BB/art strana 208 z 302

Hlavním dějištěm tohoto generačního románu – rozsáhlé ságy rodiny Scottů – je Pittsburgh. Tam stojí jejich huť a v ní probíhá urputný zápas mezi jejím majitelem Williamem Scottem starším a jeho odborově organizovaným dělnictvem. Děj se však později rozvíjí i v Londýně, Římě a dalších evropských městech a vrcholí líčením prvních měsíců okupace Československa hitlerovským Německem. Významnou a sympatickou úlohu v něm hrají i čeští a slovenští vystěhovalci v Pittsburghu a jejich příbuzní v naší zemi, s nimiž se hrdinka románu – prostá irská dívka Marie – i rodina Scottova, zejména v osobě Claire, hlavní představitelky její třetí generace, velmi sblíží. Osudy Scottova rodu sleduje čtenář v těchto třech generacích od roku 1873 až do 1941 – román končí vstupem Ameriky do druhé světové války po Pearl Harboru. Osou děje je vztah mezi Pavlem Scottem a Marií Raffertyovou, ryzí láska neznající překážek, zároveň však schopná největších obětí. Autorčině vypravěčskému umění se podařilo nechat před námi defilovat celou galerii postav, skutečných lidí z masa a krve, a udržet dramatický spád i poutavost děje.

Alison si bere Luku, muže svých snů. Ani svatební den nemá chybu, tedy až do okamžiku, kdy na hostinu pronikne Lukova první žena a dá Alison jasně na srozuměnou, že hodlá zůstat nezanedbatelnou součástí jeho života. Ohromená Alison brzy najde spojence ve Fioně, zakládající člence Klubu druhých manželek, a zjistí, že podobné problémy má více žen. Seznámí se tu s Julií, jejíž manžel je stále velmi zadobře se svou bývalou ženou, a s dlouho trpící Susan, žijící ve stínu svatozáře partnerovy zesnulé manželky. Pro tyto ženy je Klub druhých manželek únikem a pevným bodem, místem, kde si mohou zanadávat a vzájemně si líčit děsivé historky o posledních excesech bejvalek. Nedokázaly by společně najít řešení? Čeho je moc, toho je příliš: je nejvyšší čas, aby druhé manželky přestaly být považovány za druhořadé…

Životopis Elizabeth Taylorové je příběhem ženy, o níž jste si mysleli, že ji znáte - a teď jí konečně můžete rozumět.

Alison si bere Luku, muže svých snů. Ani svatební den nemá chybu, tedy až do okamžiku, kdy na hostinu pronikne Lukova první žena a dá Alison jasně na srozuměnou, že hodlá zůstat nezanedbatelnou součástí jeho života. Ohromená Alison brzy najde spojence ve Fioně, zakládající člence Klubu druhých manželek, a zjistí, že podobné problémy má více žen. Seznámí se tu s Julií, jejíž manžel je stále velmi zadobře se svou bývalou ženou, a s dlouho trpící Susan, žijící ve stínu svatozáře partnerovy zesnulé manželky. Pro tyto ženy je Klub druhých manželek únikem a pevným bodem, místem, kde si mohou zanadávat a vzájemně si líčit děsivé historky o posledních excesech bejvalek. Nedokázaly by společně najít řešení? Čeho je moc, toho je příliš: je nejvyšší čas, aby druhé manželky přestaly být považovány za druhořadé…

Dlouho očekávaná kniha Nicka Masona nabízí pohled zevnitř na historii jedné z nejoriginálnějších, nejúspěšnějších a nejdéle hrajících skupin všech dob: Pink Floyd. Toto seskupení geniálních, ale často bouřlivých jedinců zanechalo významnou stopu v hudební historii. Nick Mason, jeden ze zakladatelů Pink Floyd, je jediným členem, který je součástí skupiny od jejího počátku dodnes. Sepsal události těch pozoruhodných let, jak je viděl on, a nebránil se ironii, dojetí ani vtipu. Knihu doplňují fotografie a obrázky, z nichž mnohé pocházejí z osobního archivu Nicka Masona a zachycují nejdůležitější okamžiky života skupiny. Některé z nich nebyly nikdy předtím zveřejněny.

Newyorské přírodopisné muzeum obdrží poštou svou vzácnou sbírku drahokamů – rozdrcenou na prach. Diogenes, který diamanty v románu Tanec smrti ukradl, tak dává o sobě vědět a provokuje. Aby muzeum získalo zpátky důvěru veřejnosti, oddělení pro styk s veřejností po horečném jednání naplánuje impozantní a extravagantní projekt. Jako nejlepší nápad se zdá znovu otevřít egyptskou Senefovu hrobku, která byla ve 30. letech 20. století přístupná veřejnosti a později uzavřena, aby udělala místo tunelu metra. Egyptskou hrobku kdysi objevili členové Napoleonovy armády, potom se jí zmocnili Britové, nakonec ji koupil William C. Spragg a dopravil do muzea. Celý komplex byl umístěn do suterénu. Avšak muzeum má své temné tajemství – hrobka je prokleta. Byla zazděna, aby se utajila řada bizarních úmrtí. Nyní Nora Kellyová vede ohromující expedici do suterénu, aby odhalila pozůstatek minulosti. Když hrobku otevřou, kletba se uvolní a lidé umírají. Mezitím D’Agosta, Eli Glinn, Constance a Proctor připravují brilantní útěk – chtějí dostat Pendergasta na svobodu z vězení Herkmoor.

