Argo strana 181 z 313

Michael Ende líčí v Punči přání dobrodružství dvou nerozlučných přátel, tlustého vypelichaného kocoura Mauricia a revmatického škarohlída havrana Jakuba, kteří se odhodlaně pustí do křížku s černokněžníkem Škodolibem a jeho tetičkou Tyranií: ti dva totiž vaří čarodějný lektvar, po jehož požití se splní veškerá přání jenže obráceně. Obě popletená stvoření, Mauricio a Jakub, se vrhnou do zdánlivě předem ztraceného úkolu prolomit s pomocí svatého Silvestra účinky čarovného punče a porazit zlé magické síly. Že se jim to nakonec podaří a čtenáři se výtečně baví, není snad ani třeba připomínat. A tak zatímco obě zvířátka, jinak přirození nepřátelé, se spřátelí, čarodějové ztroskotají na své nepřekonatelné nedůvěře. Punč přání byl ve světě přeložen do více než dvaceti jazyků.

Ostrov Tisíce hvězd odjakživa spočíval pod sametovou hvězdnatou oblohou. Jenže teď noc co noc přichází Stín a hvězdy jedna po druhé hasnou. Jedenáctiletá Tigris se s tatínkem stěhuje do nového bytu. Vůbec ji to ale netěší, v tom starém bylo tolik drobných památek na její mámu a ten nový je prostě jen prázdný. Jednoho dne Tigris objeví mezi stěhovacími krabicemi dřevěnou truhlu s nápisem Lyřiny věci. Lyra bylo jméno její maminky. Holčička si do truhly vleze a usne. Když se zase probudí, ocitne se na ostrově Tisíce hvězd. Setká se na něm s laskavou Ariann a klukem Leem. Jenže na ostrově žije také Stín tvor, který zhasíná životodárné hvězdy. A je tam i hrozivý Zkamenělý les, v němž zmizela Tigridina maminka Ostrov Tisíce hvězd je dobrodružný příběh o přátelství, ztrátě někoho blízkého, o rodinném tajemství, které nakonec vyjde najevo, i o tom, že o pocitech je lépe hovořit než je skrývat. Jak nepomyslet při četbě tohoto kouzelného, dojemného dobrodružného příběhu na knihu Astrid Lindgrenové Mio, můj Mio. Hrdinčina touha po matce je prodchnuta vroucností i obavami. (Vi Läser) Ostrov Tisíce hvězd vás zasáhne přímo do srdce. (Skolfamiljen) V Ostrovu Tisíce hvězd autorka výstižně zachycuje hloubku smutku ze ztráty nejbližších a zároveň přináší strhující příběh o záchraně těch, které milujeme. (BTJ)

Čtvrtý svazek obsahuje vedle základní taoistické triády (Laozi, Zhuangzi, Liezi) i jejich filosofické a náboženské rozpracování v komentářích (Han Fei, Wang Bi, Guo Xiang, Xiang´er a další), kosmologické kapitoly z knihy Guanzi, ukázky lékařských a alchymistických textů, příběhy o nesmrtelných a odraz taoismu v literatuře Číny, Koreje a Japonska. Většina překladů celkem 15 autorů je v češtině publikována poprvé.

