Jean Plaidy strana 3 z 5

Slavná aféra s diamantovým náhrdelníkem otrásla francouzským trunem a uspíšila revoluci, která Ludvíka XVI. a Marii Antoinettu privedla na popravište. Otázkou je, jak mohla být tak neskutecne odvážná a složitá intrika vubec zdárne provedena. Jak mohl být francouzský princ a kardinál tak duverivý a neprohlédnout roli, která mu byla prisouzena? Jak mohl nekdo drzé ale bezvýznamné žene sverit šperk predstavující nesmírné jmení? Kdo celé spiknutí zosnoval? Jean Plaidy nabízí vysvetlení oprené o její hlubokou znalost historie a psychologie v napínavém romantickém príbehu.

Španělsko je v patnáctém století zmítáno intrikami a ohroženo občanskou válkou. Mladá Isabela se stává figurkou své duševně vyšinuté matky a posléze prakticky vězeňkyní u prostopášného dvora svého nevlastního bratra Jindřicha IV. Opravdu je již v pou hých šestnácti letech předurčena k tomu, aby se stala obětí královniny pomsty, arcibiskupovy ctižádostivosti a žádostivosti chlípného dona Pedra Giróna? Ačkoli je ochromená zármutkem a strachem, zůstává odhodlaná provdat se za Ferdinanda, pohledného mladého aragonského prince, svého jediného pravého snoubence.

Isabela, která se po četných obavách a zklamáních konečně provdala za Ferdinanda, vítězí nad každým nebezpečím a je přesvědčená o vlastním osudu. Po omezení portugalské moci dochází k vzestupu Tomáse de Torquemada a zřízení obávané inkvizice. V té době též přichází Kryštof Kolumbus s plánem doplout do Indie a opouští ženu, kterou miluje, aby uskutečnil svůj sen. Ctižádostivý a nevěrný Ferdinand touží vést vojska proti maurským baštám. Isabela je přesvědčená, že společně dokážou vytvořit jednotné Španělsko a čeká je úžasná budoucnost … ovšem za předpokladu, že spolu zůstanou.

Isabela a Ferdinand vládnou nově spojenému Španělsku a zdá se, že jejich odhodlání vybudovat silný stát, o kterém vždy snili, je neotřesitelné. V posledních letech Isabeliny vlády Ferdinand očekává od svých dcer, že jeho ctižádosti napomohou, avšak manželka je rozpolcená mezi jeho velkolepými plány a láskou k dětem. Postupem času začínají mít panovníci pocit, jako by na královském rodu leželo prokletí - po nešťastném zásahu osudu v srdci rodiny postihuje dcery Španělska jedna tragédie za druhou. Infantka Isabela zůstává vdovou se zlomeným srdcem, Janu dohání manželovo záletnictví k zničujícímu šílenství a Kateřina opouští oddanou rodinu, aby se stala Kateřinou Aragonskou, manželkou Jindřicha VIII. a anglickou královnou….

Jindřich Tudor se nenarodil pro anglický trůn. Dosáhl plnoletosti v nebezpečné době politického zmatku a strávil čtrnáct let ve vyhnanství v Bretani. Až potom se s malou armádou vítězoslavně vrátil na dorsetské pobřeží a přesvědčivě zvítězil v bitvě u Bosworthu - čímž jednou provždy ukončil Válku růží a založil neblaze proslulou tudorovskou dynastii. Protože byl Jindřichův nárok na trůn poměrně slabý, jeho svatba s Alžbětou z Yorku, dcerou a přímou dědičkou krále Eduarda IV., nejen spojila válčící rody, ale také Jindřichovi pomohla zajistit trůn pro sebe i příští generace. Ačkoli se jejich svazek zrodil z politické nutnosti, změnil se v úžasný milostný příběh, jehož následkem bylo sedm dětí a šťastných dvacet společných let. Kniha svižným a poutavým způsobem přenáší čtenáře do počátečního období slavné tudorovské říše: od nesnadného nástupu Jindřicha a Alžběty na trůn k jejich manželství a vládě, přes hluboký žal způsobený smrtí jejich syna Artura až ke korunovaci mladšího syna králem Jindřichem VIII.

