Jean Plaidy strana 4 z 6

Když Vilém X. umírá, ponechává vévodství akvitánské v rukou své patnáctileté dcery Eleonory (Eleanor d' Aquitanie, 1121 - 1204). Avšak takové postavení neprovdané ženy by mohlo uvrhnout celé království do nebezpečí. Proto na smrtelné posteli píše Vilém poslední vůli, která by měla jeho dceru i vévodství ochránit - přislibuje její ruku budoucímu francouzskému králi. Eleonora vyrůstá v krásnou a romantickou královnu, avšak svou pevnou vůli zdědila po královských předcích a je proto rozhodnuta neomezeně vládnout Akvitánii opřena o moc svého manžela. Její odhodlání nezná hranic a Eleonora se v nadcházejících letech stane jednou z nejskandálnějších královen historie. Cyklus: Dynastie Plantagenetů (1)

Zvěsti o mučednictví Tomáše Becketa se rozšiřují po celém křesťanském světě a vina padá na hlavu Jindřichovu. Dva roky na to je Tomáš kanonizován a postavení Jindřicha Plantageneta (Jindřich II., 1133 - 1189) je na pováženou - za svou účast na Becketově vraždě je pronásledován samotným papežem, a ví také, že má velkého nepřítele ve své manželce Eleanoře za svou dlouhotrvající nevěru s Rosamundou Cliffordovou. Elenor si žádá pomstu a s pomocí francouzského krále Filipa štve své syny proti jejich otci i jednoho proti druhému. A starý orel Jindřich musí přemoci neposlušnost a intriky svých nebezpečně kroužících potomků.

Poté, co byl, z příkazu své manželky Izabely a jejího milence Rogera de Mortimer, král Eduard II. barbarsky zavražděn v berkleyském hradě, stává se novým králem teprve čtrnáctiletý Eduard III. (1312 - 1377). Ten je již zamilován do Philippy z Hainaultu a královna, aby odvedla jeho pozornost od otcovy smrti, mu povoluje svatbu. Eduard si nárokuje také francouzský trůn po své matce, která byla dcerou Filipa IV. a tuto ambici v něm podněcuje Robert z Artois, nenávidící francouzského krále, který přijel do Anglie s úmyslem vyprovokovat válku mezi oběma královstvími. Eduard se nechce pustit do nebezpečného dobrodružství, ale nakonec je Robertem vyprovokován. Ten uloví volavku a na banketu ji upečenou předloží králi a přitom jej přirovná, za jeho nechuť k útoku na Francii, k tomuto mírnému ptáku. A Eduard, aby nebyl považován za zbabělce, přísahá, že Francii dobude. Na Eduardově nádherném středověkém dvoře se pohybuje mnoho pozoruhodných postav, jež po sobě zanechaly historickou stopu. Především jeho milující žena Philippa a jejich děti, z nichž vyniká slavný Černý princ, hrdina od Crécy a Poitiers, zkažená královna matka Isabela a další. Mezi všemi však vyniká král, pohledný a silný, velký vůdce, shovívavý otec a milující manžel., vítězný ve válkách a vedoucí svou zemi k prosperitě. Z velkého muže se však nakonec stává slabý stařec ovládaný intrikami své milenky.