Newyorské přírodopisné muzeum obdrží poštou svou vzácnou sbírku drahokamů – rozdrcenou na prach. Diogenes, který diamanty v románu Tanec smrti ukradl, tak dává o sobě vědět a provokuje. Aby muzeum získalo zpátky důvěru veřejnosti, oddělení pro styk s veřejností po horečném jednání naplánuje impozantní a extravagantní projekt. Jako nejlepší nápad se zdá znovu otevřít egyptskou Senefovu hrobku, která byla ve 30. letech 20. století přístupná veřejnosti a později uzavřena, aby udělala místo tunelu metra. Egyptskou hrobku kdysi objevili členové Napoleonovy armády, potom se jí zmocnili Britové, nakonec ji koupil William C. Spragg a dopravil do muzea. Celý komplex byl umístěn do suterénu. Avšak muzeum má své temné tajemství – hrobka je prokleta. Byla zazděna, aby se utajila řada bizarních úmrtí. Nyní Nora Kellyová vede ohromující expedici do suterénu, aby odhalila pozůstatek minulosti. Když hrobku otevřou, kletba se uvolní a lidé umírají. Mezitím D’Agosta, Eli Glinn, Constance a Proctor připravují brilantní útěk – chtějí dostat Pendergasta na svobodu z vězení Herkmoor.

Newyorské přírodopisné muzeum obdrží poštou svou vzácnou sbírku drahokamů – rozdrcenou na prach. Diogenes, který diamanty v románu Tanec smrti ukradl, tak dává o sobě vědět a provokuje. Aby muzeum získalo zpátky důvěru veřejnosti, oddělení pro styk s veřejností po horečném jednání naplánuje impozantní a extravagantní projekt. Jako nejlepší nápad se zdá znovu otevřít egyptskou Senefovu hrobku, která byla ve 30. letech 20. století přístupná veřejnosti a později uzavřena, aby udělala místo tunelu metra. Egyptskou hrobku kdysi objevili členové Napoleonovy armády, potom se jí zmocnili Britové, nakonec ji koupil William C. Spragg a dopravil do muzea. Celý komplex byl umístěn do suterénu. Avšak muzeum má své temné tajemství – hrobka je prokleta. Byla zazděna, aby se utajila řada bizarních úmrtí. Nyní Nora Kellyová vede ohromující expedici do suterénu, aby odhalila pozůstatek minulosti. Když hrobku otevřou, kletba se uvolní a lidé umírají. Mezitím D’Agosta, Eli Glinn, Constance a Proctor připravují brilantní útěk – chtějí dostat Pendergasta na svobodu z vězení Herkmoor.

Newyorské přírodopisné muzeum obdrží poštou svou vzácnou sbírku drahokamů – rozdrcenou na prach. Diogenes, který diamanty v románu Tanec smrti ukradl, tak dává o sobě vědět a provokuje. Aby muzeum získalo zpátky důvěru veřejnosti, oddělení pro styk s veřejností po horečném jednání naplánuje impozantní a extravagantní projekt. Jako nejlepší nápad se zdá znovu otevřít egyptskou Senefovu hrobku, která byla ve 30. letech 20. století přístupná veřejnosti a později uzavřena, aby udělala místo tunelu metra. Egyptskou hrobku kdysi objevili členové Napoleonovy armády, potom se jí zmocnili Britové, nakonec ji koupil William C. Spragg a dopravil do muzea. Celý komplex byl umístěn do suterénu. Avšak muzeum má své temné tajemství – hrobka je prokleta. Byla zazděna, aby se utajila řada bizarních úmrtí. Nyní Nora Kellyová vede ohromující expedici do suterénu, aby odhalila pozůstatek minulosti. Když hrobku otevřou, kletba se uvolní a lidé umírají. Mezitím D’Agosta, Eli Glinn, Constance a Proctor připravují brilantní útěk – chtějí dostat Pendergasta na svobodu z vězení Herkmoor.

Alex Rider je v Benátkách a pátrá po tajemstvích dávno pohřbených v minulosti. Byl jeho otec skutečně nemilosrdným zabijákem - a pokud ano, kdo je pak Alex? Pravda se skrývá v tajné organizaci Škorpion. Jenže když ji Alex objeví, zjistí, že organizace plánuje obrovskou operaci, která má zničit britsko-americké spojenectví a destabilizovat svět. Toto páté dobrodružství se týká Alexe zatím nejosobněji ze všech. Musí se totiž rozhodnout. Bude pokračovat v práci pro MI-6, které s ním manipuluje a zrazuje ho, nebo se připojí k organizaci Škorpion a pomstí se?