Kniha Vykoupení a zatracení na rozdíl od Kaufmannových specializovaným studií reprezentuje sevřený pokus o syntetický výklad dějin reformace v Německu, Francii, Anglii a Skandinávii. Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozvoje knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství. V centru jeho zájmu ale samozřejmě stojí i teologické otázky, tzn. problematika myšlenkového rozrůznění se reformačních myšlení, jež ve svém důsledku vedla k ostré náboženské netoleranci jednotlivých věroučných směrů. Spolu s tím zkoumá i vliv reformace na rozvoj umění, včetně ikonoklasmu, a vrací se i ke stále diskutovaného problému vztahu reformace a rozvoje kapitalismu a kapitalistických forem podnikání. Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. "bardem", a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Komiksové zpracování bájné postavy Cthulhu, kterou stvořil na začátku 20. století ve svých fantasy povídkách slavný americký spisovatel H. P. Lovecraft (18901937). Zvláštní hrůzyplná atmosféra jeho hororů, v nichž spíše než krev a šok převažuje tajemný strach z neznáma, dala dokonce vzniknout subžánru tzv. lovecraftovského hororu. Cthulhu se poprvé objevil v povídce Volání Cthulhu z roku 1928. V lovecraftovském fantasy světě jej doplňuje mnoho dalších mocných bytostí či božstev s nejasným vesmírným původem, jež kdysi obývaly Zemi, ale poté se stáhly do ústraní. Především Cthulhu se pro mnohé milovníky sci-fi a fantasy stal symbolem hrůzy a zla; jeho děsivost bezesporu podporuje i podivné jméno, které je nejspíše potřeba číst jako Chlúl-hlú.

Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Předmětem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s domácími kořeny. Právě jeho českému životu je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech dílech Kunderovo rodinné zázemí, básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož barvitém, živém stylu lze bezpečně rozpoznat autora románu o bratrech Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích. Jako působivý kontrapunkt jsou do textu zabudovány beletristicky stylizované portréty osobností, které se úzce nebo volněji dotýkají Kunderova života i tvorby jako jeho neprivilegovaní současníci, politicky výhodné inspirace nebo nic netušící oběti. Nad tímto materiálem, který v Novákově výkladu uplývá v zásadě chronologicky, vyslovuje autor přímé, odvážné soudy, případně se při nedostatku pramenných dokladů ptá po možných příčinách Kunderova jednání v životě a jeho postupech v umělecké tvorbě. Na rozdíl od řady knih, které vznikaly v Kunderově režii, představuje Novákova práce mimořádný příspěvek samostatného výzkumu a originálně pojatého portrétu. Milan Kundera z něho vychází jako autor, který po celý život usiluje o to, aby měl nad svým obrazem před veřejností absolutní kontrolu. Jan Novák však výmluvně ukazuje, že to je úsilí nejen marné, ale především pošetilé, neboť při něm člověk ztrácí sám sebe a čím dál víc se vnímá jako představa, která původně měla být jen vnucena publiku.

Tommy je muž na prahu středního věku, frustrovaný nenáviděnou kancelářskou prací, kterou bez většího úspěchu spíše předstírá. Tommy je také ne zrovna úspěšný stand-up komik. Když je zároveň se svou přítelkyní propuštěn ze zaměstnání, rozhodne se vyměnit Londýn za francouzský venkov a splnit si svůj sen založit minipivovar. Cesta k tomuto snu je ovšem trnitá, zejména zásluhou Tommyho samého. Dříve než pivovarníkem se stane otcem a z nutnosti také zahradníkem, nicméně navzdory bezpočtu přehmatů, omylů, nehod a nedorozumění a také navzdory pekelnému psu jménem Burt nakonec všechno dobře dopadne. Autobiografický příběh o životních peripetiích anglické rodiny v údolí Loiry je mimořádně vtipný, ale zároveň i dojemný, je psán svěžím jazykem, s nelítostnou sebeironií a odzbrojující upřímností. S přídavkem autentických pivních receptur tvoří neodolatelný koktejl.

