Jean Plaidy

První díl románové trilogie představuje Kateřinu Medicejskou jako malou dívenku, poté mladou ženu, která přichází na francouzský dvůr, kde se stává nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále.

Třetí příběh čtyřdílného románového seriálu z nejslavnějšího údobí britských dějin, doby života a vlády královny Viktorie. Viktorie s Albertem si byli navzájem předurčeni už od kolébky. Neprůbojný Albert si uvědomoval, že manželství se vznětlivou dívkou nevyhnutelně povede k hádkám a konfliktům, a měl pravdu. Mladou královnu sice sužovala opakovaná těhotenství, ale přesto se bránila všem vlivům, které by mohly oslabit její postavení - a ty často vycházely právě od jejího manžela. Přesto se její zájmy začaly postupně přesouvat k vlastní rodině, k Albertovi a jeho devíti dětem. Viktoriánské období tehdy plynulo živým proudem, a skutečnou mocí v pozadí trůnu byl královský manžel.

Počátek dramatického příběhu je datován do roku 1572. Isabella de Ariz, dcera významného andaluského šlechtice, se má provdat za staršího ze dvou synů spřátelené rodiny Carramadino, vážného a zbožného Dominga. Dívka je zklamaná, neboť miluje jeho mladšího bratra Blasca. Věří, že Blasco její lásku opětuje a zachrání ji, ještě před svatbou pro ni přijede a odveze si ji s sebou do Madridu, kam ho jeho rodiče nechali vyslat do královských služeb. Jenže Isabellina láska je zaslepená, Blasco ve skutečnosti miluje její cikánskou služebnou Biancu. Vše se dále komplikuje, když dům de Arizů přepadnou piráti a jejich kapitán mladé ženy odvleče do anglického Devonu.

Toto je tragický příběh nešťastné královny, jenž nám ona sama vypráví, zasazený do nejbouřlivějšího období anglických dějin. Osud Henrietty Marie (1609-1669) se neblaze odvíjel již od samotného počátku - její otec, slavný francouzský král Jindřich IV., byl zavražděn pár měsíců po jejím narození, a ona vyrůstala na dvoře plném intrik, stále na pokraji konfliktu, odkud ji v patnácti letech vysvobodil budoucí anglický král Karel I. Jejich manželství však začalo nešťastně, katolická princezna odmítla protestantské ceremonie a započala tak tři roky trvající manželský nesvár podněcovaný též nepřátelským vévodou z Buckinghamu. Z těchto pohnutých začátků však vzešel jeden z největších milostných příběhů všech dob a Henrietta Marie, hluboce oddaná v lásce a nelítostná v nenávisti, stála věrně po boku svého manžela až do jeho nešťastného konce. A tak je tato kniha je svědectvím o nejšťastnějším a zároveň nejtragičtějším manželství mezi mimořádně čestným mužem, rozhodnutým konat svou povinnost tak, jak mu kázalo svědomí, a ženou zcela oddanou a odhodlanou mu pomáhat. O tom, jak spolu slepě tápali obdobím plným zvratů, stali se svědky pádu Strafforda a vzestupu nových velmožů Cromwella, Hampdena a Pyma, a to za neustálé přítomnosti špehů v jejich vlastním domově. Po králově popravě se vášnivá Henrietta nepohodla se svými racionálněji uvažujícími dětmi a odešla na odpočinek do zámku Colombes v jižní Francii. A tam, v osamění, přemýšlí o minulosti a o tom, k jakým chybám ji její hrdá a nezkrotná povaha dohnala.

