Argo strana 42 z 311

Svižný, vtipný a nápaditý román významného amerického autora, který se v českém překladu představí poprvé, propojuje různé roviny vyprávění, přičemž roli hraje nejen příběh a postavy, ale i jazyk a komunikace, je to kniha založená na mluvení, zvucích a smyslech. Hrdinkou je hluchá žena, která se stane obětí krádeže identity přes kreditní kartu. Policie se tím neobtěžuje zabývat, a tak žena se svým mladším přítelem, jenž vymýšlí sci-fi hry a jenž ji zbožňuje, pátrají na vlastní pěst. Souběžně na scénu přichází i ten, kdo z ukradené identity žije, žije tak už mnoho let na různá jména a na různé účty, muž s kriminální minulostí, který si užívá života na vysoké noze se sexbombou Natalií, Ruskou, a předstírá, že je lékař.

Londýn 1958. Šestadvacetiletá Betty Fisherová se jako jedna z prvních připojí ke kampani za jaderné odzbrojení a na ustavujícím shromáždění se seznámí s jistým Johnem Harrisem. Ten si s sebou nese trauma ze závěrečné fáze druhé světové války, již strávil v Berlíně. Johnův obdiv k Betty se postupně přerodí v potřebu ji chránit, pronásledují jej vzpomínky a představy. A jak se John postupně rozpadá, i v Betty se probudí vzpomínky, i ji brzy dožene minulost. „Perfektně vystavěný, elegantně napsaný příběh s postavami, na kterých vám záleží. Přečetla jsem ho se zatajeným dechem.“ Saskia Sarginsonová, autorka románu Lavička

V české kotlině se vždycky vědělo, že s humorem jde všechno líp, a to dokonce i když se v mladickém rozmaru necháte chvilku unést silou okamžiku a najednou zjistíte, že vám bude čtyřicet. S pivem v ruce, výčepem za zády a kamarády po boku ale není nic tak hrozné, jak to na první pohled vypadá, ani život. Své o tom ví i parta přátel, kteří se prostě jen snaží zamilovat, opít, vydělat prachy, zbavit se na víkend rodiny, vzájemně se co nejtrefněji urazit a zejména přežít. Časosběrný román bez příkras popisuje bezvýznamné tragikomické události nezapomenutelných postaviček. Chmelovou domácí pohodu rozvíří návštěva úspěšného kamaráda, který zbohatl ve Státech. Každý všední den je plný čerstvých dialogů u zvětralého piva, cynické legrace až k pláči, přátelství a pokrytectví a zoufale vitální naděje, že se ještě něco musí stát. Mužský román o mužích a pro muže.

Romantická letní komedie o nových začátcích. Příběh o tom, že není vždy všechno tak, jak to na první pohled vypadá a že život s panem Dokonalým je někdy pořádná fuška. Eliška skončila po rozvodu bez peněz, zázemí i nadějných vyhlídek do budoucna. Až ve chvíli, kdy získá takřka vysněnou práci v malé vesničce v Novohradských horách, se začíná zdát, že by mohla mít alespoň trochu štěstí. Jenomže ne všechno je tak, jak to na první pohled vypadá a její nové zaměstnání možná nebude až tolik idylické, jak si původně představovala. A co teprve, když se ke všem jejím problémům přidá jeden neuvěřitelně sexy milionář, starosta s vášní pro pořádání plesů, nerudný truhlář a zoufalá maminka s opuštěným gulášovým stánkem! „Eliška, Lukáš, Adéla, Aleš, pan Kabíček a mnoho dalších. Právě s těmito současníky se potkáte v románu „Pod kaštanem“. A když píšu potkáte-tak mi to věřte. Autorka totiž píše s takovou lehkostí a samozřejmostí, že už od první kapitoly máte pocit, že jste se ocitli přímo mezi aktéry děje. Garantuju vám, že minimálně v jedné z postav se poznáte i vy!