Cosi podivného v mé hlavě je rozsáhlá románová freska zachycující životní osudy pouličního prodavače Mevlüta, jehož rodina v 70. letech emigrovala ze střední Anatolie do Istanbulu. Na rozdíl od většiny svých předchozích děl Pamuk tentokrát opouští prostředí poevropštěné istanbulské smetánky a vydává se mezi migranty a nádeníky z okrajových částí města. Mevlüt se živí jako prodavač bozy, sladkého nápoje z lehce fermentované pšenice, a sní o tom, že jednoho dne zbohatne. Po tři roky neúnavně píše milostné dopisy dívce, kterou spatřil na jedné svatbě, ale nakonec si po sérii omylů odevzdaně vezme její sestru. Podobně smířen s osudem roky den co den obchází ulice Istanbulu a přemýšlí o oné „podivnosti“, kterou cítí ve své hlavě a jež ho odlišuje od ostatních – a nakonec ho další zvrat osudu přivede k poznání, po čem to celý život vlastně tolik toužil… Melancholičnost příběhu je narušována plejádou hlasů dalších, mnohdy bytostně komických postav, z nichž každá poodhaluje část Mevlütovy osobnosti a dodává knize humorný podtón. Cosi podivného v mé hlavě je nezvyklým portrétem Istanbulu kresleným z úhlu, jenž je i pro autora novinkou: z pohledu těch, kdo tvoří samé dno pestré istanbulské společnosti; je to další monumentální encyklopedie města, v níž autor s pečlivostí zapáleného sběratele shromažďuje nepřeberné množství postav, historických událostí, jídel nabízených pouličními prodavači i podivuhodných příhod z chudých istanbulských uliček.

Příručka první pomoci, která by neměla chybět v žádné domácnosti, je určena pro rodiče, prarodiče, učitele, oddílové vedoucí a vůbec všechny, kdo se v práci nebo ve volném čase věnují dětem. Autoři, již mají dlouholetou praxi u záchranné služby, přístupně vysvětlují, jak poskytnout první pomoc dětem v různých situacích. Jednotlivé situace a stavy jsou přehledně zpracované podle nejnovějších poznatků a jsou doplněné fotografiemi a konkrétními příklady z praxe.

Milada Horáková je nejznámější obětí politických monstrprocesů v Československu. 27. června 1950 byla popravena v Praze na Pankráci. Co o ní víme víc? Právnička, sociální pracovnice, poslankyně, aktivní účastnice prvního, druhého i třetího odboje, bojovnice za práva žen Je toho hodně, ale stále to málo vypovídá o její skutečné osobnosti. Stostránková komiksová kniha spisovatele Zdeňka Ležáka a výtvarnice Štěpánky Jislové čtenáře seznámí se životem Milady Horákové mnohem podrobněji. Provede je dětstvím a mladými léty Horákové, její prací právničky na sociálním odboru, její odbojovou činností za druhé světové války, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky po druhé světové válce. Nedílnou součástí je i soukromý život této političky. Kniha dále sleduje zapojení Horákové do protikomunistického odboje po únorovém převratu, její zatčení v září 1949, série výslechů, vytvoření procesu a celý jeho průběh až po rozsudek a popravu. Kromě příběhu hlavní hrdinky sleduje také osudy vedlejších postav, čímž dokresluje charakter doby. Autenticky a velmi věrně vykresluje příběh jedné z největších osobností novodobých českých dějin.

Milada Horáková je nejznámější obětí politických monstrprocesů v Československu. 27. června 1950 byla popravena v Praze na Pankráci. Co o ní víme víc? Právnička, sociální pracovnice, poslankyně, aktivní účastnice prvního, druhého i třetího odboje, bojovnice za práva žen Je toho hodně, ale stále to málo vypovídá o její skutečné osobnosti. Stostránková komiksová kniha spisovatele Zdeňka Ležáka a výtvarnice Štěpánky Jislové čtenáře seznámí se životem Milady Horákové mnohem podrobněji. Provede je dětstvím a mladými léty Horákové, její prací právničky na sociálním odboru, její odbojovou činností za druhé světové války, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky po druhé světové válce. Nedílnou součástí je i soukromý život této političky. Kniha dále sleduje zapojení Horákové do protikomunistického odboje po únorovém převratu, její zatčení v září 1949, série výslechů, vytvoření procesu a celý jeho průběh až po rozsudek a popravu. Kromě příběhu hlavní hrdinky sleduje také osudy vedlejších postav, čímž dokresluje charakter doby. Autenticky a velmi věrně vykresluje příběh jedné z největších osobností novodobých českých dějin.

