Baronet strana 270 z 272

Bezmocnou Ariellu Goddisovou doslova prodá její nevlastní bratr chlípnému starci za manželku. Lord Paisley Ariellu zvrhle ponižuje a dokonce, aby si ve své impotenci zajistil dědice, ji nabídne svému nevlastnímu synu Etienovi. Než však k tragédii dojde, lord náhle umírá. Ariella je sice volná, ale její nedůvěra k mužům ji brání navázat s nimi vztah, dokonce odmítá i svou dívčí lásku, lorda Burkeho Ravenswortha. Ten, když se dozví podrobnosti jejího osudu, dívku unese a přinutí ke sňatku. Jen tak ji může chránit a vrátit ji důvěru a touhu po opravdové lásce, k čemuž se hodlá dopracovat svou něžnou péčí. Avšak Arielliny půvaby se hluboce dotkly i Etienna, který na ni nemůže zapomenout a hodlá použít všech prostředků, aby ji opět získal…

Plán na dobytí Stalingradu a kavkazských naftových polí nevyšel. Wehrmacht musí ustupovat, milionu vojáků hrozí obklíčení na Kavkaze. Hitler v naději na obnovení útoku přikáže ponechat část vojsk na Kubáni, kde se záhy rozhoří několikaměsíční tvrdá bitva o "Malou zemi". A zde uvízne i Breitner. Pozice Wermahtu je neudržitelná a Hitlerova neústupnost budí nevoli i mezi důstojníky, kteří v roce 1943 osnují atentát, a snaží se jen, aby se co nejvíce německých vojáků vrátilo. A z těch se stávají skuteční specialisté na přežití.

Pokračování cyklu Letopisy z hranice vypráví o charakterní a krásné hrdince, v příběhu plném dobrodružství, romantických vášní a historie. Na konci 15. století se nelze obejít bez ochrany mocných. Proto stárnoucí Ewan MacArtur posílá svou milovanou osiřelou vnučku Ellen ke králi Jakubovi. Ta však ani zde nenalézá bezpečí. Jako dědička panství Lochearn je zapletena do intrik, které jejího děda připraví o život, a ji samou mají přivést do nechtěného manželství. Avšak i v této době intrik a zrady se najdou charakterní a stateční muži a Duncan Armstrong, zeman z panství Duffdour, jemuž král Jakub svěřil Ellenin doprovod, aby uchránil svou čest a splnil svou povinnost, musí vzít věc do vlastních rukou. Přesto, že se zapřísahal, že se ožení jen z čiré lásky, bere si Ellen za ženu, aby ji uchránil před neblahým osudem.

Napínavý příběh Cassandry Maddenové plný překvapivých zvratů začíná její první a celoživotní láskou. Ve dvanácti letech potkává mladého muže, Jeffersona Amese, a platonicky se do něj zamiluje. Nemůže na něj zapomenout a po celou dobu studií, vždy když cítí osamělost a bolest v srdci, její vzpomínky se k němu vracejí. Ani nový vztah nepomáhá, a tak se Cassandra rozhodne - zruší zasnoubení a odjíždí do Williamsburgu, kde mezitím ovdovělý Jeff žije s malou dcerkou. Stane se její chůvou, ale přestože se s Jeffem denně vídá, jakoby pro něj neexistovala. Až náhodná událost převrátí Cassin život vzhůru nohama a přiměje ji, aby se blíže podívala na lidi žijící kolem ní. Zjišťuje, že nikdo není tím, kým se zdá, každý skrývá své tajemství. A dokud tato tajemství neodhalí, nebude mít příležitost být s Jeffem šťastná.

