Argo strana 193 z 314

Představte si, že ve vaší rodné zemi se začíná všechno měnit. Pro některé lidi jsou tyhle změny smrtelně nebezpečné. A mezi ně patří i váš táta. Přesně tohle zažívá v roce 1933 malá Anna. Dosud měla běžné starosti školačky, ani si moc nevšímala plakátů s kníratým mužem vylepených všude po městě. Ale jednoho dne její tatínek zmizí a zanedlouho ji a jejího bratra Maxe maminka odváží v děsivém utajení pryč od všeho, co Anna dosud tak důvěrně znala, od domova, kamarádů i milovaných hraček. Stávají se z nich uprchlíci s nejistou budoucností

Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům a jejich přisluhovačům. Pérák ale nebyl jen prvním českým superhrdinou, jak se nám snaží naznačit soudobá česká populární kultura. Kniha etnologa a folkloristy Petra Janečka dekonstruuje mýtus o pérákovi vytvořený po druhé světové válce a ukazuje jeho původní podobu mnohoznačného fantoma orální kultury. Na desítkách vzpomínek dobových pamětníků, ústních vyprávění a dalších typech pramenů vykresluje původní podobu, sociální kontext a kulturní významy tohoto fascinujícího fenoménu. Zároveň dokládá jeho zahraniční původ v původně britské putovní pověsti o Spring-heeled Jackovi z druhé třetiny 19. století a ukazuje paralely českého mýtu o pérákovi z Německa, Ruska a dalších částí světa. PhDr. Petr Janeček, Ph.D. (* 1978) je pražský etnolog a folklorista. Působí jako akademický pracovník a zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; externě přednáší na Katedře antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a od roku 2011 také zastává funkci místopředsedy České národopisné společnosti. Do roku 2013 pracoval jako vedoucí Etnografického oddělení Historického muzea Národního muzea. Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je moderní prozaický folklor (současné pověsti, fámy, anekdoty, konspirační teorie), teorie, metodologie a dějiny folkloristiky a evropské etnologie a teoretické aspekty nemateriálního kulturního dědictví. Je autorem trojice komentovaných sbírek současných pověstí a fám z cyklu Černá sanitka (2006; 2007; 2008) které se dočkaly televizního, rozhlasového a divadelního zpracování, komentované sbírky duchařských historek Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a více než tří desítek studií v domácích i zahraničních etnologických, antropologických a folkloristických odborných periodikách.

Pro Charlese Bukowského byla kočka krásný ďábel, nezdolný bojovník a lovec, nevypočitatelná myslící bytost, vzbuzující respekt a obdiv. Svazek O kočkách shromažďuje autorovy texty, v nichž kočky hrají hlavní roli. Jeho kočky jsou divoké a panovačné, Bukowski je zachycuje, jak pronásledují svou kořist, válí se a procházejí po popsaných stránkách, probouzejí ho tím, že mu zaboří tlapky do obličeje. Jsou to však i tvorové přítulní a láskyplní, kteří autora inspirují a probouzejí v něm potřebu něžné a neustálé péče.

V Oblasti X, záhadné divočině, která se třicet let brání vydat svá tajemství a odráží marné snahy jedné expedice za druhou, vládne zima. Agentura pověřená jejím zkoumáním a kontrolou nad ní – Jižní Zóna – v chaosu po jejím rozšíření zkolabuje. Teprve nyní se poslední, zoufalý tým vydává přes hranici, aby se pokusil dosáhnout odlehlého ostrova, jenž by snad mohl skrývat odpovědi na otázky, které jeho členové hledají. Pokud neuspějí, okolní svět bude ohrožen. Adaptace proniká čím dál hlouběji k okolnostem, které obklopovaly vznik Oblasti X. Co bylo příčinou této nepřirozené proměny? Komu z těch mnoha, kteří se o to pokusili, se podařilo přiblížit k pochopení Oblasti X – a na kom zanechala nezvratné následky? V závěrečné části románové trilogie Jižní Zóna možná budou záhady Oblasti X vyřešeny, ale důsledky dosavadních událostí nebudou přesto o nic méně závažné – a o nic méně děsivé.

