Baronet strana 268 z 272

Eduard II. (1284-1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandální i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude. Největším protivníkem však byla jeho zhrzená, trpělivě čekající manželka. Když se zamilovala do Rogera de Mortimer a spojila se s ním, nastal její čas. Pošetilého krále pak čekala jen strašná smrt za hradbami berkeleyského hradu. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

Už půl roku David Corstorphine pečuje o tři děti a marně se pokouší smířit se smrtí své mladé ženy. Není schopen vrátit se do zaměstnání a jedinou útěchu nachází v práci na zahradě v sídle svých rodičů na skotském venkově. Když Davida povolají nečekané povinnosti do New Yorku, rozhodne se ve Spojených státech na čas zůstat. David se mezi cizími lidmi v přímořském městečku na Long Islandu zabydlí a přijme práci zahradníka. Lidé, které potkává, a radost, kterou dokáže opět prožívat, na něj mají kouzelný vliv – postupně se dokáže vyrovnat s tragédií, která ho potkala, a znovu otevřít své srdce lásce.

Gervase Tregarth, šestý hrabě z Crowhurstu, ve chvíli furiantské nezodpovědnosti prohlásí, že se ožení s první vhodnou ženou, která překročí jeho práh. Uzavřen na zámku svých předků nepředpokládá, že by se mohl do takové situace dostat. Potkává však přitažlivou sousedku, Madelaine Gascoineovou. Léta strávená v tajné službě naučila Gervase, že je třeba vždy mít zadní vrátka. Neožení se s Madelaine, pokud si v čemkoli nebudou rozumět. A to je třeba prověřit, proto naláká krásnou sousedku také do své náruče.

Příběhy Benjamina Cookera poskytují nejen očekávané napětí, ale seznamují i se staletou kulturou a moderními metodami výroby vína a tradicemi nejznámějších vinic Francie. Není dobré probouzet bolestné vzpomínky. Na úpatí kopce Yquem, uprostřed mlh řeky Ciron stačí jeden hrůzný nález, aby se začaly šířit pomluvy a rozpadala se přátelství i lásky. U Tour Blanche se skrývá tajemství a Benjamin je zcela pohroužen do legendy slavných vín Sauternes.

Tři populární autorky romantických příběhů spojily svůj talent a vytvořily originální příběhy, v nichž se každá věnovala prokreslení charakteru jedné ze tří sester obdařených, každá jinou, nadpřirozenou schopností. Sestry prožívají svůj běžný nelehký život a své lásky a navíc musí zápasit se zlou čarodějkou, jež je chce o jejich kouzelné moci připravit. Příběh graduje o víkendu, na nějž ani sestry Šťastné ani čtenář jen tak nezapomenou.

Lucinda Bromleyová je mimořádně talentovaný botanik, má vzácný dar rozpoznat téměř každý jed, a proto konzultuje v případech vraždy. Ta poslední jí otřese do hloubi duše, nachází stopy jedu pocházejícího ze vzácné odrůdy kapradiny, jíž je v Anglii jediný exemplář, a ten byl nedávno ukraden z její laboratoře. Proto najme svého kolegu ze Společnosti arkány. Od prvního setkání obdivuje Lucinda sílu jeho mysli a jejich vzájemný vztah se prohlubuje. Jak však vyšetřování pokračuje, jsou stále hlouběji vtahováni do vražedné konspirace, která je dědictvím pocházejícím z doby založení Společnosti

Briana de Beauchamp, dcera Jory de Warenne a dvorní dámy královny Isabely, byla zasnoubena váženému Lincolnovi de Warenne. Necítí se však šťastná, touží po hlubších citech, a tak když potkává pochmurného a nebezpečného Wolfa Mortimera, nedokáže se ubránit jeho vášnivé povaze. Briana, v souladu se svým heslem "Neměla bych, ale udělám to", nejen stále více podléhá Wolfovu vlivu, ale hlouběji a hlouběji se zaplétá do politických intrik boje mezi mocnými barony podporovanými královnou Isabelou a králem Eduardem II (1284 - 1327). Wolfův otec, královnin milenec Roger Mortimer, je však jat a uvězněn v londýnském Toweru. A Briana zjišťuje, že v ohrožení není jen její srdce, ale i život její a muže, jenž se měl stát jejím osudem. Autorka opět mistrně a barvitě vypráví příběh plný nejen romantických citů, ale věrných postav dobových šlechticů a dam, historických událostí a detailů fascinujícího středověkého života.

