Argo strana 181 z 311

George Bowling, drobný obchodník ve středním věku, je unaven dětmi i rodinným životem. Když si jede pro novou zubní protézu, přepadne ho záchvat nostalgie a vydá se do kraje svého dětství, aby si oddechl a zavzpomínal. Městečko je však změněno k nepoznání: všude se rozpíná beton, z rybníka, kde chtěl vždycky chytit velkého kapra, je najednou špinavá skládka a žumpa. Ve vzduchu se vznáší tíživá hrozba války – a na městečko dopadá první letecká bomba. Román Nadechnout se vyšel v předvečer druhé světové války, v roce 1939, a zákonitě odráží atmosféru blížící se bouře: přichází nový, dravý, násilný svět, před kterým není možno se utéct do nostalgických vzpomínek. Také v tomto společenském románu Orwell mistrně vykresluje svět průměrných lidí, které existenční strach drtí do té míry, že se z něj stává strach existenciální. „Kdo chce porozumět dvacátému století, musí si přečíst Orwella.“ – New York Review of Books

Když se za Fredovou na konci Příběhu služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví. Margaret Atwoodová pokračuje v příběhu Gileádu více než patnáct let poté, co June zmizela neznámo kde, a rozvíjí ho ve zdrcujících výpovědích tří ženských hrdinek, které mají s tímto režimem co do činění, byť každá v jiné roli. Ne náhodou získala věhlasná autorka za své čím dál aktuálnější dílo – v němž se sžíravá, bezelstná a neohrožená kritika totality splétají v účinný nástroj – prestižní Bookerovu cenu. „Milí čtenáři: K napsání této knihy mě inspirovalo všechno, na co jste se mě kdy ptali ohledně Gileádu a jeho mašinerie. Tedy téměř všechno. Dalším zdrojem inspirace je svět, v němž žijeme.“ - Margaret Atwoodová

Když v roce 2015 vyšel ve Spojených státech výběr toho nejlepšího z povídkové tvorby Lucii Berlinové, vysloužil autorce posmrtně přídomek „nejlepší americká spisovatelka, o které jste nikdy neslyšeli“. Od té doby byl Manuál pro uklízečky přeložen do třiceti jazyků a získal si srdce čtenářů i kritiků po celém světě. V povídkách, které vznikaly zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století, se Berlinová inspirovala dětstvím stráveným v těžařských městečkách na americkém Západu, mládím, které prožila mezi společenskou smetánkou v jihoamerickém Chile, třemi ztroskotanými manželstvími, celoživotním problémem s alkoholem, roky strávenými v kalifornském Oaklandu a Berkeley, na americkém Jihozápadě a v Mexiku, a v neposlední řadě nesčetnými zaměstnáními, které vykonávala, aby uživila čtyři syny a mohla se ve volných chvílích věnovat psaní. Berlinová bývá často přirovnávána k Raymondu Carverovi, Grace Paleyové, Alice Munroové, či dokonce A. P. Čechovovi, avšak její tvorba je především bytostně svá. S brutální upřímností a směsicí humoru a melancholie se čtenáři sdílí lásku k osamělým, ztraceným duším, které uvízly ve světě veřejných prádelen a protialkoholních léčeben, v podřadných zaměstnáních, v nefunkčních vztazích a rozvrácených rodinách. Díky lásce k vyprávění dovede životní prohry a existenciální krize nečekaně přetavit v krásný a očistný zážitek. Ze silně autobiografických střípků tak skládá výjimečný a univerzální portrét lidského osudu. Sbírka povídek „utajeného pokladu americké literatury“. „Mistrný pohled na svět, oslava umění v obyčejném.“ Las Vegas Weekly „Naprosto skvělá posmrtně vydaná sbírka povídek.“ The Chicago Tribune „Příběhy Berlinové vás donutí žasnout nad nepředvídatelnými událostmi vaší existence. Je to opravdu talent.“ The New York Times Do povídek Lucii Berlinové se bezhlavě zamilujete, propadnete jim už při prvním krásně upřímném odstavci a vydrží vám to až do konce. Berlinová dokáže usnovat literární síť, do níž zachycuje sám život. Jsem naprosto unešená. – Helen Oyeyemi Díky Manuálu pro uklízečky se celému světu představuje důležitá americká autorka, kterou literární trh po většinu jejího života nedokázal docenit. Při čtení jejích povídek budete žasnout, jaké nepředvídatelné události vám může každodenní existence přinést. Berlinová je opravdový talent. – Dwight Garner, The New York Times Berlinová si zaslouží, abychom ji řadili po bok Alice Munroové, Raymonda Carvera a Antona Pavloviče Čechova. V rytmu, výstavbě textu, dialogu, charakterizaci osob, popisech i všech dalších ohledech naprosto exceluje. – Nick Romeo, The Boston Globe Kniha roku 2015 podle deníku Boston Globe a týdeníku Entertainment Weekly