Když Vilém X. umírá, ponechává vévodství akvitánské v rukou své patnáctileté dcery Eleonory (Eleanor d' Aquitanie, 1121 - 1204). Avšak takové postavení neprovdané ženy by mohlo uvrhnout celé království do nebezpečí. Proto na smrtelné posteli píše Vilém poslední vůli, která by měla jeho dceru i vévodství ochránit - přislibuje její ruku budoucímu francouzskému králi. Eleonora vyrůstá v krásnou a romantickou královnu, avšak svou pevnou vůli zdědila po královských předcích a je proto rozhodnuta neomezeně vládnout Akvitánii opřena o moc svého manžela. Její odhodlání nezná hranic a Eleonora se v nadcházejících letech stane jednou z nejskandálnějších královen historie. Cyklus: Dynastie Plantagenetů (1)

První polovině třináctého století dominovaly v Evropě dvě mocné ženy. Obě krásné, hrdé a ctižádostivé. Obě byly panovnicemi nejmocnějších a navíc sousedících říší a musely se nevyhnutelně dostat do konfliktu. Přece se však velice lišily. Isabella z Angoul?me, žena anglického krále Jana, byla plamenná, nemilosrdná a vášnivá. Svou krásu a smyslnost nosila jako zářící klenoty, kterými zlákala všechny muže, s nimiž se střetla. Blanka Kastilská, žena francouzského krále Ludvíka VIII., byla líbezná, vyrovnaná a silná. Odívala se do své královské vznešenosti a cti jako do šatů. Blanka na první pohled odkryla zlo skrývající se v krásném těle Isabellině. A takto zrodivší se nenávist ji nikdy neopustila, a byla opětována - Isabella se nezastavila před ničím, jen aby zničila francouzskou královnu.

Anglie byla neklidná a král Jindřich, ač měl dobrou vůli a snahu, byl slabý a nedokázal zkrotit barony pamatující vládu jeho krutého a neschopného otce Jana. Magna Charta byla zaklínadlem a symbolem triumfu šlechty nad králem a jemu nebylo dopřáno, aby na to zapomněl. Konečně král nachází oporu v nejkrásnější ze čtyř dcer hraběte z Provence, jež všechny se staly královnami, kterou si slavnostně bere v lednu roku 1236. Ovšem stává se jejím otrokem a jeho poddaní nesdílejí jeho radost z darů a povyšování královniných příbuzných. Revolta je nevyhnutelná a do jejího čela se staví dobrodruh Simon de Montfort, jenž se tajně oženit s královou sestrou. Po bojích slabý král ustupuje a Montfort zřizuje první parlament. Avšak i v těchto těžkých časech je Jindřich věrně podporován celou rodinou a z královny se stává vůdčí osobnost nejen na dvoře, ale v celém království. Díky ní je šťastným mužem, i když jej vlastně téměř připravila o království. Cyklus Dynastie Plantagenetů

Touha po lásce i po bezpečném zakotvení v životě, a především nezlomný elán a vitalitu, charakterizují i tři protagonistky románu - Kitty, Carolain a Katharine, jejichž barvité, strázněmi i romantikou naplněné osudy zasazuje autorka nejprve do prostředí anglické šlechty konce 18. století, poté do londýnského polosvěta a posléze do Austrálie, osidlované prvními generacemi evropských osadníků, pro něž se překročení pásma Modrých hor stává reálným i symbolickým životním cílem.

Další část volného románového cyklu o královnách Anglie líčí dramatický život Kateřiny Howardové formou jejího vlastního vyprávění. Krásná Kateřina ze starobylého ale zchudlého rodu Howardů je vytržena z rodného domu aby své mládí strávila u babičky, vévodkyně z Norfolku. Tam brzy zjišťuje, že puritánství její ochránkyně není sdíleno jejími volnomyšlenkářskými přítelkyněmi s nimiž je vychovávána a tak prožívá své první lásky již před šestnáctými narozeninami netušíc, že se jí takto získaná pověst stane osudnou. Podobně jako její sestřenice Anna Boleynová odchází z domu a stává se dvorní dámou na dvoře Jindřicha VIII. Život na královském dvoře je pro venkovskou dívku vzrušující a její povinnosti jí umožňují pohybovat se v blízkosti její dlouholeté lásky, krásného bratrance Thomase Culpeppera. Pak ale Kateřina padne do oka stárnoucímu a nešťastně ženatému králi, je nucena vzdát se svých snů o životě s Thomasem a vdát se za krále Jindřicha. Trůn a obdiv královského manžela jí vše nakrátko