Argo strana 161 z 263

Fejetony Tomáše Baldýnského vycházejí ve středečních Lidových novinách dlouhá léta. Po celou dobu v nich vtipný glosátor komentuje nejen dění na svojí domovské filmové scéně, ale také politické kotrmelce a ostatně společenské taškařice všeho druhu. Baldýnský vnímá svět poněkud netradičněji než ostatní novináři, přes výhružky od osob, jichž se svými texty dotknul, totiž i nadále odmítá rezignovat na smysl pro humor, který je jeho hlavní a ničivou zbraní. Kniha obsahuje sto pečlivě vybraných textů, které nejen že neztratily aktuálnost, ale v některých případech je doceníme dnes více než v době jejich vzniku. Tomáš Baldýnský: Po celou dobu své "seriózní" kritické kariéry filmového kritika a později televizního producenta si odskakoval k humoristické tvorbě, která mu obvykle přinášela mnoho nových přátel a vřelých slov ocenění, ať už to byl comics Zelený Raoul ("Tvůrci tohoto comicsu nepatří do lidské společnosti!", Miloš Zeman), internetový týdeník Baldachýn ("Vyzývám Tomáše Baldýnského na souboj!", Jiří Pomeje) či humoristický server Kompost.cz, jenž získal dva České zavináče a uznání tehdejšího premiéra této země ("Za tímto humorem stojí milióny mrtvých!", Vladimír Špidla), někdy však i hořké zklamání - to když jeho muzikálová adaptace plicní operace Václava Havla Jeden a půl plíce po jediném provedení upadla v zapomnění. Za kameru se poprvé postavil v roce 2003 při tvorbě investigativního videoklipu Mufíme si pomáhat ("Geniální hříčka. Zábavná, originální, krásně dojemná, neuvěřitelně vtipná - více takových filmů a nadšených filmařů s úžasnými nápady!!!", Kateřina Grossmanová), který byl dle zasvěcených jedním z důvodů, proč se na obrazovku vrátili Jů a Hele, později napsal a produkoval seriál Comeback (2008), který dle jiných zasvěcených hodlá Nova opakovat bez ustání buď do chvíle, kdy přijde apokalypsa, a nebo až její manažery během revoluce konečně někdo postaví ke zdi. Je obtížné dohledat, jak dlouho už každou středu otiskuje fejeton v Lidových novinách, podle jeho informací je to dvě stě dvanáct let, ale jak jeho čtenáři vědí, má sklony k přehánění, takže řekněme, že už je to dost dlouho na to, aby se stal klasikem.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera známého pražského lékaře, absolventka Minervy, prvního dívčího gymnázia v monarchii, zažívá ve Vídni rozpad Rakouska-Uherska, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní styl. Ve třicátých letech se přiklání ke komunistické straně, brzy však o správnosti její ideologie začíná pochybovat a rozejde se s ní. Silné sociální cítění nicméně nadále zůstává výrazným rysem Mileniny osobnosti. Na stránkách slavné Peroutkovy Přítomnosti pak Jesenská dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a během okupace pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrück. Aktualizované a doplněné vydání knihy přední české socioložky a literátky doprovází bohatá obrazová příloha.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných ozbrojených válečných strojů kybernetických magických draků a Jane je mezi nimi jediný smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý podnik, jenž otřese samými základy existence V mnoha směrech převratná Dcera železného draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk. Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se odehrává na pozadí pochmurného nihilistického světa plného neřešitelných problémů a třídních střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.

Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě u vesničky Kirrinfi ef, žije Nina. Vlastní pojízdné knihkupectví, ale teď nutně potřebuje někoho, kdo by za ni práci na čas převzal. Na kopci nad vesnicí, přímo na břehu jezera Loch Ness, stojí velké panské sídlo, v němž žije osamělý muž se třemi dětmi, od kterých právě v slzách utekla už šestá chůva. Daleko na jihu se svobodná matka Zoe zuby nehty snaží uživit sebe a svého čtyřletého němého syna. Pak ovšem přijde dopis oznamující zvýšení nájmu a Zoe nezbývá než sbalit sebe i syna a odjet do Skotska, kde přijme místo Nininy pomocnice a au pair ve strašidelném domě. Je ale vůbec možné zapadnout do tak úzce semknuté komunity, nahradit milovanou knihkupkyni, a navíc zvládnout tři nezvladatelné děti, které o její péči ani v nejmenší nestojí? A kam se vlastně poděla jejich matka? Knihkupectví u jezera je volným pokračováním Pojízdného krámku snů. Je to příběh o naději, víře, lásce a o tom, že štěstí může člověk najít i tam, kde by je vůbec nečekal.

Tvůrčí duo Zdeněk Ležák a Michal Kocián pokračují v komiksovém mapování českého odboje. Po úspěšném titulu Tři králové, v němž popisovali příběh trojice Mašín, Balabán, Morávek, přistupují ke komiksovému zpracování jednoho z nejhrdinštějších okamžiků novodobých českých dějin. Komiks vychází právě k výročí atentátu. V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu. Nalezneme zde ale také celou řadu dalších dějových linek, které příběh knihy propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Komiks Anthropoid velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů. Pět set kusů komiksu bude vytištěno s oboustrannou obálkou na druhé straně přebalu limitované verze naleznou fanoušci širokoúhlý plakát rozstříleného Heydrichova vozu. Tato verze bude k dostání pouze v distribuční síti Kosmas.