Výbor fejetonů, novinových článků, úvah a drobných próz, v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století. Novinářka Tomanová-Weisová se vždy velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí, kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost. Tak kupříkladu zaznamenala příběh českého lékaře Františka Vaněčka, který v květnových dnech roku 1945 zachránil internované německé děti a odvezl je do bezpečí švýcarského velvyslanectví. V jiném textu zase vylíčila tragický příběh lidické ženy, jež přežila koncentrační tábor a po válce se setkala se svým domnělým ztraceným synkem. Doslov k českému vydání napsal rakouský spisovatel Erich Hackl. Helena Tomanová-Weisová (1912–2007) se narodila do pražské německé rodiny, její matka pocházela z francouzské části Švýcarska. Budoucí herečka, rozhlasová redaktorka, novinářka, překladatelka a spisovatelka vyrůstala a žila v těsném kontaktu s německou menšinou a stýkala se s jejími čelnými představiteli, Maxem Brodem, E. E. Kischem, Oskarem Baumem aj. V roce 1996 Argo publikovalo bilingvní vydání její vzpomínkové knihy Setkání v Praze/Begegnungen in Prag.

Kniha je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky. V úvodních kapitolách autor zkoumá dopady osvícenského myšlení na proměnu městské i venkovské society a postupné společenské změny v době předbřeznové. Ve stěžejních částech knihy klade důraz na rozvoj občanské společnosti, na pozvolné pronikání liberalismu do politiky i do většinově konzervativního myšlení. Spolu s tím sleduje rozvoj českého, ale zároveň i německého národního a kulturního povědomí s důrazem na jeho dopady na ekonomické a politické otázky každodenního života. Stranou přitom nezůstávají ani témata dělnické otázky či ženské emancipace. Zásadní roli v procesu modernizace společnosti spatřuje v činnosti veřejných intelektuálů, kteří určovali společenský diskurz a formulovali nové ambice české society. Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

Lady Mechanika se vrací již počtvrté, protože její popularita stoupá nejen v jejím steampunkovém světě, ale též mezi jejími českými fanoušky. Jenže nezmění se teď úplně všechno, když je Lady Mechanika podezřelá z vraždění vědců se společnou minulostí? Všichni inženýři Blackpoolových závodů jsou v ohrožení života. A mezi nimi také pan Lewis! Úchvatné vizuální zpracování a napínavý děj nechybí ani v nejnovější knize o ženě s mechanickými prvky, která vyřeší každý zapeklitý případ kromě tajemství vlastního původu, jež zůstává prozatím skryto v nějaké temné laboratoři

Mordechaj není synem, jakého by si hodinář přál. Ve škole neprospívá, v dílně nadělá víc škody než užitku. Rodiče si proto stěžují na syna u moudrého rabína, který do dílny přinesl drahocenné nástěnné hodiny. Prý se opožďují. Nešika Mordechaj hodiny ale upustí a ony se rozletí na tisíc kousků. Chlapec v panice utíká z domu. Jenže s hodinami se rozbil i čas. Mordechaj po první noci zjistí, že se probudil v jiné době. Praha se změnila k nepoznání a on se dostane do služeb obchodníka Ibráhíma ibn Jákúba. Když chlapec splní první mu uložený úkol, století poskočí. Stane se tak s každým dalším úkolem a Mordechaj vidí na vlastní oči události, o kterých dosud slyšel jen vyprávět. Co bude muset vykonat, aby se čas nad zbrklým mladíkem ustrnul? Vyprávění o podivuhodném dobrodružství židovského mladíka provede čtenáře deseti stoletími historie Židů v Čechách. Příběh doplňují celobarevné ilustrované dvoustrany, které představí zajímavé a významné osobnosti a historické události. Další doplňující informace přinášejí infoboxy stručně mapující sociální, náboženské a kulturní aspekty života Židů, např. jazyk, školství, zvyky a tradice, svátky, náboženské obřady atd. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Nadační fond obětem holokaustu.