Poté, co byl, z příkazu své manželky Izabely a jejího milence Rogera de Mortimer, král Eduard II. barbarsky zavražděn v berkleyském hradě, stává se novým králem teprve čtrnáctiletý Eduard III. (1312 - 1377). Ten je již zamilován do Philippy z Hainaultu a královna, aby odvedla jeho pozornost od otcovy smrti, mu povoluje svatbu. Eduard si nárokuje také francouzský trůn po své matce, která byla dcerou Filipa IV. a tuto ambici v něm podněcuje Robert z Artois, nenávidící francouzského krále, který přijel do Anglie s úmyslem vyprovokovat válku mezi oběma královstvími. Eduard se nechce pustit do nebezpečného dobrodružství, ale nakonec je Robertem vyprovokován. Ten uloví volavku a na banketu ji upečenou předloží králi a přitom jej přirovná, za jeho nechuť k útoku na Francii, k tomuto mírnému ptáku. A Eduard, aby nebyl považován za zbabělce, přísahá, že Francii dobude. Na Eduardově nádherném středověkém dvoře se pohybuje mnoho pozoruhodných postav, jež po sobě zanechaly historickou stopu. Především jeho milující žena Philippa a jejich děti, z nichž vyniká slavný Černý princ, hrdina od Crécy a Poitiers, zkažená královna matka Isabela a další. Mezi všemi však vyniká král, pohledný a silný, velký vůdce, shovívavý otec a milující manžel., vítězný ve válkách a vedoucí svou zemi k prosperitě. Z velkého muže se však nakonec stává slabý stařec ovládaný intrikami své milenky.

Toto je tragický příběh nešťastné královny, jenž nám ona sama vypráví, zasazený do nejbouřlivějšího období anglických dějin. Osud Henrietty Marie (1609-1669) se neblaze odvíjel již od samotného počátku - její otec, slavný francouzský král Jindřich IV., byl zavražděn pár měsíců po jejím narození, a ona vyrůstala na dvoře plném intrik, stále na pokraji konfliktu, odkud ji v patnácti letech vysvobodil budoucí anglický král Karel I. Jejich manželství však začalo nešťastně, katolická princezna odmítla protestantské ceremonie a započala tak tři roky trvající manželský nesvár podněcovaný též nepřátelským vévodou z Buckinghamu. Z těchto pohnutých začátků však vzešel jeden z největších milostných příběhů všech dob a Henrietta Marie, hluboce oddaná v lásce a nelítostná v nenávisti, stála věrně po boku svého manžela až do jeho nešťastného konce. A tak je tato kniha je svědectvím o nejšťastnějším a zároveň nejtragičtějším manželství mezi mimořádně čestným mužem, rozhodnutým konat svou povinnost tak, jak mu kázalo svědomí, a ženou zcela oddanou a odhodlanou mu pomáhat. O tom, jak spolu slepě tápali obdobím plným zvratů, stali se svědky pádu Strafforda a vzestupu nových velmožů Cromwella, Hampdena a Pyma, a to za neustálé přítomnosti špehů v jejich vlastním domově. Po králově popravě se vášnivá Henrietta nepohodla se svými racionálněji uvažujícími dětmi a odešla na odpočinek do zámku Colombes v jižní Francii. A tam, v osamění, přemýšlí o minulosti a o tom, k jakým chybám ji její hrdá a nezkrotná povaha dohnala.

S historickou přesností a poutavým stylem pokračuje Jean Plaidy vzrušující plantagenetskou ságu příběhem Jana, kdysi soupeře a teď následovníka Richarda Lví srdce. Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince. Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá povaha, krutost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. A když začne být zřejmé, že Arthur ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele. Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.

S historickou přesností a poutavým stylem pokračuje Jean Plaidy vzrušující plantagenetskou ságu příběhem Jana, kdysi soupeře a teď následovníka Richarda Lví srdce. Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince. Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá povaha, krutost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. A když začne být zřejmé, že Arthur ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele. Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.

S historickou přesností a poutavým stylem pokračuje Jean Plaidy vzrušující plantagenetskou ságu příběhem Jana, kdysi soupeře a teď následovníka Richarda Lví srdce. Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince. Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá povaha, krutost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. A když začne být zřejmé, že Arthur ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele. Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.

Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej. Richardův život je jedním velkým dobrodružstvím, avšak román není jejich výčtem, ale odhalením svérázné povahy nejromantičtějšího krále Anglie. Doba, v níž rytířství a krutost kráčejí ruku v ruce, se blyští nádherou a barvami a obydlují ji takové postavy, jako mazaný král Francie, jemuž srovnání s anglickým sokem nedá spát, Richardova královna Berengária, které se nikdy nepodařilo získat takové místo v jeho srdci, po němž toužila, sestra Joanna, která jej zbožňovala a přesto se mu vzpírala, násilnický a zrádný bratr princ Jan i stárnoucí královna Eleonora. Ale všemu dění dominuje romantický panovník, jehož lví srdce nezná strachu, jak uznávají jeho přátelé i protivníci.

Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej. Richardův život je jedním velkým dobrodružstvím, avšak román není jejich výčtem, ale odhalením svérázné povahy nejromantičtějšího krále Anglie. Doba, v níž rytířství a krutost kráčejí ruku v ruce, se blyští nádherou a barvami a obydlují ji takové postavy, jako mazaný král Francie, jemuž srovnání s anglickým sokem nedá spát, Richardova královna Berengária, které se nikdy nepodařilo získat takové místo v jeho srdci, po němž toužila, sestra Joanna, která jej zbožňovala a přesto se mu vzpírala, násilnický a zrádný bratr princ Jan i stárnoucí královna Eleonora. Ale všemu dění dominuje romantický panovník, jehož lví srdce nezná strachu, jak uznávají jeho přátelé i protivníci.

Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej. Richardův život je jedním velkým dobrodružstvím, avšak román není jejich výčtem, ale odhalením svérázné povahy nejromantičtějšího krále Anglie. Doba, v níž rytířství a krutost kráčejí ruku v ruce, se blyští nádherou a barvami a obydlují ji takové postavy, jako mazaný král Francie, jemuž srovnání s anglickým sokem nedá spát, Richardova královna Berengária, které se nikdy nepodařilo získat takové místo v jeho srdci, po němž toužila, sestra Joanna, která jej zbožňovala a přesto se mu vzpírala, násilnický a zrádný bratr princ Jan i stárnoucí královna Eleonora. Ale všemu dění dominuje romantický panovník, jehož lví srdce nezná strachu, jak uznávají jeho přátelé i protivníci.

V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti. Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod. V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna

V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti. Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod. V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna

V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti. Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod. V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna

Cyklus Královny Anglie pokračuje příběhem francouzské princezny Kateřiny z Valois (1401 - 1437), dcery francouzského krále Karla VI., zakladatelky dynastie Tudorovců. Ta nám zde svěřuje svůj příběh, počínaje složitým dětstvím prožitým v nehostinném odlehlém venkovském domě, kam ji, její početné sourozence a nemocného královského otce odklidila ctižádostivá matka usilující vládnout spolu se svým milencem a přitom užívat všech vzrušujících lákadel Paříže. Následuje další ponuré období, kdy je vyměněna za požadavky anglického krále Jindřicha V. na Normandii a Akvitáni, a stává se v r. 1420 jeho chotí a o rok později je korunována anglickou královnou. Toho roku se jí narodí syn, pozdější král Jindřich VI. Je jí však záhy odebrán, aby byl náležitě vychován v královském duchu. Zanedlouho umírá na rány z boje i její manžel.

Třetí příběh čtyřdílného románového seriálu z nejslavnějšího údobí britských dějin, doby života a vlády královny Viktorie. Viktorie s Albertem si byli navzájem předurčeni už od kolébky. Neprůbojný Albert si uvědomoval, že manželství se vznětlivou dívkou nevyhnutelně povede k hádkám a konfliktům, a měl pravdu. Mladou královnu sice sužovala opakovaná těhotenství, ale přesto se bránila všem vlivům, které by mohly oslabit její postavení - a ty často vycházely právě od jejího manžela. Přesto se její zájmy začaly postupně přesouvat k vlastní rodině, k Albertovi a jeho devíti dětem. Viktoriánské období tehdy plynulo živým proudem, a skutečnou mocí v pozadí trůnu byl královský manžel.