Argo strana 45 z 313

Děj románu Avilion začíná tam, kde skončil příběh knihy Les mytág. Steven Huxley a mytágo Guiwenneth žijí v Ryhopském lese, v ruinách římské vesnice z doby železné. Guiwenneth se zde cítí dobře a Steven už se dávno vzdal všech myšlenek na to, že by se měl vrátit do svého vlastního světa. Chovají zvířata, sklízejí úrodu. Mají spolu dvě děti, napůl lidi a napůl mytága. Jack je jako jeho otec, bystrý chlapec, který touží dozvědět se všechno o světě; Yssobel je spíš po matce. Jenže idyla nemůže vydržet dlouho. Lovci, kteří chránili Guiwenneth jako dítě, ji teď přišli varovat, že je v nebezpečí. Navíc Yssobel začíná pravidelně snít o Stevenově bratru Christianovi, který se v Lavondyss ztratil, a Jack zase touží poznat svět svého otce. Osud rodiny se začíná měnit. Závěrečný román cyklu o prapůvodním lese plném oživlých mýtů završuje osudy rodiny Huxleyových v příběhu plném bolesti a ztrát.

Monografie věnovaná recepci Leoše Janáčka a jeho hudby, v tomto případě zaměřená na prvních šestnáct let Janáčkovy umělecké kariéry, je svým tématem publikace muzikologická, způsob řešení daného tématu ji však spíše řadí do oblasti kulturní historie. Kniha je vyústěním Zapletalova dlouhodobého badatelského zájmu o dějiny hudební kultury na Moravě. Autor klade důraz na uvádění a kritickou recepci Janáčkovy rané umělecké činnosti, a to nejen skladatelské, ale i dirigentské a sbormistrovské, klavíristické aj. Vzhledem k tomu, že zmíněnou problematiku sleduje především s ohledem na kulturní a sociálně-emancipační snahy českého národa v Brně a na Moravě, je tato kniha rovněž důležitým příspěvkem k poznání vývoje českého a německého národního vědomí, specifičtěji pak národního obrození na Moravě.

Lissa, zdravotní sestra v rušné londýnské čtvrti, je svědkem dopravní nehody. Oběť nehody osobně zná a následně se u ní projeví posttraumatická stresová porucha. Její nadřízený ji nechá přeložit na několik měsíců do malého městečka na skotské vysočině v naději, že ji kouzelné místo i méně náročná práce zase postaví na nohy. Lissa si na tuto dobu vymění místo s místním zdravotníkem Cormacem. Lissa nikdy nežila na malém městě, Cormac zase v tom velkém strávil do té doby maximálně jeden den. Změna by jim oběma mohla prospět. Cormac je však ve velkoměstě ztracený. I energická Lissa si jen těžko zvyká na život na venkově. Oba lidé, kteří se do té doby nikdy nepotkali, jsou v dennodenním kontaktu, probírají své pacienty, ustavičně si kvůli něčemu posílají e-maily. Jejich vztah se každým dnem prohlubuje, a to nejen ten pracovní. Co se stane, až se Lissa a Cormac, jež dělí přesně pět set mil, nakonec potkají tváří v tvář?

Londýn 1958. Šestadvacetiletá Betty Fisherová se jako jedna z prvních připojí ke kampani za jaderné odzbrojení a na ustavujícím shromáždění se seznámí s jistým Johnem Harrisem. Ten si s sebou nese trauma ze závěrečné fáze druhé světové války, již strávil v Berlíně. Johnův obdiv k Betty se postupně přerodí v potřebu ji chránit, pronásledují jej vzpomínky a představy. A jak se John postupně rozpadá, i v Betty se probudí vzpomínky, i ji brzy dožene minulost.

Výpravná publikace představuje fascinující příběh sochaře královské rodiny Franty Bělského. Příběh plný odvahy, utrpení a inspirace, a to od raného dětství přes emigraci až po léta v britském království, kdy se z něj stal natolik uznávaný umělec, že měl jako jediný Čech tu čest ztvárnit britskou královskou rodinu. A byla to nejen samotná Alžběta II., ale i princ Philip nebo princ William. Kniha přináší kromě poutavého a dramatického životního osudu jednoho z nejpozoruhodnějších, a přitom málo známých umělců, jaké Československá republika zrodila, i exkluzivní citace z Bělského nikdy nevydaného rukopisu Svět za kanálem, doposud nepublikované fotografie, kresby a mnoho nových zjištění o životě sochaře, jenž byl přímo napojen na vlivné britské kulturní prostředí 20. století. To vše je zároveň vykresleno v pozoruhodných kulisách britských reálií nedávno skončené éry Alžběty II., nazíraných současným pohledem.

