Argo strana 43 z 314

Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Idylické dětství pro desetiletého Maxe skončí okamžikem, kdy nastoupí do chlapeckého internátu. Namísto pohádkové svobody, jíž si užíval na dědově statku, se ocitá ve světě plném nepochopitelných pravidel, kde co chvíli hrozí nejrůznější tresty. Zároveň ale nachází oporu díky skupině spolu žáků, již pevně drží při sobě. O řadu let později, když už Max i jeho kamarádi stojí na prahu dospělosti, vyjde najevo tajemství o tom, co se kdysi ve škole dělo, a znovu je připoutá k sobě řadou tíživých otázek. Kdo o čem věděl, a odkdy? A kdo bude trvat na tom, že je nutné zjednat spravedlivou nápravu, ať je to všechny stojí, co to stojí? V románu, který překlenuje několik desetiletí od 80. let 20. století, se rozvíjí příběh o poutech mezi muži – o těch tvořených náklonností a skutečnou péčí, ale i o těch zcela zničujících. James Scudamore je někdo, s kým se odteď v anglickém románu musí počítat. Hilary Mantelová Tak dobré, až se vám tají dech. Observer Temná, něžná a znepokojivá kniha. Guardian

Po dlouhých šestnácti letech, jež uplynuly od vydání světového bestselleru Cesta, nedávno zesnulého klasika americké literatury Cormac McCarthyho, vychází nový román Pasažér. Odehrává se v roce 1980 a sleduje osudy záchranáře Bobbyho Westerna, který se z člunu pobřežní hlídky vrhá k potopenému vraku letadla. V něm nachází těla devíti lidí, stále ještě připoutaných ke svým sedadlům. Chybí pilotova taška, černá skříňka a hlavně desátý pasažér. Jako někteří dřívější hrdinové McCarthyho románů se i Bobby Western stává nechtěným svědkem událostí, které se pro něj nakonec ukážou hrozbou. McCarthyho román Pasažér v sobě pozoruhodným způsobem propojuje meditaci nad mravností, vědou a dědičným hříchem s prvky thrilleru, a činí tak s příznačně rafinovaným, oslňujícím stylem, jenž autorovi vysloužil reputaci jednoho z největších současných amerických prozaiků.

Marta už dávno ví, že s ní něco není v pořádku, jenom přesně neví co. Její manžel Patrik si myslí, že je úžasná a že spolu všechno zvládnou. Každý má přece nějaké trápení, které musí překonat, aby mohl žít dál. Ještě před svatbou mu Marta oznámila, že nechce mít děti, a Patrik to přijal s tím, že ji miluje už od čtrnácti a jediné, na čem mu záleží, je postarat se o to, aby byla šťastná. Jenže právě to se mu přes veškerou snahu nedaří. A když se nakonec Marta dobere pravdy o tom, co ji to vlastně trýzní, je příliš pozdě, aby se naplnila její nejhlubší touha. Ale kdoví, možná se ukáže i to, že když někoho přestanete milovat, je možné začít znovu od nuly, pokud se naučíte napřít svou touhu k něčemu jinému.

Čítanka Neila Gaimana je neobyčejnou sbírkou obsahující to nejlepší z bohaté literární kariéry jednoho z nejoblíbenějších světových tvůrců. Výběr provedli ti, kteří autorovo cenami ověnčené dílo znají bezesporu nejlépe – jeho oddaní čtenáři. Tato podmanivá kniha představuje dosud nejvšestrannějším způsobem autorovu v mnoha směrech průkopnickou, jedinečnou a především nekonečně nápaditou beletrii. Spolu s předmluvou nositele Bookerovy ceny Marlona Jamese a s krátkými ukázkami z pětice autorových románů pro dospělé obsahuje kniha téměř padesát povídek, z nichž mnohé patří mezi to nejlepší, co bylo v posledních desetiletích v rámci fantastického žánru napsáno.

Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Čechové, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou - hladomory, války, epidemie, politiku… Román je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou kronikou, ukazující na pozadí nelítostných časů v první polovině dvacátého století drsný a krutý život několika generací české rodiny, která se odstěhovala za vysněným blahobytem - a dostala jen utrpení a pocit vykořeněnosti, protože vrátit se už nebylo kam… Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii, kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina. Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou sotva unesou, ale unést musejí.