Král i jeho místokrál jsou mrtví. Západozemí čelí největší krizi od rebelie proti šílenému králi. Roberta Baratheona rozpáral kanec, Eddard Stark se stal obětí intrik, které se snažil sám rozplést. Království je bez silného panovníka a svou šanci větří velcí i malí hráči. Robb Stark je korunován králem Severu, na jihu o trůn usilují bratři krále Roberta. Druhý díl dnes již legendárního cyklu Píseň ledu a ohně se odehrává v ještě zběsilejším tempu než Hra o trůny. George R. R. Martin bez uzardění ničí ve své knize celé armády, o jednotlivcích nemluvě. Nečekané zvraty, krutá politika, závist i pomsta jsou kořením, kterým autor rozhodně nešetřil. Střet králů může propuknout naplno. Vychází v novém překladu.

Král i jeho místokrál jsou mrtví. Západozemí čelí největší krizi od rebelie proti šílenému králi. Roberta Baratheona rozpáral kanec, Eddard Stark se stal obětí intrik, které se snažil sám rozplést. Království je bez silného panovníka a svou šanci větří velcí i malí hráči. Robb Stark je korunován králem Severu, na jihu o trůn usilují bratři krále Roberta. Druhý díl dnes již legendárního cyklu Píseň ledu a ohně se odehrává v ještě zběsilejším tempu než Hra o trůny. George R. R. Martin bez uzardění ničí ve své knize celé armády, o jednotlivcích nemluvě. Nečekané zvraty, krutá politika, závist i pomsta jsou kořením, kterým autor rozhodně nešetřil. Střet králů může propuknout naplno. Vychází ve zcela novém překladu.

Král i jeho místokrál jsou mrtví. Západozemí čelí největší krizi od rebelie proti šílenému králi. Roberta Baratheona rozpáral kanec, Eddard Stark se stal obětí intrik, které se snažil sám rozplést. Království je bez silného panovníka a svou šanci větří velcí i malí hráči. Robb Stark je korunován králem Severu, na jihu o trůn usilují bratři krále Roberta. Druhý díl dnes již legendárního cyklu Píseň ledu a ohně se odehrává v ještě zběsilejším tempu než Hra o trůny. George R. R. Martin bez uzardění ničí ve své knize celé armády, o jednotlivcích nemluvě. Nečekané zvraty, krutá politika, závist i pomsta jsou kořením, kterým autor rozhodně nešetřil. Střet králů může propuknout naplno. Vychází v novém překladu.

Ke kolonizovaným planetám pod správou Hegemonie Člověka se blíží mohutná invaze Vyvrženců, kdysi obyčejných lidí, nyní proměněných pro život v hlubinách vesmíru. Nadcházející válečný konflikt hodlají využít ke splnění vlastních, těžko srozumitelných cílů manipulativní umělé inteligence Technojádra, jež se vymkly veškeré kontrole. V předvečer zkázy se sedm poutníků vydává na odlehlou planetu Hyperion k otevírajícím se Hrobkám času, tajemným artefaktům neznámé funkce, a na své pouti Mořem trav si vyprávějí podivuhodné příběhy. V cíli jejich dlouhé cesty je očekává smrtonosný Štír, legendární vraždící stroj, anděl smrti, jenž by mohl jednomu z nich splnit nejvroucnější přání. Ostatním pak podle všech předpokladů věnuje pouze krutou smrt. Tam, kde se hroutí mocné vesmírné impérium, však bývá jen zřídkakdy vše takové, jak by se zprvu mohlo zdát. V pozadí dramatických událostí zuří mnohem důležitější bitva. Bitva o samotnou spásu lidské duše.

