Audiostory strana 2 z 9

Jednoho večera navštíví Addie Moorová svého souseda Louise Watterse. Oba již před lety ovdověli a jejich životy na malém městě plynou ve stereotypech, které chabě vyplňují prázdnotu. Rozhodnou se nebrat ohledy na to, co si pomyslí ostatní, a začnou se scházet. V nočních rozhovorech poodhalují jeden druhému svou minulost, bolesti, touhy a ztracené lásky. Stávají se z nich dobří přátelé, později i milenci, náhle si připadají jako lidé, kteří mají konečně štěstí. Addiin syn je však kategoricky proti jejich vztahu a dá matce ultimátum, které nelze brát na lehkou váhu. Americký spisovatel Kent Haruf psal svou křehkou novelu vážně nemocný s vědomím, že se jejího vydání již nedočká, a vložil do ní vlastní touhu po životě a lásce a smířlivou radost z krátkých momentů štěstí. Dílo zaujalo čtenáře i filmaře a stejnojmenná filmová adaptace (2017, rež. Ritesh Batra) přinesla krásné role Robertu Redfordovi a Jane Fondové celková stopáž: 4 hodiny, 9 minut

Překrásným symbolem, který nejlépe zobrazuje moc českých králů, je panorama Hradčan se svou dominantou Pražského Hradu. Nejmohutnější věže Svatovítské katedrály, ukrývající pod sebou pozůstatky českých králů a korunovační klenoty, nám připomenou celou řadu historických událostí. Pověsti na této nahrávce vyprávějí o době panovníka Karla IV. a jeho syna Václava IV. Karel IV. předběhl dobu – síle zbroje nadřadil sílu ducha. A úspěšně! Vytvořil ze slabého českého trůnu skutečný střed Evropy. Přilnul k české zemi a především k Praze, za což sdílel kritiku zejména říšských stavů. Počal z Prahy systematicky budovat politické a kulturní centrum západního křesťanstva. Budování Prahy se Karlovi stalo vášní. Pověsti z pera Aloise Jiráska, Julia Košnáře, Eduarda Petišky a Václava Cibuly vyprávějí Boris Rösner, Hana Maciuchová a Otakar Brousek st. Obsah: 1. Eduard Petiška: Král ze zlaté kolébky, čte Boris Rösner 8:42 2. Alouis Jirásek: O zlaté Praze, čte Hana Maciuchová 8:21 3. Julius Košnář: O staviteli Karlova mostu, čte Otakar Brousek st. 2:53 4. Václav Cibula: O Karlově, čte Boris Rösner 5:10 5. Alois Jirásek: O králi Václavovi IV., čte Hana Maciuchová 6:52 6. Julius Košnář: Vznik a sláva věže Neklanky, čte Otakar Brousek st. 8:35 7. Václav Cibula: O králi na Betáni, čte Boris Rösner 11:45 celková stopáž: 57:07 minut

Předkládáme k poslechu povídky slavných zakladatelů klasické detektivky, uznávaných spisovatelů a mistrů napětí v podání nezapomenutelných hereckých osobností . Pojem detektivka platíval v dobách jejího zrodu výhradně pro povídku. Výraz detektivka je odvozen od slova detekce, čili systematické a plánovité odhalování pachatele, při němž je čtenář či posluchač svědkem, jak se z porůznu sezbíraných útržků faktů a jejich výkladem v mysli detektiva pomalu skládá skutečný obraz toho, co se stalo. Věhlasným detektivům pomáhá logické myšlení, schopnost všímat si i drobných detailů, vcítit se do lidských povah, dále pak nezastupitelná intuice a více či méně maskovaný deus ex machina. Hybnou silou děje jsou vášně, jejichž příčinou bývají buď peníze, nebo láska, které jak známo mohou vzbuzovat nenávist, nebo strach. To platí pro zločin obecně, až do dnešní doby.