Mistrně vyprávěný příběh plný napětí, důvtipu a romantický citů. Není snadné si vydělávat na živobytí jako placená společnice, když má jeden ostrý jazyk a bystrou mysl. Proto také Emma Greysonová musí často měnit místo. Nyní pracuje ve venkovském sídle plném nudných hostů, kde se otravuje až k smrti. Dokud nepotká legendárního Edisona Stokese, u nějž získá místo tajné asistentky. Stokes má právě nevšední úkol, vypátrat zloděje, který ukradl starobylou knihu o tajných lécích. Má podezření, že se zločinec nachází mezi hosty a že právě hledá vhodnou oběť, na níž vyzkoušel jistý elixír - někoho, jako je Emma. Emmu její nové nebezpečné poslání vzrušuje, ale když vrah udeří, uvědomí si, že pokud jej s Edisonem nepřelstí, nejspíš ztratí nejen muže svých snů, ale i vlastní život.

Profesor Avondale, vlastník muzea hlavolamů v malém městečku v New Hampshire, je nalezen s nožem na dopisy v zádech nad napůl rozluštěným sudoku, které bylo jeho oblíbenou zábavou. Jedinou osobou, která má zájem a schopnosti odhalit vraha, je profesorova dávná mladá přítelkyně Katie, nyní matematička, která přijela na jeho žádost, aby pomohla zachránit muzeum před dražbou. Katie se náhle stává nejen kurátorkou muzea, ale i hlavní podezřelou a zejména dalším vrahovým cílem. Znovu se seznamuje s exponáty muzea a horečně se snaží nelézt stopy, dříve, než vrah znovu udeří. Ty nakonec, díky svým neobvyklým schopnostem a vášní pro řešení hádanek, nachází ve zprávě, kterou profesor umně zašifroval do řešení sudoku těsně před svou smrtí.

Těžko překonatelný mistr literatury faktu nenechal bez povšimnutí ani bobtnající novodobý druh hromadného násilí - terorismus. Ve své knize skládá mozaiku příběhů, které sledují jeho šířící se kořeny dějinami druhé poloviny 20. století. Deset nejznámějších, poctivě zdokumentovaných teroristických činů z tohoto období, představuje čtenáři nástup palestinského hnutí, komunistické bojůvky v západní Evropě, jihoamerická hnutí i další méně známé příběhy.

Eduard II. (1284-1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandální i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude. Největším protivníkem však byla jeho zhrzená, trpělivě čekající manželka. Když se zamilovala do Rogera de Mortimer a spojila se s ním, nastal její čas. Pošetilého krále pak čekala jen strašná smrt za hradbami berkeleyského hradu. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

Už půl roku David Corstorphine pečuje o tři děti a marně se pokouší smířit se smrtí své mladé ženy. Není schopen vrátit se do zaměstnání a jedinou útěchu nachází v práci na zahradě v sídle svých rodičů na skotském venkově. Když Davida povolají nečekané povinnosti do New Yorku, rozhodne se ve Spojených státech na čas zůstat. David se mezi cizími lidmi v přímořském městečku na Long Islandu zabydlí a přijme práci zahradníka. Lidé, které potkává, a radost, kterou dokáže opět prožívat, na něj mají kouzelný vliv – postupně se dokáže vyrovnat s tragédií, která ho potkala, a znovu otevřít své srdce lásce.

Gervase Tregarth, šestý hrabě z Crowhurstu, ve chvíli furiantské nezodpovědnosti prohlásí, že se ožení s první vhodnou ženou, která překročí jeho práh. Uzavřen na zámku svých předků nepředpokládá, že by se mohl do takové situace dostat. Potkává však přitažlivou sousedku, Madelaine Gascoineovou. Léta strávená v tajné službě naučila Gervase, že je třeba vždy mít zadní vrátka. Neožení se s Madelaine, pokud si v čemkoli nebudou rozumět. A to je třeba prověřit, proto naláká krásnou sousedku také do své náruče.

Příběhy Benjamina Cookera poskytují nejen očekávané napětí, ale seznamují i se staletou kulturou a moderními metodami výroby vína a tradicemi nejznámějších vinic Francie. Není dobré probouzet bolestné vzpomínky. Na úpatí kopce Yquem, uprostřed mlh řeky Ciron stačí jeden hrůzný nález, aby se začaly šířit pomluvy a rozpadala se přátelství i lásky. U Tour Blanche se skrývá tajemství a Benjamin je zcela pohroužen do legendy slavných vín Sauternes.

