BVD strana 7 z 11

Na počátku vzniku této unikátní knihy byla, jak to už u výjimečných literárních událostí bývá, náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety, víceméně náhodou, dostal k deníku své tety Hildy Korberové, manželky známého německého herce 30. let Veita Harlana. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se tento pár v letech 1934–1938 nespřátelil s Lídou Baarovou, která v té době začínala svou kariéru filmové hvězdy německé UFY. Hilda Korberová se stala důvěrnou kamarádkou Lídě Baarové a společně s ní prožívala nejen její filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s další německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s Josefem Goebelsem. Deníky Hildy Korberové zaznamenávají SKUTEČNÝ život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci. Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl německé publicistce s českými kořeny Vere Vogeler, která je zpracovala do literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem faktu a příhodně ji nazvala (Ne)milostivé léto L. B. V Německu kniha vyjde teprve v příštím roce, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože bude světovou premiérou.

V roce 2003 plánovala organizovaná skupina vlivných specialistů bývalé sovětské KGB souběžný útok na pražské metro v prostoru Nuselského mostu a vraždu prezidenta Klause krátce po jeho inauguraci. To vše s cílem vyvolat paniku a destabilizovat situaci u nás a posléze i v dalších postsovětských zemích.

Na počátku vzniku této unikátní knihy byla, jak to už u výjimečných literárních událostí bývá, náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety, víceméně náhodou, dostal k deníku své tety Hildy Korberové, manželky známého německého herce 30. let Veita Harlana. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se tento pár v letech 1934–1938 nespřátelil s Lídou Baarovou, která v té době začínala svou kariéru filmové hvězdy německé UFY. Hilda Korberová se stala důvěrnou kamarádkou Lídě Baarové a společně s ní prožívala nejen její filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s další německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s Josefem Goebelsem. Deníky Hildy Korberové zaznamenávají SKUTEČNÝ život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci. Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl německé publicistce s českými kořeny Vere Vogeler, která je zpracovala do literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem faktu a příhodně ji nazvala (Ne)milostivé léto L. B. V Německu kniha vyjde teprve v příštím roce, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože bude světovou premiérou.

Na počátku vzniku této unikátní knihy byla, jak to už u výjimečných literárních událostí bývá, náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety, víceméně náhodou, dostal k deníku své tety Hildy Korberové, manželky známého německého herce 30. let Veita Harlana. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se tento pár v letech 1934–1938 nespřátelil s Lídou Baarovou, která v té době začínala svou kariéru filmové hvězdy německé UFY. Hilda Korberová se stala důvěrnou kamarádkou Lídě Baarové a společně s ní prožívala nejen její filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s další německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s Josefem Goebelsem. Deníky Hildy Korberové zaznamenávají SKUTEČNÝ život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci. Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl německé publicistce s českými kořeny Vere Vogeler, která je zpracovala do literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem faktu a příhodně ji nazvala (Ne)milostivé léto L. B. V Německu kniha vyjde teprve v příštím roce, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože bude světovou premiérou.

Nejfrekventovanější výroky, které zazněly v pěti desítkách nejslavnějších českých filmů a dnes už prakticky zlidověly, jsou skryty v tajenkách klasických křížovek.

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu jsou strhujícím čtením. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R.A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry Československu koncem 30. a zejména 40. let. Měl nastartovanou skvělou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou, která nastala po komunistickém převratu v roce 1948. Na začátku 50.let, v době nejtužších represí, emigroval za okolností, které by samy o sobě stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře zakotvil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti. K českému čtenáři se Traxlerovy paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s fotografiemi z rodinného archivu, které nám laskavě poskytla vdova po Jiřím Traperovy paní Jarmila Traxler.

