Argo strana 41 z 313

Kolektivní monografie si klade za cíl zachytit a vyložit nejrůznější aspekty ekonomického myšlení ve středověku a v raném novověku. Ceny a mzdy, resp. způsoby nakládání s penězi ve středověké a raně novověké společnosti nabízejí jednu z možností, jak proniknout k samotné podstatě ekonomického uvažování předmoderního člověka, který byl nucen klást na materiální aspekty života mnohem větší důraz než člověk moderní. Kniha v tomto ohledu odráží interdisciplinární pohledy na danou problematiku očima historiků, stavebních historiků a archeologů. Jednotliví autoři se zde věnují dějinám pražského Ungeltu, ekonomickým aspektům života sedláků v okolí Chebu v 15. století, způsobům kontroly městského hospodaření, poptávce po penězích mezi katolickými emigranty z husitských Čech ve 20. a 30. letech 15. století, židovským půjčkám ve Znojmě, zlatým a stříbrným mincovním ražbám či funkci luxusních výrobků, doložených archeologickými nálezy, v městském hospodaření.

Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi, ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé, ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se, napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci. Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje.

Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze? Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a jeho ctihodný přítel Petr z Pelhřimova se vydávají na dobrodružnou výpravu za tajemstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti vyhlazených francouzských kacířů. Jejich putování středověkou Prahou je provázeno filozofickými disputacemi, ale také zákeřnými nepřáteli a tajemnými vraždami, které jsou součástí apokalyptického běsnění. Tato epická cesta je prostoupena barvitou spletí středověkých znaků, významů a symbolů, které čtenáře provázejí až k překvapivému vyústění. Poslední kacíř je strhující historický román, který vás vtáhne do temného a záhadného světa středověku. Společně s Ondřejem a Petrem se ocitnete uprostřed epického boje mezi vírou a poznáním, plného nebezpečí a vzrušení. Tento fascinující příběh odkrývá zákulisí staré Prahy, kde se proplétají osudy hrdinů s temnými silami a střetávají se prastará tajemství s budoucím osudem. Připravte se na neuvěřitelně dobrodružnou jízdu středověkou Prahou.

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things, známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira, který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna. Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem, jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta. Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je pro něj nejdůležitější…

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things, známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira, který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna. Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem, jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta. Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je pro něj nejdůležitější…

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things, známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira, který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna. Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem, jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života – dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na něj čeká další výzva – musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta. Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je pro něj nejdůležitější…

Víte, kdo byl kapitán Buchta? Co znamená, když slivovice řetízkuje? Kolik a jakých surovin s sebou vláčel údajně nepotopitelný Titanic? Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub? Kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? Co má společného královna Margherita Savojská s bazalkou, mozzarellou a rajčaty? Anebo jak svatý Martin přišel k huse? Dagmar Heřtová ráda vaří, ochutnává, cestuje a hledá souvislosti. Vaření má tak trochu v genech, to ostatní bude mít kořeny v její zvědavosti. Když to všechno spojíte, vzniknou malé literární útvary, v nichž se pojí střípky historie, osobních zkušeností, praktických rad a rozjímání o jídle ve všech jeho souvislostech. A často je jako bonus přidán recept, nad nímž se sbíhají sliny.

Závěrečný díl autorovy Pohraniční trilogie svádí dohromady oba přeživší kovboje z předchozích románů: Johnyho Grady Colea ze Všech krásných koní, nyní o tři roky staršího, tedy devatenáctiletého, a Billyho Parhama z Hranice, kterému je teď osmadvacet. Je rok 1952 a naši hrdinové spolu pracují na ranči v Novém Mexiku kousek od hranic s Texasem a Mexikem. Oba tuší, že nadchází konec starých časů a starých zvyků, konec kovbojů, a začíná se něco nového a hrozného, neboť válka všechno změnila. John se při návštěvě bordelu v mexickém Juárezu zamiluje do prostitutky Magdaleny s dobrým srdcem a kamarád Billy mu kryje záda, neboť každá prostitutka má také pasáka, který už dobré srdce nemá. Dochází na milostné melodrama, označované za McCarthyho verzi Romea a Julie, kdy znepřátelenými rody jsou Mexičané a Američané. Silná ramena ustupují tak trochu sentimentu, avšak i zde je prolito hodně krve - a i zde přichází ke slovu autorovo surreálné, mýtotvorné vidění světa.

