014 – se umístil na prvním místě mezi TOP 5 autory, o dva roky později skončil druhý. Za romány Propast a Černá hra je dvojnásobným držitelem Ceny literární kritiky Zlaté pero, dále pak osminásobným držitelem Zlaté knihy a trojnásobným Platinové knihy (za romány Ve stínu mafie, Trhlina a Propast). Román Strach se stal nejlepším hororem roku 2017 v Polsku, Trhlina pak v roce 2017 získala nejprestižnější slovenskou čtenářskou cenu Anasoft litera. Na motivy tohoto románu natočil v roce 2019 režisér Peter Bebjak stejnojmenný film, který svou návštěvností přepisoval na Slovensku historii. V nakladatelství Argo již vyšlo: Černá hra Na smrt Strach Tma Trhlina

Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě. „Povinná četba pro každého, kdo chce porozumět Evropě, jakou jsme zdědili.“ – Jon Snow, moderátor britského televizního kanálu Channel 4 New „MacGregor vdechuje berlínské zdi nový život díky rozhovorům s lidmi, kteří ji stavěli, bránili či žili v jejím stínu.“ – Whashington Post „Bohatá sbírka příběhů z Berlína v době studené války zachycuje zběsilou komplexitu tohoto města.“ – Observer Iain MacGregor se jako redaktor či editor věnuje literatuře faktu již více než pětadvacet let. Své bohaté zkušenosti zúročil i v knize o berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. Jeho otec sloužil s britskou armádou na Rýně v 50. letech a poté byl poslán na zotavenou do Západního Berlína. Sám MacGregor během studií v první polovině 80. let navštívil Pobaltí i Sovětský svaz, se zájmem sledoval dění v Berlíně v noci z 9. na 10. listopadu 1989, kdy padla berlínská teď. Později procestoval bývalé země Varšavské smlouvy a vrátil se i do Berlína, kde zavítal ke stále netknutému hraničnímu přechodu Charlie. Žije v Londýně s manželkou a dvěma dětmi. Checkpoint Charlie je jeho druhá kniha.

Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil. Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním.

Po tragickém ztroskotání japonské nákladní lodi Tsimtsum, převážející bývalého ředitele zoo s rodinou i jeho zvířata z Indie do Kanady, se na rozbouřené hladině Tichého oceánu pohupuje osamělý záchranný člun. Posádka člunu se skládá z hyeny skvrnité, zebry (se zlomenou nohou), samice orangutana Bublinky, dvoumetrákového bengálského tygra – a šestnáctiletého indického chlapce jménem Pí. Kulisy jsou připravené pro jeden z nejpozoruhodnějších anglosaských románů současnosti., Yann Martel se narodil v roce 1963 do rodiny kanadských diplomatů ve španělské Salamance, díky práci svých rodičů však vyrůstal postupně na Aljašce, v Kostarice, Mexiku, ve Francii a v Kanadě. Pochází z literárně velmi činné rodiny: jeho otec získal v roce 1965 Cenu generálního guvernéra za nejlepší francouzsky psanou básnickou sbírku a jeho strýc byl uznávaným kritikem v québeckém deníku La Presse. V rodině se mluvilo francouzsky, Yann Martel však píše výhradně v angličtině. Svou literární kariéru započal v roce 1991 povídkou Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek (The Facts Behind the Helsinki Roccamatios), která se později stala základem stejnojmenné sbírky (vydalo Argo 2005). Roku 1996 vydal Martel svůj první román Vlastní já (Self), s nímž se dostal do užší nominace na kanadskou cenu pro nejlepšího debutujícího autora Canada First Novel Award. Za svůj druhý román Pí a jeho život (Life of Pi, 2001) získal cenu Hugha MacLennana za nejlepší román roku a v roce 2002 prestižní britskou literární cenu Man Booker Prize. Kniha byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků a v roce 2012 se dočkala úspěšného filmového zpracování (režie Ang Lee). Následoval román We Ate the Children Last (2004), v roce 2010 pak vyšla kniha Beatrice a Vergilius (Argo 2010). V současné době žije v Montrealu a pracuje na svém dalším románu.

V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná. Johann Baptist Michael Sagar byl původem chudý pasáček z Kraňska (dnešního Slovinska), jenž se tvrdošíjnou pílí vypracoval až na „krajského fyzika“, působil zejména v Jihlavě a proslul svými poznatky v oboru epidemiologie. Jan Melič se v Praze věnoval porodnictví a prosazoval reformy v oblasti zdravotní péče pro chudé. Též v r. 1792 provedl v obtížných domácích podmínkách první doložený císařský řez na živé rodičce v českých zemích. Osudy těchto zapomenutých velikánů podává Alena Šubrtová nesmírně živě, a zpřístupňuje je tak široké čtenářské veřejnosti, aniž by to bylo na úkor faktogra? cké správnosti. Autorka se dějinami lékařství po léta zabývala jako archivářka, díky čemuž text obohacuje o množství neotřelých, avšak autentických detailů, jež čtenáři vzdálenou dobu přibližují. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi.

Francouzský autor ve svém díle přibližuje čtenářům komplikovanou osobnost světoznámého českého a francouzského romanopisce. Popis jeho neméně spletité umělecké, intelektuální, politické i literární pouti Jean-Dominique Brierre zasadil do kontextu československých dějin, rámovaného lety 1948 (únorový puč) a 1989 (sametová revoluce). Čerpal přitom ze zápisků, rozhovorů a doposud nezveřejněných svědectví, například ze vzpomínek Kunderova přítele Alaina Finkielkrauta a jeho překladatele Françoise Kérela. Pohled „zvnějšku“ na naše dějiny vztažené k životu spisovatele, jenž stále budí zvědavost, ať v kladném, či záporném smyslu, je bonus, přidaný k dalšímu z mnoha Kunderových portrétů.

Myrta Mírná má všechno, na co si vzpomene. Jenže mít všechno jí pořád ještě není dost. Chce víc, víc a ještě víc! Když přijde se svým dalším přáním, má to malý háček. Nikdo neví, co to je. Myrtini trpěliví rodiče však udělají cokoli, jen aby jejich dceruška byla šťastná. Pátrají v zaprášených svazcích encyklopedie netvorů v tajných strašidelných sálech knihovny. Vydají se do neprobádaného nitra nejdivočejší džungle, kde se ukrývají nevídaní živočichové. Bude ale jejich zoufalá snaha korunována úspěchem? Další k popukání zábavný, poněkud tajuplný příběh o neuvěřitelně laskavých rodičích a jejich děsivě příšerné dceři napsal fenomenální David Walliams a ilustracemi opatřil báječný Tony Ross.

Ve svém nejnovějším románu Vlčí růže nás Katja Kettu opět zavede do prostředí, které je stejně tak neznámé, jako fascinující – do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. Nežijí tam ale jen indiáni, nýbrž i „Findiáni“ – potomci přistěhovalců a původních obyvatel. Rose zmizela před pětačtyřiceti lety, ale její příběh se dere na povrch. Místní šerif Mike zavolá její dceři Lempi, aby jí oznámil, že Ettu, Rosin manžel a Lempin otec, se začal probírat z letité ztráty paměti a pořád dokola se nanovo trápí a chodí na policii oznámit, že Rose zmizela. Zjistí Lempi, co se tenkrát opravdu stalo s její matkou? A kam zmizely všechny ostatní indiánské dívky? Může láska přežít několik desítek let odloučení? Ponořte se do strhujícího příběhu Katji Kettu a vydejte se na jednu ze sedmi stezek života.