BVD strana 10 z 10

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu jsou strhujícím čtením. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R.A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry Československu koncem 30. a zejména 40. let. Měl nastartovanou skvělou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou, která nastala po komunistickém převratu v roce 1948. Na začátku 50.let, v době nejtužších represí, emigroval za okolností, které by samy o sobě stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře zakotvil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti. K českému čtenáři se Traxlerovy paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s fotografiemi z rodinného archivu, které nám laskavě poskytla vdova po Jiřím Traperovy paní Jarmila Traxler.

Židovská komunita i kultura patřily k Praze odjakživa. Tradice a legendy židovské Prahy vábí na Staré Město každý den tisíce zahraničních turistů, ale i současný život kolem židovské obce bývá často zvenčí vnímán jako by byl obestřen zvláštní mystickou aurou. Šestnáct povídek Vlasty Rut Sidonové přibližuje českým čtenářům právě současnou atmosféru každodenního života této komunity. V této knize jsou shrnuty pod zdánlivě všedním názvem Jídelna Šalom, ve které se dnes setkávají u košer jídla Židé z Prahy i z celého světa ve všední den i o svátcích…Tyto povídky jsou křehké a civilní, ale přesto je z nich patrné, že vznikly v prostředí současné židovské Prahy. Jsou proto trochu jiné, a o to zajímavější. Kniha je doplněna sugestivními fotografiemi Harry Farkaše a Františka Čermáka.

Na počátku vzniku této unikátní knihy byla, jak to už u výjimečných literárních událostí bývá, náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety, víceméně náhodou, dostal k deníku své tety Hildy Korberové, manželky známého německého herce 30. let Veita Harlana. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se tento pár v letech 1934–1938 nespřátelil s Lídou Baarovou, která v té době začínala svou kariéru filmové hvězdy německé UFY. Hilda Korberová se stala důvěrnou kamarádkou Lídě Baarové a společně s ní prožívala nejen její filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s další německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s Josefem Goebelsem. Deníky Hildy Korberové zaznamenávají SKUTEČNÝ život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci. Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl německé publicistce s českými kořeny Vere Vogeler, která je zpracovala do literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem faktu a příhodně ji nazvala (Ne)milostivé léto L. B. V Německu kniha vyjde teprve v příštím roce, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože bude světovou premiérou.