Jean-Marc Jancovici je významný francouzský odborník na energetiku, který se ve své osvětové práci věnuje především vlivu energetické produkce na klima. V této knize se spojil se známým komiksovým kreslířem Christophem Blainem. Společně tu inteligentním a vtipným způsobem velice srozumitelně vysvětlují, jak fungují různé způsoby produkce energie, jak je lidstvo na energii závislé, jakými zásadními změnami naše planeta v současnosti prochází a jaké jsou jejich důsledky a dopady. Jean-Marc Jancovici se ve své výtečné argumentaci soustředí na otázky ekologické a společenské, ale nezapomíná ani na ekonomické hledisko a nevyhýbá se sporným tématům. Ve spolupráci s Ch. Blainem tak vznikla zasvěcená a zároveň zábavná kniha nabitá informacemi a odpověďmi na mnoho palčivých otázek, které si dnes klademe. Ve Francii se tohoto komiksu prodalo více než 600 000 výtisků. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Stav beztíže je pátá sbírka humoristických próz z pera Woodyho Allena; podobně jako čtyři předchozí knihy Vyřídit si účty, Bez peří, Vedlejší účinky a Čirá anarchie nabízí i Stav beztíže to, na co jsme od Woodyho Allena zvyklí z jeho nezapomenutelných filmů: osobitý, inteligentní a absurdní humor, kombinovaný s jistou plachostí a notnou dávkou nervózní sebereflexe. Kniha se přitom vyznačuje pozoruhodnou tematickou šíří; ať už však autor píše o koních, kteří malují, o autech, která myslí, o sexuálním životě celebrit, nebo o čínské kuchyni, vždy zůstává nezaměnitelným originálem. Osobitý, inteligentní a absurdní humor!

Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit? Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady. Tam ve vesmíru už to začalo.

Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains. Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní postoje a jednoduché moudrosti okořeněné sžíváním se s naprosto odlišnou, evropskou kulturou v osobě samotné autorky. S pokorou vypráví příběhy indiánů a ve snaze moderního člověka jednoduše zušlechtit se zamýšlí nad svým životem, zažitými stereotypy, nad ctí, hrdostí, láskou, vztahem k rodičům, dětem, starým a nemohoucím, k přírodě, ke zvířatům, ke smrti a k hvězdné obloze. Každý si totiž hluboko uvnitř, přeje být právě tím, co v dětství tolik obdivoval. Indiánem. Její blog okamžitě uchvátil tisíce čtenářů a v roce 2022 získala hned prestižní blogerské ocenění ve dvou kategoriích.

Děj románu Avilion začíná tam, kde skončil příběh knihy Les mytág. Steven Huxley a mytágo Guiwenneth žijí v Ryhopském lese, v ruinách římské vesnice z doby železné. Guiwenneth se zde cítí dobře a Steven už se dávno vzdal všech myšlenek na to, že by se měl vrátit do svého vlastního světa. Chovají zvířata, sklízejí úrodu. Mají spolu dvě děti, napůl lidi a napůl mytága. Jack je jako jeho otec, bystrý chlapec, který touží dozvědět se všechno o světě; Yssobel je spíš po matce. Jenže idyla nemůže vydržet dlouho. Lovci, kteří chránili Guiwenneth jako dítě, ji teď přišli varovat, že je v nebezpečí. Navíc Yssobel začíná pravidelně snít o Stevenově bratru Christianovi, který se v Lavondyss ztratil, a Jack zase touží poznat svět svého otce. Osud rodiny se začíná měnit. Závěrečný román cyklu o prapůvodním lese plném oživlých mýtů završuje osudy rodiny Huxleyových v příběhu plném bolesti a ztrát.

Největší potíž má u brilantního románu amerického autora z Clevelandu v Ohiu kritika s žánrovým zařazením - hranice mezi pulp fiction a vysokou literaturou je velmi úzká. Od počátku je jasné, že tři nesourodé vyprávěcí roviny budou do sebe nějak zapadat. V jedné sledujeme příběh Milese Cheshirea, který nepřestává ani po letech hledat svého bratra-dvojče -­­ ten za sebou nechává tajemné, pracně a podivně konstruované stopy a svého bratra vodí z jednoho neuvěřitelného místa na druhé. Ve druhé linii sledujeme příběh vyprávěný očima studentky střední školy, znuděné životem na malém městě, která uteče se svým charismatickým profesorem matematiky do opuštěného motelu kdesi v Nebrasce a která začne tušit, že všechno není, jak se zdálo být. Třetí vypravěč začíná šokující akcí: s uříznutou paží položenou v autě mezi nimi ho ve tři ráno veze jeho otec do nemocnice.

České království roku 1420. Dvanáctiletá Šárka, jež i po brutálním znásilnění jako jediná přežila z katolíky nemilosrdně vyvražděné vesnice, nachází záchranu u největšího českého vojevůdce Jana Žižky a jeho hrdinné husitské armády, aby se se svými družkami a druhy celou svou duší a tělem oddala boji proti katolicismu. Historický manga velkoopus, volně adaptující motiv husitských válek v Českých zemích, jež v Evropě 15. století zažehly doutnák náboženských reforem, vykreslující hrůzy nelítostných bojů neotřelým pohledem malé dívky.