Chazarská říše několik staletí ovládala pobřeží Kaspického moře a dolní tok Volhy a Donu. Její sláva se však chýlí ke konci. Kyjevský kníže Svjatoslav touží posunout hranice svého mocnářství a otevřít si přístup k bohatým jižním zemím a Hedvábné cestě. Sjednotil národy severu a vede je ve znamení válečného meče proti Chazarům a jejich spojencům. Kagan a bej, nejvyšší hodnostáři říše, vyšlou na hranice obrovské vojsko, ale hrozí, že ani ono neubrání vzkvétající civilizaci před invazí bezohledných barbarů. Ilja Muromec, Jegor Svjatogor, Mikula Seljanovič a další knížecí bohatýři si na daleké cestě a uprostřed válečného běsnění postupně uvědomují, že jejich nejhorším nepřítelem nejsou cizí vojska, ale temnota, která rozežírá jejich vlastní srdce. Zasel ji někdo, koho kdysi považovali za přítele. Koščej, dříve nazývaný Volch, kráčí po krvavé cestě a sleduje vlastní nebezpečné cíle…

Amsterodam, rok 1656. Evropa se vzpamatovává z třicetileté války, která přímo či nepřímo vyhnala mnoho lidí z jejich domovů. Patřil k nim i kněz, učitel a filosof Jan Amos Komenský. Řízením osudu se po mnoha peripetiích a osobních tragédiích dostal do Amsterodamu ve stejné době, kdy v něm žil a tvořil světoznámý malíř Rembrandt van Rijn. Podle historických pramenů bydleli téměř v sousedství, lze tudíž předpokládat, že se museli znát. Ve florentské galerii Uffizi také visí Rembrandtův obraz starce, nápadně podobného právě J. A. Komenskému, a mnozí badatelé skutečně předpokládají, že jde o filosofův portrét. Z těchto dvou základních úvah vyšla Lenka Horňáková-Civade, když si představila, jak setkání těchto dvou výjimečných, ale velmi rozdílných mužů mohlo proběhnout, o čem si během nutných sezení při malování mohli povídat, v čem si mohli rozumět, nebo naopak být v rozporu, ale také jestli mohli jeden druhého v něčem ovlivnit. Kniha byla nominována na Prix du livre européen (Cenu evropské knihy), udělovanou každoročně románu nebo eseji, který vyšel v zemích EU a vyjadřuje pozitivní evropské vize. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze a Centre National du Livre.

Román o Vildovi Jakšovi, čs. mistru boxu ve střední váze, který prožil zářivý život celebrity ve třicátých letech minulého století nejen v Praze, ale hlavně v Paříži. Když ČSR v roce 1938 mobilizovala, odmítl zůstat ve Francii a nastoupil vojenskou službu. Po okupaci uprchl z protektorátu a po dobrodružné cestě sloužil v čs. jednotce ve Francii a vstoupil do 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii. U třistajedenáctky létal jako palubní střelec, což se mu nakonec stalo osudným. Velmi volně se jeho životem nechal v roce 1986 inspirovat Jaroslav Soukup v Pěstech ve tmě s Markem Vašutem v hlavní roli. Příběh tančícího elegána, boxera a letce Vildy Jakše.

Spojení hluboké venkovské moudrosti, která už vymírá, a obrazů z ukrajinských dějin viděných zdola. Román od autora s ukrajinskými i českými kořeny zachycuje tříštivý, mihotavý a nejednoznačný obraz ukrajinské provincie, konkrétně regionu Polesí, ve vzpomínkách staré ženy. Vyprávěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika (složená ze silných obrazů a vzájemně provázaných příběhů) zpracovává nejen osudy ústřední rodiny, ale také širokou paletu dalších postav a figurek, které dohromady skládají pestrou románovou mozaiku života v (zejména) Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století de facto do současnosti. Plátno vyprávění je místy potrhané, popálené a tedy fragmentární, tříští se do menších příběhů osobnějšího rázu, do kterých někdy až brutálně pronikají dramatické „velké“ příběhy východní Evropy. Sugestivní a místy velmi tíživý román má potenciál čtenáře strhnout svou divokostí a bezprostředností. „Vymítat děs je ženská práce,“ tvrdí Evropanka Alexeje Sevruka v uhrančivém vyprávění o tom nejdůležitějším, totiž o schopnosti přežít a dokonce se radovat, byť třeba na ruinách. V Polesí žijí a umírají Ukrajinci, Židé, Němci, Rusové i Češi ve všednosti katastrof, jako jsou války, či hladomor. Čtenář v mohutném dějovém toku jen lapá po dechu, tu tam snad vzpomene na klasika Issaca Bashevise Singera či na současnou hvězdu Guzelu Jachynu. A nedá se nic dělat, nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha mladého ukrajinského autora. – Jáchym Topol „Velké dějiny se zde proplétají s osudem jednoho člověka. Není pochyb o tom, že se nacházíme v jedné ze Snyderových „krvavých zemí“ (…) Jedním ze sdělení prózy se stává to, že také vše, co vypravěčka snese takříkajíc na jednu hromadu, je součástí (středo)evropské identity, součástí substrátu, z něhož se rodí.“ – Jan M. Heller „Nejsilnější hlas současné česky psané literatury!“ Jáchym Topo

Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi, ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé, ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se, napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci. Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje. „Apeirogon Columa McCanna se nepodobá ničemu, co jste až dosud četli. Je to, jako když poprvé čtete Atlas mraků Davida Mitchella, Autobiografii Rudé Ann Carsonové nebo Lincolna v bardu George Saunderse. Jako když objevíte zcela nový a hluboce pravdivý žánr. Budete mít pocit, že samotná definice románu, toho, čím může být a co může obsahovat, byla jednou provždy rozšířena.“ Michael Cunningam, autor románu Hodiny

Apeirogon je kniha o síle příběhu. Dozvíme se v ní o poslední večeři Françoise Miterranda, o ptácích i amatérských archeolozích, ale hlavní pozornost je upřena na dva muže, Ramiho a Bassama, a jejich osudy, jež se odvíjejí z opačných stran Zdi, ale nakonec se spojí. Colum McCann vypráví pravdivý příběh dvou otců, kteří přišli o dcery, dvou přátel usilujících o to samé, ačkoli jeden je Izraelec a druhý Palestinec. Všechny linie vyprávění vzájemně souvisejí, komunikují spolu a proplétají se, napříč staletími i kontinenty, jako Příběhy tisíce a jedné noci. Apeirogon je příběh lidství. Nenávisti, lásky a naděje. „Apeirogon Columa McCanna se nepodobá ničemu, co jste až dosud četli. Je to, jako když poprvé čtete Atlas mraků Davida Mitchella, Autobiografii Rudé Ann Carsonové nebo Lincolna v bardu George Saunderse. Jako když objevíte zcela nový a hluboce pravdivý žánr. Budete mít pocit, že samotná definice románu, toho, čím může být a co může obsahovat, byla jednou provždy rozšířena.“ Michael Cunningam, autor románu Hodiny

První kniha Boba Dylana od jeho memoárů nazvaných Kroniky I a vydaných v roce 2004 a zároveň i jeho první kniha od získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 2016. V šestašedesáti koncentrovaných textech píše Dylan o skladbách jiných umělců, Little Richardem či Rayem Charlesem počínaje, Ninou Simone či The Clash konče, přičemž se od triviálních konstatování a dylanovsky poťouchlých žertíků odráží k zásadním postřehům o povaze populární hudby. Analyzuje to, čemu říká past jednoduchých rýmů, rozebírá, jak přidání jediné slabiky může píseň oslabit, a dokonce vysvětluje, jak bluegrass souvisí s heavy metalem. Jeho psaní je tajuplné, rtuťovité, místy neproniknutelné a často nesmírně vtipné, a třebaže zdánlivě pojednává jen o hudbě, nabízí vlastně pronikavé zamyšlení o stavu člověka. Kniha obsahuje i sto padesát pečlivě vybraných fotografií a ilustrací, které pozoruhodně přispívají k celkovému účinku díla.

Příběh o slávě a pádu Númenoru patří k nejdůležitějším epizodám v dějinách Středozemě. Zmínky o požehnaném ostrově a jeho katastrofickém zániku se v Tolkienově díle opakovaně vracejí, o Númenoru se vypráví v Pánu prstenů i v Silmarillionu. Editor Brian Sibley z vydaných i nevydaných textů sestavil a komentářem opatřil ucelenou kroniku, z níž vyvstává dramatická předehra k Pánu prstenů – vzestup Saurona, svedení lidí, vykování prstenů moci, zpychnutí obyvatel Númenoru a potopa pohlcující ostrov, který býval pozemským rájem; katastrofa, která navždy proměnila podobu Ardy a uzavřela cestu na nejzazší Západ.