BVD strana 4 z 10

Židovská komunita i kultura patřily k Praze odjakživa. Tradice a legendy židovské Prahy vábí na Staré Město každý den tisíce zahraničních turistů, ale i současný život kolem židovské obce bývá často zvenčí vnímán jako by byl obestřen zvláštní mystickou aurou. Šestnáct povídek Vlasty Rut Sidonové přibližuje českým čtenářům právě současnou atmosféru každodenního života této komunity. V této knize jsou shrnuty pod zdánlivě všedním názvem Jídelna Šalom, ve které se dnes setkávají u košer jídla Židé z Prahy i z celého světa ve všední den i o svátcích…Tyto povídky jsou křehké a civilní, ale přesto je z nich patrné, že vznikly v prostředí současné židovské Prahy. Jsou proto trochu jiné, a o to zajímavější. Kniha je doplněna sugestivními fotografiemi Harry Farkaše a Františka Čermáka.

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu jsou strhujícím čtením. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R.A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům. Jiří Traxler stál na počátku swingové éry Československu koncem 30. a zejména 40. let. Měl nastartovanou skvělou kariéru, ale jeho svobodomyslná povaha se nemohla smířit s atmosférou, která nastala po komunistickém převratu v roce 1948. Na začátku 50.let, v době nejtužších represí, emigroval za okolností, které by samy o sobě stačily na detektivní román. Po krátkém pobytu v utečeneckém táboře zakotvil v Kanadě, kde žil téměř padesát let až do své smrti. K českému čtenáři se Traxlerovy paměti dostávají poprvé v nezkrácené podobě s fotografiemi z rodinného archivu, které nám laskavě poskytla vdova po Jiřím Traperovy paní Jarmila Traxler.

Nejfrekventovanější výroky, které zazněly v pěti desítkách nejslavnějších českých filmů a dnes už prakticky zlidověly, jsou skryty v tajenkách klasických křížovek.

Na počátku vzniku této unikátní knihy byla, jak to už u výjimečných literárních událostí bývá, náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety, víceméně náhodou, dostal k deníku své tety Hildy Korberové, manželky známého německého herce 30. let Veita Harlana. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se tento pár v letech 1934–1938 nespřátelil s Lídou Baarovou, která v té době začínala svou kariéru filmové hvězdy německé UFY. Hilda Korberová se stala důvěrnou kamarádkou Lídě Baarové a společně s ní prožívala nejen její filmové úspěchy, ale i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s další německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s Josefem Goebelsem. Deníky Hildy Korberové zaznamenávají SKUTEČNÝ život Lídy Baarové, včetně přesných citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů v tehdy ještě vesele prosperujícím a naplno žijícím Berlíně. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci. Otto Mugrauer se na základě dochovaných deníků začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně v letech 1934 až 1938, navštívil dokonce její pražský pohřeb, ale téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny dostupné podklady však poskytl německé publicistce s českými kořeny Vere Vogeler, která je zpracovala do literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem faktu a příhodně ji nazvala (Ne)milostivé léto L. B. V Německu kniha vyjde teprve v příštím roce, takže její české vydání v překladu Jindřicha Brože bude světovou premiérou.

Šedesátá léta. Byla to doba závanu celkového společenského uvolnění, období zrodu slavné české filmové vlny, ale hlavně nástupu hudebního žánru, který změnil svět. Do Prahy přišel rock'n'roll!Začaly se rodit kapely, které měly v pozdějších letech dobývat srdce statisíců mladých. Olympic, Matadors, ale především legendární Mefisto. Bubeník Milan Vobliza nejenže prožil s touto kapelou všechno dobré i zlé, a může tedy, jako málokdo jiný, psát o lidech, kteří Mefistem prošli, atmosféře stovek a tisíců koncertů i životě rockových hvězd oné doby. A vlastně i o době jako takové, kde se lidé setkávali, kam chodili dobře jíst i pít, kde se bavili a žili. Historie Mefista je tedy i odrazem nálad té zvláštní doby 60. let.A už jen tak mimochodem - kdo si dneska vzpomene, že zakladatelem a nepsaným lídrem Mefista byl skladatel Karel Svoboda, že jeho složením prošly takové osobnosti, jakými byli Pete Kaplan, Viktor Sodoma, Karel Kahovec, nebo že Mefisto v 60. letech doprovázelo Golden Kids, tedy Neckáře, Kubišovou a Vondráčkovou a celé jedno období bylo i doprovodnou kapelou Waldemara Matušky v letech, kdy byl na vrcholu popularity.

Muž, který za svůj relativně mladý věk stihl zvládnout mnohé životní role – od vojenského zpravodajce až po státního úředníka na hraně diplomatické kariéry – nepůsobí v žádném ohledu všedním dojmem.I dnes po absolvování osmiletého trestu odnětí svobody je přesvědčen, že v životě doplatil na jednu jedinou, ale podstatnou věc – věděl příliš mnoho! O tom píše ve své mimořádně otevřené zpovědi. Muž, který údajně připravoval vraždu novinářky Sabiny Slonkové, už nemá důvod nic tajit. Stát se mu může už jediné – nějakou náhodou přijde o život.

Velkoformátová publikace mapující historii a vývoj Staroměstského náměstí, jako jedno z přirozených center kulturního, politického, ale i sociálního života Prahy a potažmo celé České republiky.Historie Staroměstského náměstí totiž do značné míry odráží i historii naší země.