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu jsou strhujícím čtením. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R.A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry Československu koncem 30. a zejména 40. let. Měl nastartovanou skvělou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou, která nastala po komunistickém převratu v roce 1948. Na začátku 50.let, v době nejtužších represí, emigroval za okolností, které by samy o sobě stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře zakotvil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti. K českému čtenáři se Traxlerovy paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s fotografiemi z rodinného archivu, které nám laskavě poskytla vdova po Jiřím Traperovy paní Jarmila Traxler.

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu jsou strhujícím čtením. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R.A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry Československu koncem 30. a zejména 40. let. Měl nastartovanou skvělou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou, která nastala po komunistickém převratu v roce 1948. Na začátku 50.let, v době nejtužších represí, emigroval za okolností, které by samy o sobě stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře zakotvil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti. K českému čtenáři se Traxlerovy paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s fotografiemi z rodinného archivu, které nám laskavě poskytla vdova po Jiřím Traperovy paní Jarmila Traxler.

Možná by leckdo čekal knihu vzpomínek, ale zpěvák a herec Jiří Štědroň (můžete ho vidět v divadle Semafor nebo ve Studiu Ypsilon) říká, že nechce rozmnožovat už tak početnou skupinu umělců píšících své paměti. A tak pro tentokrát vyměnil jeviště za nelehkou roli prozaika. Jeho novela je vtipnou a brilantně vypointovanou reflexí civilního života v prostředí, kterému říkáme showbussines. Je to kniha o milostném vztahu, který už díky okolnostem a věkovému rozdílu obou partnerů nemůže skončit klasickým happyendem. Přesto tento vztah svého vítěze má. Překvapivého, ale logického…

Židovská komunita i kultura patřily k Praze odjakživa. Tradice a legendy židovské Prahy vábí na Staré Město každý den tisíce zahraničních turistů, ale i současný život kolem židovské obce bývá často zvenčí vnímán jako by byl obestřen zvláštní mystickou aurou. Šestnáct povídek Vlasty Rut Sidonové přibližuje českým čtenářům právě současnou atmosféru každodenního života této komunity. V této knize jsou shrnuty pod zdánlivě všedním názvem Jídelna Šalom, ve které se dnes setkávají u košer jídla Židé z Prahy i z celého světa ve všední den i o svátcích…Tyto povídky jsou křehké a civilní, ale přesto je z nich patrné, že vznikly v prostředí současné židovské Prahy. Jsou proto trochu jiné, a o to zajímavější. Kniha je doplněna sugestivními fotografiemi Harry Farkaše a Františka Čermáka.

Židovská komunita i kultura patřily k Praze odjakživa. Tradice a legendy židovské Prahy vábí na Staré Město každý den tisíce zahraničních turistů, ale i současný život kolem židovské obce bývá často zvenčí vnímán jako by byl obestřen zvláštní mystickou aurou. Šestnáct povídek Vlasty Rut Sidonové přibližuje českým čtenářům právě současnou atmosféru každodenního života této komunity. V této knize jsou shrnuty pod zdánlivě všedním názvem Jídelna Šalom, ve které se dnes setkávají u košer jídla Židé z Prahy i z celého světa ve všední den i o svátcích…Tyto povídky jsou křehké a civilní, ale přesto je z nich patrné, že vznikly v prostředí současné židovské Prahy. Jsou proto trochu jiné, a o to zajímavější. Kniha je doplněna sugestivními fotografiemi Harry Farkaše a Františka Čermáka.

O mnichovské zradě, okleštění Československa v roce 1938 a jeho definitivním znásilnění fašistickým Německem v březnu 1939 byly napsány a vydány desítky knih. Ani jedna se však neorientuje na detailní analýzu cest samotného Adolfa Hitlera na území, které před záborem Sudet patřilo Československu. Historik Václav Junek rekonstruoval podle historických pramenů, minutu po minutě, hodinu po hodině průběh návštěv Hitlera v tehdejších Sudetech, v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Hitler zde všude strávil v letech 1938–1939 přesně 103 hodin. Jakými dopravními prostředky přijížděl, kým byl vítán, jaký byl jeho program, ale také třeba to, co a kde jedl, je výsledkem historického zkoumání, díky kterému vznikla tato unikátní publikace, která přibližuje Hitlerovy cesty slovem i obrazem. Všeobecně se ví, že trnem v oku Hitlera byl státní útvar Československé republiky. Jaký byl ale jeho skutečný vztah k Čechům a českému národu? Také o tom je tato kniha.

