Jean Plaidy strana 2 z 5

Časného letního rána roku 1837 probudili teprve osmnáctiletou princeznu Viktorii, aby jí oznámili, že bude královnou. V jednadvaceti letech se provdala za svého bratrance, německého prince Alberta, jehož hluboce milovala. Pod jeho vedením se z bezstarostné princezny stala vznešená královna, oddaná svému lidu. Vnitřní síla ji pak provázela životem, překonala ztrátu milovaného manžela i klepy o rodinných skandálech.

Marie vyrůstala jako nevinné, duchovně zaměřené dítě, oddané svému zbožňovanému otci králi, Jakubovi II. Její šťastné a prosluněné dětství ji žádným způsobem nepřipravilo na kruté zrady, které ji v životě mají potkat. Marie je nucena vdát se za zarputilého Viléma Oranžského, jehož jediným zájmem je získat korunu, kterou mu může přinést věnem. Je vytržena z lůna milující rodiny a poslána do Haagu, ke dvoru plnému intrik a zrady.

Legendární spisovatelka v tragickém příběhu víry a naděje odhaluje srdce první vládnoucí královny Anglie, `Krvavé Marie`. Opuštěná a zoufalá Marie, dříve dědička anglického trůnu, již otec, který teď hodlal zplodit mužského potomka, vykázal ze své blízkosti stejně jako její matku, našla útěchu jen v jejím náboženství. Jindřichův syn však zemřel a Marie - nyní královna - to považovala za boží znamení, že se má Anglie vrátit ke katolickému vyznání. V područí rádců a vlastní náboženské horlivosti potírala všechny odpůrce katolické církve.

Šťastné dětství Anny z Yorku je brzy narušeno `válkou růží` – mocenskými boji mezi Yorky a Lancastery a ambicemi jejího otce. Annina romantická povaha, kterou nezajímá ani bohatství ani moc, se ocitá tváří v tvář realitě doby, v níž přátelství a sňatky představují především obchod. Intriky se nevyhnou ani jí a stává se prostředkem svého otce k upevnění moci a bohatství.

Cyklus Královny Anglie pokračuje příběhem francouzské princezny Kateřiny z Valois (1401 - 1437), dcery francouzského krále Karla VI., zakladatelky dynastie Tudorovců. Ta nám zde svěřuje svůj příběh, počínaje složitým dětstvím prožitým v nehostinném odlehlém venkovském domě, kam ji, její početné sourozence a nemocného královského otce odklidila ctižádostivá matka usilující vládnout spolu se svým milencem a přitom užívat všech vzrušujících lákadel Paříže. Následuje další ponuré období, kdy je vyměněna za požadavky anglického krále Jindřicha V. na Normandii a Akvitáni, a stává se v r. 1420 jeho chotí a o rok později je korunována anglickou královnou. Toho roku se jí narodí syn, pozdější král Jindřich VI. Je jí však záhy odebrán, aby byl náležitě vychován v královském duchu. Zanedlouho umírá na rány z boje i její manžel.

V novém románu skvělé vypravěčky historických příběhů ožívá jedna z nejúchvatnějších a nejtemperamentnějších žen minulosti. Eleonora Akvitánská by byla mimořádnou postavou v každé době, ale ve dvanáctém století skutečně vynikala. Byla to smělá dobrodružka, která se už jako dívka zúčastnila druhé křížové výpravy do Palestiny. Jako vévodkyně z Akvitánie se provdala nejprve za francouzského krále a později se stala manželkou anglického krále Jindřicha II. Dva ze synů, které mu porodila, se stali králi - mocný Richard Lví srdce a Jan Bezzemek, jehož špatnost a zanedbávání království podnítilo v roce 1215 vznik Magny Charty - Velké listiny svobod. V nekonečné válce, která přerostla v rodinnou bitvu, jež silně ovlivnila anglický trůn, narážela tvrdohlavá a smělá Eleonora Akvitánská na stejně prudkou povahu svého manžela Jindřicha. Soudy lásky jsou působivým vyprávěním o válce, zaslepené ctižádosti, zradě, cizoložné vášni, hlubokém žalu, násilí a lásce, uprostřed nichž se pohybovala jedna

Další z příběhů o anglických královnách věnovala slavná popularizátorka historie portugalské princezně Kateřině z Braganzy (1638-1705). Po mnoha peripetiích - restaurace anglického krále po Cromwellově revoluci - se konečně roku 1662 mohla provdat za krále Karla II. Její pozice však nebyla šťastná, jako katolička nebyla u lidu a dvořanstva v oblibě, a podle zákona ani nemohla být korunována. Jejím hlavním neštěstím však bylo, že přestože její manžel zplodil nejméně 17 nemanželských potomků, ona sama žádné z dětí nedonosila. Karel ji přesto miloval a zaníceně ji hájil proti snahám odstranit ji v úsilí o legitimního dědice trůnu. Společný boj proti nepřátelům nakonec krále s královnou sblížil.

