Argo strana 195 z 311

Básnická sbírka Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti vyšla v roce 2014 a setkala se s mimořádným čtenářským i kritickým ohlasem; autorce za ni byla mj. udělena Národní knižní cena za poezii. Spíše než o sbírku samostatných básní se jedná o propojené příběhy, jež sice vycházejí z autorčina života, ale mají mnohem obecnější dopad. Glücková svým volným veršem a zdánlivě prostým jazykem dokáže čtenáře očarovat, probudit v něm zvědavost a přimět ho podívat se na svět novýma očima. Jako by člověk s každou básní procházel jakýmsi snovým portálem, který ho pokaždé zanese na jedno a totéž místo, jen jinak rozestavěné. Společným jmenovatelem všech básní je setkání s neprozkoumaným a neprozkoumatelným světem mrtvých, který může i nemusí být tím naším, s věcmi, které jsou nám všem dobře známé, ale teď se na ně díváme v neznámém světle. Atmosférická sbírka nenabízí útěchu pro ty, kdo se obávají lidské smrtelnosti, zároveň však čtenáře nezanechává ve stavu naprostého zoufalství: nachází delikátní rovnováhu mezi skepsí a optimismem, smutkem a radostí, těžkomyslností a nadějí.

Historický fantasy příběh se odehrává ve smyšlené zemi a v čase odpovídajícím středověku. Neobyčejně strhující děj se točí kolem války o trůn, který pro sebe uchvátil lstivý a intrikánský regent Tyryver. Po smrti krále si totiž vzal za manželku královnu vdovu a stal se otčímem jejích dětí, prince Daérhana a princezny Antaré. Když pak zemře i královna a princ se blíží plnoletosti, která ho opravňuje k převzetí trůnu, Tyryver se ho rozhodne zabít a princeznu Antaré pojmout za ženu. Starý věrný sluha však princi regentův podlý plán prozradí a oba sourozenci uprchnou na sever do skalního sídla zvaného Věže. Tam je čeká jen hrstka zbídačelých obyvatel. Mladý kralevic, který se zatím věnoval pouze lovu a měl pověst lehkomyslného floutka, se postupně dozvídá, jak krutá byla vláda jeho otčíma. Kralevice trápí výčitky, že jeho nezájem přinesl zemi a lidu tolik bídy a strádání, a rozhodne se získat zpět trůn i ztracenou čest. Regent totiž o něm mezitím rozšířil zvěst, že se princ pomátl a unesl svou sestru, do které se zamiloval.

K přílivovému ostrůvku v Cornwallu přilnula Polly Waterfordová natolik, že jí neposloužil jen jako přechodná štace, než se vzpamatuje z předchozího neúspěchu, ale nabídl jí vše, po čem toužila: blízkost moře a přírody, malou komunitu lidí, romantické bydlení v majáku, lásku a přátelství, práci, která ji naplňuje, a v neposlední řadě domácího mazlíčka, který by mazlíčkem vůbec neměl být. Jenže život je proměnlivý, a zatímco blízkost moře a přírody i ostrovní komunita zůstávají neměnné, v ostatních bodech čekají Polly všemožné problémy a zvraty. Co všechno zažije, než na ostrově opět zavoní chléb? Isabelle

Modernisté pojednávají o čtyřech klíčových osobnostech moderní anglické literatury: o T. S. Eliotovi, Jamesi Joyceovi, Virginii Woolfové a D. H. Lawrenceovi. Ve čtveřici zasvěcených esejí ukazuje Martin Hilský, co jednotliví autoři znamenali pro soudobý britský i světový literární kontext, jakým způsobem se vymezovali vůči existující literární tradici a jak ji naopak rozvíjeli, a především: čím si stále získávají pozornost náročných čtenářů. Hilského výklad v sobě přitom spojuje hlubokou vědeckou znalost tématu se stylistickou lehkostí a esejistickým švihem, který je v českém psaní o literatuře ojedinělý. Když Modernisté vyšli poprvé, v roce 1995, vzbudili nefalšované kritické i čtenářské nadšení a jejich náklad byl brzy rozebrán. Naše druhé, revidované vydání ukazuje, že kniha Martina Hilského dodnes neztratila nic ze svého kouzla, že dodnes dokáže čtenářsky uchvátit i intelektuálně inspirovat – stejně jako to dodnes dokážou díla pojednávaných modernistických velikánů.

Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.

