Argo strana 196 z 311

Carpenterův životopis J. R. R. Tolkiena vyšel poprvé v roce 1977 a dočkal se řady reedic. Je považován za autorizovanou biografii, protože vznikal v osobním kontaktu se samotným Tolkienem a jeho rodinou. Autor měl přístup k pozůstalosti, Tolkienovým zápiskům a korespondenci, hovořil s jeho přáteli. Díky tomu jeho kniha poprvé zpřítomnila čtenářům do té doby spíše záhadnou osobnost autora Hobita a Pána prstenů, knih, které se v době práce na tomto životopisu už dávno staly klasikou známou po celém světě. Carpenter podrobně a čtivě líčí Tolkienovy kořeny v Jižní Africe, studia v Británii, službu v armádě za první světové války, akademickou kariéru i rodinný život, ale současně i Tolkienovu spisovatelskou dráhu, která začala odbornými pracemi, vedle nichž však postupně rostla mytologická říše, z níž se zrodil Hobit i Pán prstenů.

Sedmá, posmrtně vydaná kniha André Van Lysebetha se nezaměřuje na tělesná cvičení, ale na lidskou mysl. Autor nás v ní seznamuje s takzvanými „mentálními obrazy“, které jsou klíčem k meditaci, umožňující nám lépe čelit každodennímu stresu. O vědecké základy i o pradávné techniky jóginů se opírá jeho výklad, jak se můžeme otevřít nevyčerpatelnému zdroji Života, jímž je síla mysli. André Van Lysebeth propagoval integrální jógu, předpokládající nerozlučné spojení těla a mysli. Jeho četní následovníci najdou v této knize srozumitelný výklad, umožňující jim seznámit se s jógou mysli.

Pozoruhodné politické sci-fi od velmistra tohoto žánru. Vítejte ve Spojených státech amerických a evropských. Po třetí světové válce se USA spojily s Německem, aby čelily třem dalším velmocem: Francouzské říši, Lidové čínské republice a Černé Africe. V čele konglomerátu stojí prezident der Alte, ale skutečnou moc drží „permanentní první dáma“ Nicole Thibodeuxová. Ta však už dávno zemřela a roli Nicole sehrávají další a další ženy. A co když prezident vůbec není člověk, ale android? Novela Simulakra vznikla v roce 1964 a její vize budoucnosti je bizarní a znepokojivá.

Anglický titul Misbehaving znamená zhruba „nesprávné chování“, tj. takové, které neodpovídá ústřední ekonomické teorii, podle které se člověk chová a rozhoduje tak, aby po racionální úvaze maximalizoval svůj prospěch. Autor ukazuje, že se to zaprvé neděje, a taky proč se to ani dít nemůže, a jaké to má důsledky pro ekonomickou teorii i pro konkrétní fungování ekonomiky. Kniha je mapováním geneze nového přístupu k ekonomii, oboru behaviorální ekonomie, která zohledňuje lidskou iracionalitu, neinformovanost i lenost. Na příkladech i s teoretickým výkladem.

André Van Lysebeth za svého života vydal šest knih; Učím se jógu je jeho první svazek věnující se základním ásanám, u nichž jsou vždy popsány jejich jednodušší i složitější varianty. Autorovo dílo se setkalo se širokým ohlasem nejen v rodné Belgii, ale i v mnoha dalších zemích. To proto, že Van Lysebeth se neomezuje jen na povrchní popis jednotlivých pozic, ale snaží se zájemci předat samu podstatu jógy. Už na prvních stránkách klade autor důraz na zdánlivě nepodstatné detaily (relaxace, dýchání, soustředění), které však tvoří s ásanami nedílný celek. Vysvětluje zásady, podle nichž se sestavuje série cviků, i pořadí, v němž je třeba polohy zařazovat. U každé ásany podrobně probírá její jednotlivé fáze, upozorňuje na možné chyby i na podmínky nezbytné k jejímu správnému provedení. Základní kurz jógy doplňují pokyny týkající se hygieny a stravování.

Slavné postavy národních dějin bývají obvykle představovány jako výlupky všech ctností a dávány za příklad dalším generacím. Ale co když jsou takové oficiální verze až příliš krásné, než aby byly i pravdivé, ptá se Tanizaki v Tajné historii pána z Musaši a odpovídá překvapujícím způsobem. Kudy vede hranice mezi hrdinstvím a perverzí? Jedním z nejdůležitějších Tanizakiho témat vůbec je jeho autorské hledání ideálu japonské ženy, téměř ztraceného pod sílícím kulturním vlivem Západu. Snad nejpřesvědčivěji a nejkrásněji toto téma pojal v Mateřské bylině jošinské, ztvárněné jako „cestopis“ o pouti k nejhlubším kořenům japonské tradice, kultury a historie v srdci původního Japonska v zapadlém horském kraji Jošino.

