Argo strana 39 z 311

Víte, kdo byl kapitán Buchta? Co znamená, když slivovice řetízkuje? Kolik a jakých surovin s sebou vláčel údajně nepotopitelný Titanic? Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub? Kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? Co má společného královna Margherita Savojská s bazalkou, mozzarellou a rajčaty? Anebo jak svatý Martin přišel k huse? Dagmar Heřtová ráda vaří, ochutnává, cestuje a hledá souvislosti. Vaření má tak trochu v genech, to ostatní bude mít kořeny v její zvědavosti. Když to všechno spojíte, vzniknou malé literární útvary, v nichž se pojí střípky historie, osobních zkušeností, praktických rad a rozjímání o jídle ve všech jeho souvislostech. A často je jako bonus přidán recept, nad nímž se sbíhají sliny.

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je rok 1952 a naši hrdinové spolu pracují na ranči v Novém Mexiku kousek od hranic s Texasem a Mexikem. Oba tuší, že nadchází konec starých časů a starých zvyků, konec kovbojů, a začíná se něco nového a hrozného, neboť válka všechno změnila. John se při návštěvě bordelu v mexickém Juárezu zamiluje do prostitutky Magdaleny s dobrým srdcem a kamarád Billy mu kryje záda, neboť každá prostitutka má také pasáka, který už dobré srdce nemá. Dochází na milostné melodrama, označované za McCarthyho verzi Romea a Julie, kdy znepřátelenými rody jsou Mexičané a Američané. Silná ramena ustupují tak trochu sentimentu, avšak i zde je prolito hodně krve - a i zde přichází ke slovu autorovo surreálné, mýtotvorné vidění světa.

Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský. Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce, nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét. Z těchto dvou základních úvah vyšla Lenka Horňáková-Civade, když si představila, jak setkání těchto dvou výjimečných, ale velmi rozdílných mužů mohlo proběhnout, o čem si během nutných sezení při malování mohli povídat, v čem si mohli rozumět, nebo naopak být v rozporu, ale také jestli mohli jeden druhého v něčem ovlivnit. Kniha byla nominována na Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích EU a vyjadřuje pozitivní evropské vize. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze a Centre National du Livre.

Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli. Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.

Chazarská říše několik staletí ovládala pobřeží Kaspického moře a dolní tok Volhy a Donu. Její sláva se však chýlí ke konci. Kyjevský kníže Svjatoslav touží posunout hranice svého mocnářství a otevřít si přístup k bohatým jižním zemím a Hedvábné cestě. Sjednotil národy severu a vede je ve znamení válečného meče proti Chazarům a jejich spojencům. Kagan a bej, nejvyšší hodnostáři říše, vyšlou na hranice obrovské vojsko, ale hrozí, že ani ono neubrání vzkvétající civilizaci před invazí bezohledných barbarů. Ilja Muromec, Jegor Svjatogor, Mikula Seljanovič a další knížecí bohatýři si na daleké cestě a uprostřed válečného běsnění postupně uvědomují, že jejich nejhorším nepřítelem nejsou cizí vojska, ale temnota, která rozežírá jejich vlastní srdce. Zasel ji někdo, koho kdysi považovali za přítele. Koščej, dříve nazývaný Volch, kráčí po krvavé cestě a sleduje vlastní nebezpečné cíle…

Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola. Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské provincie, konkrétně regionu Polesí, ve vzpomínkách staré ženy. Vyprávěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika (složená ze silných obrazů a vzájemně provázaných příběhů) zpracovává nejen osudy ústřední rodiny, ale také širokou paletu dalších postav a figurek, které dohromady skládají pestrou románovou mozaiku života v (zejména) Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století de facto do současnosti. Plátno vyprávění je místy potrhané, popálené a tedy fragmentární, tříští se do menších příběhů osobnějšího rázu, do kterých někdy až brutálně pronikají dramatické „velké“ příběhy východní Evropy. Sugestivní a místy velmi tíživý román má potenciál čtenáře strhnout svou divokostí a bezprostředností. „Vymítat děs je ženská práce,“ tvrdí Evropanka Alexeje Sevruka v uhrančivém vyprávění o tom nejdůležitějším, totiž o schopnosti přežít a dokonce se radovat, byť třeba na ruinách. V Polesí žijí a umírají Ukrajinci, Židé, Němci, Rusové i Češi ve všednosti katastrof, jako jsou války, či hladomor. Čtenář v mohutném dějovém toku jen lapá po dechu, tu tam snad vzpomene na klasika Issaca Bashevise Singera či na současnou hvězdu Guzelu Jachynu. A nedá se nic dělat, nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha mladého ukrajinského autora. – Jáchym Topol „Velké dějiny se zde proplétají s osudem jednoho člověka. Není pochyb o tom, že se nacházíme v jedné ze Snyderových „krvavých zemí“ (…) Jedním ze sdělení prózy se stává to, že také vše, co vypravěčka snese takříkajíc na jednu hromadu, je součástí (středo)evropské identity, součástí substrátu, z něhož se rodí.“ – Jan M. Heller „Nejsilnější hlas současné česky psané literatury!“ Jáchym Topo

Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi, ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé, ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se, napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci. Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje. „Apeirogon Columa McCanna se nepodobá ničemu, co jste až dosud četli. Je to, jako když poprvé čtete Atlas mraků Davida Mitchella, Autobiografii Rudé Ann Carsonové nebo Lincolna v bardu George Saunderse. Jako když objevíte zcela nový a hluboce pravdivý žánr. Budete mít pocit, že samotná definice románu, toho, čím může být a co může obsahovat, byla jednou provždy rozšířena.“ Michael Cunningam, autor románu Hodiny

Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi, ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé, ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se, napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci. Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje. „Apeirogon Columa McCanna se nepodobá ničemu, co jste až dosud četli. Je to, jako když poprvé čtete Atlas mraků Davida Mitchella, Autobiografii Rudé Ann Carsonové nebo Lincolna v bardu George Saunderse. Jako když objevíte zcela nový a hluboce pravdivý žánr. Budete mít pocit, že samotná definice románu, toho, čím může být a co může obsahovat, byla jednou provždy rozšířena.“ Michael Cunningam, autor románu Hodiny

Dochovaná korespondence Marka Tullia Cicerona byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů, a coby „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost, má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Tato korespondence je pro římské prostředí jedinečným zdrojem informací jak o „velké politice“, tak o drobných mezilidských vztazích. Právě díky ní je Ciceronova doba pro nás nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru, který vyšel v roce 2019, obsahuje 240 dopisů z let 65–50 př. n. l. Druhý, obdobně rozsáhlý svazek zahrnuje dopisy z let 49–43 př. n. l. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Myceliální sága Vilmy Kadlečkové obsahuje kromě osmi knih také tři povídky, které rozvíjejí děj celého příběhu a dodají čtenářům další rozměr mnohovrstevnatého autorčina vesmíru. Pokud jste dočetli celou románovou řadu a stále nemáte dost, je tohle přesně to, co potřebujete.

První kniha Boba Dylana od jeho memoárů nazvaných Kroniky I a vydaných v roce 2004 a zároveň i jeho první kniha od získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 2016. V šestašedesáti koncentrovaných textech píše Dylan o skladbách jiných umělců, Little Richardem či Rayem Charlesem počínaje, Ninou Simone či The Clash konče, přičemž se od triviálních konstatování a dylanovsky poťouchlých žertíků odráží k zásadním postřehům o povaze populární hudby. Analyzuje to, čemu říká past jednoduchých rýmů, rozebírá, jak přidání jediné slabiky může píseň oslabit, a dokonce vysvětluje, jak bluegrass souvisí s heavy metalem. Jeho psaní je tajuplné, rtuťovité, místy neproniknutelné a často nesmírně vtipné, a třebaže zdánlivě pojednává jen o hudbě, nabízí vlastně pronikavé zamyšlení o stavu člověka. Kniha obsahuje i sto padesát pečlivě vybraných fotografií a ilustrací, které pozoruhodně přispívají k celkovému účinku díla.