Když se rumunský princ Karel narodil, měla jeho matka, královna Marie, největší obavy z toho, že vyroste do podoby svého chladného otce. Proto jej vychovávala tak, aby byl nejdříve lidskou bytostí a pak teprve vládcem. Její přání se splnilo, z Karla vyrostl citlivý mladý muž, kterého skandalizovaly milostné aféry již během první světové války a proslavila vášeň k madame Lupescu.

Poslední bitva na západní frontě v dubnu 1945. Na evropském jevišti druhé světové války se připravovalo poslední dějství neúprosného scénáře Soumraku bohu nad „tisíciletou` řiší, jehož partituru tentokrát psaly zbraně Spojenců protihitlerovské koalice. Berlín byl tím hlavním, přímo symbolickým cílem dovršení porážky nacistického Německa a po jeho dobytí toužil každý jen trochu ambiciózní velitel v řadách Spojencú. Každý z nich by rád zakončil svou vojenskou kariéru vavříny vítěze nad fašismem dobytím Berlína. Montgomeryho v jeho snažení velice silně podporoval britský ministerský předseda, sir Winston S. Churchill. Střetly se totiž dvě spojenecké koncepce zakončení války v Evropě - americká, která sledovala čistě a výhradně vojenské cíle, porazit Německo a vyhrát válku, a anglická, která po vyhrané válce předvídala i další politický vývoj v Evropě a snažila se, na rozdíl od amerického bratříčkování se Sověty, zabránit rozšíření jejich vlivu v Evropě. Jenže vrchním velitelem spojene

Nad slavným příběhem Alžběty Báthoriové, známější jako Čachtická paní, se vznáší mnoho otazníků. Mučila a zabíjela panenské služebné skutečně? A proč? Byla hnána sexuální zvráceností nebo trpěla duševní nemocí? Byla v moci starých čarodějnic, kterými se obklopila, nebo byla silnou a sebevědomou ženou, jak by tomu nasvědčovaly její výsledky při správě majetku po smrti manžela, svedenou na scestí jejími vlastními neřestmi? Nebo je vše jen mýtem vzniklým na základě intrik tehdejší společnosti neštítící se nijakých zbraní v boji o moc a majetek? Proč Alžběta zemřela zazděna ve svém domácím vězení tak náhle? Byla otrávena? Spáchala sebevraždu?

Jedinečná, bohatě fotograficky dokumentovaná kniha mapuje 27 nejpozoruhodnějších, známých i méně známých, náboženských staveb v Praze, patřících v současné době různým církvím i státu. Úvodní slovo kapitoly vždy patří představiteli církve, jež popisované chrámy spravuje, jak o církvi samé, tak i poznámky k uváděným stavbám. Pak následuje popis jednotlivých objektů - u každé ze staveb je uvedena její historie, pozoruhodnosti a možnosti její prohlídky. Kniha obsahuje podrobná resumé v angličtině a ruštině a bude neocenitelným pomocníkem všech milovníků církevní architektury a historie.

Třetí výběr z nezapomenutelných povídek (Moje nejmilejší psí historky a Moje nejmilejší kočičí historky) slavného spisovatele-zvěrolékaře, obsahuje jeho nejoblíbenější vyprávění o kravách, psech, nádherných koních, kozách i opuštěných beráncích. Vypráví zde o dobách, kdy jej řinčící telefon uprostřed nehostinných nocí povolával k nemocným zvířatům. V takových okamžicích se však odhalují i pravé charaktery venkovských lidí, které Herriot dokáže mistrně přiblížit čtenáři. Text je opět doplněn brilantními ilustracemi Lesley Holmesové, které dokonale vystihují yorkshirskou krajinu a pomáhají čtenáři ještě hlouběji proniknout do atmosféry příběhů.