Milada Horáková je nejznámější obětí politických monstrprocesů v Československu. 27. června 1950 byla popravena v Praze na Pankráci. Co o ní víme víc? Právnička, sociální pracovnice, poslankyně, aktivní účastnice prvního, druhého i třetího odboje, bojovnice za práva žen Je toho hodně, ale stále to málo vypovídá o její skutečné osobnosti. Stostránková komiksová kniha spisovatele Zdeňka Ležáka a výtvarnice Štěpánky Jislové čtenáře seznámí se životem Milady Horákové mnohem podrobněji. Provede je dětstvím a mladými léty Horákové, její prací právničky na sociálním odboru, její odbojovou činností za druhé světové války, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky po druhé světové válce. Nedílnou součástí je i soukromý život této političky. Kniha dále sleduje zapojení Horákové do protikomunistického odboje po únorovém převratu, její zatčení v září 1949, série výslechů, vytvoření procesu a celý jeho průběh až po rozsudek a popravu. Kromě příběhu hlavní hrdinky sleduje také osudy vedlejších postav, čímž dokresluje charakter doby. Autenticky a velmi věrně vykresluje příběh jedné z největších osobností novodobých českých dějin.

Rob Grant a Doug Naylor, britští autoři kultovního humoristického sci-fi díla, zfilmovaného jako mnohadílný sitcom televizní BBC a v této podobě notoricky známého i u nás, nám představují své hrdiny, neohroženě se řítící vesmírem: Listera, posledního žijícího člověka, Rimmera, hologram, jenž kdysi býval člověkem a ponechal si všechny jeho odpudivé vlastnosti, Hollyho, senilní palubní počítač s IQ 6000, Krytona, popleteného mechanoida, a Kocoura, marnivého mutanta vyvinutého z kočky domácí. V jedné jediné knize nyní vycházejí všechny čtyři romány plné dobrodružství té nejztřeštěnější vesmírné posádky, jakou si jen dokážete představit. Vydání zahrnuje čtyři díly (Nekonečno vítá ohleduplné řidiče, Lepší než život, Poslední člověk, Pozpátku).

Vláda vám každý měsíc pošle na účet částku, s níž dokážete pokrýt své základní výdaje, a nic za to nebude chtít. Zní to neuvěřitelně. Ale přesně tento koncept se pod názvem základní nepodmíněný příjem (ZNP) stal jedním z velkých témat naší doby. V posledních letech o něm zapáleně diskutují odborníci i široká veřejnost napříč sociálním i politickým spektrem. Ekonomická novinářka Annie Lowrey sleduje, jak se první programy ZNP testují v různých koutech naší planety, a jejich výsledky podrobuje zkoumání. Zavede nás přitom do Keni mezi nejchudší lidi na planetě, do Indie, kde dosavadní vládní programy nefungují v případě nejnižších vrstev, do Jižní Koreje mezi akademické zastánce ZNP nebo do Silicon Valley, které zavádí pilotní ZNP v očekávání příchodu pokročilé umělé inteligence, která většinu lidské práce učiní nepotřebnou. Tahle kniha je povinností pro každého, kdo nechce zůstat stranou, když se základní příjem stává jednou z nejdiskutovanějších myšlenek současnosti. Forbes Kniha svědomitě podložená reportážemi z celého světa se snaží poctivě posoudit, jaké změny by mohly přinést peníze a trocha naděje.

Když se za Fredovou na konci Příběhu služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví. Margaret Atwoodová pokračuje v příběhu Gileádu více než patnáct let poté, co June zmizela neznámo kde, a rozvíjí ho ve zdrcujících výpovědích tří ženských hrdinek, které mají s tímto režimem co do činění, byť každá v jiné roli. Ne náhodou získala věhlasná autorka za své čím dál aktuálnější dílo v němž se sžíravá, bezelstná a neohrožená kritika totality splétají v účinný nástroj prestižní Bookerovu cenu. Milí čtenáři: K napsání této knihy mě inspirovalo všechno, na co jste se mě kdy ptali ohledně Gileádu a jeho mašinerie. Tedy téměř všechno. Dalším zdrojem inspirace je svět, v němž žijeme. - Margaret Atwoodová