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za "Jeruzalém Evropy", kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání - a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

České království roku 1420. Vojevůdci a nájemnému husitskému žoldnéři Janu Žižkovi se za pomoci nově sestrojené ruční palné zbraně píšťaly a víry v Boha podaří z rolníků, žen i dětí sestavit neotřesitelnou armádu. Jsme svědky bitvy dvoutisícového vojska Táboritů s Křížovou výpravou, čítající na sto tisíc katolických rytířů - bitvy, jež změnila dějiny a účastní se jí teprve dvanáctiletá bojovnice Šárka.

Příběh Jany, narozené v Praze, která kvůli pronásledování komunistickým režimem opouští s manželem a dvěma dětmi svou zemi a začíná nový život ve Spojených státech. Monika Zgustová v novém bilančním románu literárně skvěle přetavuje těžká témata rodiny a emigrace na pozadí dějin dvacátého století. Ohlíží se jemným, nostalgickým jazykem, krystalicky čistým. Jako by vypravěčka se čtenářem zvolna upíjela čaj provoněný jasmínem, vedla ho zákrutami svého života a sdílela údiv nad světem. Sáhla do osobních dramat, popsala onu tragédii, kterou lidem škodolibě nachystala příroda a jmenuje se rodina. Příroda sváže vlákna citlivého srdce a napojí ho na lidi, kteří si jdou bytostně na nervy. Usadí lidi s rozdílným citem a smýšlením v rodinných hnízdech, kde se mísí intimní blízkost a nepřekonatelný odpor. Především vzorec vztahů matek a dcer je zrcadlo. Stojí si v cestě, vzduchem jiskří konkurenční boj; bojují o přízeň patriarchy rodinného krbu. Osud, který s námahou sotva unesou, ale unést musejí.

Román Rodina Karnovských vypráví příběh tří generací židovské rodiny. Na konci 19. století odchází stoupenec židovského osvícenství David Karnovsky s manželkou z chasidské komunity v Polsku do svobodomyslného Berlína. Jeho syn Georg se stane těsně před první světovou válkou lékařem a slouží v polní nemocnici. Georgův syn Jegor dospívá v době nastupujícího nacismu, zakusí ponižování kvůli rasovému původu a začne nenávidět sám sebe i Židy obecně. Celé rodině se nakonec podaří uprchnout do Spojených států, kde si však Jegor nemůže a nechce zvyknout. Stává se tam stoupencem nacismu, a dokonce se uchyluje k zoufalému činu v naději, že ho Němci pustí zpátky domů a přijmou mezi sebe. „Mohutný, ohromující román, plný života, s postavami všech myslitelných typů, trpícími, avšak vyznačujícími se nezdolným optimismem. Rodinu Karnovských lze srovnávat s romány Tolstého a Mannovými, dosahuje velikosti vlastní jen nemnoha současným románům.“ Joyce Carol Oates „J. J. Singer je jedním z mála autorů, jejichž dílo nedokážu odložit, dokud je nedočtu.“ Alan Sillitoe „Toto není jen tak nějaký román. Je to víc než jen příběh jedné rodiny, je to celý jeden úsek současné historie.“ Philadelphia Bulletin

Lissa, zdravotní sestra v rušné londýnské čtvrti, je svědkem dopravní nehody. Oběť nehody osobně zná a následně se u ní projeví posttraumatická stresová porucha. Její nadřízený ji nechá přeložit na několik měsíců do malého městečka na skotské vysočině v naději, že ji kouzelné místo i méně náročná práce zase postaví na nohy. Lissa si na tuto dobu vymění místo s místním zdravotníkem Cormacem. Lissa nikdy nežila na malém městě, Cormac zase v tom velkém strávil do té doby maximálně jeden den. Změna by jim oběma mohla prospět. Cormac je však ve velkoměstě ztracený. I energická Lissa si jen těžko zvyká na život na venkově. Oba lidé, kteří se do té doby nikdy nepotkali, jsou v dennodenním kontaktu, probírají své pacienty, ustavičně si kvůli něčemu posílají e-maily. Jejich vztah se každým dnem prohlubuje, a to nejen ten pracovní. Co se stane, až se Lissa a Cormac, jež dělí přesně pět set mil, nakonec potkají tváří v tvář?

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za "Jeruzalém Evropy", kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku války, holokaustu a vyhnání - a s nimi pozbyl i paměti. O sedmdesát let později, roku 2017, se německý historik a publicista Lutz C. Kleveman (*1974) snaží odhalit pohřbenou minulost tohoto fascinujícího města, při tom však objevuje i širší dějinné souvislosti lvovské historie a brilantně vypráví o dějinách Evropy až do dnešních dnů.