Kniha pojednává o šamanismu a zasazuje jej do kontextu obecné historie náboženství.

V dlouho očekávaném závěrečném dílu mezinárodně úspěšného cyklu o pokojném bojovníkovi Dan Millman čtenáře zavádí na duchovní pouť po světě, kde spolu s ním pátrá po možnosti duchovně překročit každodenní, všední život. Hrdina Dan putuje z Honolulu do Mohavské pouště, ze životem kypícího asijského velkoměsta do odlehlého pralesa, dokud neodhalí záhadu Skryté školy. A jak křižuje kontinenty, objevuje životní pravdy, které nevidíme, i když je máme přímo před očima – poznání naznačující cestu k osvícenému životu v trvalé přítomnosti. Na této cestě se setkáte s pozoruhodnými postavami a dotknete se smrtelnosti. Budete zkoumat povahu reality, lidského já, smrti a na závěr i pradávné tajemství staré jako kořeny tohoto světa. Otevřete se skryté moci paradoxu, humoru a změny. Objevíte vizi, která možná navždy změní vaše představy o příslibech a možnostech vašeho života.

Kniha Svatá hostina a svatý půst, napsaná v roce 1988, zevrubným způsobem pojednává o specifických podobách ženské zbožnosti především v období 13. a 14. století. Pronikavě přitom ukazuje, jak byla ženská zbožnost a ženská askeze provázána s ženským vztahem k jídlu, který v mužském prostředí vůbec nenajdeme. Koncept raně středověkého mnišství, jehož podstatou byl přísný půst, podle autorčina soudu v pozdním středověku plně přebraly ženy. Zároveň však půst propojily s eucharistickou zbožností, jež ve svém důsledku vedla k vytváření představ, v němž ženy pojídaly Krista jako svého Boha, a tím se s ním tělesně nejen ztotožňovaly, ale i spojovaly. Hlavními hrdinkami její knihy jsou ale nejen ženské poustevnice, ale i nejrůznější mystičky, na něž mužská středověká společnost pohlížena s velkou ostražitostí. Kniha Svatá hostina a svatý půst tak představuje jeden z nejoriginálnějších pokusů o genderově pojatou historii středověku.

Je hezčí Frýdek, nebo Místek? Jak vypadá „cesta kolem Světa za 80 minut“? Je Bavorov opravdu, co jsou Vodňany, jak se zpívá v lidové písničce, a kde je střed České republiky a proč není jen jeden? Objevování české krajiny může být dobrodružstvím a hravou „bojovkou“, jak ukazují sloupky Český výletník, které vycházejí už tři roky v MF DNES v příloze Víkend. Kniha Výletník Jakuba Pokorného shrnuje 100 sloupků s mapkami a fotkami, z nichž některé jsou úplně původní a v novinách nikdy nevyšly.

Nejslavnější komiksová hrdinka steampunku se představuje českým čtenářům. Británie nabrala v 19. století ve vývoji poněkud jiný kurz a věda vládne celému společenství. Vzduch brázdí nejpodivnější letouny, nejmodernější města oplývají úchvatnou hromadnou dopravou a všichni znají krásnou a nebezpečnou Lady Mechaniku – napůl ženu, napůl stroj. Jinou takovou hříčku vědy a přírody svět neviděl. Až do chvíle, kdy se na nádraží objeví další napůl mechanická dívka v naprosto zuboženém stavu. Lady Mechanika se okamžitě pouští do pátrání. Jde totiž o hodně. Kromě odhalení nelidských experimentátorů hraje Mechanika také o tajemství vlastního původu.

Je jaro roku 2001, v New Yorku rozkvétají hrušně a Maxine Tarnowová, forenzní auditorka, vede své dva syny do školy. Když dorazí do kanceláře, čeká tam na ni kamarád Reg se záhadným případem – je něco shnilého v internetové firmě hashslingrz. Jakmile začne Maxine rozkrývat její podezřelé finanční toky, objevují se na scéně softwaroví kouzelníci ze Silicon Valley, bohaté korporace z Perského zálivu, neevidovaný supertajný agent CIA, ruská mafie i Mossad. Kdo z nich bude mít nakonec na svědomí teroristické útoky z 11. září? Výkřik techniky dává čtenáři na tuto otázku několik odpovědí – jednu paranoidnější a zábavnější než druhou. Výkřik techniky je nejen svérázným literárním kyberpunkem a fenomenologickou úvahou nad povahou reality, ale též temnou noirovou detektivkou, jemným, podprahovým příběhem o nenápadné síle rodiny a v neposlední řadě jazykovou eskamotáží hýřící monstrózně širokou slovní zásobou a obskurní terminologií z nejpodivnějších oborů lidské činnosti – ať už jde o kodérství, hacking, gaming, investiční bankovnictví, komoditní burziánství, forenzní audit, či o slang vojenský, špionážní a policejní, kulinářský, voňavkářský nebo mixologický.