Druhý díl historické románové ságy zachycuje Kateřinu Medicejskou jako intrikující matku králů, která jde bezohledně za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a s ním ovládnout Francii.

Válka mezi hugenoty a katolíky vrcholí, Karla IX. vystřídá konečně na trůnu milovaný Jindřich III. a mocná a nenáviděná Kateřina stojí v pozadí většiny těchto událostí. Když závěrem románu umírá, je jasné, že Jindřich IV. dozrává v panovnickou osobnost.

Francie dychtivě očekává den, kdy mladý král, Ludvík XV., dosáhne zletilosti a vymaní se z područí svých ministrů. Země doufá, že Ludvík vrátí Francii slávu a blahobyt. Jeho však příliš vzrušuje lov a hazardní hry, aby si všímal boje o moc, který probíhá na jeho vlastním dvoře, a nejeví o vládu zájem. Brzy okusí smyslná potěšení, která mu nabízí řada dychtivých milenek, od něžných krásek až po slavnou markýzu de Pompadour. A Francii nezbývá než přihlížet, jak jejich krále ovládají ženy… Sémě revoluce začíná pomalu klíčit. Jak ještě dlouho zůstane Ludvík milovaným?

Války, nepokoje, náboženské neshody, nepřátelství parlamentu, dauphinovy intriky a hlad obyvatel – to vše se Ludvíka XV. vůbec nedotklo.Už nebyl Milovaný. Nevšímal si, jakému nebezpečí Francie čelí, a vyhledával útočiště v rozhazovačnosti, pošetilosti a neskrývané smyslnosti.Po smrti markýzy de Pompadour mu k přechodnému zapomnění pomohla řada krásných žen, ale až rozkošná madame du Barry v něm vyvolala pocit, že je opět mladý, žije a miluje.

Ve věku patnácti let je Marie Antoinetta, krásná a okouzlující nevěsta impotentního dauphina, vržena do versailleských intrik.Lehkomyslně a bezstarostně opovrhuje přísnou a vyčerpávající etiketou velkolepého dvora a odhaluje skutečnou povahu nenávisti… i lásky.Nad hlavou se však stahují mračna revoluce a Marie Antoinetta, která si chce pouze užívat života, až příliš pozdě pochopí, že cena za její potěšení bude velmi vysoká…

Két jelentős, nagy hatalmú asszony a tizenharmadik század első felében. Büszkék, törekvőek és gyönyörűek mindketten. Ám személyiségük, jellemük nagy mértékben eltérő. Angouleme-i Izabella: kihívó megjelenésű szépség, könyörtelenül hatalomvágyó , szenvedélyes - Angliai János király felesége. Csillogó ékszerként viselt érzékiségével elvarázsol minden férfit, akivel kapcsolatba kerül. Kasztíliai Blanka: gyengéd, komoly, erős jellem - VIII. Lajos francia király szeretett felesége. Férjének támasza, döntéseiben egyenrangú társa. Egymás iránti kezdeti ellenszenvük később a gyűlöletig fokozódik. Miközben országaik között folyik a háborúzás a normandiai területek visszaszerzéséért, illetve megtartásáért, miközben helyi lázongásokkal is számolniuk kell, a két asszony a színfalak mögött vívja a saját háborúját. A mindvégig izgalmas, szerelmi szálakkal átszőtt történet során feltárulnak a királynék indítékai, céljai és főleg módszerei közötti alapvető különbségek.