Kniha Král Conan představuje slavného barbarského válečníka stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda na samém vrcholu jeho životní cesty plné krvavých bojů, troufalých činů a lásky nespočtu žen. Conan musí jako vládce nejmocnějšího království oné mytické doby zas a znovu bránit svou zemi i své postavení proti početným nepřátelům vně i uvnitř království. Bojuje proti mečům i magii, šlechtickým intrikám i pradávnému zlu s neutuchající odvahou a nezlomnou vírou v sebe sama. Sbírka obsahuje povídky Meč s fénixem, Šarlatová citadela a román Hodina draka v revidovaném překladu Jana Kantůrka.

Píše se rok 2025. Lauren Olamina žije se svou rodinou v jedné z mála bezpečných čtvrtí, které na předměstí Los Angeles ještě zbývají. Za zdmi této střežené enklávy se její otec, kazatel, a hrstka dalších pokouší zachránit poslední pozůstatky civilizace rozvrácené drogami, nemocemi, válkou a trvalým nedostatkem vody. Zatímco otec se snaží ukazovat svým následovníkům správnou cestu, Lauren svádí boj s hyperempatií, stavem, díky němuž je mimořádně citlivá na bolest jiných. Po náhlé ztrátě své rodiny i domova je nucena vydat se s hrstkou uprchlíků za nejistou vidinou bezpečí. Během obtížné cesty v ní vyklíčí převratná myšlenka, která může zachránit lidstvo. Román Podobenství o rozsévači uznávané afroamerické spisovatelky Octavie E. Butlerové je jednou z nejvýznamnějších dystopií světové literatury. Celých pětadvacet let od svého vzniku stále poutá pozornost a nabývá na síle a aktuálnosti, což dosvědčuje i jeho nedávné umístění na žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times.

Třetí svazek úspěšných francouzských adaptací děl R. E. Howarda přináší povídky Rudé hřeby, Lidé černého kruhu a Zamboulské stíny, tedy vesměs povídek dýchajících tropickým dusnem a zasazených do exotických východních končin Howardova světa, kde za každým rohem číhají prastará božstva, děsivá magie a nemilosrdný boj. Svazek je jako vždy opatřen zasvěceným doslovem a řadou bonusů a výtvarných poct postavě cimmerského bojovníka.

Tělo dívky zavražděné při rituálu na mytickém místě Puerta do Alén pořádně vyvede z míry vyšetřovatele zločinu v jinak poklidné oblasti. Agentka Raquel Colinová do tohoto zapomenutého koutu současné Galicie zavítala s vidinou pokusit se zachránit své dítě, jemuž medicína již nedokáže pomoci. Jinak racionálně založená žena v zoufalé situaci a zmítaná mnoha pochybnostmi vyhledá místní léčitelku, která jí přislíbí synovo uzdravení. Ta ale záhadně zmizí a zdá se, že obě události spolu souvisejí. Důmyslný psychologický thriller Brána vtáhne čtenáře do tajuplného deštivého regionu, prosytí jej příjemně děsivým napětím a pohltí v převalujících se cárech hutné mlhy pod neustále našedlou oblohou, mezi kterými tu a tam sofistikovaně probleskují jednotlivé dílky skládanky propracované detektivní zápletky. Chtěl jsem napsat thriller a vyzkoušet si, jaké to je být mimo svoji komfortní zónu, zkusit hledat nové výzvy. Doposud jsem psal pouze v žánru fantasy a chtěl jsem se přiblížit více realitě. Zdaleka jsem netušil, že se mi Brána bude psát tak dobře, Manel Loureiro, autor Mluvil jsem s mnoha postaršími lidmi, kteří žijí na úpatí hory Seixo. Z jejich vyprávění vyplynulo, že o existenci brány, která spojuje svět živých a mrtvých, vůbec nepochybují. Manel Loureiro, autor

Soubor novel nazvaný Nokturna a opatřený podtitulem Pět příběhů o hudbě a soumraku patří k vrcholům Ishigurova díla. Pětice volně propojených příběhů, odehrávajících se v Benátkách, Londýně, západoanglickém Herefordshire a Beverly Hills, vypráví o lásce, hudbě, úspěchu a životních selháních a Ishigurovy postavy se nám v nich představují ve chvílích náhlého prozření či formativní životní krize. Autor tu znovu osvědčuje svůj jedinečný cit pro střídání nálad, zachycení nejjemnějších emocí a především pro plynutí času; to vše je přitom podáno vytříbeným, soustředěným stylem, prosyceným stoicismem a nostalgickou rezervovaností. Jednotlivé příběhy knihy nejsou nijak vyhrocené, spíše zvláštně zklidněné, komorní jde skutečně o nokturna, tedy kompozice spíše poklidné povahy, částečně smířené s tím, že den už uplynul, že za chvíli vše pohltí noc. Přesto jako by v těch uspávajících tónech probleskovala jakási naděje: že až nazítří přijde nový den, bude jiný než ten, který se právě skončil.