Útlý román Vzdálená hvězda (šp. 1996) vznikl rozpracováním posledního příběhu Nacistické literatury v Americe (šp. 1996, čes. 2011). Vypravěč líčí se směsí hrůzy a fascinace několik epizod ze života básníka, s nímž se seznámil počátkem 70. let na básnické dílně a pak se s ním znovu setkal až po Pinochetově puči – vlastně ne s ním, ale s jeho „vzdušnou poezií“, verši psanými na oblohu tryskami letadla. Pátrání po tom, kdo tento básník-válečný pilot vlastně je, co znamená umění pro život a kolik cizích životů je někdo svému svéráznému umění ochoten obětovat, tvoří páteř vyprávění plného odboček dalších příběhů. Kniha, považovaná literárními kritiky za jedno z nejpodstatnějších Bolanových děl, je bajkou nehodnou následování o podvodném umělci, jenž místo jakékoli etiky dbal pouze na estetiku, a další z variant Bolanova hledání podob moderního zla.

Stephen Hawking proslul setrvalou snahou přiblížit nesmírně složitou problematiku současné fyziky nejširšímu laickému publiku. Součástí tohoto úsilí i letošní rozhlasové přednášky o černých dírách, nejpodivuhodnějších objektech známého vesmíru. Jde o téma, ke kterému se ve své odborné a popularizační práci opakovaně vrací, a pro tuto příležitost svůj výklad co možná zjednodušil, aby ho mohl pojednat v určeném čase, srozumitelně a přehledně.

Román české autorky vyznamenaný francouzskými literárními cenami ! Nestává se moc často, aby se český literát prosadil v cizině a už vůbec ne, aby se prosadil tvorbou v adoptovaném jazyce. Stalo se tak v případě české malířky a doposud česky píšící autorky Lenky Horňákové-Civade, která po více než dvaceti letech života ve Francii vydala svou francouzskou prvotinu. O tom, že i svým druhým, i když ne mateřským jazykem vládne autorka bravurně, svědčí fakt, že krátce poté, co román ve Francii vyšel, se ocitl na seznamu titulů, z nichž byl na podzim vybírán laureát významné francouzské literární ceny – Prix Renaudot. Oceněn pak byl Prix Renaudot des Lycéens a několika dalšími francouzskými literárními cenami, kladně je přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Jakožto francouzsky píšící Češka bude v březnu 2017 hostem Francouzského institutu a v rámci frankofonie představí svou knihu v Praze i dalších městech v Čechách a na Moravě. Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.

Román české autorky vyznamenaný francouzskými literárními cenami ! Nestává se moc často, aby se český literát prosadil v cizině a už vůbec ne, aby se prosadil tvorbou v adoptovaném jazyce. Stalo se tak v případě české malířky a doposud česky píšící autorky Lenky Horňákové-Civade, která po více než dvaceti letech života ve Francii vydala svou francouzskou prvotinu. O tom, že i svým druhým, i když ne mateřským jazykem vládne autorka bravurně, svědčí fakt, že krátce poté, co román ve Francii vyšel, se ocitl na seznamu titulů, z nichž byl na podzim vybírán laureát významné francouzské literární ceny – Prix Renaudot. Oceněn pak byl Prix Renaudot des Lycéens a několika dalšími francouzskými literárními cenami, kladně je přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Jakožto francouzsky píšící Češka bude v březnu 2017 hostem Francouzského institutu a v rámci frankofonie představí svou knihu v Praze i dalších městech v Čechách a na Moravě. Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný.

Ďábel v Bílém městě, kritiky oceňovaný bestseler, je beletrizovaná literatura faktu o skutečném příběhu masového vraha H. H. Holmese, amerického Jacka Rozparovače, který roku 1893 v Chicagu za Světové kolumbovské výstavy zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém speciálně zkonstruovaném domě, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček. Vrah, který měl ve svém doupěti dokonce i plynovou komoru, byl nakonec usvědčen a poslán na šibenici. V zamýšleném filmu o tomto případu by měl hlavní roli hrát Leonardo DiCaprio, jenž zakoupil na knihu filmová práva, a režii přislíbil Martin Scorsese.