Olympijské hry 2008 v Pekingu: Somálka Samia Jusuf Omarová zaběhla nejlepší čas svého života a stala se miláčkem publika, třebaže v cíli skončila poslední. Když se vrátila zpět do vlasti, nesměla už trénovat. Vládnoucí muslimští fundamentalisté ženám zakázali věnovat se sportu. Samia ale na svůj sen startovat na příští olympiádě v Londýně vsadila všechno a vydala se na dalekou cestu do Evropy, aby tam mohla svobodně žít a sportovat. Utopila se v nafukovacím člunu ve svých jednadvaceti letech kousek od italského pobřeží. Pravdivý příběh somálské běžkyně symbolizuje tragický osud bezpočtu bezejmenných uprchlíků. Přední německý komiksový kreslíř Reinhard Kleist znovu dokazuje, že i obtížné společenské téma lze vyprávět napínavě a s citem. Českým čtenářům je dobře znám biografickými komiksy Boxer a Cash. I see a darkness, ověnčenými několika význačnými mezinárodními cenami.

Kniha je Dalajlámovým komentářem o duchovní přípravě na smrt a je inspirována klasickým textem tibetského buddhismu – básní ze 17. století, jejímž autorem je první pančhenlama. Tuto značně ezoterní báseň Jeho Svatost 14. Dalajlama komentuje a rozvádí do konkrétních rad pro každodenní život. Vysvětluje, jak a proč meditovat o pomíjivosti, jak vytvořit vhodné prostředí pro umírající, jak praktikovat během umírání. Zvlášť podrobně vysvětluje jednotlivá stadia umírání i způsob, jak si vštěpovat jejich posloupnost, aby naše umírání probíhalo beze strachu a aby hlubší stavy mysli, k nimž během umírání dochází, mohly být využity pro duchovní praxi všech úrovní. Celý výklad prokládá příběhy o vysoce duchovně vyvinutých mniších a mniškách, s nimiž se sám setkal, a seznamuje čtenáře také s událostmi kolem volby posledního pančhenlamy tak, jak je sám prožíval.

V jednom svazku představujeme hned dvě rozpustilá dílka legendy erotického komiksu Milo Manary. Jde o pastiše dvou klasických literárních děl, jimž Manara dodává o poznání lechtivější vyznění. Gulliveriana zde není cestovatelka, ale mladičká italská dívka, která nechtíc otevře bránu do fantastických světů, ve kterých žijí trpaslíci-monarchisté, hraví obři, žádostiví hřebci či frustrované nymfomanky. Jonathan Swift by se zcela jistě divil, jakou rozvernou hříčku z jeho předlohy Manara vytvořil. Apuleiův Zlatý osel patří ke klasickým dílům latinské literatury středověku a Manara jej zpracovává přímo nevídaným způsobem. Dobrodružství mladého Lucia, proměněného v osla a odsouzeného k nekonečnému putování, mají v podání italského kreslíře o poznání odlišné vyznění než originál. Loupežníci, čarodějnice a nemravní měšťané vystupují napříč divokým a znepokojujícím erotickým příběhem bez jakéhokoli tabu, který patří k vrcholným dílům Mila Manary.

Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama - úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.

V sérii eroticko-pornografických kreseb, nazvané Andělské drápky, komiksový mág Moebius provedl sám na sobě exorcismus, jímž ze sebe chtěl vyhnat všechny sexuální běsy. A Alexandro Jodorowsky kolem jeho výtvarných děl utkal znepokojující surreálný příběh dívky, která po otcově smrti prochází pohlavním i duchovním zasvěcením. Už v samotném názvu cítíme neřešitelné snoubení násilí a něhy, ducha a těla, krásy a krutosti. Moebiův výtvarný génius tu byl poprvé spoután do služeb nepřekonatelného chtíče a lascivnosti, zatímco Jodorowského text kombinuje erotismus s mysticismem způsobem, který je krajně znepokojivý a dráždivý.