Publikace o významné české automobilce a legendárním designérovi Hansi Ledwinkovi, tvůrci unikátní konstrukce podvozku (tzv. koncept Tatra, užívaný dodnes) i elegantních aerodynamických karoserií modely Tatra 77 a 87 jsou dnes vozy ceněné sběrateli. Knihu doprovází bohatý ilustrační doprovod vedle fotografií i technické nákresy či dobové reklamní materiály.

Nat je veteránem britské tajné služby. V sedmačtyřiceti letech by čekal, že ho pošlou na odpočinek, ale on dostane nový tým a nový úkol: dohlížet na aktivitu ruských agentů řízených Moskvou. Nežije však jen svou prací; stará se o svou maželku, právničku a levicovou intelektuálku, a relaxuje u badmintonu, hry, v níž i přes svůj střední věk exceluje. Právě při badmintonu se seznámí s rozhněvaným mladým mužem, který nenávidí Brexit, Trumpa a vůbec celou post-reaganovskou a post-thatcherovskou konzervativní politiku. Nat mu představí manželku a mladík oba dva přesvědčí svými radikálními postoji, že současná pravicová agenda, jak britská, tak americká, jsou čiré zlo. Navíc Nat zjistí, že za Trumpovým vítězstvím v prezidentských volbách, stejně jako za Brexitem, není nikdo jiný než Putin Špionážní román Agent na cizím hřišti není jen napínavým vyprávěním osmaosmdesátiletého spisovatele, ale dílem tak aktuálním, že zcela neomylně drží prst na tepu doby a ten prst se jedinkrát nezachvěje. Nakladatelství Argo vydává autorovy starší i nové romány, naposledy kupř. i memoár Holubí tunel v překladu Michaela Žantovského nebo špionážní román Malá bubenice v překladu Jiřího Hanuše. Přední špionážní autor své doby. Možná všech dob. Time

Autismus se obvykle popisuje jako seznam nedostatků, mezi něž patří potíže se sociální interakci, komunikační problémy a chování opakované pořád dokola. Terapie založená na tomto pohledu se v prvé řadě snaží zbavit člověka autistických symptomů. Dr. Barry M. Prizant nám teď nabízí nový pohled: nejúspěšnější přístupy k autismu se nezaměřují na "nápravu" člověka tím, že odstraňují symptomy, ale na to, že se snaží pochopit, jak daný člověk prožívá svět a co je příčinou jeho chování. Dr. Prizant nepovažuje autistické chování za známku patologie, ale za součást souboru strategií, jimiž se člověk s autismem snaží vypořádat se světem, který je pro něj chaotický a matoucí. Místo toho, abychom se snažili potlačovat autistické chování, měli bychom se zaměřit na rozvíjení silných stránek a schopností a nabízet podporu, která přirozeně povede k vhodnějšímu chování a lepší kvalitě života. Dr. Prizant uvádí inspirativní příběhy ze své čtyřicetileté praxe. Cítí hluboký respekt k lidem s autismem a vlastnostem, které je činí jedinečnými. Z knihy Jedineční lidé sálá humanismus a moudrost, nabízí hluboký pohled plný účasti, který rodičům a blízkým lidí s autismem i odborníkům v oboru dodá sílu a naději. Knihu by si měli přečíst všichni rodiče, učitelé, terapeuti i další, kteří se starají o lidi s autismem. Dr. Barry M. Prizant, jeden z předních světových odborníků na autismus, nepovažuje autismus za tragickou poruchu, ale za jedinečný způsob, jak být člověkem. Barry M. Prizant, PhD, CCC-SLP, patří k předním světovým autoritám zabývajících se autismem a je považován za inovátora přístupů zaměřených na jedince i rodiny s příslušníky s autismem.. Má více než čtyřicetileté zkušenosti jako vědecký pracovník a mezinárodní konzultant. Působí a Brown University. Vydal čtyři knihy, více než 130 článků a získal řadu cen. Je také vášnivým perkusionistou a zkoumá, jaké má umění vliv na zvyšování kvality života jednotlivců se zdravotním postižením a jejich rodin. Průkopnická kniha o autismu od jednoho z předních světových odborníků, který autismus vykresluje jako jedinečný způsob, jak být člověkem.