Hrdinný Eduard, Černý princ, umírá dříve, než jeho již senilní otec, a dědicem trůnu se stává jeho mladý syn, Richard z Bordeaux (Richard II., 1367 - 1400), jehož obklopují ambiciózní strýcové. Nejstarším z nich je John z Gauntu, který se po svatbě s Blanche z Lancasteru stal vévodou a po králi nejbohatším a nejmocnějším mužem v zemi, a je také tím, kdo nejvíc touží po koruně. Při povstání sedláků vedeném Watem Tylerem prokáže mladý Richard jak odvahu, tak vojenské schopnosti v bitvách u Mile Endu a Smithfieldu, a zdá se, že bude dobrým panovníkem. Žije ve šťastném manželství s Annou Lucemburskou, ale jeho extravagance a s klon k tomu obklopovat se svými oblíbenci jej přivádí do neustálých konfliktů. A tak musí nakonec čelit obžalobě lordů hrozících sesadit jej z trůnu a omezujících jeho moc. Živý obraz dvora ukazuje královy pošetilosti, i jeho oddanost příteli Robertu de Vere a lásku k oběma královnám, bystré Anně, a po její smrti i Isabelle. Ale také jeho zaslepenou cestu ke katastrofě. Nikdy Lordům odvolatelům nezapomněl utržené příkoř í a krutě se pomstil. Tuto ránu mu však syn Johna z Gauntu, Henry z Bolingbroke, tvrdě vrátil, zbavil jej trůnu a uvěznil na hradě Pontefract.

Postupně se stávalo zřejmým, že Jindřich VI. je sice dobře uzpůsoben pro královský život, ale již méně pro vládu nad říší. Kromě toho na svou příležitost čekal Richard, vévoda z Yorku, který byl přesvědčen, že by byl nejen lepším panovníkem, ale že má i větší právo na trůn. V těchto neklidných časech přichází do Anglie Markéta z Anjou, která zdědila sílu své babičky Yolandy Aragonské i své matky Isabelly z Lorraine, vládnoucí za svého muže. Anglii vládnou hrabě z Warwicku a Richard z Yorku a schyluje se k válce růží. A když se krále zmocní dědičná duševní choroba, musí královna sama bojovat za svou korunu a synovo dědictví. Štěstěna přechází z jedné strany na druhou, dokud se neobjeví mladý Eduard a nedobude korunu. Vášnivá a impulzivní Markéta však bojuje až do hořkého konce. Z cyklu Dynastie Plantagenetů

Jindřich Tudor se nenarodil pro anglický trůn. Dosáhl plnoletosti v nebezpečné době politického zmatku a strávil čtrnáct let ve vyhnanství v Bretani. Až potom se s malou armádou vítězoslavně vrátil na dorsetské pobřeží a přesvědčivě zvítězil v bitvě u Bosworthu - čímž jednou provždy ukončil Válku růží a založil neblaze proslulou tudorovskou dynastii. Protože byl Jindřichův nárok na trůn poměrně slabý, jeho svatba s Alžbětou z Yorku, dcerou a přímou dědičkou krále Eduarda IV., nejen spojila válčící rody, ale také Jindřichovi pomohla zajistit trůn pro sebe i příští generace. Ačkoli se jejich svazek zrodil z politické nutnosti, změnil se v úžasný milostný příběh, jehož následkem bylo sedm dětí a šťastných dvacet společných let. Kniha svižným a poutavým způsobem přenáší čtenáře do počátečního období slavné tudorovské říše: od nesnadného nástupu Jindřicha a Alžběty na trůn k jejich manželství a vládě, přes hluboký žal způsobený smrtí jejich syna Artura až ke korunovaci mladšího syna králem Jindřichem VIII.

Války, nepokoje, náboženské neshody, nepřátelství parlamentu, dauphinovy intriky a hlad obyvatel – to vše se Ludvíka XV. vůbec nedotklo.Už nebyl Milovaný. Nevšímal si, jakému nebezpečí Francie čelí, a vyhledával útočiště v rozhazovačnosti, pošetilosti a neskrývané smyslnosti.Po smrti markýzy de Pompadour mu k přechodnému zapomnění pomohla řada krásných žen, ale až rozkošná madame du Barry v něm vyvolala pocit, že je opět mladý, žije a miluje.

První díl románové trilogie představuje Kateřinu Medicejskou jako malou dívenku, poté mladou ženu, která přichází na francouzský dvůr, kde se stává nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále.