Argo strana 55 z 311

Miliónový jeep vyšel poprvé anglicky jako The Willys Dream Kit v roce 1985 v uznávaném americkém nakladatelství Harcourt, Brace, Jovanovich. Kniha se dočkala nadšených recenzí v listech jako New York Times či Chicago Tribune, získala Cenu Carla Sandburga za prózu, a byla dokonce nominována na Pulitzerovu cenu. Do češtiny ji za autorovy asistence o tři roky později brilantně převedl Jaroslav Kořán a ve svém torontském nakladatelství ’68 Publishers ji vydali Josef Škvorecký a Zdena Salivarová. U nás mohl Novákův román vyjít až po listopadu 1989, v polistopadovém víru událostí se mu však nedostalo pozornosti, kterou by zasluhoval – což by naše reedice ráda napravila, kniha totiž nepochybně patří k vrcholům autorova díla i vrcholným prózám poválečné české literatury. Jan Novák v ní svým nenápadným, neokázalým, ale nesmírně působivým vypravěčským stylem plným staccatových vět a ostře vypointovaných kapitol líčí životní pouť svého hlavního hrdiny (jehož předlohou byl autorův otec) od dětství prožitého za německé okupace přes všemožné ponižující protloukání se komunistickým režimem a krátké intermezzo v rakouském utečeneckém táboře až po tragický konec v americkém exilu. Protagonista je – podle zvolené autostylizace – představován postupně jako básník, dělnický vůdce, bankéř, milionář, Američan, mystik, filantrop či pyroman; ať už však na sebe bere jakoukoli roli, zůstává outsiderem, jenž se se systémem doma i ve světě střetává se vší vervou a všemi prostředky, jež má k dispozici, a vždy znovu a znovu fatálně selhává. Ani v onom selhávání ovšem není prost – díky autorovu nesentimentálnímu, a přitom pozornému a empatickému podání – jisté velikosti.

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek. Těm totiž vymyslí přezdívku "továrna na maso", která se chytne nejdřív v pozitivním, později ale v čím dál negativnějším smyslu. Největší jatka ve střední Evropě jsou neohrozitelná a jejich pověst čištěná a bělená Leonovým šarmem a důvtipem, když tu přijde do podniku nová zaměstnankyně a obrátí Leonův svět na ruby. Jako by nestačilo, že v kafilerii na Maninách byly mezi zvířecími objeveny i lidské kosti? Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Anglie, 1837. Na trůn nastoupila královna Viktorie a Anglii zaplavila spousta nových, zajímavých ingrediencí od koření po exotické ovoce. Eliza Actonová však netouží trávit čas v kuchyni, ale chce se věnovat poezii. Nakladatel však její sbírku básní odmítá a navrhuje, aby napsala knihu o vaření. Elizu návrh pohorší a nehodlá se jím zabývat. Vzápětí je ale její otec nucen kvůli bankrotu opustit zemi a Eliza z existenčních důvodů na nabídku sepsat kuchařku kývne. Začne sběrem receptů z celého světa a pokouší se naučit vařit. Ke svému překvapení zjišťuje, že jí vaření nejen jde, ale že ji těší. K ruce si najme sedmnáctiletou Ann Kirbyovou a učí ji poezii, vaření a lásce. Mezi Elizou a Ann, která postupně rozplétá záhady Eliziny minulosti i milostného života, vzniká nečekané pouto a přátelství. Obě ženy společně napíšou knihu plnou zajímavých postupů a seznamů ingrediencí, čímž naruší tradiční pojetí kuchařských knih a jednou provždy změní způsob psaní o vaření. Skutečný příběh anglické básnířky, která se stala nejznámější britskou autorkou kuchařské knihy, z níž dodnes čerpá celá řada šéfkuchařů.

Tove Janssonovou není třeba dlouze představovat, její muminní dobrodružství zná snad každý. V tomto svazku však přinášíme dvě prózy určené nikoli dětem, ale dospělým. Ač mají obě autobiografický nádech, perspektivou se dozajista liší – Dcera sochaře popisuje kouzelné dětství prožívané v kruhu rodinném, zatímco Fair play míří spíš k opačnému konci života a líčí dlouholetý vztah dvou přítelkyň. Přesto mají hodně společného - umělecké prostředí v Helsinkách, okouzlení magickou severskou přírodou a mořem a také přátelství, laskavost i lásku.

