Argo strana 37 z 311

Minulost. Každý pátek se v řecké taverně schází skupina přátel, bývalých spolužáků ze střední školy. Jednoho horkého červencového večera se ale něco zvrtne, pod povrchem bublá napětí, a než noc skončí, je William, duše celé společnosti, nalezen mrtvý. Přítomnost. Sofie žije osamělým životem. Už deset let není s nikým z původní party v kontaktu. Když však dostane formální pozvání na večeři, neodolá a vrátí se do města, kde všechno ztratila. Hostitelka Ava má ale pro všechny nachystané překvapení – tohle není jen obyčejná přátelská večeře. V zamčeném bytě se všichni musejí zpovídat z toho, co před lety zamlčeli.

Robin Verner pracuje v reklamce, zároveň má ale i spisovatelské ambice. Nečekanou a na první pohled podivnou nabídku vést kurzy tvůrčího psaní na gymnáziu v horském městečku Rozklava tak bere jako příležitost oddechnout si, uspořádat si život – a taky napsat další knihu. Jenže Rozklava není jen tak nějaké obyčejné místo, spíš to vypadá, jako by se tady zastavil čas. Internetové připojení nefunguje, mobil je pro místní neznámé slovo, z rádia znějí jen provařené hity z osmdesátek – a v místních hlubokých lesích občas mizí lidé obětovaní podivnému kultu. Robinova pracovní dovolená tak nabere neočekávané obrátky a posléze se změní v hrůzostrašný zážitek. Temný mysteriózní thriller s hutnou, takřka lovecraftovskou atmosférou.

Kniha přináší první ucelený pohled na dílo umělce situovaného v prostředí undergroundu východních Čech. Libor Krejcar (1961–2022) žil a tvořil v Hradci Králové, ve Dvoře Králové nad Labem, v Pardubicích a Heřmanově Městci. Krejcara formovaly vztahy se spolužáky z řezbářské učňovské školy, jako byli Ludvík Hradilek a Pablo de Sax, s umělci Janem Steklíkem a Milanem Langerem či loutkohercem a řezbářem Františkem Vítkem. Úzce propojil hudební a sochařskou tvorbu, zasáhl do oblasti akčního umění a body artu. Zůstával věrný několika tématům a motivům, realizovaným v různých variacích a materiálech (dřevo, sádra, kov). Od počátku osmdesátých let pracoval na cyklu Pantheria, který tvoří precizně vyřezávané, později sádrové sochy kočičích strážkyň, madon a podvratných trofejí. Od devadesátých let na cyklech kovových torz a sypaných obrazů – krajin z odpadu. Zároveň se věnoval hudební tvorbě s proměnlivou skupinou Tamers of Flowers. Obrazový doprovod knihy tvoří z velké části dosud nezveřejněné materiály z archivů Krejcarovy rodiny a přátel.

Víte, kdo byl kapitán Buchta? Co znamená, když slivovice řetízkuje? Kolik a jakých surovin s sebou vláčel údajně nepotopitelný Titanic? Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub? Kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? Co má společného královna Markéta Savojská s bazalkou, mozzarellou a rajčaty? Anebo jak svatý Martin přišel k huse? Dagmar Heřtová ráda vaří, ochutnává, cestuje a hledá souvislosti. Vaření má tak trochu v genech, to ostatní bude mít kořeny v její zvědavosti. Když to všechno spojíte, vzniknou malé literární útvary, v nichž se pojí střípky historie, osobních zkušeností, praktických rad a rozjímání o jídle ve všech jeho souvislostech. A často je jako bonus – anebo snad třešnička na dortu? – přidán recept, nad nímž se sbíhají sliny už jen při čtení. Dagmar Heřtová tato svá malá dílka nazývá gastroglosy a už více než 10 let je pravidelně publikuje nejenom ve virtuálním světě, ale i v tištěném časopisu Gurmet. Jejich výběr teď vychází knižně. Přejeme dobrou zábavu i chuť!

Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli. Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.

Šarkan se vrací. Po třinácti letech v zámoří, kde bojoval ve válce Severu proti Jihu a střežil právo v západním pohraničí, míří Adam Šarkan zpět na rodný Gemer. Jeho sestra Júlia ho prosí o pomoc s pátráním po svém manželovi. Zeman Henrich Belohorský totiž záhadně zmizel během hledání bájného pokladu červených mnichů někde v horách za Jelšavou. Stopa vede i na faru v nedalekých Drienčanech, kde se k výpravě připojí místní znalec pověstí Pavol Dobšinský a jeho pastorkyně Zuzana Kráľovičová. Cestou vysvitne, že Henrichovo zmizení by mohlo souviset s nedávným přepadením zásilky peněz pro správu coburgovského panství. A něco ví i obávaný baron Horváth, který vlastní dům zakázaných rozkoší a prý se paktuje s pochybnými živly. Zakletý klášter je prvním románem cyklu Šarkanovy poklady. Dobrodružný příběh s prvky detektivky, westernu a gotického hororu se dostává do rukou čtenářů s ilustracemi úspěšného výtvarníka Michala Ivana.