Michel Faber je bytostný prozaik, básním se věnoval jen okrajově a sám vtipkoval, že tímhle tempem bude mít dost materiálu na první sbírku někdy ve svých devadesáti letech. Pak ale po dvaceti letech manželství Faberova žena Eva onemocněla nevyléčitelnou rakovinou kostní dřeně (mnohočetným myelomem, abychom byli přesní) a Faber se vrátil ke své původní profesi, totiž ošetřovatelství. A právě v pokoji londýnské nemocnice, kde Eva strávila poslední měsíce svého života, vznikly první básně z předkládaného cyklu (je jich nakonec něco přes 70, na cca 140 tiskových stranách.) Tematicky se básně omezují na průběh nemoci, Evinu smrt a Faberův žal. Je to poezie nekompromisně upřímná, emocionálně intenzivní, místy protkaná šibeničním humorem. Drtivá většina básní je psaná volným veršem a rýmovaná sporadicky, což je paradoxně její výhoda: je mnohem přístupnější, než poezie obvykle bývá, a účinek je bezprostřednější. V těchto básních, jež ocenily i takové těžké literární váhy jako Ian McEwan, přišel Michel Faber na něco obecně sdělného: co to znamená najít životní lásku a pak ji takhle krutým způsobem ztratit. Dal hlas lidem, kteří o rakovině kvůli přetrvávajícímu tabu neumí mluvit, nemocným, kteří si své pocity nechávají pro sebe.

V dosud nevydané sbírce Nikomu nezvoní hrana se Charles Bukowski opět ukazuje jako geniální mistr vypravěčské zkratky, ať už jde o čisté žánrové povídky z dostihů, cynické mezilidské glosy či postmoderní mísení reality a fikce. Nesmějí chybět ani pravidelné sloupky zvané „Zápisky starého prasáka“, poetické záznamy předjitřních souloží, nekonečných pijatyk a jízlivých polemik s takzvanými literáty. Není lakoničtějšího autora než Bukowského, není děsivější krásy, než když pohlédnete do prasečích očí.

Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmála dva roky aktivně spolupracovali. Oznámení dohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celý svět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetu druhé světové války. Roger Moorhouse ve své knize tuto kapitolu válečných dějin probírá do hloubky, zkoumá, co vedlo k uzavření paktu i jeho ukončení a vyhlášení války někdejšímu partnerovi. Využívá přitom dobových pramenů i svědectví přímých účastníků. Roger Moorhouse (*1968) je britský historik, specialista na slovanské země a východní Evropu. Už za studií spolupracoval s proslulým Normanem Daviesem, je spoluautorem jeho rozsáhlých dějin Vratislavi, které vyšly i v ČR pod názvem Mikrokosmos: Portrét jednoho středoevropského města. Přispěl do řady kolektivních publikací, Smlouvě s ďáblem předcházely další knihy věnované dějinám druhé světové války – Killing Hitler (2006) a Berlin at War (2010)

Čtenářská veřejnost chápe Umberta Eca jako romanopisce, obecně známá je jeho literárněhistorická i sémiotická tvorba. Tři příběhy vznikly v 60. letech minulého století ve spolupráci s přítelem, malířem Eugeniem Carmim. Autor se tímto obrátil především k dětskému čtenáři, kterému srozumitelně a přitom citlivě poskytl návod, jak nazírat zásadní problémy lidské společnosti. Rozsahem subtilní texty s tematikou atomové hrozby, objevování vesmíru a ohrožení životního prostředí se tak staly půdorysem pro půvabné příběhy, které vyplnily mezeru v pestré žánrové nabídce tohoto výjimečného italského tvůrce.

Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců (Epistulae duorum amantium). Jedná se o 116 středověkých milostných dopisů, respektive jejich fragmentů, pocházejících pravděpodobně ze 12. století. Jediný známý opis (vzniklý rukou správce knihovny kláštera v Clairvaux Jeana de Woëvre ve druhé polovině 15. století) byl nalezen v teprve v 70. letech a od počátku vyvolává řadu otázek. Není jasné, kdo je autorem ani zda se jedná o reálnou milostnou korespondenci nebo jde o fiktivní výtvor v rámci rétorického žánru ars dictaminis. Jisté paralely v naznačené životní situaci a vztahu milenců však vzbudily u části vědecké veřejnosti domněnku, že by se mohlo jednat o původní korespondenci mezi Abélardem a Heloisou z dob jejich nejintenzivnějšího milostného vzplanutí. Spor o autenticitu dopisů a Abélardovo autorství probíhá v odborných kruzích dodnes. V jeho kontextu někdy naneštěstí zanikají literární kvality samotných dopisů, které jsou považovány za nejkrásnější (a také nejdelší) sbírku středověké milostné korespondence. Kromě epistulárních pasáží obsahují i krátké básně, jeden z mála příkladů středověké latinsky psané lyriky.