Autor patří mezi klasiky světové satirické literární tvorby a zároveň mistry krátké povídky. Lze ho zařadit do řady anglických a anglicky píšících humoristů, jakými byli jeho současníci O. Henry (William Sydney Porter), Jerome Klapka Jerome, Stephen Leacock nebo Dorothy Parkerová. Na ně pak navazovali P.G. Wodehouse nebo James Thurber. Z výčtu těchto zvučných jmen si je možné Sakiho ihned zařadit. V jeho životopisu se dočteme, že své útlé dětství prožil v Indii, jako mladík se svým otcem procestoval značnou část Evropy včetně krátkého pobytu v Praze, a po vážné nemoci se usadil v Londýně , kde si začal budovat kariéru jako žurnalista. Psal do novin (Daily Express, Morning Post). Ve Westminster Gazette začal uveřejňovat Alenku ve Westminsteru, sérii čtrt, v nichž metodou parodického pokračování slavné Carrolovy Alenky v říši divů posměšně satiroval postup britské vlády v búrské válce. Mezitím začal Munro publikovat povídky. Už jeho první soubor Reginald (1904) představuje Sakiho charakteristického hrdinu, bystrého a společensky nezodpovědného mladíka, který se svými vtipy rád baví na účet usedlého, úctyhodného okolí. Soubor povídek s českým názvem Léčba neklidem byl u nás vydán v 70. letech minulého století. Obsah: 1. Reginaldův Výlet se zpěváčky 6:43 2. Mlčení lady Anny 8:53 3. Kocomour 19:06 4. Tygr paní Packletideové 10:01 5. Léčba neklidem 15:53 6. Sredni Vaštar 13:33 7. Ztracené batole 12:08

Humorný Jeromův román popisující trampoty spjaté s nákupem venkovské nemovitosti a její rekonstrukcí čte Martin Dejdar

Slavný antiutopický román anglického spisovatele George Orwella – jeden z pilířů literatury 20. století. Autor na rozdíl od mnoha jiných ve své době nepodlehl euforii poválečného optimismu vyhlídek na věčný mír. Toto dílo je sugestivním obrazem politické perverze, kterou končí v dějinách každé revoluční hnutí. Winston Smith je obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si přeje poznat skutečnou, nezmanipulovanou podobu minulosti. Je opravdu jediný kdo neztratil paměť? Nebo je jen polámaným kolečkem v soukolí, které je třeba napravit? Román 1984 popisuje svět, v němž si veškerou moc uzurpuje STRANA. Absolutní totalitu živí permanentní válka mezi třemi kontinentálními mocnostmi. Cokoli proti kolektivnímu myšlení STRANY je krutě trestáno. Lidská individualita se stává zločinem. Interpreti Jaromír Meduna, Jitka Moučková

Světoznámý román je literární poctou spisovatelce Virginii Woolfové , popisuje jeden běžný den tří ženských postav (Virginie Woolfová, Paní Dallowayová a Paní Brownová), podobně jako Virginie Woolfová v Paní Dallowayové popisuje jediný den Paní Dallowayové. Původně zamýšlený název Paní Dallowayové byl ostatně „Hodiny“. Osudy postav se odehrávají v různých časových rovinách, přesto se dějové linie na konci knihy mírně protnou. V roce 1999 získal román PULITZEROVU CENU a zároveň PEN/Faulkner Award . Miroslav Jindra obdržel za český překlad tohoto románu v roce 2003 Tvůrčí odměnu od Obce překladatelů. Hodiny se proslavily též ve filmové podobě v hlavních rolích s Meryl Streepovou, Julianne Mooreovou a Nicole Kidmanovou, která za svůj výkon získala filmového Oscara a Zlatý Glóbus.

Román Lady Chatterley's Lover, 1928, Milenec lady Chatterleyové, vzbudil po svém vydání senzaci a pobouření! Policejně byl zakázán a ještě v roce 1960 se nakladatelství Penguin Books ocitlo na lavici obžalovaných, když knihu vydalo. V proslulém soudním procesu, v němž na obranu Lawrencova románu vystoupila řada věhlasných spisovatelů a literárních vědců, byl román shledán nevinným a zbaven nařčení z pornografie. Je pravda, že autor líčí erotické scény s velkou otevřeností. Nejsou však samoúčelné. Jde o společenský román o lidských vztazích na přelomu dvou epoch, s důrazem na hluboký a pravdivý erotický vztah mezi mužem a ženou, který má vliv na emancipaci člověka a společnosti.