Co si představíte, když se řekne Jižní Korea? Pro většinu lidí je známá hlavně díky k-popu nebo kimči. Víte ale, kdy v Koreji nesmějí přistávat letadla? Kolik druhů sójovky existuje? Proč Korejci chodí na pláž v oblečení? A proč se všichni jmenují Kim, Park nebo Lee? Kateřina v říši kimči je sbírka obrázků a krátkých komiksů, které pojednávají o zvláštnostech a zajímavostech života v Jižní Koreji očima Češky, která měla možnost v této fascinující zemi strávit několik let po boku své korejské rodiny. Prostřednictvím jednoduchých obrázků seznamuje čtenáře s korejskou společností, vzděláváním a mimo jiné také s radostmi a strastmi života s korejským manžele

Román Hranice z roku 1994 je druhým dílem McCarthyho legendární "Hraniční trilogie". Odehrává na jihu Spojených států a v Mexiku před druhou světovou válkou a pojednává o překročení pomyslného prahu dospělosti dvou dospívajících bratrů v sepětí s přírodou, jejími odvěkými rytmy, na pozadí boje dobra a zla. Knihu lze v podstatě číst jako western — jako příběh synů, kteří se rozhodli pomstít své zavražděné rodiče —, ale stejně jako v mnoha svých dalších dílech autor i zde překračuje žánrové omezení a nabízí čtenáři filosoficky založenou, barvitou a zároveň čtivou prózu, která precizně předvádí prastaré pravdy o lidském údělu.

Echo Thomase Oldeho Heuvelta je mrazivý thriller o posedlosti a nezdolné síle přírody. Nicka Greverse a jeho lezeckého parťáka Augustina přitahuje Maudit, odlehlá hora ve Švýcarských Alpách. Informace o ní jsou skoupé a v jejím okolí vládne neobvyklý klid. Když horolezci vstoupí do přilehlého údolí, zmocní se jich zlověstný pocit, že nejsou sami. Nedlouho poté je Augustin mrtev a Nick se probere z komatu zmrzačený, s obličejem omotaným obvazy. Čeká ho náročná rekonvalescence, brzy si však uvědomí, že trauma vyvolané nešťastnou událostí není to jediné, co ho pronásleduje. Něco se v něm probudilo… Thomas Olde Heuvelt překonává románem Echo sám sebe. Strhující kniha, která vás už od první děsivě napínavé scény zcela pohltí.

Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, stejně jako ta, která byla porůznu přebudována, či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, anebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky. Svazku Východní Čechy dominují nejznámější lokality jako Bradlec a Kumburk, Pardubice a Kunětická Hora, Lichnice, Lanšperk, Trosky či Žamberk. Stručněji autor dále prezentuje a kresbami, rytinami a spoustou poznámek ilustruje podobu a historii mnoha menších sídel, jejichž význam se průběhem času často výrazně měnil.

Píše se rok 1900. Anglie padla. Londýn je průmyslovým centrem Francouzské republiky. Joe stojí na nádraží, na sobě má kvalitní plášť s podšívkou ze skotské kostky a nepamatuje si nic. Vůbec nic. Neví, kdo je, ani jak se tam ocitl. Muž bez minulosti. Ale čas od času jako by přece jen něco viděl – místa, lidi… Prý je to jistá forma epilepsie. Až mu jednoho dne přijde pohlednice… Co má Joe společného s majákem daleko u skotského pobřeží? Proč tam přichází zima během jediného dne? Kdo napsal jména na sloupy trčící z moře? Ale hlavně – jak dopadnou napoleonské války? A dožije se Joe současnosti? Ve strhujícím románu Natashy Pulleyové ucítíte pach krve, chlad mořské vody i ničivé plameny lásky. Je to nějakých čtyři sta stránek, ale člověk má pocit, jako by jich bylo polovic. Pokud můžete, vyhraďte si víkend a ponořte se… New York Times Poslední pecka Natashy Pulleyové, v níž ohýbá pravidla žánru, v sobě mistrovsky kombinuje historii, spekulativní fikci, romantiku a další prvky, čímž vzniká neuvěřitelně čtivý celek… Tohle je paráda. Publishers Weekly

Major ostravské kriminálky Roman Saran rehabilituje poté, co jej při každodenním ranním běhu přepadli dva neznámí muži a zlámali mu ruku. Z nudy se své přítelkyni Lence rozhodne pomoci najít kamarádku Krystu – spolužačku, která se dle svého facebookového profilu vdala za Novozélanďana a žije na Korfu. Když se ji však Lenka rozhodne navštívit, Krysta profil zruší a jako by zmizela ze světa. Saran navíc zjistí, že fotky, které na něm sdílela, jsou podvržené. Záhady se na sebe vrší a Saranovi nezbývá než do celého problému zasvětit svůj tým. Celá temná historie zvolna začíná vyplouvat na povrch… Po devíti novelách napsal Petr Sagitarius se svým nepřehlédnutelným hrdinou první detektivní román. Za knihy Klasztor a Návrat a Pierot a Na krev získal Petr Sagitarius Zvláštní cenu poroty v Soutěži o nejlepší knihu detektivního žánru v roce 2021.