Příběh o slávě a pádu Númenoru patří k nejdůležitějším epizodám v dějinách Středozemě. Zmínky o požehnaném ostrově a jeho katastrofickém zániku se v Tolkienově díle opakovaně vracejí, o Númenoru se vypráví v Pánu prstenů i v Silmarillionu. Editor Brian Sibley z vydaných i nevydaných textů sestavil a komentářem opatřil ucelenou kroniku, z níž vyvstává dramatická předehra k Pánu prstenů – vzestup Saurona, svedení lidí, vykování prstenů moci, zpychnutí obyvatel Númenoru a potopa pohlcující ostrov, který býval pozemským rájem; katastrofa, která navždy proměnila podobu Ardy a uzavřela cestu na nejzazší Západ.

Kniha Dobrodruh Conan představuje slavného válečníka stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda v barbarově nejdivočejší podobě během jeho dobrodružné cesty plné krvavých bojů, troufalých činů a lásky nespočtu žen. Conan zde pátrá po podivuhodně broušených drahokamech, brání hranice Aquilonie proti pomstychtivým piktským kmenům, objevuje pirátský poklad, bojuje proti nemilosrdným lidojedům a zaplétá se do krvavé občanské války v rozlehlých síních zapomenutého města. Sbírka obsahuje povídky Služebníci Bit-Jakinovi, Za Černou řekou, Černý cizinec, Zambulští lidožrouti a Rudé hřeby v novém překladu Romana Tilcera s přihlédnutím k původním Howardovým textům. V dodatcích mimo jiné naleznete v českém překladu dosud nepublikované pracovní verze autorem nedokončené povídky Vlci za hranicí, posmrtně vydané povídky Černý cizinec a proslulé novely Rudé hřeby.

Co by to bylo za autorský svět, kdyby k němu neexistovala encyklopedie? Mycelipedii nestvořila pouze autorka celé ságy, ale spolu s ní také skalní fanoušci, kteří přibývají – inu jako houby po dešti. V naší e-knize naleznete všechno, co jste o Myceliu chtěli vědět, ale nevěděli jste, koho se zeptat.

Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání jeho světového bestselleru Cesta, se žijící klasik americké literatury Cormac McCarthy vrací na scénu s novým dílem. Jeho román Pasažér se odehrává v roce 1980 a sleduje osudy záchranáře Bobbyho Westerna, který se z člunu pobřežní hlídky vrhá k potopenému vraku letadla. V něm nachází těla devíti lidí, stále ještě připoutaných ke svým sedadlům. Chybí pilotova taška, černá skříňka a hlavně desátý pasažér. Jako někteří dřívější hrdinové McCarthyho románů se i Bobby Western stává nechtěným svědkem událostí, které se pro něj nakonec ukážou hrozbou. McCarthyho román Pasažér v sobě pozoruhodným způsobem propojuje meditaci nad mravností, vědou a dědičným hříchem s prvky thrilleru, a činí tak s příznačně rafinovaným, oslňujícím stylem, jenž autorovi vysloužil reputaci jednoho z největších současných amerických prozaiků.

Stárnoucí novinář Petr Kříž, jehož posedlostí jsou výtvarná díla ztvárňující zimní výjevy, přiletí do Izraele, kam jej pozval jistý Hanuš Weigl, český Žid, o kterém ale Petr neví zhola nic. Hanuš Petra požádá, aby se vydal po stopách pokladu olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Také mu sdělí, že Petr po jeho smrti zdědí jisté indicie, jimiž se má při pátrání řídit. Tím odstartuje Petrova cesta labyrintem domněnek, odkazů, literárních a dějinných odboček, útržků ze životů více či méně známých postav a historických anekdot s více či méně zjevnou spojitostí. Jiří Kamen vede vyprávění ve dvou dějových liniích: historické události jsou líčené v kapitolách Hráči, v kapitolách Pátrači pak sledujeme pátrání po arcibiskupově minulosti i penězích, jež měl odkázat na založení olomoucké univerzity. Autor postupně odhaluje dosud neznámá Kohnova tajemství. Problém ale je, že jsou ve hře síly, které chtějí zveřejnění některých tajemství zabránit. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.