Ucelený povídkový soubor v žánru fantasy se odehrává ve fiktivním období MEZIVĚKU, stovky let po blíže neurčené katastrofě. Na planetě vyhynula většina populace a zbylé lidstvo bylo uvrženo zpět do hlubokého středověku. Jednotlivé povídky této sbírky si všimají osudů konkrétních hrdinů, které jsou zasazeny do nelehké doby, zvané Mezivěk…

Jednou z největších osobností české moderní literatury je bezesporu Karel Čapek. Opět si to lze ověřit poslechem jeho Obrázků z domova. Také zde se ukazuje Čapkův pozorovací talent a jedinečné literární mistrovství. I v nejdrobnějších literárních útvarech umí plasticky, přístupně a přitom přesně a jasně vyprávět, všímá si věcí, kterých by si nikdo druhý nepovšiml. Posluchač se navíc dozví mnoho zajímavých historických faktů a skutečností. V neposlední řadě jsou Obrázky z domova napsány se silnou citovou zainteresovaností. Chytnou vás za srdce!

Mladičká Ludmila se podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame – někdo touží nejen po Bořivojově knížecím titulu, ale také po jeho krásné a urozené manželce Ludmile.Titul úspěšné autorky historických románů, Hany Whitton, o mládí budoucí české světice Ludmily, jsme pro Vás připravili jako velkoryse obsazenou dramatizovanou četbu.

„Ten den, kdy Idgie Threadgoodeová a Ruth Jamisonová otvíraly svou kavárnu Whistle Stop Cafe, se městečko proměnilo k lepšímu. Bylo to za dob velké hospodářské krize a v jejich kavárně si mnozí z nás připadali jako doma. Mohli jste si dát vajíčka, kukuřičnou kaši, slaninu, smaženou šunku, kávu a úsměv za 25 centů. Ruth byla to nejroztomilejší děvče, které jste kdy mohli potkat. A Idgie? Byla charakter, to se musí nechat. Nezažili jste nikoho tvrdohlavějšího. Ale jak si někdo mohl myslet, že zabila toho chlapa, to vážně nechápu.“ Evelyn se v pečovatelském domě Růžové terasy setkává se starší dámou, paní Threadgoodeovou, která jí vypráví poutavý příběh mnohaletého přátelství a fascinující cesty životem, jehož poselství Evelyn přijímá za své, a konečně vezme svůj život do vlastních rukou... Podle knihy natočil režisér Jon Avnet v roce 1991 slavný film Smažená zelená rajčata - nominovaný na Oscara a Zlaté glóby v několika kategoriích - s Kathy Bates, Jessicou Tandy, Mary Stuart Masterson a Mary – Louise Parker v hlavních rolích.

Americký bestseller poprvé v českém vydání! „Ten den, kdy Idgie Threadgoodeová a Ruth Jamisonová otvíra- ly svou kavárnu Whistle Stop Cafe, se městečko proměnilo k lepšímu. Bylo to za dob velké hospodářské krize a v jejich kavárně si mnozí z nás připadali jako doma. Mohli jste si dát vajíčka, kukuřičnou kaši, slaninu, smaženou šunku, kávu a úsměv za 25 centů. Ruth byla to nejroztomilejší děvče, které jste kdy mohli potkat. A Idgie? Byla charakter, to se musí nechat. Nezažili jste nikoho tvrdohlavějšího. Ale jak si někdo mohl myslet, že zabila toho chlapa, to vážně nechápu.“ Evelyn Couchová se v pečovatelském domě Růžové terasy setkává s paní Threadgoodeovou, starší dámou, která jí vypráví poutavý příběh mnohaletého přátelství a fascinující cesty životem, jehož poselství Evelyn přijímá za své a konečně vezme svůj osud do vlastních rukou... V roce 1991 natočil režisér Jon Avnet podle scénáře Fannie Flaggové oceňovaný film Smažená zelená rajčata s Kathy Batesovou, Mary-Louise Parkerovou, Jessicou Tandyovou a Mary Stuart Mastersonovou v hlavních rolích.

Rosemary, krásná a bohatá manželka George Bartona, zemřela v restauraci Luxembourg během party pořádané na počest jejích narozenin. Téměř rok žijí její nejbližší v přesvědčení, že šlo o sebevraždu. George následně obdrží anonymní dopisy s tvrzením, že byla zavražděna. Ale kým? Vdovec se tedy rozhodne pro riskantní plán – pozve všechny z nešťastné oslavy na další, tentokrát u příležitosti narozenin Rosemaryiny sestry Iris. Stejné místo, stejný stůl, titíž hosté – a jedno prázdné místo... Znovu se hoduje a tančí, znovu se připíjí šampaňským. A znovu je v jedné sklenici cyankáli... Interpret: Jan Šťastný