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje, zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru ráda zachránila před intelektuálním nihilismem, neboť věci kolem nás nelze uchopit pouhým rozumem. Když se mezi ně nečekaně postaví jurodivá náboženská blogerka, zapůsobí jako katalyzátor při laboratorním pokusu a látky ve směsi začnou bouřlivě reagovat. Matka si myslí, že dcera ztrácí víru. Dcera si myslí, že matka ztrácí rozum. Každá bojuje o duši té druhé. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Alfa Ndiaye a Mademba Diop jsou jedni z mnoha senegalských střelců bojujících pod francouzskou vlajkou v zákopech první světové války. Jsou nejlepší přátelé, znají se od dětství, vyrůstali spolu. Jsou to „víc než bratři“. Při jednom útoku Mademba zemře v krutých bolestech v Alfově náruči. Teprve v tu chvíli se „blonďáci s modrýma očima“ stanou skutečnými nepřáteli. V Alfovi se něco zlomí a s mačetou v ruce se vydá do své osobní války, až se nakonec stane postrachem vlastních spolubojovníků, kteří v něm začnou vidět nebezpečného čaroděje. Na rozdíl od nich ale čtenář může alespoň sledovat valící se proud Alfových myšlenek, proud bolesti nad ztrátou a proud vzpomínek na život před válkou, na dětství a dospívání v senegalské vesnici, na poslední dny před odchodem do války. Proud výčitek svědomí, proud otázek a proud odpovědí, které však Alfu vedou strmou cestou do propasti. Kniha získala dvě významná ocenění: Prix Goncourt des Lycéens v roce 2018 a International Booker Prize v roce 2021. Kniha byla přeložena do 30 jazyků a vyšla ve 33 zemích.

Euforie je fiktivním záznamem posledního roku života Sylvie Plathové, končící dva měsíce před její smrtí. V první osobě vypráví o střetu intelektuálních potřeb s mateřskými povinnostmi, o lásce k dětem a životní potřebě psaní i o závislosti na manželovi, básníku Tedu Hughesovi, která ji ubíjí. Sylvia, "uvězněná" ve venkovském domě a ve svém stále cizejším těle nesoucím nový život, prožívá se zničující silou lásku i žárlivost, euforii i zoufalství a přitom postupuje krok za krokem po cestě, jejíž konec je všeobecně známý. V Euforii ho však nenajdete. Je to román oslavující Sylvii živoucí, vášnivou a tvůrčí. Elin Cullhed stvořila naprosto přesvědčivý literární hlas - výsledkem je strhující román, v němž se mnozí poznají a nikoho nenechá chladným. Kniha získala hlavní švédskou literární cenu - Augustovu cena za beletrii 2021.

Komisařka Battagliová cítí, že se její důvěrně známý svět nezadržitelně hroutí. Z hromádky popela ale také může povstat život v nové podobě. Jde opravdu o její poslední případ? Se svým týmem se pouští do nebezpečného pátrání, další srážky se syrovou realitou, která je ještě komplikovanější, protože se tentokrát dotýká jí samotné. Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách: přítomnosti a Teresině temné minulosti. Konečně se dozvídáme, co utvářelo její svéráznou a neopakovatelnou osobnost.

Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů. Co všechno byste udělali pro splnění svého snu? Vzdali byste se práce? Peněz? Bydlení? Slibně se rozvíjejícího vztahu s flaškou vína? Nebo byste toho zvládli mnohem víc? Hrdinka udělala všechno z toho a dokonce i mnohem víc! Pro svůj utopický sen vlastnit zámek. A v něm cukrárnu. Jako z červené knihovny! Až na to, že ten zámek má (na rozdíl od románových předloh) protékající střechu, nezdravě vyboulené stěny a chybějící okna. Občas se v něm prohání meluzína a jeho věž vypadá, že každou chvíli spadne. Takže ke splnění vlastního snu vlastně zbývá jenom drobnost – bude třeba ho opravit!

Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad. Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové významové vrstvy. Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty… Mrazivé vyprávění zachycuje sto let přízračné historie vrchu Čebrať a nedalekého Ružomberoku. Autor ji podává skrz mistrovsky vystavěnou mozaiku příběhů, které se proplétají v prostoru i čase. „Tato dvojkniha vznikla jinak než mé předchozí romány. Chtěl jsem sestavit sbírku svých starších i nových mysteriózních novel. Během práce jsem si všiml, že vytvářejí souvislé vyprávění. Podvědomí mi ho dávkovalo dvacet let. Tento objev mě překvapil, s údivem jsem odhalil ten nejděsivější příběh, s nímž jsem se doposud setkal,“ říká o své poslední knize autor.

Představte si, že žijete ve světě, kde je všeho dostatek, stravu i bydlení máte zajištěné, dokonce vám vyberou životního partnera a každé rodině přidělí jedno či dvě děti. Jenže kdo ty dětí rodí? Když Claire dovrší dvanáct let, zvláštní komise pro ni zvolí povolání: stane se rodičkou. Ve čtrnácti porodí „produkt“, syna. Podle místní zvyklosti chlapec vyrůstá v pěstounském středisku, ale Claire na něj nemůže zapomenout a najde si způsob, jak syna vídat. Jenže pak ho kdosi unese a Claire v zoufalství na poslední chvíli skočí na odplouvající loď, která by ji mohla k synovi dovézt. Loď však ztroskotá… Moře vyvrhne Claire na břeh a ona si nic nepamatuje. Obyvatelé blízké vesnice ji přijmou mezi sebe a dívka poprvé v životě zažívá vřelou lidskou sounáležitost, učí se znát barvy, objevuje svět přírody. Nic z toho v jejím dřívějším životě neexistovalo. Když se jí po čase paměť vrátí, vydá se svoje dítě znovu hledat. Nic už ji nedokáže zastavit. Pro syna obětuje cokoli… V závěrečném dílu slavné tetralogie započaté kultovním Dárcem se opět setkáme s Jonasem, Kirou i Handlířem, postavami, o nichž vyprávěly předešlé svazky kvarteta – každý díl ale líčí samostatný příběh. Dárce získal mj. John Newbery Medal a překladová práva k němu byla prodána do 41 zemí.

