Audiostory strana 9 z 10

Výběr povídek Františka Nepila s vánoční tematikou (od Adventu až po Silvestr) z knih Dobré a ještě lepší jitro, Dobrou a ještě lepší neděli, Dobrá a ještě lepší jitra a Hledání radosti. Výběr připravil a dramaturgicky sestavil sám autor, a poté se samozřejmě osobně dostavil do studia a ujal se četby s neopakovatelným mistrovstvím prostého vypravěče, jehož slova hladí, dokáží vyloudit na tvářích posluchačů úsměv, ba dokonce vyprovokují i k hlasitému smíchu. František Nepil vystihuje podstatu Vánoc s jejich typickými znaky s neobyčejnou pravdivostí. Vánoční atmosféru této nahrávky umocňují melodie známých koled a zvuk varhan.

Rosemary, krásná a bohatá manželka George Bartona, zemřela v restauraci Luxembourg během party pořádané na počest jejích narozenin. Téměř rok žijí její nejbližší v přesvědčení, že šlo o sebevraždu. George následně obdrží anonymní dopisy s tvrzením, že byla zavražděna. Ale kým? Vdovec se tedy rozhodne pro riskantní plán – pozve všechny z nešťastné oslavy na další, tentokrát u příležitosti narozenin Rosemaryiny sestry Iris. Stejné místo, stejný stůl, titíž hosté – a jedno prázdné místo... Znovu se hoduje a tančí, znovu se připíjí šampaňským. A znovu je v jedné sklenici cyankáli... Interpret: Jan Šťastný

V magických mýtech nacházíme pravzorce lidského chování, odpovědi na základní otázky týkající se smyslu života, zrcadlo lidské duše. Jejich uvědomováním vytváříme neviditelné pouto s minulostí, oživujeme tradice, abychom pochopili, jakou úlohu na světě máme. Praha je jako slovanské centrum předurčena k propojení racionálního myšlení s intuicí a citem, ke sbližování vědeckého a uměleckého pohledu na svět, jež je nadějí na globální duchovní přesah lidstva. Praha je symbolickým srdcem Evropy, centrem lásky a porozumění pro příští věk. Obsah: 1.Eduard Petiška: Z rudolfínské Prahy – čte Jiří Klem 2.Julius Košnář: O milostné soše Panny Marie – čte Otakar Brousek st. 3.Cyril Merhout: U osla v kolíbce – čte Jana Hlaváčová 4.Eduard Petiška: O Faustovi – čte Jiří Klem 5.Julius Košnář: Ukřižovaný žebrák – čte Otakar Brousek st. 6.Václav Cibula: O králi kouzelníků z Faustova domu – čte Jiří Klem 7.Alois Jirásek: Faustův dům – čte Otakar Brousek st. 8.Popelka Biliánová: U zlaté studně – čte Jiří Klem 9.Eduard Petiška: Císařův konec – čte Jana Hlaváčová Čtou Otakar Brousek st., Jana Hlaváčová a Jiří Klem celková stopáž: 1 hodina, 9 minut, 47 vteřin

Překrásným symbolem, který nejlépe zobrazuje moc českých králů, je panorama Hradčan se svou dominantou Pražského Hradu. Nejmohutnější věže Svatovítské katedrály, ukrývající pod sebou pozůstatky českých králů a korunovační klenoty, nám připomenou celou řadu historických událostí. Pověsti na této nahrávce vyprávějí o době panovníka Karla IV. a jeho syna Václava IV. Karel IV. předběhl dobu – síle zbroje nadřadil sílu ducha. A úspěšně! Vytvořil ze slabého českého trůnu skutečný střed Evropy. Přilnul k české zemi a především k Praze, za což sdílel kritiku zejména říšských stavů. Počal z Prahy systematicky budovat politické a kulturní centrum západního křesťanstva. Budování Prahy se Karlovi stalo vášní. Pověsti z pera Aloise Jiráska, Julia Košnáře, Eduarda Petišky a Václava Cibuly vyprávějí Boris Rösner, Hana Maciuchová a Otakar Brousek st. Obsah: 1. Eduard Petiška: Král ze zlaté kolébky, čte Boris Rösner 8:42 2. Alouis Jirásek: O zlaté Praze, čte Hana Maciuchová 8:21 3. Julius Košnář: O staviteli Karlova mostu, čte Otakar Brousek st. 2:53 4. Václav Cibula: O Karlově, čte Boris Rösner 5:10 5. Alois Jirásek: O králi Václavovi IV., čte Hana Maciuchová 6:52 6. Julius Košnář: Vznik a sláva věže Neklanky, čte Otakar Brousek st. 8:35 7. Václav Cibula: O králi na Betáni, čte Boris Rösner 11:45 celková stopáž: 57:07 minut

Židovské pověsti mívají často obranný ráz, který pramenil z věčně nezakotveného postavení Židů. Kontrast bohatství (jako důsledku celoevropského duchovního propojení Židů) a strachu z násilí, bídy, nemocí a častých pogromů - je spojujícím motivem těchto pověstí. Není tedy divu, že jejich téma se soustřeďovalo především na obhajobu domovského práva a unikátního vzdělání a náboženství Židů. Ruku v ruce s tím se objevoval prvek morálního apelu na lidský charakter. Vstupujeme do podivuhodného, bizarního, marného, drsného i krásného světa, uprostřed něhož, za branami židovského ghetta (pozdějšího Josefova) žil uzavřený, mocný i pronásledovaný národ. Národ, který nacházel v dávných dobách bezpečné útočiště pouze ve svém světě víry a mystické kabaly. Pověsti z Josefova přežily věky, tak jako bájné poklady.

Vycházely z případů černé kroniky. Knižně vyšly poprvé v roce 1929 a od té doby se dočkaly mnoha reedic. Inspirovaly i zvukové a televizní adaptace, filmové verze. Mají prvky klasické detektivky, avšak způsob Čapkova vyprávění je originální. Vyznačuje se nadhledem, smyslem pro humor a umem vcítit se do lidské duše. Autor je geniálním znalcem lidských povah a výjimečně zachází s moderní češtinou, která od doby vzniku díla vůbec nezestárla. Vybrané povídky: Ukradený spis 139/VII, ODD.C, Případ Selvinův, Jasnovidec, Vražedný útok, Zločin na poště, Pád rodu Votických, Balada o Juraji Čupovi, Příběh sňatkového podvodníka, Porotce, Sbírka známek, Případ s dítětem, Čintamani a ptáci, Závrať čtou výrazné herecké osobnosti – Vlastimil Brodský, Ota Sklenčka a Miroslav Moravec. Obsah: 1. Ukradený spis 139/VII, ODD.C – čte Vlastimil Brodský 2. Případ Selvinův – čte Ota Sklenčka 3. Jasnovidec – čte Vlastimil Brodský 4. Vražedný útok: čte Ota Sklenčka 5. Zločin na poště – čte Vlastimil Brodský 6. Pád rodu Votických – čte Miroslav Moravec 7. Balada o Juraji Čupovi – čte Ota Sklenčka 8. Příběh sňatkového podvodníka – čte Vlastimil Brodský 9. Porotce – čte Ota Sklenčka 10. Sbírka známek – čte Vlastimil Brodský 11. Případ s dítětem – čte Ota Sklenčka 12. Čintamani a ptáci – čte Vlastimil Brodský 13. Závrať – čte Vlastimil Brodský