Argo strana 157 z 314

Překladatel autorčina světoznámého románu Pod skleněným zvonem (česky 1996) a její velký obdivovatel se rozhodl změřit své překladatelské síly s Janem Zábranou v její básnické tvorbě. Už několik let pracoval na výboru z básní jejích a jejího bývalého muže Teda Hughese a celá kniha měla být koncipována jako rozhovor mezi oběma svébytnými básníky. Majitelé práv však s tímto experimentem nesouhlasili, a tak vznikla kniha jiná, jen jedna strana rozhovoru, monolog bez odpovědí: vybrané básně Sylvie Plathové, s tím, že je umocní a doplní anglický originál.

Legendární postavu Pana Tau zná snad každé dítě a každý dospělý. Tento kouzelný pán s buřinkou a deštníkem"umí být chvíli velký a chvíli malý", stačí, aby si na buřinku poklepal - a je z něj mrňavý panáček. Ale ať už malý nebo velký, vždycky umí splnit dě

Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území zemí Koruny české od roku 1620. Obsahuje přes 10 000 hesel a zmiňuje více než 23 800 šlechtických predikátů. Zahrnuje rody žijící v hranicích dnešní České republiky a Bílska do konce rakousko-uherské monarchie a také rody žijící na území celého Slezska do poloviny 18. století. Snadné orientaci napomáhá rozsáhlý rejstřík. Petr Mašek (1959) působí v oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze. Dlouhodobě se věnuje rodokmenům českých šlechtických rodů. Vedle řady odborných prací z oblasti starých knižních sbírek je autorem úspěšné knihy Modrá krev (Mladá fronta, 1992, 1999).

Jedna z nejpopulárnějších a nejpůsobivějších drobných próz německého nositele Nobelovy ceny za literaturu vychází v dvojjazyčné, česko-německé podobě. Ve třech příbězích zachycuje etapy životní cesty sympatického tuláka a svérázného mudrce. Knulp se záměrně vzdal všech atributů měšťanského života, rodiny, majetku i stálého bydliště, a zvolil si svobodu a nezávislost. V jeho postavě Hesse prezentoval jeden z modelů chování a postojů a ukázal, že důležitá není vnější forma bytí, ale opravdovost, s níž se člověk staví k sobě a ke světu.

Ilustrovaná verze druhého svazku světoznámé trilogie, zaujímající dnes čelné místo v klasické světové fantasy. Druhá část Pána prstenů vypráví, jak se vedlo každému členu Společenstva Prstenu od jeho rozbití až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Ilustracemi knihu opatřil dosud nepřekonaný tolkienovský ilustrátor Alan Lee.

Simon Reeve velice podrobně, přitom ale nesmírně čtivě líčí nejen průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na dvacátých olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské sportovní výpravy. Popisuje zoufalé snažení nepřipravených německých policistů, reakce vládních činitelů, všeobecný chaos, všudypřítomné zvědavce a média informující o neštěstí v přímém přenosu. Když vylíčí tragický konec nepovedené záchranné policejní operace, věnuje se tajným akcím izraelské vlády stíhající a vraždící palestinské pachatele. V závěru pojedná o snahách německé vlády celou záležitost vymazat z paměti, aby nevyšlo najevo její pochybení, a opačné úsilí pozůstalých vytrvale žádajících spravedlnost a připomínajících památku mrtvých. Při psaní autor vycházel hlavně z materiálů shromážděných pro natáčení dokumentárního filmu, oceněného Oscarem. Vyprávění dodává Reeve dramatičnost a emotivnost nejen přímými výpověďmi jednotlivých osob, ale i domýšlenými dialogy tak, že kniha působí téměř jako napínavý špionážní román. Dává hlas všem, ale vzhledem k mlčenlivosti oficiálních činitelů zaznívají přece jen nejvíce hlasy pozůstalých, a přes veškerou snahu o nezaujatost je jasné, na čí straně jsou autorovy sympatie. Kniha není jen strhujícím popisem jedné konkrétní teroristické akce, ale přerůstá v obecnou a velmi aktuální připomínku toho, jak nesnadné je vypořádat se s terorismem a jak mu média mimoděk nahrávají.

V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války. Jeho kniha je tvrdou, přitom však trefnou obžalobou nejen kolaborace obyčejných Francouzů, ale i anatomickým rozborem jejich falešných předválečných iluzí. Podivná porážka však rovněž reprezentuje téměř heroický postoj univerzitního profesora, který na vrcholu své vědecké slávy neváhal obětovat vlastní kariéru a v konečném důsledku i život za vlast, kterou miloval. Ačkoli byl přesvědčen, že si „podivnou porážku“ Francouzi přivodili především sami, bez váhání se aktivně zapojil do odboje. Ani ve válečné vřavě však neztratil schopnost analyzovat současnost stejně kriticky a stejně prozíravě jako středověké prameny, čímž sám na sobě demonstroval, jak je myšlení o dějinách vždy bytostně provázáno s historikovou současností

Je květen 1942 a výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš se připravují na cíl operace Antropoid: zabít Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava, "pražského kata" a "blonďatou bestii". Druhého nejvyššího muže v hierarchii SS provází šeptem pronášená tajemná zkratka HHhH: Himmlers Hirn heißt Heydrich - Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Ne nadarmo - Heydrich totiž patří k hlavním organizátorům židovského holocaustu neboli Endlösungu...Strhující prvotina francouzského spisovatele Laurenta Bineta, který dlouho pobýval na Slovensku a v Česku, barvitě vykresluje okolnosti "nejodvážnějšího protinacistického činu v dějinách druhé světové války" a novátorsky v něm zkoumá vztah mezi realitou a fikcí. Autor za svůj román obdržel prestižní Goncourtovu cenu 2010 pro nejlepší debut.