Lucinda Bromleyová je mimořádně talentovaný botanik, má vzácný dar rozpoznat téměř každý jed, a proto konzultuje v případech vraždy. Ta poslední jí otřese do hloubi duše, nachází stopy jedu pocházejícího ze vzácné odrůdy kapradiny, jíž je v Anglii jediný exemplář, a ten byl nedávno ukraden z její laboratoře. Proto najme svého kolegu ze Společnosti arkány. Od prvního setkání obdivuje Lucinda sílu jeho mysli a jejich vzájemný vztah se prohlubuje. Jak však vyšetřování pokračuje, jsou stále hlouběji vtahováni do vražedné konspirace, která je dědictvím pocházejícím z doby založení Společnosti

Briana de Beauchamp, dcera Jory de Warenne a dvorní dámy královny Isabely, byla zasnoubena váženému Lincolnovi de Warenne. Necítí se však šťastná, touží po hlubších citech, a tak když potkává pochmurného a nebezpečného Wolfa Mortimera, nedokáže se ubránit jeho vášnivé povaze. Briana, v souladu se svým heslem "Neměla bych, ale udělám to", nejen stále více podléhá Wolfovu vlivu, ale hlouběji a hlouběji se zaplétá do politických intrik boje mezi mocnými barony podporovanými královnou Isabelou a králem Eduardem II (1284 - 1327). Wolfův otec, královnin milenec Roger Mortimer, je však jat a uvězněn v londýnském Toweru. A Briana zjišťuje, že v ohrožení není jen její srdce, ale i život její a muže, jenž se měl stát jejím osudem. Autorka opět mistrně a barvitě vypráví příběh plný nejen romantických citů, ale věrných postav dobových šlechticů a dam, historických událostí a detailů fascinujícího středověkého života.

Když se rumunský princ Karel narodil, měla jeho matka, královna Marie, největší obavy z toho, že vyroste do podoby svého chladného otce. Proto jej vychovávala tak, aby byl nejdříve lidskou bytostí a pak teprve vládcem. Její přání se splnilo, z Karla vyrostl citlivý mladý muž, kterého skandalizovaly milostné aféry již během první světové války a proslavila vášeň k madame Lupescu.

Poslední bitva na západní frontě v dubnu 1945. Na evropském jevišti druhé světové války se připravovalo poslední dějství neúprosného scénáře Soumraku bohu nad „tisíciletou` řiší, jehož partituru tentokrát psaly zbraně Spojenců protihitlerovské koalice. Berlín byl tím hlavním, přímo symbolickým cílem dovršení porážky nacistického Německa a po jeho dobytí toužil každý jen trochu ambiciózní velitel v řadách Spojencú. Každý z nich by rád zakončil svou vojenskou kariéru vavříny vítěze nad fašismem dobytím Berlína. Montgomeryho v jeho snažení velice silně podporoval britský ministerský předseda, sir Winston S. Churchill. Střetly se totiž dvě spojenecké koncepce zakončení války v Evropě - americká, která sledovala čistě a výhradně vojenské cíle, porazit Německo a vyhrát válku, a anglická, která po vyhrané válce předvídala i další politický vývoj v Evropě a snažila se, na rozdíl od amerického bratříčkování se Sověty, zabránit rozšíření jejich vlivu v Evropě. Jenže vrchním velitelem spojene

Nad slavným příběhem Alžběty Báthoriové, známější jako Čachtická paní, se vznáší mnoho otazníků. Mučila a zabíjela panenské služebné skutečně? A proč? Byla hnána sexuální zvráceností nebo trpěla duševní nemocí? Byla v moci starých čarodějnic, kterými se obklopila, nebo byla silnou a sebevědomou ženou, jak by tomu nasvědčovaly její výsledky při správě majetku po smrti manžela, svedenou na scestí jejími vlastními neřestmi? Nebo je vše jen mýtem vzniklým na základě intrik tehdejší společnosti neštítící se nijakých zbraní v boji o moc a majetek? Proč Alžběta zemřela zazděna ve svém domácím vězení tak náhle? Byla otrávena? Spáchala sebevraždu?