Známý a respektovaný publicista František Cinger, mimo jiné autor velmi úspěšných titulů 12 podob Jana Wericha, či Werichovy biografie Smějící se slzy, se tentokrát zabývá rekonstrukcí potkávání se Jiřího Voskovce s Janem Werichem v období, kdy Jiří Voskovec už definitivně odešel do Spojených států. Není třeba zdůrazňovat, že organizace těchto schůzek na různých místech Evropy a Ameriky byla v 50. letech velmi komplikovaná, ne-li téměř nemožná. Přesto se však Voskovec s Werichem čas od času osobně potkávali, téměř vždy za často až konspirativních podmínek. František Cinger v této své knize nejen rekonstruuje okolnosti těchto setkání, ale hlavně se podle dochovaných pramenů zabývá obsahem schůzek, tedy tím, o čem si oba nerozluční kamarádi ve vzácných chvílích povídali.

Životopisná kniha o vynikajícím českém herci Jiřím Císlerovi čerpá především ze vzpomínek jeho manželky Magdaleny a nejbližších přátel.Kniha obsahuje řadu dokumentů z rodinného archívu a mapuje životní pouť tohoto stále populárního komika, která zdaleka nebyla přímočará a jednoduchá. Kvalitu textu umocňuje fakt, že jejím autorem není bulvární novinář, jak tomu bývá v některých případech obvyklé, ale respektovaný autor literatury faktu.

Detektivní příběhy autora Václava Erbena dominovaly po tři desetiletí české škole tohoto žánru. Jeho hlavní hrdina kapitán Michal Exner si získal statisíce čtenářů především svou odlišností od dobového archetypu klasického kriminalisty či vyšetřovatele ve službách SNB. Milovník žen, dobrého jídla i pití a vybraných způsobů se vrací k českému čtenáři po mnoha letech v knize, které čas neubral na kvalitě.

Den co den míjíme bez zvláštního povšimnutí nekonečné množství budov, domů a staveb vůbec. Přesto jsou však mezi nimi mnohé, které si naši pozornosti naopak víc než zaslouží. Zejména proto, že se do jejich stěn a zdí provždy otiskly síly ducha, osudu a charakterů jejich svým způsobem velkých obyvatel. SLAVNÉ VILY SLAVNÝCH je kniha, která svého čtenáře neinformuje jen o uměnovědných či architektonických detailech pražských, respektive českých rodinných domů, chcete-li vil, nýbrž především o jejich osudech ve srozumitelném kontextu například s životními příběhy Martina Friče, Jana Wericha, Dr. Jaroslava Preisse, bratří Čapků, Vlasty Buriana, Miloše Havla, Lídy Baarové, Karla Svobody, Edvarda Beneše, Karla Gotta – plus dalších nejméně patnácti velkých českých osobností, dodnes právem hodných naší pozornosti. SLAVNÉ VILY SLAVNÝCH, vypravené společně s cenným dobovým, ale i současným původním fotografickým materiálem, jsou možná svérázným a u nás zatím neobvyklým, nicméně jednoznačně cenným příspěvkem do všeobecně žádané nabídky české memoárové literatury. Anebo, chcete-li, literatury faktu.

Už sám název druhého doplněného a přepracovaného vydání knihy, kterého se v letech 2004–2005 prodalo přes 25 000 výtisků, je dostatečně výmluvný. Za maskou velkého klauna, který rozdával moudrý humor plnými hrstmi, se skrýval zranitelný člověk, který musel v soukromém životě překonat mnoho vážných a bolestných překážek. Werich, Voskovec a Ježek jsou životním tématem známého publicisty a autora Františka Cingera. Devět let od prvního vydání této knihy mu umožnilo Werichovu biografii obohatit o mnoho nových a dosud nepublikovaných postřehů a souvislostí.

Nová kniha Vratislava Ebra je rozsahem spíš menší, ale svým obsahem to bohatě kompenzuje. Autor zde oslovil na osmdesát osobností kulturního, společenského a vědeckého života, aby zavzpomínali na největšího českého básníka Jaroslava Seiferta. Vznikla tak kniha, která tohoto básníka připomíná z často nezvyklých úhlů pohledů.

Kdo by neznal Murphyho zákony, které už několik desítek let patří ke klenotům světové literatury. Nejnovější vydání Murphyho zákonů autora Karla Wagnera si bere na mušku věčné téma milenek, milenců a partnerských vztahů v celé jeho rozmanitosti.

Jak už sám název napovídá, muzikálová zpěvačka, známá i z koncertních pódií, se ve své knize se čtenáři rozdělí o recepty své i recepty mnoha kamarádů a významných osobností, které Hanka Křížková od nich získala a které doplnila svými vtipnými glosami. Bohatě ilustrovaná publikace nabízí čtenářům více jak 120 kulinářských receptů od předkrmů až po dezerty a nápoje, které mají na rozdíl od jiných kuchařek základní a podstatnou výhodu – může si je totiž uvařit a ochutnat každý čtenář. A protože se nejedná jen o tradiční kuchařku, kniha ve své fotogalerii současně mapuje zázemí i uměleckou cestu Hanky Křížkové.

Kniha fejetovů Kamily Moučkové je půvabné bilanční zamyšlení nad životem z pera statečné ženy, která se stala symbolem odporu proti sovětské okupaci v roce 1968. Není tajemstvím, že je určena především ženám. Na přelomu tisíciletí jsme vydali knihu Jany Fořtové s názvem Život začíná po padesátce. Možná, že kniha Kamily Moučkové by se mohla jmenovat podobně - například Život začíná po sedmdesátce. Čerstvá pětaosmdesátnice a držitelka Ceny Arnošta Lustiga za statečnost mnohé ve své knize překvapí nejen otevřeností, ale hlavně zvláštní životní moudrostí. Přestože, nebo právě proto, že se nejedná o klasické memoáry dovolíme si tvrdit, že Fejetony Kamily Moučkové budou pro čtenáře velkým překvapením.