V mnohém průkopnická a nejen pro medievistické bádání inovativní kniha Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku bylyzavršením Grausových výzkumů o genezi raně středověkého státu, o formování středověkých představ o počátku společnosti, o etnogenezi kmenů a národů a o vzniku tradic spojených s národními světci a zakladateli panovnických dynastií. K jejímu sepsání František Graus směřoval již od počátku 60. let. Již tehdy si předsevzal, že problematiku vzniku středověké kolektivní paměti a dějinného povědomí v českých zemích zpracuje komparativním způsobem. Primárně se mu nabízelo prostředí středověké říše, v němž se prostřednictvím germánské mytologie vytvořily svébytné představy o původu a charakteru germánských kmenů a jejich vládců. Ty se v mnoha variantách udržely hluboko do 18. a 19. století. V době vzedmutého historismu pak hrály rozhodující úlohu při vzniku moderního německého státního a národního povědomí. Posléze se rozhodl v Živé minulosti srovnat vývoj v Čechách a říši s vývojem ve francouzském království, jenž se v mnoha ohledech ubíral zcela jinými cestami. I přes odlišný vývoj však rovněž vedl ke vzniku historizujícího národního povědomí, jehož sakrální a monarchistické prvky nedokázala plně překrýt ani Francouzská revoluce. Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti. Zároveň se mu podařilo na českých, německých a francouzských příkladech ukázat, že středověká minulost je v moderních společnostech velmi živá a že jak z hlediska kultury, tak z hlediska politiky výrazně ovlivňuje naši současnost. Platilo to v 70. letech a platí to i dnes. Minulosti se podle Grause nemůžeme nikdy zbavit, můžeme se s ní pouze naučit žít, můžeme se z ní poučit, avšak nesmíme ji přehlížet, protože nás nakonec vždy ať už ve své pozitivní či negativní podobě opět zasáhne.

Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané Kladna ještě uchovávají v paměti. Představte si, že předání ocelářského holdingu dědicům v letech před První světovou válkou neproběhlo hladce. Představte si obchod Kladno-Pittsburgh v roce 1912. Představte si, že jedno z jejich dětí majetek převzít odmítlo. Představte si, že tento syn dal přednost dráze učitele. Představte si, že se stal jedničkou ve svém oboru. Představte si, že se stal učitelem na Cambridge. Představte si, že jediná kniha vydaná za jeho života začíná slovy: Svět je všechno, co je faktem. Představte si knihu, která se skládá ze samých faktů. Faktem je, že se syn Poldi a Karla Wittgensteinových jmenoval Ludwig Wittgenstein. Faktem je, že se stal nejvlivnějším učitelem filosofie na univerzitě v Cambridge ve 20. století. Publikace bude vydána k výročí 100 let od udělení stipendia rakouským umělcům (Trakl, Rilke, Loos) z peněz kladenských hutníků. Stipendium roku 1914 anonymně udělil syn Poldi Wittgensteinové, cambridgeský filosof.

Hrdinové Trainspottingu se vracejí na místo činu, do Edinburghu: Mark Renton z Amsterdamu, Simon Williamson z Londýna, Frank Begbie z vězení... Leith je příliš malý, než aby na sebe nenarazili. Všichni jsou o pár let starší, ze společné minulosti jako by přetrvaly hlavně křivdy, je lepší mít se před ostatními na pozoru - hlavně před Begbiem. Heroin je minulostí, finanční nouze je však věčná. Simon je odhodlaný prorazit v pornoprůmyslu, a groteskní peripetie natáčení pornofilmu Welsh s gustem líčí na mnoha stránkách svého románu. v pozadí však cítíme jiné téma: všichni hrdinové dospívají do věku, kdy rekapitulují dosavadní život, což nevede k radostným úvahám. Porno se stalo východiskem pro nový napjatě očekávaný film Dannyho Boyla, režiséra legendárního Trainspottingu, který dostal název T2 Trainspotting.

Beletristický text s nadhledem líčí příběh rodiny velkokapitalisty. Rodinu popisuje po kapitalistově odchodu. Podobu jeho ženy Poldi si někteří občané Kladna ještě uchovávají v paměti. Představte si, že předání ocelářského holdingu dědicům v letech před První světovou válkou neproběhlo hladce. Představte si obchod Kladno-Pittsburgh v roce 1912. Představte si, že jedno z jejich dětí majetek převzít odmítlo. Představte si, že tento syn dal přednost dráze učitele. Představte si, že se stal jedničkou ve svém oboru. Představte si, že se stal učitelem na Cambridge. Představte si, že jediná kniha vydaná za jeho života začíná slovy: Svět je všechno, co je faktem. Představte si knihu, která se skládá ze samých faktů. Faktem je, že se syn Poldi a Karla Wittgensteinových jmenoval Ludwig Wittgenstein. Faktem je, že se stal nejvlivnějším učitelem filosofie na univerzitě v Cambridge ve 20. století. Publikace bude vydána k výročí 100 let od udělení stipendia rakouským umělcům (Trakl, Rilke, Loos) z peněz kladenských hutníků. Stipendium roku 1914 anonymně udělil syn Poldi Wittgensteinové, cambridgeský filosof.

Peggy je osm let, když ji otec James odveze z Londýna, kde dosud žila, do polorozborené chaty v lesích a rekne jí, že to bude od této chvíle jejich domov, protože svet byl znicen a všichni ostatní jsou mrtví. Peggy, zbavená všeho, co do té chvíle považovala za jisté, se musí naucit spoléhat sama na sebe a na svou fantazii… a nakonec i rozplést celé tajemství jejich úteku a vrátit se k matce, kterou považovala za ztracenou. Ani tím však príbeh nekoncí, protože jak Peggy, tak její matka skrývají ješte další tajemství…