Čítanka Neila Gaimana je neobyčejnou sbírkou obsahující to nejlepší z bohaté literární kariéry jednoho z nejoblíbenějších světových tvůrců. Výběr provedli ti, kteří autorovo cenami ověnčené dílo znají bezesporu nejlépe – jeho oddaní čtenáři. Tato podmanivá kniha představuje dosud nejvšestrannějším způsobem autorovu v mnoha směrech průkopnickou, jedinečnou a především nekonečně nápaditou beletrii. Spolu s předmluvou nositele Bookerovy ceny Marlona Jamese a s krátkými ukázkami z pětice autorových románů pro dospělé obsahuje kniha téměř padesát povídek, z nichž mnohé patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních desetiletích v rámci fantastického žánru napsáno.

Zima 1561. Mladičkou Lukrécii, vévodkyni z Ferrary, manžel Alfonso znenadání odveze na opuštěné venkovské sídlo. Když poprvé usedají k večeři, přepadne unavenou novomanželku temné podezření. Proč ji odvezl do téhle pustiny? Chce ji zabít. Až dosud žila šestnáctiletá Lukrécie s rodinou za zdmi přepychového paláce ve Florencii. Zde je úplně sama, vydána na milost a nemilost manželovým rozmarům. Co si počne? Má proti vévodovi Alfonsovi, o dvanáct let staršímu válečníkovi, šanci? Dokáže přežít? Portrét novomanželky nám strhujícím způsobem líčí, jak to tehdy mohlo být. A mladá žena, jež zápasila o život před dávnými stoletími, na stránkách románu ožívá a vzbuzuje v nás zaujetí, obavy, soucit i napětí.

Velká encyklopedie Hobita přináší podrobná hesla o postavách, národech a druzích, předmětech a událostech a dalších rysech slavného Tolkienova románu, ale zasazuje je i do širšího kontextu autorova díla a také probírá jejich mytologické, literární a inspirační zdroje. Vše, co jste chtěli vědět o Hobitovi!

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je rok 1952 a pracují spolu na ranči v Novém Mexiku kousek od hranic s Texasem a Mexikem. Oba tuší, že nadchází konec starých časů a starých zvyků, konec kovbojů, a začíná se něco nového a hrozného, neboť válka všechno změnila. John se při návštěvě bordelu v mexickém Juárezu zamiluje do prostitutky Magdaleny s dobrým srdcem a kamarád Billy mu kryje záda, neboť každá prostitutka má také pasáka, který už dobré srdce nemá. Dochází na milostné melodrama, označované za McCarthyho verzi Romea a Julie, kdy znepřátelenými rody jsou Mexičané a Američané. Silná ramena ustupují tak trochu sentimentu. I zde je však prolito hodně krve. Název knihy odkazuje na biblická města Sodomu a Gomoru, jež sešla ze světa pro svoji hříšnost.

Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola. Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské provincie, konkrétně regionu Polesí, ve vzpomínkách staré ženy. Vyprávěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika (složená ze silných obrazů a vzájemně provázaných příběhů) zpracovává nejen osudy ústřední rodiny, ale také širokou paletu dalších postav a figurek, které dohromady skládají pestrou románovou mozaiku života v (zejména) Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století de facto do současnosti. Plátno vyprávění je místy potrhané, popálené a tedy fragmentární, tříští se do menších příběhů osobnějšího rázu, do kterých někdy až brutálně pronikají dramatické „velké“ příběhy východní Evropy. Sugestivní a místy velmi tíživý román má potenciál čtenáře strhnout svou divokostí a bezprostředností.

Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský. Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce, nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét. Z těchto dvou základních úvah vyšla Lenka Horňáková-Civade, když si představila, jak setkání těchto dvou výjimečných, ale velmi rozdílných mužů mohlo proběhnout, o čem si během nutných sezení při malování mohli povídat, v čem si mohli rozumět, nebo naopak být v rozporu, ale také jestli mohli jeden druhého v něčem ovlivnit. Kniha byla nominována na Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích EU a vyjadřuje pozitivní evropské vize. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze a Centre National du Livre.