Hororový příběh uznávaného argentinského autora, jehož dějištěm se stává chata v idylickém údolí. Muži po večeři popíjejí na verandě, ženy vaří kávu a myjí nádobí. U bazénu sedí tři dospívající děti, čtvrté – čerstvě dospělý muž – na večírek právě přijíždí. Bude třeba dojet autem pro led, který právě došel... Konec zdánlivě všedního prázdninového dne se pro dvě rodiny stane začátkem tragédie, rozpoutá příval lží a krutosti. Začne se odvíjet příběh o ztrátě nevinnosti, bolesti a chorobné sexuální touze. Dvoje letní prázdniny postačí k tomu, aby se idylické místo proměnilo v peklo.

První román Donny Tarttové Tajná historie se hned po svém vydání v roce 1992 stal vysoce hodnoceným a hojně diskutovaným bestsellerem, popisovaným jako „současná klasika“, „geniální“, „dechberoucí“ příběh, „tak neodolatelně svůdný, že jeho četba vyvolává pocity téměř provinilého potěšení“. Předznamenal tak autorčinu mimořádně úspěšnou literární kariéru, oceněnou mnoha významnými trofejemi; za svůj poslední román Stehlík z roku 2014 Tarttová získala Pulitzerovu cenu, jednu z nejprestižnějších poct v literárním světě. Příběh, podávaný v retrospektivě formou zpovědi či přiznání jednoho z jeho aktérů, vypráví o podivném setkání skupiny šesti zvláštních, na první pohled excentrických studentů klasické řečtiny na malé, odlehlé univerzitě kdesi v Nové Anglii; pod vlivem záhadného, charismatického profesora si vytvoří jakýsi elitní klub a svůj vlastní, izolovaný intelektuální svět, v němž objevují nové způsoby uvažování o podstatě krásy, pravdy a tvořivosti – ale i hrůzy, vášně a zločinu. Jejich zrůdný experiment zkoumající tajemství bakchantského rituálu – evokující Nietzscheho srovnání dionýsovského a apollónského principu – se dle očekávání zvrhne ve strašlivou tragédii a v sérii morálně rozkladných činů, které zničí jejich charaktery a následně i životy. Jeden z recenzentů ocenil, že „autorce se podařilo popisovat melodramatické a naprosto bizarní události tak, že působí zcela věrohodně“. K tomu jí významně napomáhá i zvolený žánr románu, charakterizovaný jako „detektivka naruby“, v níž je od počátku zřejmé, kdo zločin spáchal, a vyprávění směřuje k odhalení důvodů a okolností, které k němu vedly, a následků, s kterými se jeho pachatelé musí vyrovnat – pokud k tomu mají dost morální síly a odvahy.

Klasický černobílý komiks Jeana-Clauda Foresta ze šedesátých let se stal legendou, kromě jiného i díky slavnému filmovému zpracování Rogera Vadima s Jane Fondovou v titulní roli. Barbarella, jejíž komiksovou podobu autor vytvořil podle Brigitte Bardotové, cestuje z planety na planetu a zažívá fantastická dobrodružství. Je to samostatná, smyslná hrdinka a v jejích příbězích se silně doráží dobová sexuální revoluce i myšlenky hippies. Hrdinka na cestách kosmem potkává různé nezvyklé mimozemšťany, netvory, roboty a anděly, a klasickým se kromě mnoha jiných stalo například její utkání se strojem na rozkoš, „orgasmotronem“, který utahá a zničí. Plníme dluh, který česká nakladatelství měla k základním dílům světového komiksu, a kromě prvního původního alba přinášíme v jednom svazku i pokračování z roku 1974, nazvané Hněv minutožroutů. Barbarella se tu se svým kočovným podnikem dostává do jiného rozměru a zaplete se do složitého mocenského boje o planetu Spectra.