Zdá se, že zásoby dětských prohřešků, ničemností, ba zlořádů ještě zdaleka nejsou vyčerpány. David Walliams je opět s humorem sobě vlastním zmapoval, zapsal a pak je předal Tonymu Rossovi, aby k nim nakreslil spoustu vtipných ilustrací. A ejhle, na světě je nová kniha deseti příběhů o nejhorších dětech. Poznáte Vejtahu Vítězslava, Panovačnou Patricii, Jedovatého Jošta a mnoho dalších. Ale nebojte, i oni dostanou, co si zaslouží! „David Walliams je stále lepší a lepší.“ (Telegraph)

Děj románu Avilion začíná tam, kde skončil příběh knihy Les mytág. Steven Huxley a mytágo Guiwenneth žijí v Ryhopském lese, v ruinách římské vesnice z doby železné. Guiwenneth se zde cítí dobře a Steven už se dávno vzdal všech myšlenek na to, že by se měl vrátit do svého vlastního světa. Chovají zvířata, sklízejí úrodu. Mají spolu dvě děti, napůl lidi a napůl mytága. Jack je jako jeho otec, bystrý chlapec, který touží dozvědět se všechno o světě; Yssobel je spíš po matce. Jenže idyla nemůže vydržet dlouho. Lovci, kteří chránili Guiwenneth jako dítě, ji teď přišli varovat, že je v nebezpečí. Navíc Yssobel začíná pravidelně snít o Stevenově bratru Christianovi, který se v Lavondyss ztratil, a Jack zase touží poznat svět svého otce. Osud rodiny se začíná měnit. Závěrečný román cyklu o prapůvodním lese plném oživlých mýtů završuje osudy rodiny Huxleyových v příběhu plném bolesti a ztrát.

Monografie věnovaná recepci Leoše Janáčka a jeho hudby, v tomto případě zaměřená na prvních šestnáct let Janáčkovy umělecké kariéry, je svým tématem publikace muzikologická, způsob řešení daného tématu ji však spíše řadí do oblasti kulturní historie. Kniha je vyústěním Zapletalova dlouhodobého badatelského zájmu o dějiny hudební kultury na Moravě. Autor klade důraz na uvádění a kritickou recepci Janáčkovy rané umělecké činnosti, a to nejen skladatelské, ale i dirigentské a sbormistrovské, klavíristické aj. Vzhledem k tomu, že zmíněnou problematiku sleduje především s ohledem na kulturní a sociálně-emancipační snahy českého národa v Brně a na Moravě, je tato kniha rovněž důležitým příspěvkem k poznání vývoje českého a německého národního vědomí, specifičtěji pak národního obrození na Moravě.

Lissa, zdravotní sestra v rušné londýnské čtvrti, je svědkem dopravní nehody. Oběť nehody osobně zná a následně se u ní projeví posttraumatická stresová porucha. Její nadřízený ji nechá přeložit na několik měsíců do malého městečka na skotské vysočině v naději, že ji kouzelné místo i méně náročná práce zase postaví na nohy. Lissa si na tuto dobu vymění místo s místním zdravotníkem Cormacem. Lissa nikdy nežila na malém městě, Cormac zase v tom velkém strávil do té doby maximálně jeden den. Změna by jim oběma mohla prospět. Cormac je však ve velkoměstě ztracený. I energická Lissa si jen těžko zvyká na život na venkově. Oba lidé, kteří se do té doby nikdy nepotkali, jsou v dennodenním kontaktu, probírají své pacienty, ustavičně si kvůli něčemu posílají e-maily. Jejich vztah se každým dnem prohlubuje, a to nejen ten pracovní. Co se stane, až se Lissa a Cormac, jež dělí přesně pět set mil, nakonec potkají tváří v tvář?

Londýn 1958. Šestadvacetiletá Betty Fisherová se jako jedna z prvních připojí ke kampani za jaderné odzbrojení a na ustavujícím shromáždění se seznámí s jistým Johnem Harrisem. Ten si s sebou nese trauma ze závěrečné fáze druhé světové války, již strávil v Berlíně. Johnův obdiv k Betty se postupně přerodí v potřebu ji chránit, pronásledují jej vzpomínky a představy. A jak se John postupně rozpadá, i v Betty se probudí vzpomínky, i ji brzy dožene minulost.