Celina je zamilována do Robina, hraběte z Torringtonu, již léta, on však tráví čas v Paříži nadbíháním místních krasavic. Jeho matka však onemocní, což jej přinutí k návratu. Matka, vědoma si brzkého konce, požaduje, aby se brzy oženil, již mu vyhlédla nevěstu - Celinu. Robin je zprvu zděšen ze ztráty svobody, ale protože je Celina jeho dlouholetou kamarádkou, nakonec souhlasí. Nicméně po svatbě matka zjišťuje, že to s její nemocí nebylo tak vážné, což ovšem Robina rozzuří. Byl vehnán do manželství a jeho žena byla jistě součástí komplotu. Celina je však nevinná a toto obvinění ji rozlítí. Chystá se odejít když zjišťuje, že s nájemci bylo za nepřítomnosti hraběte špatně zacházeno. Věnuje nápravě jejich postavení takové úsilí, že téměř na manžela zapomíná. Robin však není zvyklý na nevšímavost žen a tak jej jeho žena začíná přitahovat. Ani jeden z nich však není připraven, když se objeví muž toužící po odplatě za to, že jej Robin nechal vsadit do vězení. Ten teď vtrhl do jejich domova a snaží se Celinu zabít…

Příběhy Vladislava Chvály neustále přitahují nové a nové čtenáře - milovníky přírody. Autor kouzelně evokuje atmosféru podkrušnohorských lesů, která je i díky nadšencům, jako je on sám, plna zvěře. Vzpomíná na ty nejkurióznější historky, jež se mu za téměř padesát let loveckých dobrodružství přihodily, ale jeho kniha nepostrádá ani hlubšího smyslu. S nadhledem sleduje svůj vlastní vývoj nadšeného adepta lovectví ve zkušeného lovce, zkušenosti, jež postupně získával, i přicházející pochopení přírody a role dnešního člověka v ní. Dny a roky strávené v chrámu lesa nemohly zůstat bez vlivu na jeho život a názory.

Jsou knihy, které mají sílu změnit váš život, a tato je jednou z nich. Pokud si něco skutečně přejete, musíte se na to soustředit a být optimističtí. Jen takto dokážete využít informace a příležitosti, jež vás v životě potkají. A z této knihy získáte vědomosti o tom, jak zákon atrakce působí, a spatříte své skryté možnosti - inspiraci, která vám přinese bohatství a společnost těch, se kterými se rádi setkáváte. Michael J. Losier má skutečný dar pro práci s lidmi, dokáže je motivovat tak, aby dosáhli vynikajících výsledků. Aniž jste si toho pravděpodobně vědomi, ve vašem životě působí skrytá, ale mocná síla - zákon atrakce, který vás přivádí do různých situací - přitahuje je - ať už jsou příznivé či nepříznivé. Tato kniha vás naučí, jak se vyhnout těm nechtěným a přilákat ty žádoucí, což samozřejmě od základů změní váš život.

Další z příběhů o anglických královnách věnovala slavná popularizátorka historie portugalské princezně Kateřině z Braganzy (1638-1705). Po mnoha peripetiích - restaurace anglického krále po Cromwellově revoluci - se konečně roku 1662 mohla provdat za krále Karla II. Její pozice však nebyla šťastná, jako katolička nebyla u lidu a dvořanstva v oblibě, a podle zákona ani nemohla být korunována. Jejím hlavním neštěstím však bylo, že přestože její manžel zplodil nejméně 17 nemanželských potomků, ona sama žádné z dětí nedonosila. Karel ji přesto miloval a zaníceně ji hájil proti snahám odstranit ji v úsilí o legitimního dědice trůnu. Společný boj proti nepřátelům nakonec krále s královnou sblížil.