Argo strana 33 z 311

Malá Esme vyrůstá ve světě plném slov. Zvědavá holčička bez maminky tráví dětství ve skriptoriu – zahradní kůlně doktora Murrayho, kde její otec spolu s dalšími muži pracují na monumentálním projektu, Oxfordském slovníku angličtiny. Esme má svoje místečko pod stolem, kde o ní nikdo ani neví. A jednoho dne tam k ní spadne papírek s definicí slova. To slovo označuje ženu, jejímž údělem je celoživotní služba, a do Oxfordského slovníku se nedostalo, ale Esme ho zachrání, a zahájí tak sbírku, která obsahuje slova a významy, jež muži-vzdělanci tehdejší doby nepovažují za dostatečně důležitá či „vhodná“. Jak Esme roste a poznává svět, uvědomuje si, že jde často o výrazy, jež popisují svět žen a chudých lidí. V době, kdy sílí hnutí za volební právo žen a na obzoru se stahují mračna první světové války, tak Slovník ztracených slov vypráví příběhy lidí, kteří se do „velkých dějin“ nevešli. Pip Williamsová, inspirována skutečnými událostmi, se ponořila do archivů a výsledkem je úžasný, vtipný i poučný historický román o síle slov a tvrdohlavosti vedoucí k pokroku.

Před třiceti lety došlo v idylickém zákoutí venkovském Devonu k hrůznému zločinu. Šestiletá Joanna byla u toho. A teď má pachatel vyjít na svobodu. Předčasně zmoudřelá šestnáctiletá Reggie pracuje v Edinburghu jako chůva pro sympatickou lékařku. Ta jednoho dne zmizela i s děckem, ale všem kromě Reggie jako by to bylo jedno. A na druhém konci města vrchní inspektorka Louise Monroeová také někoho pohřešuje. Zatím netuší, že ji pátrání svede dohromady se starým známým Jacksonem Brodiem - mužem, jehož život je jako jízda na horské dráze.

Román vyšel poprvé v roce 1932 a je inspirován dobou autorova dětství a raného jinošství v židovském městečku na dnešní Ukrajině, jež tehdy patřila k carské říši. Chlapec Penek pochází z jidiš hovořící rodiny velkoobchodníka s obilím a dřívím. Je v ní nejmladším, avšak nemilovaným dítětem. Postupně se vzdaluje náboženskému i společenskému životu svých příbuzných a stále častěji utíká z velkého bohatého domu na předměstí štetlu, kde vládne nepředstavitelná bída. Jeho sympatie patří stále více světu chudiny a drobných řemeslníků, jejichž synové, ačkoli je pro ně původně „zatracený panský synek“, ho na konci příběhu přijmou za svého.

Malá Esme vyrůstá ve světě plném slov. Zvědavá holčička bez maminky tráví dětství ve skriptoriu – zahradní kůlně doktora Murrayho, kde její otec spolu s dalšími muži pracují na monumentálním projektu, Oxfordském slovníku angličtiny. Esme má svoje místečko pod stolem, kde o ní nikdo ani neví. A jednoho dne tam k ní spadne papírek s definicí slova. To slovo označuje ženu, jejímž údělem je celoživotní služba, a do Oxfordského slovníku se nedostalo, ale Esme ho zachrání, a zahájí tak sbírku, která obsahuje slova a významy, jež muži-vzdělanci tehdejší doby nepovažují za dostatečně důležitá či „vhodná“. Jak Esme roste a poznává svět, uvědomuje si, že jde často o výrazy, jež popisují svět žen a chudých lidí. V době, kdy sílí hnutí za volební právo žen a na obzoru se stahují mračna první světové války, tak Slovník ztracených slov vypráví příběhy lidí, kteří se do „velkých dějin“ nevešli. Pip Williamsová, inspirována skutečnými událostmi, se ponořila do archivů a výsledkem je úžasný, vtipný i poučný historický román o síle slov a tvrdohlavosti vedoucí k pokroku.

Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie. Dobový bestseller par excellence byl přeložen do většiny evropských jazyků a zachoval se v desítkách rukopisů a mnoha variantách. Inspiraci v mnohdy zcela fantastickém vyprávění našla i řada moderních autorů včetně Umberta Eca. Specifickou a významnou stopu zanechal Mandevilův cestopisl iv českých zemích: první překlad do češtiny pořídil už v 15. století Vavřinec z Březové, v českém prostředí vznikl i unikátní iluminovaný rukopis dnes uložený v Britské knihovně. Novou edici (a překlad do moderní francouzštiny) na základě dosud nevydaného rukopisu pořídila významná francouzská medievistka Christiane Deluzová.

Hlavní hrdinka Kei se snaží vyrovnat s tím, že její manžel Rei před dvanácti lety beze stopy zmizel. Netuší, zda je manžel mrtvý, nebo zda od rodiny utekl. V jeho diáři ji zaujala poznámka Manazuru, což je název malého přímořského letoviska nedaleko Tokia. Kei žije se svou matkou, vychovává dospívající dceru Momo a udržuje vztah se ženatým mužem, ale myšlenky na zmizelého manžela nedokáže dostat z hlavy. Znovu a znovu ji to táhne k moři, do Manazuru. Koneckonců tam, v hluku příboje, můžete najít všechno: ztraceného manžela, zapomenutou minulost i sebe. V Manazuru totiž vstupuje do světa, kde čas se dokáže zastavit i vrátit, zvuky se vytrácejí a věci mizí. Duchové přicházejí a odcházejí, loď na moři hoří, oběšená žena visí nad hladinou. Dějí se tam opravdu podivné věci. Děj se pohybuje jakoby ve vlnách mezi přítomností a minulostí, reálným a neskutečným světem. Plyne pomalu, ale přitom udržuje čtenáře v napětí. Díky poetickému stylu autorky, kterému nechybí prvky magického realismu, tajemno, melancholie ani jemný humor, je z příběhu cítit tichá něha. „Krásný a hluboký příběh o ztrátě a paměti... . Jemný, poetický ... Silný." -Book Riot „Duchařský příběh či meditace o životě a smrti, o rodině a o sobě samém. Poutavý a napínavý román jistě uspokojí všechny čtenáře.“ Booklist

Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.

V inspirativním titulu SVĚTLO V NÁS bývalá první dáma Michelle Obamová navazuje na svůj memoárový bestseller Můj příběh, sdílí praktickou moudrost i účinné strategie pro udržování vnitřní naděje a rovnováhy v dnešním nanejvýš nejistém světě. Na velké životní výzvy možná neexistují prostá řešení ani pádné odpovědi, ale Michelle Obamová věří, že všichni můžeme nalézt a využívat soubor nástrojů, které nám pomohou lépe se vyrovnávat se změnami a zachovat si stabilitu v překotné době. V knize Světlo v nás navazuje se čtenáři otevřený a upřímný dialog a zabývá se otázkami, s nimiž mnozí z nás zápolí: Jak si vybudovat trvalé a upřímné vztahy? Jak objevit sílu a pospolitost i přes rozdílné názory? Jak se vypořádat s pochybnostmi o sobě samých či pocity bezmoci? Co dělat, když už je toho na nás moc? Michelle Obamová nabízí čtenářům nové příběhy a bystré postřehy na téma změn, výzev a moci, včetně svého přesvědčení, že když se rozsvítíme pro ostatní, osvětlíme tím bohatství a potenciál okolního světla, odhalíme hlubší pravdy a nové cesty pokroku. Vychází ze svých zkušeností matky, dcery, manželky, přítelkyně a první dámy a prozrazuje, jaké návyky a principy si vypracovala, aby se úspěšně přizpůsobila změnám a překonala rozmanité překážky – dělí se s námi o získanou moudrost, jež jí pomáhá dál psát „její příběh“. Popisuje ty nejužitečnější praktiky, mezi něž patří například začínat den radostně, nesnižovat se k podlostem a vytvořit si vlastní „společenství kuchyňského stolu“ z důvěryhodných přátel a moudrých lidí. Se svým typickým humorem, otevřeností a porozuměním se také zabývá rasovými, genderovými a dalšími společenskými otázkami, aby čtenářům pomohla překonat obavy, čerpat sílu ze své komunity a nebát se žít. „Když rozpoznáme vlastní světlo, dokážeme ho použít,“ říká Michelle Obamová. Inspirativní kombinací silných příběhů a užitečných rad Světlo v nás podněcuje konverzace a vede čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem a nalezení zdrojů spokojenosti, a také pomáhá navázat smysluplné vztahy v rozbouřeném světě.