Představte si, že žijete docela normální život, máte staršího bratra, kterého obdivujete, bezva kamarádku, prima rodiče. Chodíte do školy, koukáte na americké filmy, rádi zpíváte a sníte o tom, že z vás jednou bude slavná herečka. A náhle se všechno změní. Dvanáctiletá Jude musí opustit svůj domov. V její zemi se rozhořela válka, a ona i její těhotná maminka odjíždějí přes oceán za strýcem. Filmy hrdinku na život v Americe nepřipravily - všechno je tu moc rychlé a hlučné. Jude si musí zvyknout na novou školu, na věčný strach o příbuzné doma v Sýrii i na novou identitu imigrantky ze Středního východu. Ale život jí přinese i jiná, příjemnější překvapení nové kamarády a taky konkurz na roli v muzikálu. Možná je Amerika místo, kde Jude může být taková, jaká opravdu je Mimořádně talentovaná mladá autorka zachycuje proměnu rodinného života v důsledku syrské války Její volný verš jde k podstatě a konfrontuje čtenáře s obtížnou realitou života Arabky a muslimky ve Spojených státech. Poetické, plastické a plné naděje. (Kirkus Reviews) Kniha okamžitě chytne čtenáře za srdce a nepustí ho až do konce. (Booklist) Příběh skvěle dokládá to, o čem Wargaová píše v doslovu, totiž že děti, které prchají z válečných zón, touží po tom, po čem touží kdokoli z nás po lásce, porozumění, bezpečí a štěstí. (Publishers Weekly)

Humorné vyprávění americké autorky Bel Kaufmanové je jakýmsi zámořským protějškem u nás tak oblíbených Študáků a kantorů či Školy základu života. Ironicky zachycuje poměry na newyorské střední škole v chudinské čtvrti, kam chodí děti černochů, přistěhovalců a různé problémové případy. Poněkud svérázné pojetí demokracie ve vztahu mezi učiteli a žáky, snaha vedení školy i nadřízených úřadů řídit vyučovací proces pomocí oběžníků a výnosů, propast mezi papírovými představami o škole a střízlivou skutečností to vše vede k řadě neodolatelně komických i vážných situací, které autorka zachytila vskutku brilantně. Její jakoby dokumentární přístup výroky žáků, jejich úkoly a dopisy se v pestrém sledu střídají s oběžníky a příkazy i s korespondencí mezi vedením i vyčerpanými učiteli je velmi autentický a působivý. "Jednoznačně nejpopulárnější román z prostředí amerického školství." - Time Nahoru po schodech dolů by si měl přečíst každý, kdo má zájem o děti nebo vzdělání. - New York Times

Co je peklo? Sousedi! Napínavý, ryze ženský thriller z amerického předměstí. Phoebe Millerová, kdysi lvice chicagských salonů, se dobře vdala, je teď ženuškou v domácnosti a nudí se tak, že jí z toho začíná přeskakovat. Téměř nevychází, pocucává bílé víno a cpe se zmrzlinou. Jednoho dne si všimne orezavělého modrého auta před domem a jindy je tam vůz znova. Co když ji někdo sleduje? Ještě se přes ulici nastěhovali noví sousedé, Ron a Vicki Napierovi a jejich pohledný syn Jake, který se chystá na vysokou. Až moc pohledný! Phoebe se s novými sousedy spřátelí taky až moc, hlavně s Jakem. Netrvá dlouho, než se ozve anonymní vyděrač

Náhlá smrt hlavy jedné z mafiánských rodin znamená porušení dohody. Grimm City hrozí totální válka. Na pozadí těchto událostí a snad nejvýznamnějšího soudního procesu v historii města se dokonce i chycení nebezpečného psychopata zvaného Drvoštěp zdá čímsi druhořadým. Inspektor Evans má tu smůlu, že tato záležitost je svěřena právě jemu a že se jí musí zabývat společně se samozvaným strážcem práva z chudinských čtvrtí na druhé straně mostu Emethem Braddockem, bývalým boxerem, Bestií. Druhý příběh o Grimm City je opět černou detektivkou, tentokrát obsahující prvky soudního dramatu. Především je to však příběh města jiného než všechna ostatní ale možná úplně stejného. TRILOGIE: Město Grimm je ponurá, mastnými, černými mraky zahalená metropole vystavěná na těle obra, poháněná jeho dehtovou krví a kousky uhelného srdce, ovládaná několika mafiánskými rodinami spolupracujícími úzce s policií. Cwiekova trilogie Grimm City je pak hořký, brutální, noir z postapokalyptického světa inspirovaného americkým mafiánským podsvětím z dvacátých a třicátých let minulého století. Ze světa, kde vše řídí strach a taky Příběh založený na nejznámějších legendách a mýtech. Zde se však tyto mýty podobají spíš hororům než pohádkám pro děti.

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu spontánního psaní, stylu, který Kerouac dle vlastních slov sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala. Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.