Román Páni severu představuje třetí část rozsáhlé ságy z raně středověké Anglie, v níž autor líčí dobu po vítězství krále Alfreda, později zvaného Velikého, nad Dány u Ethandunu. Boj s Dány, popsaný v knize Bledý jezdec, se odehrál ve Wessexu, avšak děj Pánů severu přenesl autor na sever do Northumbrie, domoviny hlavního hrdiny Uhtreda z Bebbanburgu, ale také země pánů soupeřících mezi sebou o moc, z nichž žádný neměl důvod mít Uhtreda rád a dva z nich si přáli jeho smrt. „Přesto to byl můj domov,“ vypráví Uhtred, „navíc tam na mě čekal úkol pomstít vraždu mého druhého otce. Proto jsem tam šel. Proto jsem se nechal vést cestou meče.“

„Musela jsem se vrátit do New Yorku, abych ho zkusila najít. Jistěže tam být nemusel, ale za pokus to stálo, protože jednou věcí jsem si byla naprosto jistá: tady prostě nebyl.“ Anna Walshová má takzvaně papíry na to, že je troska. Fyzicky na dně, citově vyhaslá polehává na kanapi u rodičů v Dublinu a hlavou se jí honí jediná myšlenka: jak se dostane zpátky do New Yorku. Tohle město pro ni představuje nejlepší kamarády, zaměstnání značky Nejúžasnější flek na světě™, ale především znamená jejího manžela Aidana. Ovšem v Annině životě už nic není tak jednoduché, jak bývalo… Nejenom že návrat na Manhattan je komplikovaný, poněvadž její duše i tělo utržily nejeden šrám, ale hlavně – zdá se, že Aidan zmizel.

„Tři lidé dokážou udržet tajemství, pokud dva z nich jsou mrtví.“ – Benjamin Franklin Tři dívky jsou nerozlučné kamarádky už od třetí třídy – sportovkyně Josie, originální, přímá a nápady sršící Perri a půvabná Kat, které ovšem nechybí ani bystrý mozek, důstojnost a dokořán otevřené srdce. Poslední den na střední škole je i jejich posledním společným dnem, protože jedna z nich přinese do školy zbraň, aby tak ukončila podivnou roztržku, k níž mezi nimi došlo. Policisté najdou na místě činu dvě zraněné dívky. Jedna z nich je v tak kritickém stavu, že nemá naději na přežití. Třetí dívka je mrtvá, střelená přímo do srdce. Tato tragédie se stala na Glendaleské střední škole na předměstí Baltimoru, baště společensky dobře situovaných obyvatel, kteří se ještě nestačili vzpamatovat z nedávné, i když poněkud pochopitelnější tragédie, k níž v Glendale došlo. Otřesení rodiče, učitelé, úřednice školy i studenti se musí pustit do ozdravného procesu, který se skládá z odpovědí na ty nejběžnější

Je tichý, neviditelný a smrtící – a je nejnovější zbraní v přední linii technologicky pokročilé války. Sam Fisher je speciálním agentem přísně tajného Třetího oddělení a má povolení špehovat, krást, ničit a zabíjet, aby ochránil Ameriku. Pracuje sám. Dokáže udeřit rychle. Je osamělým bojovníkem, inteligentním a tvrdým stejně jako nepřátelé, jimž je na stopě – avšak s jednou výhodou… Jmenuje se Sam Fisher. Je nezávislým agentem. Je to Splinter Cell. Zcela nové dobrodružství Sama Fishera. Splinter Cell® Toma Clancyho byl inspirován světoznámou hrou společnosti Ubisoft.

Vítejte v New Yorku v Upper East Side, kde já i moji kamarádi žijeme v okázalých domech, navštěvujeme exkluzivní školy a celý Manhattan považujeme za vlastní pískoviště. Může se vám zdát, že je život bohatých lidí náročný, ale nám to nepřipadá. Vždyť spát s přítelem nejlepší kamarádky je tak snadné...

První sbírku veršů vydal Douglas Dunn v roce 1969. Název dostala podle hullské ulice, v níž Dunn tehdy bydlel, a jejím kmotrem se stal enfant terrible anglické poezie padesátých a šedesátých let minulého století Philip Larkin. Terry Street a řada následujících básnických knih učinily z Douglase Dunna zřejmě největšího žijícího skotského básníka. Jeho verše projevují silný smysl pro všednost a banalitu dneška, jak pokud jde o místa, tak o lidské osudy, nepostrádají však ani prožitek mytického fenoménu severu, který se v poezii psané na Britském souostroví neodbytně hlásí ke slovu už od třicátých let dvacátého století, ani historický smysl pro skotské dějiny i pro uhranutí životem vojáků a bývalým impériem, jež jsou ovšem nazírány z hlediska dnešního rozporuplného vztahu k nim, a kromě toho v sobě neskrývaně nesou i silně prožívanou evropskou dimenzi.