Historicky věrná detektivka z Anglie 18. století, odehrávající se v londýnské věznici pro dlužníky, o níž psal Charles Dickens, který tam se zavřeným otcem sám pobýval, měla před reformou pověst místa, kam se člověk snadno dostane, ale ven už třeba nikdy. Píše se rok 1727 a Thomas Hawkins, mladý karbaník, floutek a pijan se chystá splatit dluh, aby nemusel do vězení Marshalsea. Podaří se mu sice vyhrát peníze, ale je přepaden a okraden – a tak do obávané trestnice nakonec musí. Teprve tady poprvé v životě zalituje, že se nedal na dráhu duchovního, jak si přál jeho otec. V Marshalsea platí jiná pravidla než mimo vysoké zdi, a absolutním pánem je tu správce. Kdo má nějaké peníze od příbuzných, může si koupit suchou postel a dobré jídlo. Kdo je nemá, dostane se do odděleného křídla pro chudáky, prolezlého krysami a úplavicí a postiženého vysokou úmrtností. Jako kdyby toho nebylo dost, je zavražděn kapitán Roberts, jeden z prominentních vězňů, a Thomas, aby se dostal ven, musí chytit jeho vraha.

Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti. Ale vyžádal si za to vysokou morální cenu, naučil nás považovat materiální úspěch za konečný cíl našeho jednání. Kapitalismus sám o sobě nenabízí záruku stability. Na Západě je k prasknutí napínán nerovností a nadbytkem. V Číně dobývá srdce milionů obyvatel a na první pohled se zdá, že funguje efektivněji než na Západě. Je však mnohem náchylnější ke korupci a při zpomalení růstu může vyvolávat ničivé sociální nepokoje. Proroctví předpovídající jednu jedinou nevyhnutelnou budoucnost lidstva jsou lichá. Kapitalismus je systémem plným rizik, ale je systémem lidským: bude nám sloužit tím lépe, čím jasněji si budeme vědomi svých rozhodnutí.

Po ničivém dopadu meteoritu na Itálii v roce 2077 se nejvyšší představitelé lidstva rozhodli vytvořit systém radarů a teleskopů, jenž monitoruje všechna tělesa prolétávající Sluneční soustavou. V roce 2130 systém zachytil objekt mimořádných rozměrů. Pohyboval se po přímce, nikoliv po elipse jako ostatní asteroidy. Dostal jméno Ráma a na čas se na něj zapomnělo. Až když se přiblížil k Marsu, byla k němu vyslána sonda, jejíž kamerové snímky vyrazily lidstvu dech. Ráma je válec o délce padesát kilometrů a průměru dvacet kilometrů. Jeho povrch je zcela hladký a podle slabého gravitačního pole lze předpokládat, že je dutý. Lidstvo se chystá na první návštěvu z hvězd… Klasická science fiction sira Arthura C. Clarka, za níž získal neuvěřitelnou řadu literárních ocenění, se vrací v původním českém překladu Zdeňka Volného.

Když na sebe narazí dvě podvodnické party, můžou se buď navzájem podfouknout, nebo spojit své síly k velkolepé akci. V kvetoucí Praze roku 1878 se dvěma partičkám povede obojí najednou. Klára je okouzlující mladá dáma vychovaná uličkami starého židovského města, bohémský Šimon vyrostl u cirkusu. Oba skvělí herci, mistři převleků a hlavně talentovaní podfukáři. Po jednom ze svých báječných podvodů se seznámí s Edou a Michalem, kteří jsou v branži už staří pardálové a podvodnická extratřída. Právě hledají společníky na náročnou a neobvyklou zakázku od tajemného klienta z nejvyšších kruhů. Během odvážného plánu na zmocnění se části korunovačních klenotů se před nimi odkrývají další záhady a mysteria vedoucí mnoho staletí zpátky. Dostanou se na stopu největšího zlatého pokladu, který tato země kdy ukrývala, odhalí dvojí životy velkých postav naší historie – a nakonec i něco ještě mnohem většího. A jim samotným při tom půjde o život.

„Špatný den na farmě je lepší než dobrý den v kanceláři.“ Vítejte na Clarksonově farmě. Už když se Jeremy proháněl po světě v drahých autech při natáčení pořadu Top Gear, toužil jezdit traktorem a vyorávat své vlastní brambory. Jenomže musel řídit všechna ta různá ferrari a porsche, takže na farmaření nebyl čas. Pak však přišla covidová pandemie, a tak koupil farmu v Oxfordshiru a pořídil si největší traktor na trhu. A začal se činit. Naučil se nejen pěstovat obilí a zeleninu, ale i chovat hospodářská zvířata a včely. Přestože je největším (na výšku) farmářem v Anglii, nebyly tyto začátky lehké. O svém ročním dobrodružství na farmě napsal sérii vtipných novinových sloupků, které najdete v této knize.