1970. Eliška Mazochová opouští s manželem a dvouletou dcerkou Volary. Odcházejí na periferii republiky do Aše, kde se chtějí skrýt před dlouhými prsty totalitního režimu. Eliška vyrůstá za totality a pere se s mnohostí rolí, jež má zastávat. Selhává ve své mysli jako přítelkyně, matka i manželka. Pocit ponížení je v ní zaset velmi hluboko, a teprve když cítí smrt na jazyku, chce napravit chyby, jichž se dopustila. Otázkou je, zda je to vůbec ještě možné… Setkáváme se s postavami, které jsou obrazem města Aše a metaforicky představují jeho soukolí. Nakonec město vždy tvoří lidé. Žije Aš, nebo už je mrtvá? Až ke křížku je novela navazující na předchozí Bílý pramen: vyprávění z Aše a její minulosti. Autorka tentokrát nahlíží léta sedmdesátá prizmatem žen z vlastní rodiny. „O síle a křehkosti žen. O životě v pohraničí. O stárnutí. O křivdách, lásce a přátelství. Příběh Elišky Mazochové ve vás zůstane ještě dlouho po přečtení a vyzve vás k zamyšlení. Doporučuju.“ – Jana Poncarová

Doprovodný katalog k výstavě Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945, kterou inicioval mnichovský Spolek Adalberta Stiftera a připravil ji německo-český autorský tým. Kniha líčí životy a činnost devíti vybraných šlechtických osobností (Richarda Belcrediho, Johanny von Herzogenberg, Ferdinanda Kinského, Mikuláše Lobkowicze, Františka Schwarzenberga, Karla Schwarzenberga, Františka Antonína Thuna, Angeluse /Karla Albrechta/ Waldstein-Wartenberga a Daisy Waldstein-Wartenbergové) a historické okolnosti jejich aktivit pro ztracenou vlast, kulturu a krajany na obou stranách hranice. Důraz klade na jejich charakter, jejich obzvláštní schopnost čelit okolnostem a na to, jak je formovaly mj. křesťanská víra, nadnárodní rodinné a politické vazby a zděděný smysl pro odpovědnost. U vědomí společných kulturních kořenů ve střední Evropě budovali mosty přes politické, národnostní a sociální rozdíly a nakonec také přispěli k politickému obratu v roce 1989. Česko-německá publikace.

George Novak má čím dál zamotanější hlavu i život. Nahlédl pod pokličku tajné služby a najednou to, co bylo zřejmé, se zdá nemožné, anebo naopak. Komu se dá věřit, a komu ne? Kde se u Devíti draků vzala jeptiška a co se skrývá v té nejmenší matrjošce? Snad odpověď na všechny Georgeovy otázky? V románu Tak nemožně zřejmé, závěrečném dílu trilogie Opravář osudů se některé osudy uzavřou, některé zápletky rozuzlí, ale pro ty, kdo se vždycky ptají A co bylo dál? zůstane spousta prostoru k přemýšlení.

Lubomír Kaválek byl jedním z největších českých šachistů všech dob – a jeho paměti nazvané Rozehraný život nabízejí fascinující vhled do jeho života. Kaválkova šachová kariéra slibně začala v Československu a vyvrcholila v USA, kam po sovětské okupaci v roce 1968 už jako mezinárodní velmistr odešel. Stal se trojnásobným šampionem Spojených států, novou vlast reprezentoval na mezinárodních turnajích a šachových olympiádách, v polovině 70. let patřil do první světové desítky. Roku 1972 se jako sekundant Bobbyho Fischera zúčastnil „zápasu století“, významné bitvy studené války, v níž excentrický Američan slavně porazil mistra světa Borise Spasského z SSSR. Kaválek vypravuje svůj životní příběh velmi poutavě a se smyslem pro humor, bere ohled na čtenáře, kteří pravidla šachu neznají, proto neobtěžuje rozbory partií, přesto dovede dramatičnost bojů na šachovnici přenést i na ty, kteří se jich sami nikdy nezúčastnili. Literární formu dal memoárům Jan Novák, který se s Lubomírem Kaválkem dlouhá léta přátelil.

Lubomír Kaválek byl jedním z největších českých šachistů všech dob – a jeho paměti nazvané Rozehraný život nabízejí fascinující vhled do jeho života. Kaválkova šachová kariéra slibně začala v Československu a vyvrcholila v USA, kam po sovětské okupaci v roce 1968 už jako mezinárodní velmistr odešel. Stal se trojnásobným šampionem Spojených států, novou vlast reprezentoval na mezinárodních turnajích a šachových olympiádách, v polovině 70. let patřil do první světové desítky. Roku 1972 se jako sekundant Bobbyho Fischera zúčastnil „zápasu století“, významné bitvy studené války, v níž excentrický Američan slavně porazil mistra světa Borise Spasského z SSSR. Kaválek vypravuje svůj životní příběh velmi poutavě a se smyslem pro humor, bere ohled na čtenáře, kteří pravidla šachu neznají, proto neobtěžuje rozbory partií, přesto dovede dramatičnost bojů na šachovnici přenést i na ty, kteří se jich sami nikdy nezúčastnili. Literární formu dal memoárům Jan Novák, který se s Lubomírem Kaválkem dlouhá léta přátelil.