Michael Ende líčí v Punči přání dobrodružství dvou nerozlučných přátel, tlustého vypelichaného kocoura Mauricia a revmatického škarohlída havrana Jakuba, kteří se odhodlaně pustí do křížku s černokněžníkem Škodolibem a jeho tetičkou Tyranií: ti dva totiž vaří čarodějný lektvar, po jehož požití se splní veškerá přání jenže obráceně. Obě popletená stvoření, Mauricio a Jakub, se vrhnou do zdánlivě předem ztraceného úkolu prolomit s pomocí svatého Silvestra účinky čarovného punče a porazit zlé magické síly. Že se jim to nakonec podaří a čtenáři se výtečně baví, není snad ani třeba připomínat. A tak zatímco obě zvířátka, jinak přirození nepřátelé, se spřátelí, čarodějové ztroskotají na své nepřekonatelné nedůvěře. Punč přání byl ve světě přeložen do více než dvaceti jazyků.

Ostrov Tisíce hvězd odjakživa spočíval pod sametovou hvězdnatou oblohou. Jenže teď noc co noc přichází Stín a hvězdy jedna po druhé hasnou. Jedenáctiletá Tigris se s tatínkem stěhuje do nového bytu. Vůbec ji to ale netěší, v tom starém bylo tolik drobných památek na její mámu a ten nový je prostě jen prázdný. Jednoho dne Tigris objeví mezi stěhovacími krabicemi dřevěnou truhlu s nápisem Lyřiny věci. Lyra bylo jméno její maminky. Holčička si do truhly vleze a usne. Když se zase probudí, ocitne se na ostrově Tisíce hvězd. Setká se na něm s laskavou Ariann a klukem Leem. Jenže na ostrově žije také Stín tvor, který zhasíná životodárné hvězdy. A je tam i hrozivý Zkamenělý les, v němž zmizela Tigridina maminka Ostrov Tisíce hvězd je dobrodružný příběh o přátelství, ztrátě někoho blízkého, o rodinném tajemství, které nakonec vyjde najevo, i o tom, že o pocitech je lépe hovořit než je skrývat. Jak nepomyslet při četbě tohoto kouzelného, dojemného dobrodružného příběhu na knihu Astrid Lindgrenové Mio, můj Mio. Hrdinčina touha po matce je prodchnuta vroucností i obavami. (Vi Läser) Ostrov Tisíce hvězd vás zasáhne přímo do srdce. (Skolfamiljen) V Ostrovu Tisíce hvězd autorka výstižně zachycuje hloubku smutku ze ztráty nejbližších a zároveň přináší strhující příběh o záchraně těch, které milujeme. (BTJ)

Čtvrtý svazek obsahuje vedle základní taoistické triády (Laozi, Zhuangzi, Liezi) i jejich filosofické a náboženské rozpracování v komentářích (Han Fei, Wang Bi, Guo Xiang, Xiang´er a další), kosmologické kapitoly z knihy Guanzi, ukázky lékařských a alchymistických textů, příběhy o nesmrtelných a odraz taoismu v literatuře Číny, Koreje a Japonska. Většina překladů celkem 15 autorů je v češtině publikována poprvé.

Kniha Vykoupení a zatracení na rozdíl od Kaufmannových specializovaným studií reprezentuje sevřený pokus o syntetický výklad dějin reformace v Německu, Francii, Anglii a Skandinávii. Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozvoje knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství. V centru jeho zájmu ale samozřejmě stojí i teologické otázky, tzn. problematika myšlenkového rozrůznění se reformačních myšlení, jež ve svém důsledku vedla k ostré náboženské netoleranci jednotlivých věroučných směrů. Spolu s tím zkoumá i vliv reformace na rozvoj umění, včetně ikonoklasmu, a vrací se i ke stále diskutovaného problému vztahu reformace a rozvoje kapitalismu a kapitalistických forem podnikání. Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. "bardem", a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Komiksové zpracování bájné postavy Cthulhu, kterou stvořil na začátku 20. století ve svých fantasy povídkách slavný americký spisovatel H. P. Lovecraft (18901937). Zvláštní hrůzyplná atmosféra jeho hororů, v nichž spíše než krev a šok převažuje tajemný strach z neznáma, dala dokonce vzniknout subžánru tzv. lovecraftovského hororu. Cthulhu se poprvé objevil v povídce Volání Cthulhu z roku 1928. V lovecraftovském fantasy světě jej doplňuje mnoho dalších mocných bytostí či božstev s nejasným vesmírným původem, jež kdysi obývaly Zemi, ale poté se stáhly do ústraní. Především Cthulhu se pro mnohé milovníky sci-fi a fantasy stal symbolem hrůzy a zla; jeho děsivost bezesporu podporuje i podivné jméno, které je nejspíše potřeba číst jako Chlúl-hlú.