V jedinečné sbírce grónských pohádek a mýtů najdete – až na několik výjimek – texty v češtině dosud nepublikované. Jejich rázovitost vyplývá ze specifického způsobu života Inuitů v drsných přírodních podmínkách ostrova, který je z valné části trvale pokrytý ledem. Zdejší obyvatelé si po staletí vyprávěli příběhy, jež se v ničem nepodobají našim pohádkám a pověstem. Hemží se to v nich divotvornými obludami, zvířaty beroucími na sebe lidskou podobu i lidmi s nevídanými schopnostmi. Potkáte v nich trolly a trollice, jednonohé či jednooké obry, gigantického červa, ale také psa, který se chová jako žena, nosí krátké kalhoty a na hlavě drdol s barevnými stuhami. Zkrátka, malí i dospělí čtenáři si nepochybně přijdou na své. Třeba i proto, že pohádky opatřil originálními ilustracemi Martin Velíšek. Jeho obrázky koneckonců zdobily i oblíbené Grónské mýty a pověsti Knuda Rasmussena (Argo, 2007).

V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody. Nacistickou realitu následně konfrontuje se sexuální politikou a tuhou sexuální morálkou v 50.–70. letech, přičemž velkou pozornost věnuje i proměnám německé paměti na třetí říši. V bádání o nacistickém i poválečném Německu se jedná o práci jedinečnou, jež dává nové odpovědi na příčiny a podobu kulturní vzpoury pozdních 60. let, jež ovlivňují německou společnost dodnes.

Román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem. Edwinu St. Andrewovi je osmnáct, když se parníkem přeplaví přes Atlantik, poté co jej kvůli politickým názorům vyloučí ze společnosti britské aristokracie. Okouzlen krásou kanadské přírody vstoupí do lesa a náhle zaslechne tóny houslí odrážející se od stěn rozlehlé stavby - tento zážitek jím hluboce otřese. O dvě století později se známá spisovatelka Olive Llewellynová vydává na propagační turné své knihy. Cestuje po celé zeměkouli, avšak vlastní domov má v druhé měsíční kolonii. V textu jejího bestselleru o pandemii se nachází zvláštní pasáž: houslista hraje v rezonující chodbě dopravního terminálu a kolem něj se zvedá lesní stromoví. Když začne Gaspery-Jacques Roberts pátrat po jisté anomálii v severoamerické divočině, narazí na několik rozvrácených životů - mladík z britské šlechtické rodiny podlehne šílenství, spisovatelka odtržená od rodiny uvízne na Zemi uprostřed pandemie a jeho vlastní kamarádka z dětství se zřejmě také pokusila o něco, čím narušila časové linie vesmíru.

Nedokončené příběhy jsou důležitým pramenem poznání světa Tolkienových knih - obsahují množství důležitých poznatků, které se mu podařilo o Středozemi odhalit, i příběhů, které se ve třech věcích odehrály. Rozvíjejí a doplňují svět, který čtenář zná ze Silmarillionu i Pána prstenů, odhalují mnohé nejasnosti a opětovně dokládají fascinující propracovanost tolkienovské mytologie.

