Audiostory

Francouzské verše o lásce jsou pověstné: o lásce šťastné i nešťastné, zraňované i zraňující, mladinké, zralé, nevinné, záletné. Vinou se jako červená nit básněmi tohoto galantního národa od raného středověku po dnešek a jako by samy vytvářely jeden j ediný příběh, blízký každému lidskému srdci. Snad proto tak lehce, přirozeně a přitom pevně zakotvily v české poezii. S láskou a porozuměním je četli čeští čtenáři a s chutí je vždy znovu recitují milenci mluveného slova.

Je to silný lidský příběh, brilantně napsaný autorkou, která se po roce 2000 náhle zjevila a zazářila na literárním nebi. Věra Hofmanová alias Květa Legátová byla za knihu Želary v roce 2002 vyznamenána Státní cenou za literaturu. Novelu Jozova Hanule lze chápat jako pokračování povídkového cyklu Želary, nedotváří jej však, spíše jej doplňuje. Kniha byla přeložena do mnoha jazyků. Vzápětí byl podle literární předlohy vytvořen filmový scénář a natočen film Želary (2003). V centru dění novely Jozova Hanule odehrávající se za německé okupace naší republiky je lékařka Eliška. Spolu se svým kamarádem Slávkem a ženatým milencem Richardem se zapojila do odbojové činnosti. Ta je však brzy odhalena a Richard emigruje. Slávek Elišku varuje před nebezpečím, které jí teď hrozí a přesvědčí ji k odchodu z města. Jejím budoucím domovem se má stát vesnice Želary na moravském Slovácku a jejím manželem prostý, nevzdělaný dřevorubec Joza, pacient, jemuž darováním své krve v nemocnici zachránila život. Eliška je donucena změnit identitu a přijmout nové jméno – Hana... Příběh se dotýká něčeho, co je pro většinu lidí jaksi známé, niterné, pochopitelné, protože jde o snahu každého člověka dosáhnout celistvosti, stát se tím, čím opravdu je, tedy sám sebou – najít své bytostné já. A hlavní hrdinka tohoto příběhu samu sebe nachází a potkává svou životní lásku. 1xaudio na cd - mp3.

Romantický horor Gastona Lerouxe Fantóm opery z roku 1910 je dnes známý především díky muzikálovému zpracování Adrewa Lloyda Webera, které mělo světovou premiéru v roce 1986 v Londýně a nyní se úspěšně uvádí i u nás. V dramatizaci slavného románu účinkují Miroslav Moravec, Veronika Jeníková, Viktor Preiss, Jiří Adamíra, Petr Haničinec, Petr Štěpánek, Josef Bek a další.

Krest svatého Vladimíra, poslední ze trí satirických veršovaných skladeb napsaných v dobe Havlíckova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patrí mezi nesmrtelnou klasiku ceské literatury. Mistr satirických epigramu v ní v roce 1855 zveršoval vyprávení stredovekých spisu o príchodu krestanství na Rus a vložil do ní svuj pohled na náboženství i na režim ruského samoderžaví, potažmo na absolutistickou moc vubec.

V dalším příběhu z pera známého autora se Oldřich z Chlumu a jeho pomocníci odeberou se dvorem českého krále Přemysla II. Otakara do Prácheňska, kde se má konat zasedání zemského soudu. Hned první noc poté, co dvůr dorazí na královský hrad v Písku, je nalezen zavražděný zemský sudí Benedikt…

Humoristické povídky proslulého kanadského spisovatele a univerzitního profesora. Autor je původem Angličan, a to se projevilo na jeho typicky anglickém humoru, který je však vlídný a vřele lidský stejně jako díla spisovatelů, k nimž se hlásil, Charlese Dickense a Marka Twaina. Leacock dokázal ve svým povídkách s laskavým úsměvem a někdy i ostrou satirou postihnout mnohé lidské slabosti, zvláštnosti a záliby, vysmát se snobismu, zkostnatělým společenským konvencím a nejrůznějším formám sobectví a maloměšťáctví. První vydání knihy s názvem Literární poklesky (z níž je mimo jiné tento výběr sestaven) se datuje do roku 1910 a po více než sto letech je její obsah stále velmi aktuální. A pro nás, kteří žijeme v České republice, to platí stoprocentně!

Psychologická novela s prvky hororu a černé satiry, podle níž vznikl v roce 1968 kultovní film v režii Juraje Herze, s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Kniha byla vydána v roce 1967 a řadí se do tak zvané druhé vlny válečné literatury. Příběh se odehrává těsně před vypuknutím druhé světové války a končí dějovým skokem do roku 1945. Hlavním hrdinou příběhu je Karel Kopfrgingl, otec středostavovské rodiny, zvláštní laskavý podivín, jehož fascinuje smrt a vše s tím spojené. Mnoho let je zaměstnán v pražském krematoriu jako "spalovač mrtvol". Na základě pokřivené interpretace tibetské filozofie chápe i usmrcování jako pomoc na cestě do ráje, k návratu do Světla a nekonečného míru. Kniha Spalovač mrtvol je mistrovským vhledem do duševních pochodů manipulovaného i sebemanipulovaného člověka, vlastně omezeného slabocha, z něhož se jakoby nenápadně, postupně stává lidská stvůra. V tomto případě proměna duše hlavního hrdiny příběhu "naštěstí" vyústí do psychiatrické nemoci. Leitmotivem novely je však především problematika rasové nenávisti a kolektivní viny. Dílo je pozoruhodné myšlenkově i formálně, používáním výhradně spisovného jazyka i v přímé řeči, výstavbou děje, častým symbolickým vyjadřováním, opakováním slovních spojení, která umocňují gradaci a naléhavost sděleného.