Zvěsti o mučednictví Tomáše Becketa se rozšiřují po celém křesťanském světě a vina padá na hlavu Jindřichovu. Dva roky na to je Tomáš kanonizován a postavení Jindřicha Plantageneta (Jindřich II., 1133 - 1189) je na pováženou - za svou účast na Becketově vraždě je pronásledován samotným papežem, a ví také, že má velkého nepřítele ve své manželce Eleanoře za svou dlouhotrvající nevěru s Rosamundou Cliffordovou. Elenor si žádá pomstu a s pomocí francouzského krále Filipa štve své syny proti jejich otci i jednoho proti druhému. A starý orel Jindřich musí přemoci neposlušnost a intriky svých nebezpečně kroužících potomků.

Jindřich II umírá a na trůn nastupuje jeho syn Richard. Ten slibuje, že dobude zpět pro křesťanský svět Jeruzalém. Aby svůj slib splnil, je ochoten riskovat celé království, a neodradí jej ani intriky jeho zrádného bratra Jana, který se usiluje svrhnout jej. Richardův život je jedním velkým dobrodružstvím, avšak román není jejich výčtem, ale odhalením svérázné povahy nejromantičtějšího krále Anglie. Doba, v níž rytířství a krutost kráčejí ruku v ruce, se blyští nádherou a barvami a obydlují ji takové postavy, jako mazaný král Francie, jemuž srovnání s anglickým sokem nedá spát, Richardova královna Berengária, které se nikdy nepodařilo získat takové místo v jeho srdci, po němž toužila, sestra Joanna, která jej zbožňovala a přesto se mu vzpírala, násilnický a zrádný bratr princ Jan i stárnoucí královna Eleonora. Ale všemu dění dominuje romantický panovník, jehož lví srdce nezná strachu, jak uznávají jeho přátelé i protivníci.

S historickou přesností a poutavým stylem pokračuje Jean Plaidy vzrušující plantagenetskou ságu příběhem Jana, kdysi soupeře a teď následovníka Richarda Lví srdce. Po předčasné Richardově smrti zůstávají dva uchazeči o trůn - Richardův synovec Arthur a nejmladší bratr Jan. Baroni volí s obavami Jana, protože Arthur v Anglii nikdy nežil a lidé ho považují za cizince. Brzy se projeví Janova osobnost - nespoutaná smyslnost, vznětlivá povaha, krutost, nedostatek zájmu o povinnosti, nespravedlnost a cynismus. A když začne být zřejmé, že Arthur ohrožuje jeho postavení, Jan se nerozpakuje zabránit synovci získat korunu těmi nejkrutějšími prostředky. Po Arthurově zmizení je Jan podezřelý z vraždy, což spojí jeho nepřátele. Uprostřed těchto tragických událostí stojí Jan - král, jehož se všichni poddaní bojí, dokud se mu nevzepřou, neodhalí jeho slabost a nedonutí ho v Runnymede podepsat Magnu chartu. Jeho krutost a bezcitnost k nepřátelům dá vznik pověsti, že rod z Anjou je poskvrněn satanovou krví a Jan je skutečný ďábel - princ temnot.

Po smrti Jindřicha III. se jeho syn Eduard (1239-1307) vrací ze Svaté země. Silný muž oddaný svému poslání má však i slabinu - lásku ke své rodině. Jeho snem bylo sjednocení království anglického, skotského a waleského. A to se mu téměř i podařilo, přemohl ve Walesu vládnoucího Llewellyna i skotského hrdinu Williama Wallace. Eduard Longshanks patřil k největším anglickým vládcům, silný a spravedlivý, i krutý, když to považoval za nutné. Umírá však v nejistotě, úkol není dokončen a koruna připadne rozmařilému synovi. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

Eduard II. (1284-1327) povolal po nástupu na trůn Pierse Gavestona zpět ke dvoru. A jejich vztah zůstal skandální i po králově svatbě s Isabelou, což mu královna nikdy neodpustila. Skoti po smrti Eduarda I. s Robertem Brucem v čele porazili Angličany u Bannockburnu a vlivní baroni se postavili proti Gavestonově aroganci, král si dělal nepřátele všude. Největším protivníkem však byla jeho zhrzená, trpělivě čekající manželka. Když se zamilovala do Rogera de Mortimer a spojila se s ním, nastal její čas. Pošetilého krále pak čekala jen strašná smrt za hradbami berkeleyského hradu. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