O mnichovské zradě, okleštění Československa v roce 1938 a jeho definitivním znásilnění fašistickým Německem v březnu 1939 byly napsány a vydány desítky knih. Ani jedna se však neorientuje na detailní analýzu cest samotného Adolfa Hitlera na území, které před záborem Sudet patřilo Československu. Historik Václav Junek rekonstruoval podle historických pramenů, minutu po minutě, hodinu po hodině průběh návštěv Hitlera v tehdejších Sudetech, v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Hitler zde všude strávil v letech 1938–1939 přesně 103 hodin. Jakými dopravními prostředky přijížděl, kým byl vítán, jaký byl jeho program, ale také třeba to, co a kde jedl, je výsledkem historického zkoumání, díky kterému vznikla tato unikátní publikace, která přibližuje Hitlerovy cesty slovem i obrazem. Všeobecně se ví, že trnem v oku Hitlera byl státní útvar Československé republiky. Jaký byl ale jeho skutečný vztah k Čechům a českému národu? Také o tom je tato kniha.

Životní příběh Petra Macha se zdánlivě od podobných podnikatelských špiček mnoho neliší. Jeho raketový vzestup na počátku 90. let, kdy se stal ve svých 25 letech majitelem největšího českého fotbalového klubu Sparty Praha, byl také nepřímou vstupenkou mezi politickou elitu. Tak už to v našich luzích občas chodí. Stal se jedním ze sponzorů ODS a přítelem samotného Václava Klause. Bohužel však v jisté chvíli chtěl své investované peníze zpět.A tak následoval strmý pád a pětileté vězení. Nicméně Petr Mach se nevzdává ani dnes a pootevírá dveře, ze kterých vypadávají kostlivci se znakem různých politických stran. Jeho boj nekončí, a obsah připravované knihy může být další rozbuškou v nekonečné kauze financování ODS. Ve spolupráci s reportérem Reflexu Dušanem Šrámkem tak vzniká svědectví, které začíná v Praze a končí v sejfech švýcarských bank.

Ćeská veřejnost se rozloučila s významným hercem, filmovým i televizním režisérem Olegem Reifem. Je známo, že poslední měsíce svého života věnoval především psaní knihy vzpomínek a reflexí na více než šedesátileté působení v české kultuře. Je skoro neuvěřitelné, že úplně poslední korekturu knihy, která vyjde 19. listopadu, jsme dělali u něho doma tři dny před jeho skonem. Ve své knize Oleg Reif a jeho hvězdy se vrací nejen spirálou času po autorově životní pouti, ale především s láskou a humorem vzpomíná na spolupráci se všemi nejslavnějšími kolegy a hereckými bardy druhé poloviny minulého století. Kmotrem této knihy je Zdeněk Troška.

Ćeská veřejnost se rozloučila s významným hercem, filmovým i televizním režisérem Olegem Reifem. Je známo, že poslední měsíce svého života věnoval především psaní knihy vzpomínek a reflexí na více než šedesátileté působení v české kultuře. Je skoro neuvěřitelné, že úplně poslední korekturu knihy, která vyjde 19. listopadu, jsme dělali u něho doma tři dny před jeho skonem. Ve své knize Oleg Reif a jeho hvězdy se vrací nejen spirálou času po autorově životní pouti, ale především s láskou a humorem vzpomíná na spolupráci se všemi nejslavnějšími kolegy a hereckými bardy druhé poloviny minulého století. Kmotrem této knihy je Zdeněk Troška.