Vycházely z případů černé kroniky. Knižně vyšly poprvé v roce 1929 a od té doby se dočkaly mnoha reedic. Inspirovaly i zvukové a televizní adaptace, filmové verze. Mají prvky klasické detektivky, avšak způsob Čapkova vyprávění je originální. Vyznačuje se nadhledem, smyslem pro humor a umem vcítit se do lidské duše. Autor je geniálním znalcem lidských povah a výjimečně zachází s moderní češtinou, která od doby vzniku díla vůbec nezestárla. Vybrané povídky: Ukradený spis 139/VII, ODD.C, Případ Selvinův, Jasnovidec, Vražedný útok, Zločin na poště, Pád rodu Votických, Balada o Juraji Čupovi, Příběh sňatkového podvodníka, Porotce, Sbírka známek, Případ s dítětem, Čintamani a ptáci, Závrať čtou výrazné herecké osobnosti – Vlastimil Brodský, Ota Sklenčka a Miroslav Moravec. Obsah: 1. Ukradený spis 139/VII, ODD.C – čte Vlastimil Brodský 2. Případ Selvinův – čte Ota Sklenčka 3. Jasnovidec – čte Vlastimil Brodský 4. Vražedný útok: čte Ota Sklenčka 5. Zločin na poště – čte Vlastimil Brodský 6. Pád rodu Votických – čte Miroslav Moravec 7. Balada o Juraji Čupovi – čte Ota Sklenčka 8. Příběh sňatkového podvodníka – čte Vlastimil Brodský 9. Porotce – čte Ota Sklenčka 10. Sbírka známek – čte Vlastimil Brodský 11. Případ s dítětem – čte Ota Sklenčka 12. Čintamani a ptáci – čte Vlastimil Brodský 13. Závrať – čte Vlastimil Brodský

Povídky malostranské posluchače zasvětí do osobitého světa pražské Malé Strany před revolučním rokem 1848. Příběhy zvláštních osobností silně ovlivněných zážitky z autorova dětství (žil v domě U Dvou slunců v Nerudově ulici) se staly vzorem literární charakteristiky postav, na kterou navázalo mnoho dalších věhlasných autorů české prózy. Sbírka ukazuje s neobvyklým odstupem a ironií osudy obyvatel Malé Strany a staré Prahy. Na relativně malé ploše vzniklo vskutku mistrovské dílo. Touto sbírkou miniatur Jan Neruda zanechal výraznou stopu na cestě české prózy.

Židovské pověsti mívají často obranný ráz, který pramenil z věčně nezakotveného postavení Židů. Kontrast bohatství (jako důsledku celoevropského duchovního propojení Židů) a strachu z násilí, bídy, nemocí a častých pogromů - je spojujícím motivem těchto pověstí. Není tedy divu, že jejich téma se soustřeďovalo především na obhajobu domovského práva a unikátního vzdělání a náboženství Židů. Ruku v ruce s tím se objevoval prvek morálního apelu na lidský charakter. Vstupujeme do podivuhodného, bizarního, marného, drsného i krásného světa, uprostřed něhož, za branami židovského ghetta (pozdějšího Josefova) žil uzavřený, mocný i pronásledovaný národ. Národ, který nacházel v dávných dobách bezpečné útočiště pouze ve svém světě víry a mystické kabaly. Pověsti z Josefova přežily věky, tak jako bájné poklady.

recituje: Jaroslava Adamová stopáž: 99:53 min.,

Příběh čtyřicetileté Aleny, která se zamiluje do šestnáctiletého kluka a paradoxně tím lépe porozumí své šestnáctileté dceři. Ta však matku za její vztah zavrhne. Příběh vychází z takzvané mezinárodní výměny studentů, kdy do hostitelské rodiny jedné země přijíždí dítě z ciziny. Alenina dcera odjíždí do Norska a Alena má dělat matku mladičkému středoškolákovi. Všechno však dopadne úplně jinak. Čte: Vanda Hybnerová, Berenika Kohoutová, Ivan Říha

Vybrané povídky z knihy známého britského humoristy, která vyšla v Česku pod názvem Kanadské žertíky (Časné vstávání Primuse Jonese, Paní Nashmelilová kupuje starožitnosti, Zachraňte mě před mými přáteli, Intimní odhalení ublížené ženy, Můj rybářský rybníček, Paní Trumberryová si dává hádat, Moje memoáry a mizérie z učitelských let). Autor je daleko víc než nezávazný šprýmař, často se pohybuje na hranici parodie. Jeho slovní humor přináší příběhy plné nadsázky a groteskních kontrastů, odkrývající život snobské smetánky. ve svých povídkách otevírá humorný pohled na měšťáky a bohaté omezence s jejich ustálenými zvyky, směšnými životními cíli a absurdními ideály. čtou Jiřina Jirásková a Ladislav Mrkvička

Sir Arthur Doyle stvořil nesmrtelnou literární postavu Sherlocka Holmese, geniálního soukromého detektiva, který velmi rád zaměstnává svůj rozum a intuici pro vyřešení záhadných případů zločinu. Velkým pomocníkem je mu doktor Watson, postava, která detektivní příběhy vypráví. Obě postavy i jejich příběhy přežiliy ve vědomí čtenářů více než jedno celé století. Sherlock Holmes je navíc jedinou literární postavou, které byl sepsán životopis a jednou z nemnoha postav, k jejichž poctě byla zřízena řada společností. U nás je to Česká společnost Sherlocka Holmese. Doylovy příběhy o Sherlocku Holmesovi nestárnou, jsou nadčasové. Dnešní čtenáře i posluchače nadto vábí kouzlo starých časů, atmosféra viktoriánského Londýna a charakteristická kompozice těchto detektivek, v nichž zůstávají ve spojení se starou dobrou Anglií.