Argo strana 156 z 314

Vychází další objemná monografie Umberta Eca, která se tentokrát zabývá fenoménem seznamu. Stejně jako autorovy předchozí formálně koncipované knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala po několika týdnech na knižních pultech celosvětovým bestse

Napínavý a uhrančivý román autora proslulého Šibumi je jímavým příběhem tragické lásky a vášně a zároveň i poutavou detektivkou s přesvědčivou zápletkou. Mladý, provinční doktor z malého baskického městečka Jean-Marc Montjean se v létě roku 1914 náhodně setkává s Káťou Trevillovou, záhadnou dívkou z Paříže. Téměř proti své vůli se do ní osudově a beznadějně zamiluje. Nedbá na rady svého staršího, zkušeného kolegy, ani na varování Kátina cynického bratra, který střeží úděsné rodinné tajemství, a ze svého důvěrně známého světa se nechá vtáhnout do víru temných vášní, ústících v hrůzyplnou tragédii

Kronika popisuje dobu vlády portugalského krále Pedra I.(1357-1367), který proslul přísnými až krutými zákroky proti svým odpůrcům, především vrahům své milenky, dvorní dámy Inés de Castro. Autor Kroniky Fernao Lopes byl královským úředníkem a archivářem.

Hrdiny Fretek spisovatelek jsou Budgeron a Danielle. S nimi budeme usedat k papíru, psacímu stroji i počítači a sledovat, jak se snaží zachytit bohatství svých vnitřních světů a předat je čtenářům. Čekají je úspěchy i neúspěchy, pátrání po ztracené můze, tvůrčí pochyby a radosti.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Nakladatelství Argo pokračuje ve vydávání Donžonu jeho dalšími sériemi. Pořadí publikovaných svazků odpovídá chronologii, jak ji zavedl francouzský nakladatel. Donžon je především experimentální projekt, který založili Joann Sfar a Lewis Trondheim před deseti lety. Do Donžonu se už pustilo osmnáct kreslířů, vydalo se 32 sešitů a tvůrčí proces stále pokračuje. Postavy Donžonu jsou antihrdinové. Jsou zbabělí, nešikovní, lakomí nebo omezení, až úplně pitomí, ale jsou strašně poutaví.

Hrdiny Fretek spisovatelek jsou Budgeron a Danielle. S nimi budeme usedat k papíru, psacímu stroji i počítači a sledovat, jak se snaží zachytit bohatství svých vnitřních světů a předat je čtenářům. Čekají je úspěchy i neúspěchy, pátrání po ztracené můze, tvůrčí pochyby a radosti.

Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století, šíření jejich představ mezi reprezentatny církve a kontaminaci učeneckých představ a laických názorů.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

O úkladných vraždách, spáchaných v sebeobraně, o detektivním pátrání, jež vedlo zpátky, o morálním pádu, který byl krásný, a o zvrácené lásce, jež byla čistá - tento příběh vypráví Sedmikostelí, existenciální gotický horror o městě ve městě nad Vltavou.

V dalším svazku si autoři všímají některých mystik Východu, konkrétně Egypta, Sumerů, Chetitů, Asýrie, Babylonie, starověkého Íránu, hinduismu a indického buddhismu.

Alison Bechdelová (dosud známá svým kresleným seriálem Dykes to Watch Out For) shromáždila obrázky, které si malovala od sedmé třídy, deníky, které si psala od deseti let, mapy jednoho malého městečka v Pennsylvánii, staré papírky se seznamy nákupů, fotky, dopisy, vstupenky, a od matky dostala krabici dopisů po otci. Za nejméně přesný materiál považuje svoje vzpomínky. Několik let pracovala jako při terapii na svém knižním debutu: rodinné tragikomedii o svém úzkém, ale složitém vztahu s otcem. Kdybych si ten příběh měla vymyslet jako spisovatelka, nestál by za nic, tvrdí Bechdelová. Přesto vzniklo vzácně komplexní literární dílko, které zaujme jak svými ilustracemi, tak doprovodným textem. Kategorie

Čtyři rytíři se domnívají, že v hlubinách podzemních chodeb pod Jeruzalémem je odpradávna ukryt tajuplný předmět schopný změnit podstatu světa: Boží odlesk… Za každou cenu, i za cenu vlastního života, ho odtud chtějí vyzvednout. Když se v roce 1099 konečně rozšíří netrpělivě očekávaná zpráva, že Jeruzalém byl osvobozen z područí nevěřících, vypraví se rytíři do tajuplného podzemí. Jednotlivé scény románu se odehrávají v minulosti a v budoucnosti současně. Ale jde opravdu o minulost a o budoucnost? Romain Sardou sbíral materiál na tento román celých sedm let. Jde o iniciační vyprávění, kde se filozofie a metafyzika mistrovsky prolíná s dějinami náboženství.

Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy, přeložené do 66 jazyků, ve 160 zemích. Právě vychází jeho třetí román z roku 1990, ve kterém navazuje v jiné poloze na svůj proslavený román Alchymista. Brida je skutečný příběh jedné z nejmladších učitelek čarodějnické tradice. Ve stále témž duchu, jemuž vděčí za svůj světový věhlas, Paulo Coelho vypráví o prvních krocích tehdy jednadvacetileté dívky, která se jednoho dne rozhodla, že svůj osud spojí s tajemstvími magie. Brida O’Fern, mladá Irka z Dublinu, se vždy zajímala o mystiku. Navštěvovala různé kurzy, v knihkupectvích listovala v knihách pojednávajících o dávných tajemstvích. Díky ponaučením Mága z Folku a své učitelky Wiccy se seznámí s Tradicí Luny, je zasvěcena za jarní rovnodennosti a poznává muže, s nímž chce spojit svůj další život, navazující na starobylé duchovní tradice. Příběh Bridy, která v osmdesátých letech minulého století hodlá jít cestou duchovního hledání podle dávných keltských tradic, spojuje autor s osudem mladé Loni v posledních dnech obléhání katarské pevnosti Montsegur v Okcitánii 13. století.

Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují. Faktem je, že právě Lukjaněnkova tvorba může být chápána a kriticky představena jako literární zrcadlo společnosti, která se kvůli špatným zkušenostem z 90. let a nezdaru ruských demokratických reforem vrací ke klasickému modelu ruského autoritářského státu, jemuž opět začíná vládnout všemocné a neomylné panstvo. Vrchnost usilující o to, aby novodobí upíři v podobě „nových Rusů“ nemohli pít krev prostého lidu. Lukjaněnko jako by podle řady autorů sborníku svým dílem potvrzoval utkvělou představu značné části dnešních Rusů, že „za Sověta bylo líp“.

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000. Zahrnuje nejen podrobný výklad východofranských (německých) dějin za vlády saské dynastie, ale také četné zprávy o polabských Slovanech, českém státě či Polsku doby Boleslava Chrabrého. Autor, pocházející z urozeného rodu hrabat z Walbecku s úzkými kontakty na vládnoucí dynastii, poskytuje všestranný pohled na život, víru, myšlení a zvyky tehdejší doby, a jeho kronika má proto nemalý kulturně-historický význam. Pro českého čtenáře jsou obzvlášť zajímavé pasáže popisující slovanské obyčeje v polabském prostoru, které Dětmar díky svému původu ze „sasko-slovanského“ pohraničí dobře znal. Kronika dosud česky nevyšla.