Romantická letní komedie o nových začátcích. Příběh o tom, že není vždy všechno tak, jak to na první pohled vypadá a že život s panem Dokonalým je někdy pořádná fuška. Eliška skončila po rozvodu bez peněz, zázemí i nadějných vyhlídek do budoucna. Až ve chvíli, kdy získá takřka vysněnou práci v malé vesničce v Novohradských horách, se začíná zdát, že by mohla mít alespoň trochu štěstí. Jenomže ne všechno je tak, jak to na první pohled vypadá a její nové zaměstnání možná nebude až tolik idylické, jak si původně představovala. A co teprve, když se ke všem jejím problémům přidá jeden neuvěřitelně sexy milionář, starosta s vášní pro pořádání plesů, nerudný truhlář a zoufalá maminka s opuštěným gulášovým stánkem! „Eliška, Lukáš, Adéla, Aleš, pan Kabíček a mnoho dalších. Právě s těmito současníky se potkáte v románu „Pod kaštanem“. A když píšu potkáte-tak mi to věřte. Autorka totiž píše s takovou lehkostí a samozřejmostí, že už od první kapitoly máte pocit, že jste se ocitli přímo mezi aktéry děje. Garantuju vám, že minimálně v jedné z postav se poznáte i vy! – Martina Preissová

Kolektivní monografie si klade za cíl zachytit a vyložit nejrůznější aspekty ekonomického myšlení ve středověku a v raném novověku. Ceny a mzdy, resp. způsoby nakládání s penězi ve středověké a raně novověké společnosti nabízejí jednu z možností, jak proniknout k samotné podstatě ekonomického uvažování předmoderního člověka, který byl nucen klást na materiální aspekty života mnohem větší důraz než člověk moderní. Kniha v tomto ohledu odráží interdisciplinární pohledy na danou problematiku očima historiků, stavebních historiků a archeologů. Jednotliví autoři se zde věnují dějinám pražského Ungeltu, ekonomickým aspektům života sedláků v okolí Chebu v 15. století, způsobům kontroly městského hospodaření, poptávce po penězích mezi katolickými emigranty z husitských Čech ve 20. a 30. letech 15. století, židovským půjčkám ve Znojmě, zlatým a stříbrným mincovním ražbám či funkci luxusních výrobků, doložených archeologickými nálezy, v městském hospodaření.

Martě je čerstvě čtyřicet. Dříve psala pro Vogue a chystala se napsat román. Teď tvoří obsah do online magazínu, který nikdo nečte. Dříve žila v divoké Paříži. Teď se skrývá v bezpečí sterilní rezidenční čtvrti v Oxfordu, kde to nesnáší, ale odkud se bojí hnout. Ale bude muset, protože po letech konečně donutila manžela, aby ji opustil, i když ji miluje. Dobře ví, že je s ní něco špatně. Od chvíle, co jí v pubertě poprvé ruplo v hlavě, propadá záchvatům smutku i bezdůvodné krutosti, a žádný doktor ani léky to nespraví. Ale co se stane, až nad ní zlomí hůl i ten poslední člověk, který ji všemu navzdory vždycky držel nad vodou? Tenhle román o lásce, o rodině a jedné duševní nemoci je jako emoční tobogán, z něhož se vám zatočí hlava. Ale díky vtipu a lehkosti, s nimiž Meg Masonová vybírá i ty nejtemnější zákruty rodinného života, je to až podivuhodně povznášející kniha. Pro čtenáře Sally Rooneyové a Davida Nichollse. „Trýzeň a touha je vskutku vtipný, báječně napsaný a emočně zdrcující román o lásce, rodině a životních nástrahách, z nějž ve vás zůstane uspokojivý pocit moudrosti, jež prošla ohněm.“ – Times „Při čtení jsem si v hlavě sestavovala seznam lidí, kterým tuhle knihu nutně musím poslat, až mi došlo, že bych ji nejradši vnutila úplně každému, koho znám.“ – Ann Patchettová, autorka Holandské vily „Až nepravděpodobně okouzlující... Nejspíš se budete chtě nechtě smát a předčítat některé pasáže nahlas.“ – People „Tak chytré, a tak dojemné.“ – David Nicholls, autor Jednoho dne „Jistě, tohle je taky romantický příběh, ale naprosto reálný. ... Prezicně vykreslené postavy a černý humor upomínají na brilantně zdrcující komické skeče Phoebe Waller-Bridge.“ – Bookseller + Publisher