Poté, co byl, z příkazu své manželky Izabely a jejího milence Rogera de Mortimer, král Eduard II. barbarsky zavražděn v berkleyském hradě, stává se novým králem teprve čtrnáctiletý Eduard III. (1312 - 1377). Ten je již zamilován do Philippy z Hainaultu a královna, aby odvedla jeho pozornost od otcovy smrti, mu povoluje svatbu. Eduard si nárokuje také francouzský trůn po své matce, která byla dcerou Filipa IV. a tuto ambici v něm podněcuje Robert z Artois, nenávidící francouzského krále, který přijel do Anglie s úmyslem vyprovokovat válku mezi oběma královstvími. Eduard se nechce pustit do nebezpečného dobrodružství, ale nakonec je Robertem vyprovokován. Ten uloví volavku a na banketu ji upečenou předloží králi a přitom jej přirovná, za jeho nechuť k útoku na Francii, k tomuto mírnému ptáku. A Eduard, aby nebyl považován za zbabělce, přísahá, že Francii dobude. Na Eduardově nádherném středověkém dvoře se pohybuje mnoho pozoruhodných postav, jež po sobě zanechaly historickou stopu. Především jeho milující žena Philippa a jejich děti, z nichž vyniká slavný Černý princ, hrdina od Crécy a Poitiers, zkažená královna matka Isabela a další. Mezi všemi však vyniká král, pohledný a silný, velký vůdce, shovívavý otec a milující manžel., vítězný ve válkách a vedoucí svou zemi k prosperitě. Z velkého muže se však nakonec stává slabý stařec ovládaný intrikami své milenky.

Po Richardově porážce a zajetí, které dlouho nepřežil, se Henry Bolingbroke nechal korunovat jako Jindřich IV. A záhy zjistil, že udržet si korunu bude těžší, než ji získat. Byl obklopen nepřáteli - Welšany, Skoty i příznivci bývalého krále, kteří jej považovali za podvodníka - a země byla neustále ohrožována různými povstáními. Kromě toho trpěl vážnou chorobou, která jej neustále hrozila zničit. Na dvoře dominoval jeho nejstarší syn Harry z Monmouthu nedočkavě čekající na příležitost zmocnit se koruny a vedoucí skandální život ve společnosti svého staršího přítele Sira Johna Oldcastla. Pak přišel čas, kdy choroba králi již nedovolovala ukázat se na veřejnosti a Harry se stal králem Jindřichem V. Nastala zázračná změna, z mladíka se stal velký král a hrdina od Agincourtu a ze starého prostopášníka neúnavný církevní reformátor. Lancasterská hvězda byla na vzestupu, Harry dostal Francii na kolena a oženil se s francouzskou princeznou. Zdálo se, že dlouhá válka je u konce. Ale na Harryho čekal větší protivník než Francie a osud lancasterské hvězdy závisel na devítiměsíčním dítěti.

Jindřich VI. byl mladým králem obklopeným ctižádostivými lidmi. Tři ženy, které vstoupily do jeho života, hluboce a trvale ovlivnily i celou historii. Jindřichova matka, Kateřina z Valois, se zamilovala do Owena Tudora a společně založili tudorovskou dynastii. Johanka z Arku, selská dívka, která za svou zem obětovala život, pronásledovala Jindřicha až do jeho smrti. A až příliš ctižádostivá Eleanor z Gloucesteru svými intrikami ohrozila život mladého krále a draze za své činy zaplatila…

V době své korunovace se Eduard IV. zamiloval do Alžběty Woodvillové, mladé vdovy po Johnu Greyovi, jenž padl v bitvě u St. Albans na lancasterské straně, která byla považována za nejkrásnější ženu Anglie. A přes varování svých přátel se s ní oženil, když odmítla stát se jeho milenkou. Ačkoli se jí celý život věnoval, proslavil se svými nespočetnými milostnými dobrodružstvími. A tak Alžběta jen doufala, že královy aféry nezničí jejich život, a rodila mu stále další a další děti. Eduard byl stejně prudký a ukvapený v politice jako v osobním životě. Stále středem pozornosti, ať se nacházel mezi přáteli či nepřáteli, měl nádherné vzezření i vystupování a byl milován svými blízkými. Podobal se svému oblíbenému symbolu - zářivému slunci obklopujícímu yorskou růži.