Kniha představuje výběr z pohádkových vyprávění, která na magnetofon zaznamenala mezi romskými vypravěči v bývalém Československu přední česká romistka Milena Hübschmannová, a navazuje na knihu Romské pohádky (Odeon 1973, reedice Fortuna 1999), kterou uspořádala sama Hübschmannová. Prezentované pohádky dosud v češtině nevyšly. Jedná se možná o poslední pohádky zachycené v československém prostoru od lidových vypravěčů. O tom, že sběr Hübschmannové zachycuje stále ještě živou vypravěčskou tradici, svědčí mimo jiné mnoho prvků a detailů každodennosti 70. a 80. let minulého století, kterými vypravěči s vtipem „špikují“ pohádkové bezčasí. Hrdina tak zlého čaroděje přemůže nejen díky pomoci kouzelných koní, ale také díky několika tatrovkám písku a telefonní lince, které mu na jeho žádost poskytne král. Toto dobové koření ale vypravěči užívají s mírou tak, aby pohádka zůstala pohádkou. Kniha není určena dětem. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Protestantská etika a duch kapitalismu je patrně nejznámějším a zároveň k nejdiskutovanějším Weberovým dílem. Weber ho publikoval v letech 1904–1905. Zamýšlí se v něm nad počátky a příčinami vzniku kapitalismu, resp. nad souvislostmi mezi rozvojem kapitalismu, náboženskými systémy, racionalismem a byrokratizací státu. Vcelku jednoznačně zde spojuje vznik kapitalismu s protestantským náboženstvím, s protestantskou kulturou a s protestantskou etikou práce, vykazující prvky askeze, šetrnosti a střídmosti. Důraz přitom klade na protestantský smysl pro zisk, jenž se podle jeho názoru liší od ekonomického myšlení katolíků, kteří vykazují větší sklony k humanismu, zároveň však i k mysticismu. V rovině náboženské senzibility stejně jako v rovině věroučně podmíněné mentality vidí základní rozdíly ve vzniku a možnostech rozvoje principů kapitalismu v protestantském a katolickém prostředí, resp. v prostředí křesťanských a nekřesťanských civilizací a společností. Překladu Protestantské etiky předchází zasvěcený úvod od sociologa a znalce Weberova díla Miloše Havelky.

Tři sestřenice. Dva kontinenty. Jedno strašlivé tajemství. Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy i novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává nejen příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž za oběť padly miliony lidí, ale taky jedno velké tajemství. Autorka bestselleru Kluk odnikud se ve svém novém románu inspirovala osudem své ukrajinské babičky. Román byl nominován na prestižní americké výroční ocenění National Book Award. „Dojemný obraz dlouho zamlčovaných historických událostí.“ (Kirkus Reviews) „V této poutavé knize třináctiletý chlapec odkrývá temné rodinné tajemství… Podmanivý příběh vyprávěný v první osobě střídavě jednou ze tří postav – Matthewem, žijícím v roce 2020 v městečku Leonia ve státu New Jersey, a Helen a Milou, žijícími ve 30. letech minulého století v Brooklynu a Kyjevě – zachycuje utrpení, které přinesl hladomor uměle vyvolaný Stalinem. Román líčí, jak byla tato tragédie vnímána ve světě a jak její důsledky probublávají až do Matthewovy přítomnosti.“ “ (Publishers Weekly) „Mnohovrstevnatý román inspirovaný osudem ukrajinské rodiny autorčiny babičky přináší strhující příběh o přežití.“ (The New York Times)

Vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života. Poprvé vyšly v omezeném výběru nedlouho po Tolkienově smrti; z této edice vychází i první české vydání z roku 1994 (Dopisy Děda Mráze). Pro vydání v Argu už byla k dispozici nová edice, přinášející faksimile a přepisy víceméně všech dopisů a ilustrací. Toto půvabné dílko se tak poprvé dostává k českým čtenářům v úplnosti.