Jean Plaidy strana 5 z 5

První díl románové trilogie představuje Kateřinu Medicejskou jako malou dívenku, poté mladou ženu, která přichází na francouzský dvůr, kde se stává nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále.

Ve věku patnácti let je Marie Antoinetta, krásná a okouzlující nevěsta impotentního dauphina, vržena do versailleských intrik.Lehkomyslně a bezstarostně opovrhuje přísnou a vyčerpávající etiketou velkolepého dvora a odhaluje skutečnou povahu nenávisti… i lásky.Nad hlavou se však stahují mračna revoluce a Marie Antoinetta, která si chce pouze užívat života, až příliš pozdě pochopí, že cena za její potěšení bude velmi vysoká…

Ve věku patnácti let je Marie Antoinetta, krásná a okouzlující nevěsta impotentního dauphina, vržena do versailleských intrik.Lehkomyslně a bezstarostně opovrhuje přísnou a vyčerpávající etiketou velkolepého dvora a odhaluje skutečnou povahu nenávisti… i lásky.Nad hlavou se však stahují mračna revoluce a Marie Antoinetta, která si chce pouze užívat života, až příliš pozdě pochopí, že cena za její potěšení bude velmi vysoká…

Druhý díl historické románové ságy zachycuje Kateřinu Medicejskou jako intrikující matku králů, která jde bezohledně za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a s ním ovládnout Francii.

V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou. Ačkoli se jí celý život věnoval, proslavil se svými nespočetnými milostnými dobrodružstvími. A tak Alžběta jen doufala, že královy aféry nezničí jejich život, a rodila mu stále další a další děti. Eduard byl stejně prudký a ukvapený v politice jako v osobním životě. Stále středem pozornosti, ať se nacházel mezi přáteli či nepřáteli, měl nádherné vzezření i vystupování a byl milován svými blízkými. Podobal se svému oblíbenému symbolu - zářivému slunci obklopujícímu yorskou růži.

Zvěsti o mučednictví Tomáše Becketa se rozšiřují po celém křesťanském světě a vina padá na hlavu Jindřichovu. Dva roky na to je Tomáš kanonizován a postavení Jindřicha Plantageneta (Jindřich II., 1133 - 1189) je na pováženou - za svou účast na Becketově vraždě je pronásledován samotným papežem, a ví také, že má velkého nepřítele ve své manželce Eleanoře za svou dlouhotrvající nevěru s Rosamundou Cliffordovou. Elenor si žádá pomstu a s pomocí francouzského krále Filipa štve své syny proti jejich otci i jednoho proti druhému. A starý orel Jindřich musí přemoci neposlušnost a intriky svých nebezpečně kroužících potomků.

Ve věku patnácti let je Marie Antoinetta, krásná a okouzlující nevěsta impotentního dauphina, vržena do versailleských intrik.Lehkomyslně a bezstarostně opovrhuje přísnou a vyčerpávající etiketou velkolepého dvora a odhaluje skutečnou povahu nenávisti… i lásky.Nad hlavou se však stahují mračna revoluce a Marie Antoinetta, která si chce pouze užívat života, až příliš pozdě pochopí, že cena za její potěšení bude velmi vysoká…

V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou. Ačkoli se jí celý život věnoval, proslavil se svými nespočetnými milostnými dobrodružstvími. A tak Alžběta jen doufala, že královy aféry nezničí jejich život, a rodila mu stále další a další děti. Eduard byl stejně prudký a ukvapený v politice jako v osobním životě. Stále středem pozornosti, ať se nacházel mezi přáteli či nepřáteli, měl nádherné vzezření i vystupování a byl milován svými blízkými. Podobal se svému oblíbenému symbolu - zářivému slunci obklopujícímu yorskou růži.