Bývalý vězeň Ike Randolph už patnáct let seká latinu, a trávníky. Poté co vyšel z vězení naposled, založil si zahradnickou firmu a dodržuje zákony, jak to jen jde. Když ale černochovi zaklepe na dveře policie, tuší, že to nic dobrého nevěstí. Na to, co přijde, ale připraven nebyl. Jeho syn Isaiah se spolu svým manželem Derekem stal obětí úkladné vraždy. A i když se Ike se synem po svatbě nikdy pořádně nesmířil, teď je zdrcen žalem. Derekův otec Buddy Lee se za synovu homosexualitu styděl skoro stejně, jako se Derek styděl za otce kriminálníka. Díky svým kontaktům v podsvětí teď ale Buddy hodlá vypátrat, kdo má jeho syna na svědomí. Ike s Buddym nemohou být rozdílnější, krom zkušeností z kriminálu je spojuje jen dlouho potlačovaná láska k synům, jejichž smrt chtějí pomstít. Než si to s viníky vraždy vyřídí, budou čelit nejen vlastním předsudkům vůči světu gayů, ale i vůči sobě navzájem. Dva zavraždění synové. Dva otcové, jeden černoch, druhý běloch. Jak bude chutnat jejich pomsta?

Příběh Ondřeje z Ježova a jeho přítele Petra z Pelhřimova se odehrává v letech 1419–1420 na pozadí očekávaného příchodu Antikrista. Pod dojmem tajemného starého textu se oba muži vydávají na cestu hledání tajemství, jehož kořeny sahají nejenom do doby Karla IV., ale až do časů dávno vyhlazených francouzských kacířů. Svízelné putování obou přátel starou Prahou je doprovázeno pronásledováním ze strany zákeřných nepřátel i vraždami lidí, kteří jsou součástí apokalyptického běsnění, jež se odehrává nejenom v Praze, ale v celé tehdejší Evropě. Vyprávění je ponořeno do barvité spleti středověkých znaků, významů a symbolů a provází čtenáře až k překvapivému vyústění.

V inspirativním titulu Světlo v nás bývalá první dáma Michelle Obamová navazuje na svůj memoárový bestseller Můj příběh, sdílí praktickou moudrost i účinné strategie pro udržování vnitřní naděje a rovnováhy v dnešním nanejvýš nejistém světě. Na velké životní výzvy možná neexistují prostá řešení ani pádné odpovědi, ale Michelle Obamová věří, že všichni můžeme nalézt a využívat soubor nástrojů, které nám pomohou lépe se vyrovnávat se změnami a zachovat si stabilitu v překotné době. V knize Světlo v nás navazuje se čtenáři otevřený a upřímný dialog a zabývá se otázkami, s nimiž mnozí z nás zápolí: Jak si vybudovat trvalé a upřímné vztahy? Jak objevit sílu a pospolitost i přes rozdílné názory? Jak se vypořádat s pochybnostmi o sobě samých či pocity bezmoci? Co dělat, když už je toho na nás moc? Michelle Obamová nabízí čtenářům nové příběhy a bystré postřehy na téma změn, výzev a moci, včetně svého přesvědčení, že když se rozsvítíme pro ostatní, osvětlíme tím bohatství a potenciál okolního světla, odhalíme hlubší pravdy a nové cesty pokroku. Vychází ze svých zkušeností matky, dcery, manželky, přítelkyně a první dámy a prozrazuje, jaké návyky a principy si vypracovala, aby se úspěšně přizpůsobila změnám a překonala rozmanité překážky – dělí se s námi o získanou moudrost, jež jí pomáhá dál psát „její příběh“. Popisuje ty nejužitečnější praktiky, mezi něž patří například začínat den radostně, nesnižovat se k podlostem a vytvořit si vlastní „společenství kuchyňského stolu“ z důvěryhodných přátel a moudrých lidí. Se svým typickým humorem, otevřeností a porozuměním se také zabývá rasovými, genderovými a dalšími společenskými otázkami, aby čtenářům pomohla překonat obavy, čerpat sílu ze své komunity a nebát se žít. „Když rozpoznáme vlastní světlo, dokážeme ho použít,“ říká Michelle Obamová. Inspirativní kombinací silných příběhů a užitečných rad Světlo v nás podněcuje konverzace a vede čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem a nalezení zdrojů spokojenosti, a také pomáhá navázat smysluplné vztahy v rozbouřeném světě.

Říkali jí Dareba a nikomu se nelíbila. Vyslovit její jméno nosilo smůlu. Byla to čarodějnice, jedna z těch, co na člověka přivolají dech smrti. Měla v sobě ďábla a já jsem s ní nesměla mluvit. Příběh přátelství dvou dívek, Francesky, která pochází z měšťanské rodiny, a Maddaleny/Dareby, jež v očích obyvatel vesnice představuje jakousi smůlonošku. Jsme v severní Itálii v období fašismu a italsko-etiopské války, kde platí pouze hlasy a názory „silných mužů“. Francescu fascinuje Maddalenina nespoutanost, dryáčnictví, a touží se připojit k její partě. Je jí čím dál víc jasné, že útlak a nespravedlnost vládne nejen jejímu životu, ale je podstatou fašistického režimu, ve kterém vyrůstá. Když je Dareba obviněna z vraždy mladého muže, musí se poprvé postavit světu dospělých, aby dokázala svou nevinu. Strhující román o dívčím dospívání na pozadí provincie v Pádské nížině, kde vládne kontrola, sexismus a násilí fašismu.