Soubor třiceti šesti válečných reportážních povídek, napsaných na základě autorovy přímé účasti v 1. jízdní armádě, se stal záhy po svém vydání v r. 1924 nejkritizovanější a zároveň nejproslulejší knihou I. Babela. Buďonnyj ji označil za pomlouvačné "babské žvásty" a Gorkij, který mladého autora od samých počátků podporoval, ho musel vzít pod ochranu před zuřícím maršálem. Ale už od této chvíle se kolem Babela utvářela atmosféra, která později skončila jeho násilnou smrtí. K základnímu cyklu Rudé jízdy jsou připojeny povídky s ním bezprostředně spjaté.

Závěrečný, nejobsažnější díl tetralogie Mythologica IV Nahý člověk rozebírá nejprve indiánské mýty (tentokrát převážně severoamerické) metodou strukturální analýzy jako tři předchozí díly. Ukazuje se, že navzdory nesmírným rozdílům v kultuře a životním prostředí populací obou Amerik zapadají vzájemně propojené prvky jejich mýtů do jednoho koherentního obrazu, v němž mají své místo a funkci i ty zdánlivě nejabsurdnější detaily. V obsáhlém finále autor nejen obhajuje svou metodu, nýbrž podobně jako ve Smutných tropech uvažuje o místě člověka na zemi.

DVD obsahuje dvě díla - NEPOSEDNÉ NOHY a CO JSEM TO PROBOHA UDĚLAL? 1. Dokument NEPOSEDNÉ NOHY mapuje průběh pobytu Roberta Fulghuma v Čechách a také v rozhovorech vedených s režisérem vypráví autor o sobě a o svém náhledu na svět. Námět a režie Petr Slabý. Délka díla 40 minut.2. Záznam představení scénického čtení CO JSEM TO PROBOHA UDĚLAL? v brněnském Ha-Divadle za osobní účasti Fulghuma na motivy jeho knihy, které připravil režisér Lukáš Hejlík v rámci svého projektu Listování. Učinkovali Robert Fulghum, Lenka Janíková, Alan Novotný a Jiří Hrubý. Délka díla 55 minut.

„Podobně jako u lékařů ani u právníků nejsme nijak nadšeni, když se s nimi musíme setkat, ale jsme rádi, že tu jsou, když je potřebujeme,“ píše v úvodu své další sbírky zákonů Arthur Bloch. Není divu, že se Arthur Bloch po své sbírce zákonů o lékařích pustil zrovna do profese, která je tak nepopulárně populární a jejíž vtipné komentování balancuje buď na hranici černého humoru, nebo se pohybuje na tenkém ledě, což dokazuje ještě jeden Blochův postřeh z úvodu ke své nové knize: „S anekdotami o právnících je ta potíž, že je právníci nepovažují za vtipné a ostatní lidé je zase nepovažují za anekdoty.“

Postkatastrofický román odehrávající se v okolí kalifornského Berkeley a popisující osud jedné z komunit, které sepo atomovém výbuchu snaží přežít na troskách civilizace mezi hordami zmutovaných zvířat. Jediným pojítkem mezi izolovanými komunitami je astr

V Podivné porážce Marc Bloch nevystupuje jako historik, nýbrž jako kritický pozorovatel francouzského politického a intelektuálního selhání za druhé světové války. Jeho kniha je tvrdou, přitom však trefnou obžalobou nejen kolaborace obyčejných Francouzů, ale i anatomickým rozborem jejich falešných předválečných iluzí. Podivná porážka však rovněž reprezentuje téměř heroický postoj univerzitního profesora, který na vrcholu své vědecké slávy neváhal obětovat vlastní kariéru a v konečném důsledku i život za vlast, kterou miloval. Ačkoli byl přesvědčen, že si „podivnou porážku“ Francouzi přivodili především sami, bez váhání se aktivně zapojil do odboje. Ani ve válečné vřavě však neztratil schopnost analyzovat současnost stejně kriticky a stejně prozíravě jako středověké prameny, čímž sám na sobě demonstroval, jak je myšlení o dějinách vždy bytostně provázáno s historikovou současností

Dickovy příběhy jsou zpravidla rafinovanou montáží subjektivních realit jednotlivých postav a nenápadně naznačují, že "duševní choroba" zůstává v různé míře existenční součástí reality každého člověka. Podobný problém má i lékař, dr. Eric Sweetscent, hrdina tohoto Dickova podivuhodného románu. Vždyť planeta, na níž žije, se zmítá v nekonečné válce, a navíc jeho žena je závislá na droze, která přenáší své uživatele do budoucnosti či minulosti. Navíc na osudu Sweetscentova nového pacienta závisí osud celé zeměkoule.

Základní práce v českém prostředí velmi známého francouzského historika, G. Duby zde na základě bohatého souboru středověkých pramenů zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa. Podle Dubyho zkonstruovali někdy na přelomu 10. a 11. století model trojjediného božského uspořádání společnosti francouzští vzdělanci a teologové ve snaze posílit význam církve a duchovních ve středověké společnosti, s cílem sakralizovat tehdy velmi oslabenou panovnickou moc. V modelu třech řádů, těch, co se modlí, těch, co vládnou-bojují, a těch, co pracují, se ale uplatňovaly i některé starší představy raně středověkých myslitelů. Velkou část knihy autor věnoval také transformacím tohoto systému, které si vyžádaly sociální změny, způsobené mimo jiné rozvojem měst a rostoucí dynamikou sociálních vztahů a vznikem a prosazováním nových filozofických názorů.